Kyjev/Moskva - Novorusko, tedy státní útvar zahrnující ruskojazyčné regiony Ukrajiny od Oděsy až po Charkov, je minulostí. Oznámili to zástupci povstaleckých "lidových republik", podle nichž jde o o příspěvek k plnění minských mírových dohod.
Ukrajinská vláda zastavuje vojensko-technickou spolupráci s Ruskem. Ta je přitom pro obě země velmi důležitá. Na Ukrajině z ní těží zbrojovky, v Rusku armáda.
Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Ministr Véjonis televizní stanici LNT řekl, že ruské lodě a letouny operují v těchto dnech při lotyšských hranicích prakticky neustále. Souvislost s nadcházejícím summitem Východního partnerství je podle něj nesporná.
Rusko v předvečer dvoudenního summitu Východního partnerství v Rize zvýšilo vojenskou aktivitu u hranic Lotyšska. V lotyšské televizi to dnes prohlásil lotyšský ministr obrany Raimonds Véjonis. Nedaleko lotyšských břehů se podle něj dnes pohybovala ruská ponorka a výzvědný člun ruského námořnictva.
Takzvané Novorusko mělo být novým státním útvarem zahrnujícím ruskojazyčné regiony Ukrajiny od Oděsy až po Charkov. Projekt se oficiálně zrodil loni 24. května, kdy východoukrajinští separatisté ohlásili záměr ovládnout v prvním kroku celé území Doněcké a Luhanské oblasti. To se jim navzdory řadě úspěšných ofenzív dodnes nepodařilo.
Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko dnes nicméně prohlásil, že se dosažení tohoto cíle separatisté nevzdávají.
Doněcký "ministr zahraničí" Alexandr Kofman ruským novinářům řekl, že plán na vytvoření Novoruska ztroskotal vinou chabého ohlasu v ruskojazyčných regionech.
"Nedokázali jsme lidi udržet na mítincích," citovala Kofmana Gazeta. "Pokud si obyvatelé Charkova, Dněpropetrovska a Oděsy myslí, že doněcká republika musí přijít a osvobodit je od útlaku (kyjevské) junty, zatímco oni sami neudělají nic, pak neuvažují správně. Nemáme právo rozhodovat za ně."
Zástupci povstaleckých "lidových republik" na východě Ukrajiny se oficiálně zřekli projektu Novorusko (Novorossija), tedy samostatného politického útvaru, jehož částí mělo být osm oblastí na jihovýchodě Ukrajiny.
Podle vůdce novoruského "parlamentu" Olega Carjova je rozhodnutí příspěvkem k plnění minských mírových dohod, napsal ruský server Gazeta.ru.
Vláda vyzvala parlament, aby přijal zákon, který by umožnil zahraničním jednotkám působit na Ukrajině, a tím pádem otevřel cestu mírovým jednotkám, k jejichž vyslání Kyjev vyzývá OSN i EU.
Podle premiéra Arsenije Jaceňuka by "takové jednotky podnikaly operace k zajištění míru a bezpečnosti v souladu s mandátem Spojených národů nebo Evropské unie".
V Donbasu operuje mezi 4000 a 14 000 ruských vojáků. Během jednání se svým slovenským protějškem to podle serveru Interfax-Ukrajina prohlásil prezident Petro Porošenko.
Slovenský prezident Andrej Kiska v Kyjevě prohlásil, že Ukrajina má právo na členství v Evropské unii. Slovensko podporuje proces rozšiřování EU," řekl Kiska podle agentury Unian s tím, že dle dohody o EU má každá evropská země, splňující nezbytná kritéria, právo na členství.
Upozornil současně, že pokud má Ukrajina o členství zájem, pak musí splnit všechny vyžadované požadavky.
Rusové tvrdí, že se jim podařilo zadržet v Moskvě litevského špiona, a to právě v okamžiku, kdy od své spojky přebíral utajované informace.
"FSB 19. května v Moskvě zadržela litevského občana, pracovníka rozvědky. Zahraniční rozvědčík byl přistižen při činu při přebírání tajných dokumentů od ruského občana," uvedla FSB. Dodala, že po předložení důkazů se zadržený přiznal, že je důstojníkem vojenské rozvědky.
Kreml, který přítomnost svých jaderných prostředků na Krymu oficiálně nepotvrdil, vzápětí pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními.
"Pokud se Ukrajina chystá rozmístit na svém území prvky americké protiraketové obrany, tak to lze vnímat jedině negativně. Protože to bude představovat ohrožení Ruska (...), což nevyhnutelně povede k tomu, že Rusko přijme svá odvetná opatření, aby zajistilo vlastní bezpečnost," varoval Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajina by prý měla uvažovat o rozmístění prvků protiraketové obrany na svém území, aby se uchránila před případným jaderným úderem z Ruska, je přesvědčen tajemník Národní bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov.
"Ruské vedení vydalo pokyn rozmístit na Krymu pluk bombardérů Tu-22M3, které mohou nést rakety s jadernými hlavicemi, a tři oddíly s taktickými raketami Iskander-K a Iskander-M, také včetně jaderných hlavic. Kromě toho na okupovaném Krymu se Rusko chystá vytvořit silnou základnu pro flotilu ponorek, které mají být vyzbrojeny raketami, schopnými dopravit jaderné hlavice na vzdálenost 1500 až 2000 kilometrů," prohlásil někdejší úřadující prezident a předseda parlamentu v rozhovoru s novináři z agentury Ukrinform.
Připomeňme, že samotnému ukončení dohody předcházelo už počátkem března 2014 pozastavení dodávek vojenských produktů do Ruska.
V půli června pak prezident Petro Porošenko zakázal veškerou spolupráci s Ruskem v oblasti vojensko-průmyslového komplexu.
Navzdory konfliktu v Donbasu je přitom spolupráce důležitá, a to pro obě země. Ukrajinské zbrojovky jsou totiž silně závislé na zakázkách z Ruska. A bez nich na druhou stranu není možná ani modernizace ruské armády.
Kyjev rozhodl, že končí vojensko-technickou spolupráci s Moskvou. O zastavení dohody z roku 1993 informoval podle serveru Ukrajinska pravda premiér Arsenij Jaceňuk.
"Ruská federace je agresor; Ruská federace nelegálně anektovala Krym; Ruská federace podniká vojenskou intervenci v Doněcké a Luhanské oblasti; Ruská federace je nebezpečím pro Ukrajinu a její územní celistvost," prohlásil. "A tak kabinet ministrů Ukrajiny zastavuje vojensko-technickou spolupráci s Ruskem."
Potyčky v Donbasu si za posledních 24 hodin vyžádaly tři mrtvé vojáky a devět zraněných. Na tiskové konferenci v Kyjevě to oznámil mluvčí "protiteroristické operace" Andrij Lysenko.
Povstalce opět obvinil, že do ostřelování armádních pozic nasazují zakázané zbraně.
Ke krizi na Ukrajině se vyjádřil i Viktor Juščenko, exprezident a jeden z lídrů takzvané Oranžové revoluce z roku 2004. Svět je podle něj "ukrajinským problémem" unaven.
"Svět a země mají své vlastní priority a problémy," řekl v rozhovoru pro deník Segodňa.
Ukrajinci by se bezvízového styku se zeměmi Evropské unie mohli dočkat už příští rok. Před summitem Východního partnerství, který ve čtvrtek začíná v Rize, to naznačil předseda Evropské rady Donald Tusk.
"Další technická zpráva Evropské komise bude připravena v listopadu. Pokud budou splněny podmínky, nemám pochyb, že budeme připraveni motivovat naše partnery v Evropě k pozitivnímu vyřešení záležitosti bezvízového režimu začátkem roku 2016 či později."
Igor Plotnickij, šéf samozvané "Luhanské lidové republiky", tvrdí, že dva zajatí Rusové, které Kyjev označuje za vojáky, byli ve skutečnosti dobrovolníky, kteří se připojili k povstalcům. "Byli to záložníci (ruské armády)," prohlásil v souladu s Moskvou, podle níž zajatci nejsou příslušníky ruské armády.
Víkendové zajetí dvou ruských vojáků na území kontrolovaném ukrajinskou vládou není podle Spojených států překvapením. Podle amerického ministerstva zahraničí jde o další důkaz, že Rusko a separatisté porušují únorové dohody z Minsku.
"Opakovaně říkáme, že Rusové a separatisté pracují společně, cvičí společně a operují pod stejným velením," prohlásil šéf tiskového oddělení ministerstva Jeff Rathke.
Prezident ujišťoval také o odhodlání uskutečňovat reformy, bojovat s korupcí a zbavit oligarchy moci, výsledky však budou patrné až za tři či čtyři roky.
Odmítl, že by sám byl oligarchou, byznysu se ale bohužel nemohl zbavit, jak sliboval, protože je válka a chybějí kupci. Když se pokoušel prodat svá ruská aktiva, ruská vláda je hned zabavila.
Moskva kategoricky popírá přímé zapojení do konfliktu, nicméně Porošenko připomněl zajetí dvou příslušníků ruských speciálních sil u Luhanska. Podle ruského ministerstva obrany jsou sice zajatci bývalí ruští vojáci, avšak v době zajetí nebyli v aktivní službě.
Skutečnou příčinou války je podle něj fakt, že ukrajinský lid vyšel do ulic, aby požadoval podpis dohody s Evropskou unií, proti bylo jedině Rusko. "Ale neptám se Ruska o svolení, zda smíme do Evropy. Ptám se Ukrajinců, co si přejí. A oni si přejí být součástí velké evropské rodiny," podotkl.
"Jsem skutečně šťastný, že EU drží dveře pro Ukrajince otevřené. A právě to bylo skutečnou příčinou války. Právě to vedlo před rokem k anexi Krymu," řekl Porošenko. Ta podle něj způsobila katastrofu mezi krymskými Tatary, "podobnou genocidě".
Ukrajina bude podle něj bojovat, ale hlavním cílem je mír. Jeho dosažení vyžaduje dvě věci: uzavření hranice pro ruská vojska a zbraně a stažení všech ruských sil, protože bez nich by k žádné občanské válce nedošlo, řekl ukrajinský prezident.
Podle Porošenka není žádný důvod psát výraz "ruští vojáci" v uvozovkách: stačí přijet do Kyjeva a podívat se na "skutečné důstojníky ruských speciálních sil", kteří na Ukrajinu přijeli bojovat a zabili "jednoho z mých vojáků".
"Jaké další důkazy musíme předložit Rusku, že jsou to jejich vojáci, jejich regulérní jednotky a jejich válka a agrese?" ptal se.
Prezident Petro Porošenko v rozhovoru pro britskou BBC prohlásil, že Ukrajina je v "opravdové válce s Ruskem".
"Řekněme na rovinu - bojujeme nikoliv se separatisty, které podporuje Rusko, ale je to opravdová válka s Ruskem," řekl muž, který se před rokem ujal moci a prakticky okamžitě musel začít řešit problém se separatismem na východě země.
Ratifikace asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou se v Poslanecké sněmovně zadrhla minimálně do půlky června, a to přes to, že kvůli tomu přijel do Prahy ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin.
Schvalování dohody o přidružení Ukrajiny k EU zablokovali komunisté. "Není třeba toto všechno bezhlavě přijímat, zvláště ne v okamžiku, kdy nejsou vypořádány například otázky týkající se Českého Malína (obec na Ukrajině, kde za druhé světové války došlo k masakru českých přistěhovalců, pozn. red.)," vysvětlil Aktuálně.cz důvody veta šéf komunistické frakce Pavel Kováčik.
Ukrajinské ministerstvo vnitra požádalo některé evropské státy o povolání policistů, kteří by hlídkovali v ulicích ukrajinských měst. Agentuře Ukrinform to řekl náměstek ukrajinského ministra vnitra Tigran Avakjan. Hlídky posílené o zahraniční policisty by měly začít fungovat letos v létě.
Ukrajinský činitel neupřesnil, v kterých městech by policisté měli být nasazeni. Pomoc by měla být povolána ze zemí, které jsou Ukrajině "mentálně a jazykově blízké," řekl Avakjan. Jde například o Polsko a Slovensko nebo o pobaltské země, kde žije stejně jako na Ukrajině silná ruská menšina.
Rusko by mohlo vyjmout zhruba dvě desítky firem v Maďarsku, Řecku a na Kypru ze svého embarga na dovoz potravin z Evropské unie.
Uvedl to podle agentury Interfax šéf ruské veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor Sergej Dankvert. Moskva embargo zavedla jako reakci na sankce, které vůči Rusku uvalily západní země kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi.
Podle Dankverta by embargo mohlo přestat platit pro 15 maďarských a několik řeckých a kyperských producentů potravin.
Při ostřelování armádních pozic z minometů a kulometů východoukrajinští povstalci v úterý zabili v Luhanské oblasti šest vojáků a šest dalších zranili. Dva civilisté byli podle Kyjeva zraněni při přestřelce u obce Pisky nedaleko Doněcku.
Incident v Luhanské oblasti se odehrál u obce Zolote, která leží asi 70 kilometrů západně od Luhansku. Hlídka ukrajinské armády tam narazila na kulometný post separatistů, který okamžitě zahájil palbu. Automobil přivolaných ukrajinských zdravotníků pak najel na nastraženou minu.
Nejprve krátké shrnutí úterního dění:
Ruští vojáci se pokusili zabít své dva kolegy, kteří padli o víkendu u Luhansku do zajetí ukrajinského dobrovolnického praporu. Tvrdí to ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin.
Moskva oznámila, že jde o bývalé vojáky, a Kyjev vyzvala k jejich propuštění.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
