Online: V Turecku zastřelili devět syrských uprchlíků. Na hranicích v Idomeni čeká až 14 tisíc lidí
Uprchlická krize v Evropě.
Islamisté z hnutí Taliban dnes oznámili, že se nebudou účastnit mírových rozhovorů s afghánskou vládou. Požadují, aby jejich pozice přestaly být ostřelovány zahraničními jednotkami a aby se všechny tyto spojenecké síly ze země stáhly. Ve svém prohlášení odeslaném agentuře AP to uvedl mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid. Islamisté podle něj mírová jednání odmítají a všechny zprávy o jejich možné účasti byly jen fámy. Přímé rozhovory se měly uskutečnit na začátku března v Pákistánu, afghánští představitelé ale v uplynulých dnech uvedli, že jednání byla nejméně o týden odložena.
Turecké úřady zadržely nejméně dva pašeráky lidí, kteří dovezli na pobřeží Egejského moře asi 120 syrských uprchlíků. Policisté skupinu tvořenou převážně z žen a dětí zastavili na pláži poblíž vesnice Bademli, která se nachází naproti řeckému ostrovu Lesbos. Evropská unie Turecko opakovaně vyzývá, aby zastavilo příliv migrantů do Evropy. Zadržení pašeráků tak může být známkou toho, že se o to Ankara snaží, poznamenala agentura Reuters.
V Idomeni uvázlo 13 000 až 14 000 lidí, dalších až 7000 jich přebývá v uprchlických táborech v okolním regionu, uvedl guvernér řecké provincie Centrální Makedonie. V oblasti se tak nachází kolem 60 procent z celkového počtu migrantů v celém Řecku. Podle řeckých úřadů se přes přechod do Makedonie dostalo od pátečních šesti hodin ráno do dnešních šesti hodin jen asi 180 migrantů. Uprchlický tábor v Idomeni měl původní kapacitu 2000 lidí, nyní je zcela přeplněný a s dalšími nově příchozími přibývá stanů podél blízké železniční tratě a v okolních polích.
Guvernér řecké provincie Centrální Makedonie vyzval vládu Alexise Tsiprase, aby vyhlásila výjimečný stav v oblasti kolem řecko-makedonského přechodu Idomeni-Gevgelija, kde uvázly tisíce migrantů. Makedonie vpouští na své území jen omezený počet lidí, ostatním brání, aby mohli pokračovat v cestě směrem do západní Evropy. "Bývalá jugoslávská republika by měla okamžitě otevřít své hranice a Evropská unie musí přijmout opatření proti státům, které své hranice zavírají, ať už jde o členské země, anebo jen o kandidátské státy," uvedl Apostolos Tzitzikostas během návštěvy Idomeni.
Syrský prezident Bašár Asad by měl odejít na začátku politického přechodu v zemi, nikoliv na jeho konci. Během návštěvy Francie to řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Jeho komentář se objevuje krátce předtím, než budou 9. března v Ženevě znovuzahájeny mírové rozhovory, jejichž cílem je ukončit pět let trvající konflikt v Sýrii. Země mezinárodního společenství se neshodují na tom, zda by měl Asad odejít z funkce. Státy Západu jsou většinou pro, Rusko ale syrského vůdce podporuje.
Oettinger není jediný, kdo mluví o přípravě dalšího unijního financování uprchlické krize. Rakouský kancléř Werner Faymann navrhl, aby EU vytvořila zvláštní fond, do kterého by každý člen EU platil. "Bylo by to podobné jako bankovní záchranný fond. Peníze by se využily na úhradu nákladů spojených s žadateli o azyl," říká.
Evropská unie by měla podle eurokomisaře pro digitální ekonomiku a společnost Günthera Oettingera začít vyčleňovat další finanční pomoc pro Turecko za to, že na svém území udrží miliony syrských běženců.
Zatím unie Turecku přislíbila pro roky 2016 a 2014 tři miliardy eur (přibližně 81 miliard korun). "Převzetím úplných nákladů za služby, které Turecko poskytuje v podobě ubytování a péče o běžence, se může účet rychle vyšplhat až na šest či sedm miliard eur ročně (až 189 miliard Kč)," uvedl eurokomisař v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel.
Přístup zemí visegrádské skupiny (V4), tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, k uprchlické krizi je pochopitelný. V rozhovoru pro pondělní vydání rakouského magazínu Profil to uvedl někdejší český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
"Že tito sousedé nejsou nadšeni takové lidi ve velkých počtech a podle určených kvót přijímat, je pochopitelné. Že byly kvóty stanoveny shora, bylo vážnou politickou chybou. A co (rakouský) kancléř (Werner) Faymann jako první udělal? Pohrozil sousedům snížením dotací EU," uvedl.
Faymannovu reakci proto Schwarzenberg považuje za zvláštní a v rozporu se sousedským duchem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zároveň oznámil záměr vybudovat na severu Sýrie vesnici pro uprchlíky, kteří nyní žijí v uprchlických táborech na tureckém území. Podle agentury Anadolu se již dohodl se Spojenými státy na jejím umístění, další podrobnosti však nesdělil.
Turecko přijalo kvůli pětileté občanské válce v Sýrii už na 2,7 milionu uprchlíků.
Turečtí pohraničníci zastřelili u hranic se Sýrií devět Syřanů, kteří chtěli ilegálně přejít do Turecka. Nejméně deset dalších Syřanů bylo v pátek večer zraněno.
Ankara své hranice zavřela začátkem února, když počet běženců proudících do Turecka za Sýrie kvůli ofenzivě v syrském městě Aleppo výrazně vzrostl. Na turecko-syrských hranicích se už několik týdnů tísní desítky tisíc uprchlíků a Turecko podle agentury DPA pouští do země jen těžce zraněné.
Jak to nyní vypadá v řeckém Idomeni, na hranici s Makedonií. Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tu nyní čeká okolo 11 tisíc lidí, další tisícovka se nachází o několik kilometrů dál. Pro připomenutí. Makedonie v polovině února zavřela hranice a momentálně vpouští na své území jen tolik běženců, kolik jich dál nechá projít Srbsko.
#Idomeni: Numbers go up:11000. More expected as around a 1000 refugees wait few km away hoping to be here soon pic.twitter.com/X1PMn38ram
— Babar Baloch (@BabarBloch) March 5, 2016
Události z konce tohoto týdne si můžete připomenout v pátečním online přenosu.
Německá vláda by za migrační krizi mohla letos dát 9 až 14,3 miliardy eur, uvádí německý think-tank Bruegel.
Migrační krize se stala i hlavním tématem parlamentních voleb na Slovensku, přestože tuto zemi přímo nezasáhla.
Mnoho Slovinců se podle Reuters obává, že s tím, jak mnoho států západní Evropy zavírá své hranice, se počet imigrantů ve Slovinsku zvýší. V minulých týdnech se v zemi konalo několik protestních akcí před uprchlickými středisky v různých městech, podle demonstrantů ohrožují běženci národní bezpečnost.
Slovinsko spolu s Rakouskem, Chorvatskem, Srbskem a Makedonií v uplynulých dnech výrazně omezily počet uprchlíků, kterým umožňují překročit hranice. Tisíce lidí se v důsledku tohoto rozhodnutí nahromadily na řecko-makedonské hranici.
Slovinský parlament v pátek pozdě večer schválil zákon, který by měl urychlit vyřizování žádostí o azyl. Nově by tyto žádosti měly být posouzeny v co nejkratší době, zatímco dosud celý proces trval až několik měsíců.
Slovinskem od října prošlo zhruba půl milionu uprchlíků mířících do západní Evropy, ale o azyl v této dvoumilionové zemi požádalo pouze 460 osob a deset ho získalo.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem migrační krize.
Právě se děje
Barákovi vykradli barák, zvěstoval Hranáč. Postup Plzně by označil za nespravedlivý
Vondroušová dál kráčí Stuttgartem bez ztráty setu. Teď ji čeká Sabalenková
Kovář vychytal postup, Leverkusen dál neporažen. Liverpool v Evropské lize dohrál
Potvrzeno. NHL z Arizony zmizí, klub se přestěhuje do Salt Lake City
Pohádková jízda Plzně končí. Fiorentinu dohnala do prodloužení, pak už tlak neustála
Magnesii Literu dostala filozofka Matějčková, kniha roku se ale odehrává v Moskvě
