Živě: Spojenci, nepříjemní a ti další. Summit ukázal, kdo je s Cameronem
Summit EU, den první:
Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács dnes obvinil italského premiéra Mattea Renziho z vydírání zemí visegrádské skupiny.
Reagoval na to, že Renzi na summitu EU v Bruselu zopakoval hrozbu vůči zemím ze střední a východní Evropy, kterým prý v případě malé kooperace v migračních otázkách hrozí omezení prostředků z evropských fondů.
Podle Zoltána Kovácse si země V4 pevně stojí za svým odmítavým stanoviskem vůči povinným kvótám na přerozdělení uprchlíků mezi země EU.
Vážení čtenáři, online reportáž z prvního dne summitu končí. Další dění v Bruselu můžete sledovat v páteční online reportáži.
Shrnutí čtvrtečních jednání v Bruselu:
- Hlavními tématy na pořadu rozhovorů jsou podmínky setrvání Velké Británie v EU a uprchlická krize.
- Lídři EU dali najevo, že pokud se nedospěje k dohodě s Londýnem na tomto summitu, britský premiér David Cameron už nejspíš další šanci nedostane. Předseda Evropské rady Donald Tusk popsal nynější summit jako "buď, a nebo".
- První jednání o reformě vztahů Británie a Evropské unie na dnešním summitu podle diplomatických zdrojů pokrok nepřineslo. U večeře se lídři přesunuli od tématu Brexitu k migrační vlně.
- Problematickými jsou v britské otázce zejména případné úpravy unijních smluv nebo bod týkající se "záchranné brzdy" v případě vyplácení britských sociálních dávek přistěhovalcům z jiných zemí EU. Britové ji chtějí v případě pracovních benefitů údajně zatáhnout na sedm let, s možností prodloužení až na dalších šest let.
- Diplomaté a "šerpové", tedy vyslanci politiků, budou hledat pro všechny přijatelný kompromis. Možná celou noc. Paralelně se mají konat dvoustranné schůzky evropských politiků, zřejmě i v pátek ráno. Rozhovory se mohou protáhnout až do víkendu.
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Po skončení summitu čekají premiéra Davida Camerona tři bilaterální schůzky:
První s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Druhá s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Třetí s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou. Ten bude s Cameronem vyjednávat jménem celé visegrádské čtyřky.
Noční jednání v Bruselu...
It's a late night at the #EUSummit here in Brussels where @DavidCameron_MP is negotiating EU reforms #Brexit pic.twitter.com/JKBNjA3OWG
— Nina dos Santos (@NdosSantosCNN) February 18, 2016
Čtvrteční jednání byla "intenzivní a konstruktivní," svěřil se BBC jeho zdroj z EU. Všechny země údajně potvrdily že by chtěly, aby Velká Británie zůstala v EU. Některé ale současně představily celou řadu svých obav. "Upřímně jsme očekávali, že některé z nich budou méně kritické," uvedl zdroj.
Pět klíčových bodů, na nichž se podle informací serveru BBC nedaří politikům dohodnout:
- Jak by měly být závazné dokumenty EU pozměněny.
- Kolik členských státůmůže aktivovat "záchrannou brzdu" v případě sociálních dávek pro migranty.
- Na jak dlouho může členský stát omezit přídavky na děti pro pracující přistěhovalce.
- Mohou být tato omezení aplikována zpětně?
- Úprava smluv k pozměnění principu "stále těsnější unie".
Kdo s kým aneb průvodce třemi tábory lídrů v Bruselu podle britského serveru The Guardian. Kdo kryje Cameronovi záda a kdo stojí proti němu?
Skupina nepříjemných
Beata Szydlová (Polsko)
Bohuslav Sobotka (Česká republika)
Francois Hollande (Francie)
Klaus Werner Iohannis (Rumunsko)
Spojenci:
Angela Merkelová (Německo)
Enda Kenny (Irsko)
Werner Faymann (Rakousko)
Něco mezi tím:
Stefan Löfven (Švédsko)
Nicos Anastasiades (Kypr)
Joseph Muscat (Malta)
Další z mnoha karikatur, které se dnes rojí v souvislosti se summitem EU v Bruselu.
Martin Rowson on EU renegotiations – cartoon https://t.co/10wCAvrH8v pic.twitter.com/eFHEagr4sr
— The Guardian (@guardian) February 18, 2016
Uveřejnění informací, že počet občanů jiných zemí EU, kteří pracují v Británii, stoupl za posledních šest měsíců nad 2 miliony, je pro Camerona špatná zpráva, píše britský server The Guardian.
Zároveň ale doplňuje, že "masová evropská migrace vlastně podněcuje relativní růst ekonomiky ve Velké Británii". To pak zase ze SPojeného království činí "evropskou továrnu na pracovní místa".
Ministři zahraničí zemí V4 dnes také odmítli negativní reakce na postoje středoevropských zemí, které podle kritiků neprojevují dostatečnou solidaritu a staví se proti EU.
Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák prohlásil, že kritiku vnímá jako nepochopení, nebo zlý úmysl. Maďarský ministr Péter Szijjártó dodal, že země Visegrádu doplácejí na to, že v Evropě vždy jednaly na rovinu a čestně.
Země visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) pokračovaly v otázce migrační krize před dnes začínajícím summitem Evropské unie v Bruselu navenek ve smířlivé rétorice.
Vyšly vstříc očekávanému závěru vrcholné schůzky, že je zapotřebí "celoevropského řešení", ale zároveň obhajovaly dohodu ze svého pondělního vrcholného jednání v Praze o nezbytnosti záložního plánu. A sice opevnění hranice schengenského prostoru v Bulharsku a Makedonii pro případ, že se nepodaří zastavit nekontrolovaný příliv migrantů přes Řecko.
Kolik váhy mají jednotlivé hlasy na summitu v Bruselu? Takhle to vidí server Politico...
Who owns the power at the summit on #Brexit and #migration — and who doesn't https://t.co/9OEyXRxrK2 pic.twitter.com/WKrolscyQc
— POLITICO Europe (@POLITICOEurope) February 17, 2016
Na Twitteru se začínají objevovat informace, že rozhovory v Bruselu pokračují velice pomalu a mohly by se protáhnout až do neděle.
#EUSummit - Discussions could take longer than first thought, and could last until Sunday, says Sky’s @faisalislam https://t.co/JVEyKNrQse
— News On The World (@newsontheworld) February 18, 2016
Po večeři by se měli setkat zástupci Velké Británie s představiteli visegrádské čtyřky.
As signalled to me by a senior UK official y'day, there will be a UK-Visegrad working meeting tonight after dinner https://t.co/cy5u9tptNH
— Jakub Krupa (@JakubKrupa) February 18, 2016
Unijní úsměv...
(L'Hebdo):"#Brexit": la pression monte au sommet européen de #Bruxelles : David Cameron a.. https://t.co/MQu3XACJYi pic.twitter.com/i6J2Bs4ucS
— Titrespresse.com (@titrespresse) February 18, 2016
Zdroj obeznámený s průběhem dnešní diskuse označil debatu o Velké Británii v některých momentech za "velmi intenzivní".
Předpoklad nyní je, že poté, co summit probere migrační téma a uskuteční se noční tisková konference, sejde se Cameron s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, aby se dohodli na dalším postupu.
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Podle prvních informací mají Britové nadměrná očekávání. Záchrannou brzdu na omezení pracovních benefitů chtějí údajně zatáhnout na sedm let, s možností prodloužení až na dalších šest let.
Hlavy států a vlád osmadvacítky pro tuto chvíli opustily otázku Velké Británie a u pracovní večeře se nyní spolu s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem věnují tématu migrace.
Průzkumy mezi Brity, zda zůstat v EU, jsou těsné...
With little more than 36 hours to the #EUSummit, a referendum held now would be too close to call. #eureferendum pic.twitter.com/lWIgbkMiCd
— Joe C (@Joe_C_London) February 16, 2016
"Otázce, jaké je místo Británie v Evropě, bylo dovoleno doutnat příliš dlouho..Je čas ji vyřešit," řekl dnes na jednání v Bruselu britský premiér David Cameron svým kolegů.
"Pokud tady můžeme dosáhnout řešení, které je natolik silné, aby Brity přesvědčilo a oni podpořili členství země v EU, pak máme příležitost toto téma vyřešit na celou generaci."
K britským požadavkům by se šéfové osmadvacítky měli společně vrátit v pátek dopoledne, kdy by mohla být k dispozici závěrečná podoba kompromisní dohody s Británií.
Na té by měli přes noc pracovat diplomaté jednotlivých členských zemí. Paralelně by se měly konat i dvoustranné schůzky politiků, kteří by měli jednat o nejspornějších bodech.
První jednání o reformě vztahů Británie a Evropské unie na dnešním summitu podle diplomatických zdrojů pokrok nepřineslo.
Rokování, při kterém státníci představili své pohledy na požadavky Británie na reformu vztahu s Evropskou unií, bylo podle maltského premiéra Josepha Muscata konstruktivní a soustředěné.
Podle informací z diplomatických kruhů se ale zatím rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi překonat nepodařilo.
Řecký premiér Alexis Tsipras se dnes odpoledne v Bruselu sešel i s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou. Tsipras podle serveru řeckého listu To Vima Sobotkovi vytkl, že "posílat vojáky a policisty k řecké hranici není přátelským činem". Narážel tak na okolnost, že Česko letos vyslalo 27 policistů do Makedonie, aby pomáhali s dozorem nad hranicí s Řeckem.
Tsipras upozornil, že Atény nehodlají souhlasit s žádným krokem, který byl porušoval mezinárodní právo, jako jsou nezákonné zpětné deportace. Také vyzval k poskytnutí nezbytného prostoru pro realizaci celounijního řešení migrační krize.
"Slabý jako čaj." Francouzský deník Libération dal dnes jasně najevo, jak vnímá vztah Velké Británie s EU.
#brexit La Une de #Libe pic.twitter.com/10z6TLQ6J0
— Regis Gay (@gayregis) February 18, 2016
Expert na evropské právo Walter Obwexer nesdílí názor Evropské komise, která označila za protiprávní rakouský plán omezit počet migrantů přicházejících do země i počet přijímaných žádostí o azyl.
Pokud EK argumentuje tím, že Rakousko musí přijímat žadatele o azyl, tak se mýlí, tvrdí Obwexer. Podle něj komisí zmíněná ustanovení nezakotvují povinnost udělovat azyl, nýbrž jen nedovolují posílat žadatele o azyl do nebezpečných zemí. A jelikož sousední Slovinsko nebezpečnou zemí není, Vídeň podle Obwexera pravidla neporušuje.
Připomeňte si ve fotogalerii z loňského září, jak vypadala cesta uprchlíků přes Maďarsko.
Železniční hraniční přechody mezi Maďarskem a Chorvatskem zůstanou zavřené a uzávěra bude od neděle platit dalších 30 dní. Rozhodl o tom maďarský ministr vnitra Sándor Pintér.
V dnes zveřejněném dekretu tento krok zdůvodnil ochranou veřejné bezpečnosti, nezmínil se ale, že by opatření souviselo s migrační krizí. Maďarské železniční přechody fungují ve zvláštním režimu od října loňského roku, připomněla maďarská tisková agentura MTI.
Choreografie jednání v Bruselu podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska:
- Po pravidelném setkání s předsedou europarlamentu se bude jednat o britské otázce. Zástupci členských zemí představí svůj pohled.
- U pracovní večeře se summit bude věnovat jinému žhavému bodu, migraci.
- Diplomaté a "šerpové", tedy vyslanci politiků, budou hledat pro všechny přijatelný kompromis. Možná celou noc. Paralelně se mají konat dvoustranné schůzky evropských politiků, zřejmě i v pátek ráno.
- Neformální jednání Evropské rady v pátek dopoledne. K dispozici by měl být text vzešlý ze série nočních jednání.
- Při všeobecné shodě bude téma vyřešené a lídři podepíší finální verzi. V opačném případě je pravděpodobné ještě další kolo diplomatických a dvoustranných jednání.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz na své tiskové konferenci...
SCHULZ: “United we are strong. Alone we are weak.” #EUSummit @SBSNews pic.twitter.com/dzpHOEizqu
— Brett Mason (@BrettMasonNews) February 18, 2016
"Nejsme multiměnová unie," řekl Schulz. Nicméně doplnil, že je férové, když se chce Spojené království ujistit, že nebude na jednotném trhu diskriminováno kvůli tomu, že není v eurozóně.
Schulz se přesouvá od Velké Británie i k tématu migrační krize: "Nemůžeme pouze slibovat peníze, musím je i platit. Velká Británie je jedním z nejštědřejších států..."
EP Präs. Schulz: "Was muss EU tun? Bezahlen, was sie zugesagt hat!" pic.twitter.com/UbMnQ9jrZh
— Stephan Detjen (@stephandetjen) February 18, 2016
Reformy, které Velká Británie požaduje, podle Schulze nemohou při další integraci EU stát ostatním státům v cestě.
"Mechanismy, které mají chránit systémy sociálního zabezpečení musí být v souladu s volným pohybem a zákazem diskriminace," řekl dnes na své tiskové předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
#Schulz: Mechanisms to protect social welfare systems have to be in line with free movement and non-discrimination according to EP. #EUCO
— Open Europe (@OpenEurope) February 18, 2016
Čekání v Bruselu pohledem novináře...
#EUsummit - waiting pic.twitter.com/5xmSj2jzkW
— Johan Vanden Berghen (@JBerghen) February 18, 2016
Drtivá většina poslanců je podle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze při hledání kompromisu připravena jednat co nejkonstruktivněji. "Jsem optimista, dnes nebo zítra najdeme kompromisní řešení, jak táhnout za jeden provaz." Pokud bude potřeba, jednat se podle něj bude klidně i v sobotu.
Britské požadavky na reformu Evropské unie...
Co žádá Velká Británie za své setrvání v EU? #UKinEU #EUSummit pic.twitter.com/I0ItI3cq1p
— Euroskop.cz (@euroskop) February 18, 2016
Podle diplomatů bude průnik zájmů všech stran hledán dnes dlouho do noci v sérii zákulisních jednání. Lídři, kteří nyní v prvním kole představí v zásadě už známé postoje svých zemí, by potom měli debatu o britské otázce přerušit. Dnes večer se proto očekává, že summit přijme závěry k tématu migrace.
Německá kancléřka Angela Merkelová se před začátkem summitu sešla s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.
German-French coordination ahead of the #EuropeanCouncil: Chllr #Merkel meets Pres @fhollande. #EUCO MT @RegSprecher pic.twitter.com/mQ160xiAaZ
— GermanForeignOffice (@GermanyDiplo) February 18, 2016
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Francie a Belgie podle informací listu Financial Times tlačí na to, aby byla v dohodě pro Británii zahrnuta takzvaná "samozničující" klauzule. Podle té je to, co evropští lídři Británii v dohodě slíbí, "maximum možných ústupků".
Tato klauzule má ukončit spekulace o tom, že by mohl Londýn zkoušet vyjednávat ještě další ústupky, pokud by se Britové v referendu vyslovili pro odchod země z EU.
Jedna z mnoha karikatur, které se vyrojily v souvislosti s možným Brexitem.
UK: “poor” David Cameron, he has zero chances today at #EUsummit but at least he tried, #Brexit is unavoidable now: pic.twitter.com/baqrrWC1hd
— Edward☮☯⎈ (@EdwardKinitz) February 18, 2016
Rakouský kancléř Werner Faymann obhajoval před dnešním začátkem summitu EU v Bruselu rozhodnutí své vlády stanovit maximální počet denně přijímaných žádostí o azyl.
"Trváme na tom. Není myslitelné, aby Rakousko přijímalo žadatele o azyl za celou Evropu," řekl. Aby kvůli rakouskému postupu nevznikla na západním Balkáně humanitární katastrofa, musí podle Faymanna začít po vzoru Vídně, Berlína a Stockholmu konečně i ostatní evropské země uprchlíky přijímat.
Řecký premiér Alexis Tsipras novinářům řekl, že EU je nyní na velmi kritické křižovatce. "Musíme se současně vyrovnávat se třemi krizemi," upozornil. Řecko je nyní obviňováno, že migrační krizi nezvládá. Navíc se stále nedokázalo vyrovnat s hlubokými finančními potížemi.
Dalšími problémy jsou podle Tsiprase krize bezpečností a uprchlická. Potřeba je podle něj solidarita nejen na severozápadě Evropy, ale také na jejím jihovýchodě. "Řešením uprchlické krize není stavba plotů a podpora rasismu v Evropě. Budoucností Evropy nejsou zdi a xenofobie," uvedl řecký premiér.
Kdybyste se nudili při čekání na výsledek summitu, tak si můžete třeba zahrát s evropskými lídry...
Bored waiting for Cameron to come back with a deal from the #EUSummit? Why not play some #euref snakes & ladders?: ) pic.twitter.com/RjJIFpeisS
— Hani Mustafa (@_hanimustafa) February 18, 2016
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Česko nemá spočítáno, kolika dětí by se případné snížení benefitů vyplácených Velkou Británií dotklo. Podle kvalifikovaných odhadů Úřadu práce ČR pracuje ale v Británii 30 tisíc, v Rakousku necelých 13 tisíc a v Německu 37 tisíc Čechů.
Další komentáře francouzského prezidenta Francoise Hollandea ohledně vyjednávání s Velkou Británií.
"Žádná země nemůže mít právo veta, žádná země se nemůže osvobodit od společných pravidel."
"Je to Evropská unie, která je v sázce. Není to jen jedna země Evropské unie."
Zasedací pořádek v Bruselu...
Who’s sitting next to who? The seating plan for #EUCO #Brexit talks later this afternoon pic.twitter.com/upPMBR9JSI
— Bruno Waterfield (@BrunoBrussels) February 18, 2016
Prioritou České republiky i zemí visegrádské čtyřky je, aby Řecko zvládalo lépe ochranu své hranice s Tureckem a aby Turecko naplňovalo dohodu, kterou s Evropskou unií loni uzavřelo. Při příchodu do bruselského paláce to řekl premiér Bohuslav Sobotka.
Vídeň omezí počty žadatelů o azyl, na kritiku z EU nedbá. Podle eurokomisaře pro migraci Dimitra Avramopulose musí Rakousko přijmout všechny žádosti podané na jeho území nebo na jeho hranicích. Rakousko nicméně vzápětí uvedlo, že avizované limity začne i navzdory kritice z Bruselu uplatňovat již od pátku.
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Největší problém mají se snížením přídavků na děti Poláci. Právě v Polsku žije 19 579 dětí z celkových 32 408, kterým Londýn příspěvky z Británie posílá. Problém států visegrádské čtyřky je ale to, že podobně snížit příspěvky budou moct díky Británii i ostatní země EU. Kdyby je snížilo Německo, dotklo by se to více než 41 tisíc dětí jen v Polsku.
Poslední bilaterální schůzka Donalda Tuska s Davidem Cameronem před zahájením summitu.
Last bilateral meeting with PM @David_Cameron before #EUCO begins talks on new settlement for #UKinEU. pic.twitter.com/NBUodjeg8y
— Donald Tusk (@eucopresident) February 18, 2016
"Dohoda je možná, protože je nezbytná. Je mým přáním, aby Británie zůstala v EU. Na druhou stranu, je nutné, aby Unie postupovala kupředu," vzkázal z Bruselu francouzský prezident Francois Hollande.
Předseda Evropské rady Donald Tusk označil nynější summit za zlomový. "Dohoda, nebo konec."
"This is a make or break summit": President of European Council Donald Tusk. Live updates: https://t.co/Lk1ya9rMBT https://t.co/sgPW6YA8k5
— BBC News (World) (@BBCWorld) February 18, 2016
"Myslím, že si nejdřív to svoje drama odehraje každý z nás, pak se dohodneme," shrnuje situaci litevská prezidentka.
"I think everybody will have its own drama, and then we will agree." Lithuanian President sums it up. #EUCO
— Piers Scholfield (@inglesi) February 18, 2016
Vídeň tento týden uvedla, že do země nepustí víc než 3200 migrantů denně, azylových žádostí chce přijmout denně maximálně osmdesát. Zavést tato pravidla by chtěla už od pátku.
Rozhodnutí Rakouska zavést limit na počet migrantů, kterým bude povoleno vstoupit do země, je podle Evropské komise v rozporu s právem Evropské unie.
#BREAKING Austrian asylum cap 'incompatible' with EU law: commission
— AFP news agency (@AFP) February 18, 2016
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Český premiér Bohuslav Sobotka má v těchto chvílích schůzku s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Chce s ním mluvit o tom, čeho se už Řecku podařilo dosáhnout, jak probíhá spolupráce s Tureckem a co by mohly ostatní evropské země udělat pro podporu Řecka a Turecka. „Nicméně platí to, co jsme řekli. My jsme kritičtí, podobně jako Evropská komise, k tomu, jak funguje Řecko v rámci schengenského systému, a chtěli bychom, aby Řecko odstranilo všechny nedostatky, které mu právě Evropská komise vytkla,“ uvedl před schůzkou Sobotka.
"Cílem České republiky je dohodnout se. My nechceme, aby Velká Británie z Unie odešla, myslíme si, že ty škody pro Brity, ale i pro celou Evropskou unii, by byly velké,“ uvedl při příjezdu na summit evropských lídrů v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka.
Nové návrhy dohody jsou pro Česko údajně přijatelnější. Stále v nich ale není napsáno, že by se snižování příspěvků na děti netýkalo lidí už v Británii pracujících.
Zatímco ale státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza uvedl v rozhovoru pro bruselský server Politico, že "nebudeme nikdy souhlasit se změnou pravidel pro lidi, kteří už v zemi pracují", Sobotka naznačil, že je pro Česko důležitější celková dohoda.
Přídavky na děti ve Velké Británii...
Infographic: Child benefits for EU #migrants in the UK #EUref https://t.co/IxEotNJgyA @infogram pic.twitter.com/1539MlLqKW
— JCWImmigrants (@JCWInews) February 18, 2016
"Chceme dohodu, ale ne za každou cenu," uvedla na adresu vyjednávání EU s Londýnem polská premiérka Beata Szydlová.
Německá kancléřka Angela Merkelová chce udělat vše pro to, aby Velká Británie zůstala v EU. Cituje ji agentura Reuters.
Vzájemné vztahy mezi zeměmi visegrádské čtyřky nebyly podle Lubomíra Zaorálka nikdy intenzivnější.
Vzajemne vztahy mezi zememi #V4 nebyly nikdy tak intenzivni a otevrene jako je tomu dnes. pic.twitter.com/H15YHCT78L
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) February 18, 2016
Zatímco David Cameron ujišťuje Brity, že se pro ně snaží vyjednat nejlepší podmínky, na Twitteru si z jeho týmu dělají legraci.
"Hlavní Cameronův vyjednávač v Bruselu vypadá sebevědomě."
Cameron's chief negotiator looking confident in Brussels.#Brexit #VoteLeave #EUref #EUsummit pic.twitter.com/NqX8nFhpSn
— Dancing Palace Guard (@DancerGuard) February 18, 2016
Podle britského premiéra Davida Camerona je důležitější uzavřít dohodu o novém nastavení vztahů mezi EU a Británií ve vyhovující podobě než ji uzavírat ve spěchu. Cameron to prohlásil při příchodu do bruselského paláce Justus Lipsius, kde dnes večer začíná summit evropské osmadvacítky.
"Je daleko důležitější udělat to správně, než dělat cokoliv ve spěchu," dodal Cameron.
Začátek summitu - naplánovaný na 16:00 - se blíží.
Waiting in the cold #EUCO #EU pic.twitter.com/bVirsGu32T
— Jakub Dospiva (@JakubDospiva) February 18, 2016
Premiér David Cameron chce, aby Britové věděli, že neodejde bez dohody, která bude odpovídat jejich očekáváním.
Mnozí komentátoři ale tvrdí, že je napjatá atmosféra jen divadlo pro Brity, protože ústupky, o kterých se vyjednává, jsou daleko slabší, než Cameron původně sliboval.
I'm in Brussels where I'm negotiating hard for Britain. I'm clear, I'm not prepared to take a deal that does not meet what Britain needs.
— David Cameron (@David_Cameron) February 18, 2016
Připomeňme, že ke střetům došlo poté, co Maďarsko rozhodlo o uzavření hranic.
Maďarská policie zaháněla migranty vodními děly a slzným plynem
Maďarský generální prokurátor obžaloval z terorismu syrského migranta, který se minulý rok v září zapojil do násilných střetů s maďarskými policisty na hranicích ve snaze dostat se nelegálně ze Srbska do Maďarska.
Obžalovaný, který je stále držen ve vazbě, je podezřelý z organizování rebelie běženců, jež u hraničního přechodu Röszke vyústila v násilnosti. Teroristického jednání se podle prokuratury dopustil účastí v nepokojích, ilegálním vstupem na maďarské území a útoky na úřední osoby.
Švédsko a Spojené království mají v mnoha ohledech podobné názory na spolupráci v rámci EU.
"Spolu s Británií budeme pracovat na vytvoření společného trhu EU a na otevřeném obchodu s okolním světem - věci, které jsou důležité pro růst zaměstnanosti. Na posledním jednání o dlouhodobém rozpočtu EU se nám podařilo společně s Británií nejen bránit naše slevy pro příspěvek EU, ale také poprvé snížit celkový rozpočet EU a přesměrovat peníze více na výzkum a vývoj a infrastrukturu," připomněla Anderssonová.
Ministryně financí Magdalena Anderssonová se nechala slyšet, že pro Švédsko je setrvání Británie v EU extrémně důležité. V textu pro Dagens Nyheter napsala, že stávající návrh je dobrý začátek pro taková jednání, která by hrozící Brexit zažehnala.
Švédové jsou na summitu připraveni ustoupit Velké Británii, pokud ji tím udrží v Evropské unii. "Jsme v situaci, kdy si vybíráme mezi celistvou Evropskou unií a rizikem, že jedna země odejde," prohlásil premiér Stefan Löfven.
Kvůli dohodě s Brity je dokonce ochoten přistoupit na to, že ne všichni občané EU budou mít na britském pracovním trhu stejná práva a ochranu po dobu několika let - tedy to, co Stockholmu dosud vadilo.
Rovněž předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že EU musí zlepšit ochranu svých vnějších hranic, což vyžaduje zvýšené úsilí ze strany Řecka i pomoc této zemi od jejích partnerů v EU.
Uzavření hranic na Balkán by podle řeckého ministra pro migraci Janise Muzalase vyvolalo velkou humanitární krizi v Řecku a příliv uprchlíků do Evropy by to stejně nezastavilo.
Ministr řekl německému deníku Handelsblatt, že uprchlíky lze zastavit jedině ukončením občanské války v Sýrii. O to by měla Evropská unie usilovat, stejně jako o řešení humanitární krize v Libanonu, Jordánsku a Turecku. "Je to jediný způsob, jak můžeme krizi překonat. Zavírání hranic nepomůže."
Slovenský premiér Robert Fico bude na summitu v Bruselu prosazovat urychlení plánu na vznik evropské pohraniční stráže, jakož i vytvoření záložního hraničního systému pro případ, že Řecko neochrání vnější schengenské hranice.
"Považuji za nenáležité, abychom pouhou diskusi vedli do 30. června," řekl poslancům výboru slovenského parlamentu pro evropské záležitosti. Dodal, že EU již nyní potřebuje chránit své hranice.
"Dokud nebude fungovat ochrana vnějších schengenských hranic na úrovni řecko-turecké hranice, budeme žádat, aby byl naplněn plán B, tedy ochrana hranice na úrovni Makedonie a Bulharska."
Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky nebudou dnešní jednání o nových podmínkách pro Británii v rámci EU jednoduchá. Jako "pozitivní posun" ale vnímá to, že Evropská komise nemá v úmyslu navrhovat podobné změny pro jiné sociální dávky než pouze přídavky na děti.
"Naší hlavní prioritou je udržet funkční a neomezený schengenský systém - včetně zvýšené ochrany vnější hranice. Je pro nás velmi důležité chránit zásady, jako je volný pohyb osob, myšlenek a zboží," napsal na Twitteru český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
1/2 Nasi hlavni snahou je udrzet funkcni a neomezeny Schengensky system - vcetne zvysene ochrany vnejsi hranice.
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) February 18, 2016
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si je jistý, že se dohodu o nových podmínkách pro Británii v EU podaří během tohoto summitu uzavřít.
Se svými požadavky vyrukovalo Irsko, které bude chtít pro tisíce svých občanů pracujících v Británii výjimku z omezení pracovních benefitů.
Breaking: Ireland will seek a bilateral deal with the UK exempting Irish citizens from any in-work benefits restrictions - sources #EUCO
— Tony Connelly (@tconnellyRTE) February 18, 2016
Bulharský parlament pár hodin před začátkem summitu EU podpořil účast armády na ochraně hranic před pronikáním migrantů do země. Poslanci v prvním čtení jednomyslně schválili návrh změn a doplňků zákona o ozbrojených silách, který rozšiřuje aktivity vojska v době míru, informoval server Novinite.bg.
Bulharská armáda má doposud v době míru, pokud jde o ochranu hranic, jen logistickou úlohu. Po konečném schválení zákonných změn, pro něž dnes v prvním čtení hlasovalo všech 156 přítomných poslanců, budou moci vojáci hlídkovat na hranicích společně s policisty.
Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:
Lídři EU se budou na summitu věnovat i situaci ve válkou zmítané Sýrii. Podle návrhu závěrů schůzky vyzvou Rusko a režim prezidenta Bašára Asada, aby přestaly útočit na umírněnou opozici. "Ohrožuje to možnosti na mír, napomáhá to takzvanému Islámskému státu a zvětšuje uprchlickou krizi," píše se v dokumentu.
V čem je jablko sváru? Státy visegrádské čtyřky se obávají, aby se ze snížení dětských přídavků nestal precedent pro jiné sociální přídavky. Zemím jako Lucembursko nebo Dánsko by se totiž líbilo, kdyby mohly vyplácet důchody ve výši životní úrovně země, odkud pracovník pochází.
Zatímco v dřívější verzi dohody bylo přímo napsáno, že se z dětských přídavků "nestane precedent pro další sociální dávky", ta nejnovější už tak striktní není a stojí v ní, že "Evropská komise nemá v úmyslu navrhovat podobné změny pro jiné sociální dávky".
Tato debata už ale vůbec není o Velké Británii, která podle britského zdroje nemá s důchody problém. "Nemůžu mluvit za jiné státy, ale bylo by divné připravit lidi o to, na co si přispívali. My to nechceme a jsme ochotni to jakkoliv potvrdit."
Dohoda ohledně nových podmínek pro Británii v EU stále není na světě. I když se množí spekulace, že jde "pouze o divadlo", které má ukázat, že to neměl britský premiér David Cameron při vyjednávání jednoduché, existují podle vyjednavačů stále velké překážky.
Jednou z nich je i požadavek Česka a ostatních států visegrádské čtyřky na to, aby se snížení přídavků na děti nevztahovalo na děti občanů EU, kteří už v Británii nebo jinde v Evropě pracují.
Omezení pracovních benefitů by se pak mělo vztahovat pouze na nově příchozí, což je ale podle vysoce postaveného evropského diplomata pro Brity nepřípustné. "Nevidí, proč by to mělo být řešeno stejně," řekl.
Celá debata o přídavcích na děti je podle listu Financial Times trochu nafouklá, protože se jedná pouze o 34 tisíc dětí, což stojí britský rozpočet zhruba asi 25 milionů liber.
Mezi prioritami, které musí být podle evropských lídrů co nejdříve dotažené, jsou takzvané readmisní dohody. Tedy dohody o možnosti vrátit do třetích zemí ty migranty, kteří nemají v Evropě nárok na azyl.
Zemím původu těchto migrantů mají být nabídnuty konkrétní pobídky, jež by měly dohody uspíšit. Evropská unie nemá dosud podepsanou readmisní dohodu například s Marokem nebo Alžírskem, odkud mnoho nelegálních migrantů do Evropy přichází.
Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:
Evropští lídři chtějí, aby se okamžitě zavedla do praxe všechna opatření, která v boji s imigrační krizí schválili.
"Musíme urychlit přípravy před důležitou debatou na březnovém summitu, kde na základě už přesnějších hodnocení budeme vědět, která opatření nefungují, a budeme se muset rozhodnout, jak dále," píše se v předběžných závěrech dnešní schůzky, které má Aktuálně.cz k dispozici.
Podle nich je ještě nemožné s přesností určit, jestli například dohoda s Tureckem splňuje očekávání. Podle závěrů je stále počet lidí, kteří z Turecka do Evropy přicházejí, "příliš vysoký".
Söder také vyjádřil porozumění pro plán zemí visegrádské skupiny na zabezpečení hranice mezi Makedonií a Řeckem, aby se uzavřela takzvaná balkánská cesta uprchlíků. "Tyto země tak nejednají ze zlého úmyslu, ale protože už nevěří, že se Řecku podaří zajistit vnější hranici EU. Nechtějí svěřit budoucnost Evropy Turecku, což chápu," řekl Söder.
Dokud Evropská unie nestanoví horní hranici pro počet přijímaných běženců, nemůže očekávat od členských států souhlas s kvótami pro rozdělování uprchlíků.
Deníku Die Welt to dnes řekl bavorský ministr financí Markus Söder. Vyslovil se také pro intenzivnější deportace neúspěšných žadatelů o azyl z Německa.
"Vztahy mezi bavorským předsedou CSU Horstem Seehoferem a kancléřkou Angelou Merkelovou a vztahy českého prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky vykazují jisté nepřehlédnutelné paralely," píše ve svém komentáři Seehofer proti Merkelové jako Zeman proti Sobotkovi. V hlavní roli emoce Karel Hvížďala.
Bavorský premiér i český prezident podle něj používají běžence jako politickou zbraň. Na své protivníky útočí osobně.
Migrační krize povzbuzuje zájem českých mladých mužů a žen stát se policisty, řekl policejní prezident Tomáš Tuhý. "Obecně říkám, že v současnosti, kdy je Česká republika součástí problémů, které se týkají zejména ostatních států Evropy, tak zájem českých mužů a žen o práci v českých bezpečnostních sborech stoupá."
Potvrdil, že letos chce policie zvýšit stavy o 850 lidí. Nová tabulková místa jsou součástí již dříve zveřejněného plánu rozvoje činnosti policie. Nábor 850 lidí je rekordní za poslední roky.
Kolik lidí opravdu přišlo do Evropy a proč je mylné mluvit o invazi? Projděte si grafiku Aktuálně.cz o faktech a mýtech o uprchlících.
Budoucnost Evropy pohledem karikaturisty.
The future of Europe pic.twitter.com/uolEd1QJKK
— Adjiedj Bakas (@AdjiedjBakas) February 14, 2016
Německá kancléřka Angela Merkelová v souvislosti se summitem varovala před zbrklým zavíráním hranic. Schovat se za plotem podle ní migrační krizi nevyřeší.
"Jako Evropská unie se musíme naučit chránit naši námořní hranici, je to těžší než u pozemní hranice. Pokud se to nenaučíme, čekají nás brzy stejné problémy i u italských břehů," upozornila s tím, že všechny evropské země podle ní mají společný cíl, a to snížit počet přicházejících běženců. Nejlepším nástrojem podle ní je dohoda mezi EU a Tureckem.
Podívejte se, kam vedou první kroky uprchlíků mířících do Evropy. Reportéři Aktuálně.cz navštívili záchytný tábor na řeckém ostrově Lesbos, jednom z vysněných míst běženců připlouvajících z Turecka na lodích.
Na pranýři se tak opět zřejmě ocitne Řecko, které není podle kritiků schopno ochránit svoji hranici. To se Aténám nezamlouvá. Ministr pro migraci obvinil ostatní země EU ze lží. Podle něho je na vině samotná Unie, když nedodala včas registrační přístroje a potřebný personál pro evidenci a identifikaci běženců.
Janis Muzalas rovněž kritizoval země, které vyslaly policejní výpomoc do Makedonie k dozoru nad makedonsko-řeckou hranicí, tedy i Maďarsko, Slovensko či Česko. "Je snad Řecko evropským nepřítelem? Jsou snad uprchlíci nepřátelé?" zeptal se. "Pokud tomu někdo věří, ať to řekne nahlas," dodal.
Dnes u večeře čeká osmadvacítku také debata o trvající migrační krizi. Lídři při ní zdůrazní potřebu skutečně prosadit dříve dohodnuté kroky, a to jak v Unii, tak na straně partnerů - především Turecka.
Premiér Bohuslav Sobotka očekává, že pokud Velká Británie vystoupí z Evropské unie, vzedme se v Evropě vlna nacionalismu a separatismu. Obává se dominového efektu.
"Ta vlna bude rovněž zcela objektivně podpořena náladami, které vyvolává migrační krize," konstatoval. Pro některé státy Unie by to podle něj byla velká zátěž.
Je pravděpodobné, že o detailech se bude jednat dlouho. Diplomaté hovoří o plánu na definitivní dohodu v pátek dopoledne. Není ale vyloučeno, že se summit protáhne až do soboty.
Sám premiér David Cameron se kloní k setrvání Spojeného království v EU. Klíč k tomu, jak se Britové v nadcházejícím referendu zachovají, ale podle médií zřejmě drží někdo úplně jiný - londýnský starosta Boris Johnson.
Mezi sporné body patří otázky spojené s volným pohybem osob a britskou snahou omezit některé sociální dávky lidem z jiných zemí Unie, kteří na ostrovech pracují.
Další nevyřešené body se týkají snahy Londýna vyvázat se z povinnosti spolupráce na "stále těsnější Unii" a budoucí podoby vztahů Británie, která má výjimku z eura, s eurozónou.
Uprchlická krize, s níž se Evropa snaží v posledních měsících vypořádat, tentokrát bude v Bruselu na vedlejší koleji. Tématem číslo jedna bude Brexit, tedy hrozící odchod Velké Británie.
Ačkoliv je po měsících jednání na stole obrys dohody, sám předseda summitu Donald Tusk ve středu varoval, že finální úspěch zdaleka není zaručen.
Dobrý den z pražské redakce Aktuálně.cz odkud pro vás sledujeme dění na bruselském summitu EU.
Právě se děje
Liverpool ztratil důležité body v boji o titul. Prohrál derby na hřišti Evertonu
Všechno jinak. Xavi si rozmyslel konec v Barceloně, tým povede i v další sezoně
Bejlek v Madridu otočila zápas s Ruskou a dočkala se prvního vítězství na okruhu WTA
Souboj českých trenérů vyhrál Stavjaňa. S Nitrou znovu získal slovenský titul
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky, podpořili farmáře
