Biden: Putin sliboval mír a dodal tanky, USA pomůže Ukrajině

Přenos skončil
Sobotní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Americký viceprezident Joe Biden na konferenci v Mnichově.
Americký viceprezident Joe Biden na konferenci v Mnichově. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva - Nový mírový plán francouzského prezidenta Françoise Hollandea a německé kancléřky Angely Merkelové pro urovnání konfliktu na východě Ukrajiny ovládl mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Přes naděje, které tato iniciativa přináší, si ale pokračující střety v Donbasu od pátku vyžádaly dalších přinejmenším šest desítek mrtvých.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v Mnichově znovu požádal Západ o vojenskou podporu, což Německo i Francie odmítají. Ani americký viceprezident Joe Biden neuvedl, zda USA dodají ukrajinské armádě zbraně, nicméně Ukrajina podle něj může nadále počítat s podporou USA.

Merkelová a Hollande se svým plánem seznámili ve čtvrtek Porošenka a v pátek i šéfa Kremlu Vladimira Putina. Oficiálně se na veřejnost z návrhu mnoho nedostalo, podle francouzského prezidenta se ale počítá s demilitarizovaným pásmem do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělící linie. Hollande dal přitom najevo, že je i pro zvážení větší autonomie pro území ovládané rebely.

Sobotní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

Přenos skončil
18:01

Americký prezident Barack Obama by se podle médií mohl ohledně případného poskytnutí zbraní Kyjevu, jak to žádá řada kongresmanů, rozhodnout v pondělí podle výsledků víkendového diplomatického úsilí.

Prezident Barack Obama pronáší zprávu o stavu unie.
Prezident Barack Obama pronáší zprávu o stavu unie. | Foto: Reuters
17:13

"Vím, že mnoho odborníků varovalo, že pokud získáme vojenskou podporu, vyvolá to další agresi. Ale je to naopak. Viděli jsme, že nedostatek obranného vybavení vyvolává útočné operace proti Ukrajině," řekl Porošenko. "Během konfliktu jsme prokázali, že nevyužijeme obranné vybavení k útoku. Čím silnější je naše obrana, tím přesvědčivější je náš diplomatický hlas," dodal ukrajinský prezident.

Foto: Reuters
17:03

Ukrajinský prezident Petro Porošenko požádal Západ o vojenskou podporu. "Ukrajinská otázka nebude vyřešená, dokud lidé a politici v Evropě i jinde ve světě nerozhodnou poskytnout stálou podporu, která by zajistila ukrajinskou nezávislost politicky, ekonomicky, ale také vojensky," řekl Porošenko. "Jsme nezávislý národ a máme právo chránit svůj lid. Nikdy jsme neporušili dohody z Minsku a nevedeme žádné útočné operace," doplnil s poukazem na zářijovou dohodu, která měla zajistit příměří na východě Ukrajiny, není ale dodržována.

16:58

Spojené státy budou nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit agresi ze strany proruských separatistů. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl americký viceprezident Joe Biden. "Putin příliš mnohokrát sliboval mír a dodal tanky, jednotky a zbraně. Proto budeme nadále podporovat bezpečnost Ukrajiny. Ne proto, že bychom chtěli válku, ale abychom jí umožnili bránit se," řekl Biden. Neupřesnil však, zda USA přistoupí k dodávkám zbraní ukrajinské armádě.

Viceprezident USA Joe Biden v Mnichově na konferenci
Viceprezident USA Joe Biden v Mnichově na konferenci | Foto: Reuters
16:31

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ukázal během svého vystoupení na konferenci v Mnichově pasy ruských vojáků jako důkaz přítomnosti ruských vojsk na Ukrajině.

16:08

Ruský prezident prohlásil, že jeho země čelí snaze zablokovat její rozvoj a zakonzervovat jednopolární svět v čele se Spojenými státy. "Válku, díky Bohu, nemáme. Ale zcela jasně existuje snaha zamezit různými prostředky našemu rozvoji, existuje snaha 'zmrazit' světový pořádek, který vznikl v posledních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu a v jehož čele je jediný nepochybný vůdce, který jím chce zůstat. Chce jím zůstat ve víře, že on může vše a ti druzí mohou jen to, co on jim dovolí a co je v jeho zájmu," řekl Vladimir Putin na sjezdu ruských odborářů. Podle jeho slov ale Rusko kvůli tomu nechystá válku.

15:48

Klíčem k zastavení bojů podle Lavrova zůstávají dohody z Minsku z loňského září, které však nejsou dodržovány. Ruský ministr vyzval Kyjev, aby vyjednal se separatisty způsob, jak zajistit, že opatření přijatá v těchto dohodách budou uvedena do praxe. Na zprostředkování jednání by se podle něj mohly podílet Rusko, Francie a Německo.

Foto: Reuters
15:15

Přímé rozhovory mezi Kyjevem a proruskými separatisty jsou podle Sergeje Lavrova nevyhnutelné. "Nedá se předpokládat, že by (separatisté) jen poslouchali, co se jim řekne. Jsou to lidé, kteří v té oblasti žijí, kteří bojují za svou zem," řekl. "Ukrajinská vláda s nimi bude muset jednat. Nemůže čekat, že zahraniční podpora vyřeší všechny její problémy," doplnil.

14:25

Na konferenci v Mnichově dorazila také bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová.

14:06

Podle agentury DPA je základem návrhu zastavení palby a Merkelová a Hollande po rozhovoru v Kremlu naznačili, že mírový plán dojednaný loni v září v Minsku je nutné přepracovat. Média spekulují, že iniciativa kromě příměří setrvává u výměny zajatců a stažení těžké výzbroje. Problémem je ale demarkační linie, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své územní zisky z poslední doby.

13:50

Německá kancléřka Angela Merkelová, ukrajinský prezident Petro Porošenko a americký viceprezident Joe Biden se sešli na okraj bezpečnostní konference v Mnichově, aby prodiskutovali novou francouzsko-německou mírovou iniciativu. Je to první setkání vedoucích představitelů Německa, Ukrajiny a USA od návratu Merkelové z Moskvy, kde kancléřka v pátek společně s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem o plánu informovali ruského prezidenta Vladimira Putina. Podrobnosti návrhu oficiálně zveřejněny nebyly.

Angela Merkelová na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
Angela Merkelová na bezpečnostní konferenci v Mnichově. | Foto: Reuters
13:34

Lavrov také obvinil Evropskou unii, že vystupňovala napětí na Ukrajině až na hranu současného konfliktu, když odmítla zapojit Rusko do jednání o ekonomické části asociační dohody EU s Ukrajinou. Ruská anexe Krymu naopak podle ministra Lavrova nebyla nelegální, ale byla pouze důsledkem uplatnění práva na sebeurčení, které garantuje OSN.

13:29

Ruský ministr Lavrov apeloval na to, aby Západ nedodával ukrajinské armádě zbraně. "Tato politika by jen zhoršila ukrajinskou tragédii," řekl Lavrov. "Ukrajinskou krizi nelze řešit silou," dodal. Rovněž prohlásil, že konflikt na Ukrajině nevyvolaly pouze události posledního roku. "Jsme přesvědčeni, že to je vyvrcholení politiky prováděné v posledních 25 letech v Evropě. Země SNS (Společenství nezávislých států), naši nejbližší sousedé, kteří jsou s námi historicky spojeni a mají s námi hospodářské a dokonce i rodinné vazby, byly nuceny si vybrat, zda budou s námi nebo proti nám," řekl.

13:22

Rusko chce stažení těžkých zbraní z východu Ukrajiny a stojí o zahájení přímých rozhovorů mezi Kyjevem a proruskými separatisty. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Celá krize na Ukrajině je podle něj důsledkem politiky Západu po skončení studené války.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. | Foto: Reuters
12:56

Tiskové středisko ukrajinských jednotek zapojených do protipovstalecké operace (ATO) podle agentury Ukrinform uvedlo, že největší tlak vzbouřenců je nadále ve směru na Debalceve. Od rána prý separatisté v této oblasti pálí z minometů a raketometů Grad. Šéf regionální policie věrné Kyjevu Vjačeslav Abroskin na svém facebookovém účtu k situaci v Debalcevu napsal, že povstalci od šesti hodin ráno střílejí na severní čtvrti města.

12:28

"Myslím, že je to jedna z posledních šancí... Jestliže se nám nepodaří dosáhnout trvalé mírové dohody, velmi dobře víme, jaký bude scénář. Má jméno, říká se tomu válka," řekl ke schůzce Hollande.

Foto: Reuters
12:19

Merkelová si není jistá, zda její schůzka s Putinem povede k řešení ukrajinského konfliktu. Zdůraznila však, že krizi na východě Ukrajiny nelze vyřešit vojenskými prostředky. Postavila se také proti dodávkám zbraní ukrajinské armádě.

12:11

Většina zraněných separatistů se neoficiálně léčí v Rusku. Reportéři Rádia Svobodná Evropa natáčeli v jedné improvizované nemocnici v ruském Azově. Na reportáž se můžete podívat ZDE.

12:06

Navzdory nejnovějším diplomatickým snahám  se na východě Ukrajiny se dál ozývá střelba. Ukrajinská armáda ráno uvedla, že povstalci v noci na dnešek ostřelovali její pozice devětadvacetkrát, včetně města Debalceve, o něž se v poslední době intenzivně bojuje. Od pátku bylo prý zabito dalších pět desítek rebelů.

Proruští separatisté na tanku ve městě Vuhlehirsk.
Proruští separatisté na tanku ve městě Vuhlehirsk. | Foto: Reuters
11:35

Podrobnosti návrhu oficiálně zveřejněny nebyly. Podle agentury DPA je jeho základem zastavení palby a Merkelová a Hollande po rozhovoru v Kremlu naznačili, že mírový plán dojednaný loni v září v Minsku je nutné přepracovat. Média spekulují, že iniciativa kromě příměří setrvává u výměny zajatců a stažení těžké výzbroje. Problémem je ale demarkační linie, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své územní zisky z poslední doby.

11:31

Obě strany vítají mírovou iniciativu Angely Merkelové. Ukrajinský prezident během mnichovské bezpečnostní konference na otázku, zda by iniciativa mohla fungovat, odpověděl: "Ano". Pušilin podle Interfaxu reagoval slovy: "My jsme vždy pro jednání." Vyjádřil přitom naději, že by nové příměří mohlo vydržet. Je ale podle něj nutné zajistit spolehlivý kontrolní mechanismus jeho respektování.

Prezident Petro Porošenko během ustavující schůze ukrajinského parlamentu.
Prezident Petro Porošenko během ustavující schůze ukrajinského parlamentu. | Foto: Reuters
11:30

Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 7. 2. 2015 22:47
 

Právě se děje

před 41 minutami

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy