Živě: Generál chce zapojit USA do jednání o míru na Ukrajině

Přenos skončil
Sobotní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Na Ukrajinu dorazila první dodávka armádních vozidel Humvee z USA.
Na Ukrajinu dorazila první dodávka armádních vozidel Humvee z USA. | Foto: Ukrajinská prezidentská kancelář

Kyjev/Moskva - Situace na východě Ukrajiny se v pátek večer podle ukrajinské armády "trochu přiostřila".

Vojsko přišlo v Donbasu o tři muže, které zabila nastražená mina. 

Podle bývalého vrchního velitele NATO Wesleyho Clarka by měly v řešení krize hrát Spojené státy, které by měly zároveň poskytnout Ukrajině zbraně.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během své návštěvy Slovenska sklidil kritiku za počínání na Ukrajině a Krymu. Podle slovenského prezidenta Andreje Kisky má Rusko odpovědnost za stabilizaci situace v Donbasu.

Sobotní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

Přenos skončil
20:22

S myšlenkou na zapojení USA do mírového procesu na Ukrajině přišel tento týden - poněkud překvapivě - i běloruský prezident Alexander Lukašenko.

"Chce-li Washington, aby (na Ukrajině) zavládl mír a stabilita, musí se okamžitě k mírovému procesu připojit. Budou-li si to Rusko a USA přát, bude ukrajinský problém jednoznačně vyřešen," řekl běloruský vůdce ve čtvrtek.

20:20

Spojené státy by měly hrát při řešení konfliktu na Ukrajině vůdčí roli. Je o tom přesvědčen bývalý vrchní velitel NATO Wesley Clark. Ztráta Ukrajiny by podle něj měla nepředvídatelné důsledky pro celou východní Evropu.

Naznačil rovněž, že by Bílý dům měl poskytnout Kyjevu zbraně, jelikož by dle Clarka měly odstrašující účinek na ruského prezidenta Vladimira Putina.

16:36

Ukrajina do restrukturalizace zahrnula veškeré nesplacené dluhopisy prodané do konce února 2014. Kromě státních dluhopisů se restrukturalizace bude týkat i dluhopisů vydaných státními bankami či železnicí.

Úplný seznam dluhu, kterého se restrukturalizace dotkne, ministerstvo podle prohlášení hodlá zveřejnit v blízké době.

16:34

Ukrajinská vláda schválila rámcovou strukturu pro plánovanou restrukturalizaci státního dluhu, jenž - v poměru k hrubému domácímu produktu - činí 100 procent. Kyjev by ho rád do roku 2020 snížil na 71 % HDP, detaily toho, co investorům nabízí, ale ministerstvo financí tají.

Kyjev se v nejbližší době chystá zahájit jednání o rychlé výměně svého dluhu s investory, mezi kterými jsou skupiny Franklin Templeton, PIMCO a Blackrock. Restrukturalizace dluhu je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard USD (jeden bilion Kč), který minulý měsíc schválil zemi Mezinárodní měnový fond. Výměnou dluhu chce vláda ušetřit více než 15 miliard USD.

15:47

Fotografie ze supermarketu v Doněcku. Prázdné regály zaplnily lahve s vodkou a plechovkami ryb.

15:31

Marine Le Penová, předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty, údajně za svoji podporu ruské anexe Krymu získala půjčky od ruských bank. Na politickou činnost jí poskytly celkem 11 milionů eur.

Tvrdí to alespoň francouzský server Mediapart, podle nějž to vypadá z čilé komunikace mezi Le Penovou a blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Přepis mobilní a e-mailové komunikace zveřejnila ruská hackerská organizace Anonymous International. Podle si Putinův spolupracovník Timur Pokopenko měl v letech 2011 až 2014 vyměnit okolo 40 000 sms zpráv, z nichž 66 mířilo přímo Marine Le Penové. Zbytek ke Konstatinu Rykovovi, Putinovu stoupenci, jenž je znám rovněž svými vazbami na Francii, kde mimo jiné vlastní dům.

Foto: Reuters
14:28

"Rusko je globální hráč a udržitelné řešení problémů na Ukrajině, jakož i všech globálních problémů, s nimiž se potýkáme, není možné najít bez účasti Ruska. Máme zájem na tom, aby Rusko bylo součástí všech řešení a problémů, s nimiž je náš svět konfrontován," řekl šéf slovenské diplomacie Lajčák.

Podle něj je potřebné uskutečnit konkrétní kroky a nikoliv používat "silácké řeči a laciná gesta".

14:25

Pro stabilizaci situace na východě Ukrajiny je důležité dodržování minských dohod, prohlásil v Bratislavě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň se vyslovil pro stažení dalších zbraní z ukrajinských oblastí, kde v minulosti došlo ke konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami.

"Jsem přesvědčen, že máme společné názory, že existuje jediná alternativa, a to splnění minských dohod. Minské dohody jsou širší, klíčový význam má dodržování jednotlivých etap," řekl Lavrov po schůzce se svým slovenským kolegou Miroslav Lajčákem.

13:40

Jak psalo Aktuálně.cz již v polovině března, válka na Ukrajině bude zabíjet a mrzačit lidi po celá další desetiletí. Zasáhne dokonce i ty, kteří se dosud nenarodili. Shodují se na tom zpravodajští experti a pyrotechnici se zkušenostmi z jiných válečných konfliktů.

"Ukrajinci, ale i proruští separatisté položili za celou dobu konfliktu na východní Ukrajině statisíce až miliony min. A kladli je především ti, kteří se ocitli v defenzivě - pod tlakem protivníka. Bránili se nejprve povstalci a v posledních měsících naopak Ukrajinci, jejichž jednotky kráčely od porážky k porážce a před naprostou katastrofou je uchránilo právě kladení obrovského počtu min, jimiž Ukrajinci alespoň zbrzďovali postup povstalců," vysvětlil zpravodajský analytik Dušan Rovenský.

13:38

Ukrajinská armáda přišla při výbuchu miny v Donbasu o tři vojáky. Mluvčí Andrij Lysenko na polední tiskové konferenci upřesnil, že mina nastražená nepřítelem explodovala u města Avdijivka. Kromě tří mrtvých výbuch další dva vojáky zranil.

13:14

Šéf ukrajinského Naftogazu Andrij Kobolev doufá, že se mu podaří s Ruskem dojednat novou dlouhodobou dohodu o dodávkách plynu, která nahradí takzvaný "zimní balíček". "Začala jednání o novém balíčku a doufáme, že pokryje období přinejmenším do konce arbitráže ve Stockholmu," citoval ho server Ukrinform.

Ještě koncem března přitom Kyjev oznámil, že za současných podmínek nechce odebírat od Gazpromu ruský plyn, jelikož ho může levněji nakoupit ze zemí Evropské unie.

12:55

Kyjev dlouhodobě žádá Washington o poskytnutí zbraní, které by mu pomohly v boji s proruskými separatisty v Donbasu. Doposud ale v Bílém domě nepadlo žádné rozhodnutí, byť na prezidenta Baracka Obamu tlačí zákonodárci z řad republikánů i demokratů.

Pentagon prozatím poslal na Ukrajinu zásilku nesmrtícího vybavení, včetně první části z více než 200 vojenských vozidel Humvee.

První zásilka vojenských vozidel Humvee dorazila z USA na Ukrajinu.
První zásilka vojenských vozidel Humvee dorazila z USA na Ukrajinu. | Foto: Ukrajinská prezidentská kancelář
12:53

Vojenští instruktoři z USA přijedou na Ukrajinu 20. dubna, oznámil Valerij Čalyj z kanceláře prezidenta Petra Porošenka. Podle něj budou ukrajinské jednotky civičt na základně Javorov nedaleko Lvova na západě země.

12:18

Na základě mírových dohod z běloruského Minsku už měli vojáci i povstalci stáhnout z bojových linií těžké zbraně. Obě strany tvrdí, že tak učinily, ale zároveň obviňují protivníka, že svůj závazek nesplnil.

Ruská agentura Interfax v pátek s odvoláním na proruské povstalce napsala, že se ukrajinská armáda a rebelové předběžně dohodli i na stažení palebné techniky nižší ráže z donbaské fronty. Dnes se ale o tom zatím nezmiňují ukrajinská ani ruská média.

12:13

Na porušování příměří druhé strany si podle agentury TASS postěžovali i separatisté. "Ministerstvo obrany" doněckých povstalců tvrdí, že ukrajinské síly za uplynulých 24 hodin klid zbraní nerespektovaly ve 27 případech. Kromě ručních zbraní prý použily i minomety, granátomety, tank a samohybné dělo.

Střílelo se mimo jiné opět kolem doněckého letiště, u města Horlivka severně od Doněcku a znovu také u obce Širokine nedaleko Mariupolu na pobřeží Azovského moře.

12:11

Štáb ukrajinské protipovstalecké operace ráno uvedl, že od pátečního večera do půlnoci vzbouřenci narušili klid zbrání ve 14 případech. Nejintenzivnější provokace se odehrávaly v blízkosti Doněcku.

Rebelové prý v této oblasti stříleli mimo jiné na město Avdijivka, a to nejen z ručních zbraní, ale i z tanku a z minometu ráže 122 milimetrů. Terčem palby minometů a granátometů se staly i obce Pisky a Opytne. Střílelo se také v okolí Mariupolu, což potvrdili i separatisté.

12:08

Přes sníženou intenzitu bojů na východě Ukrajiny v poslední době přestřelky mezi proruskými povstalci a vládními silami dál pokračují a podle Kyjeva se situace v pátek večer trochu přiostřila.

Jako doposud se i dnes obě strany opět vzájemně obvinily z porušování příměří, žádné ztráty ale neoznámily.

11:54

Lavrov po schůzce s Kiskou před novináře nepředstoupil. Před jednáním šéfa ruské diplomacie se slovenským prezidentem se u prezidentského paláce v centru Bratislavy shromáždila hrstka aktivistů, mezi nimi i opoziční poslanec Peter Osuský, kteří drželi v rukou ukrajinské vlajky.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. | Foto: Reuters
11:51

Slovenský prezident také odsoudil anexi Krymu Ruskem. "Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojený k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva," uvedl.

Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.

11:49

Rusko má podle slovenského prezidenta Andreje Kisky odpovědnost za stabilizaci situace na východě Ukrajiny.

Prohlásil to po sobotní schůzce s ruskými ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který přijel na oficiální návštěvu Slovenska u příležitosti 70. výročí osvobození Bratislavy. Hlava slovenského státu také odsoudila loňskou anexi ukrajinského poloostrova Krym.

"Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný," řekl Kiska novinářům.

Slovenský prezident Andrej Kiska navštívil 3. března 2015 centrálu NATO v Bruselu.
Slovenský prezident Andrej Kiska navštívil 3. března 2015 centrálu NATO v Bruselu. | Foto: ČTK
11:37

Tsipras má v ruské metropoli jednat ve středu 8. dubna. Moc by si přál, aby Moskva zrušila odvetné embargo namířené proti zemím Evropské unie na zemědělské produkty alespoň v případě Řecka, pro které jsou tyto komodity jeho hlavním vývozním artiklem. Řecko by rovněž chtělo, aby mu Moskva dala slevu z ceny plynu dováženého z Ruska. Reakce Kremlu je ale zatím zdrženlivá.

Foto: Reuters
11:34

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz varoval řeckého premiéra Alexise Tsiprase v souvislosti s jeho nadcházející cestou do Moskvy před taktickými hrátkami s Ruskem. Podle zpravodajského serveru Hannoversche Allgemeine upozornil, že by tak Řecko mohlo znovu přijít o důvěru Evropské unie.

Atény podle Schulze svými reformními návrhy a návštěvou v Berlíně začaly opět získávat důvěru a spolehlivost. "Řecká vláda by se proto měla vyhnout všemu, co by obojí mohlo opět ohrozit a čím by podvedla své evropské partnery," zdůraznil předseda EP.

Foto: Aktuálně.cz
11:20

Podrobnosti o tom, jak "horká linka" funguje, agentura Interfax nepřinesla. Povstalci se v minulosti netajili úmyslem proniknout přes Širokine do Mariupolu, který je považován za hlavní překážku na cestě z Ruska podél pobřeží Azovského moře na anektovaný Krym.

Širokine bylo od vyhlášení únorového příměří opakovaně místem poměrně tvrdých bojů, z jejichž vyvolání se vzájemně obviňovaly obě bojující strany. Povstalci podle Kyjeva neváhali do ostřelování ukrajinských pozic nasadit těžké zbraně, které měly být podle mírové dohody z linie palby staženy. Během posledních dvou dnů ale boje u obce ustaly.

11:17

Velitelé armádních a povstaleckých jednotek operujících u ukrajinské obce Širokine na jihu Doněcké oblasti se rozhodli udržovat kontakt, aby zabránili případným dalším střetům. Z obce, která leží na východním předměstí azovského přístavu Mariupol a je považována za nezranitelnější úsek fronty, to oznámila agentura Interfax.

Na dojednání kontaktu mezi veliteli znepřátelených stran se podle Interfaxu podílel ruský generál Alexandr Lencov a jeho ukrajinský kolega Oleksandr Rozmaznin.

"Kontakt velitelů byl navázán, doufám, že v blízké době začnou spolupracovat. Je dobře, že palba z těžkých zbraní ustala," řekl Rozmaznin novinářům. K jeho mínění se připojil i Lencov.

11:09

Ruské ropné společnosti kvůli západním sankcím a nízkým cenám ropy požádaly vládu, aby jim povolila pomalejší postup při modernizaci ropných rafinerií, napsala agentura Reuters.

Firmy se na programu modernizace rafinerií v hodnotě 55 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) dohodly s vládou v roce 2011, kdy se Rusko kvůli nedostatku moderních rafinerských kapacit potýkalo s nedostatkem benzinu.

"Kvůli sankcím a souvisejícím finančním potížím se kontrakty (na modernizaci rafinerií) odkládají či zmrazují," řekl šéf předního ruského ropného a plynárenského institutu VNIPIněfť Vladimir Kapustin. Právě tento institut na program modernizace rafinerií dohlíží.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz
11:05

Pobaltská země nikdy neplnila nepsané alianční pravidlo vydávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, a to tím spíše, že ji v letech 2008-2010 postihla finanční krize. Ještě předloni a v předchozích letech tak na obranu utrácela jen 0,8 procenta svého HDP, což byl v členských zemích NATO druhý nejnižší podíl po Lucembursku.

Litevský postoj se změnil v loňském roce, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo separatisty na východě Ukrajiny. Moskva stále popírá, že by poslala na Ukrajinu své vojáky a zbraně, jak tvrdí Kyjev a Západ.

11:03

Litva, vystrašená vojenskou agresivitou Ruska, v pátek zveřejnila plány zvýšit v příštím roce své vojenské výdaje o třetinu, na nejvyšší úroveň od svého vstupu do Severoatlantické aliance v roce 2004.

Státní rada pro obranu navrhla zvýšit vojenské výdaje v roce 2016 o 149 milionů eur (asi 4,1 miliardy Kč) na 574 milionů eur (asi 15,8 miliardy Kč), což by představovalo přibližně 1,46 procenta výkonu litevské ekonomiky.

"Umožní to dostat armádu na zcela novou úroveň, takže bude schopna zajistit obranu a odstrašení, a to jak sama, tak spolu se spojenci," řekl novinářům ministr obrany Juozas Olekas. Pokud zvýšení výdajů schválí parlament, budou využity ke zvýšení počtu vojáků, modernizaci výzbroje a k výcviku s aliančními spojenci.

11:00

Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 4. 4. 2015 20:23
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Fotbalista Procházka přestoupil z Plzně do Górniku Zabrze

Fotbalista Roman Procházka po sezoně a půl opustil Plzeň a přestoupil do Górniku Zabrze. Třicetiletý slovenský záložník podepsal s dvanáctým týmem polské ligy smlouvu do konce června 2021 s opcí.

Procházka přišel do Plzně v létě 2018 z Levski Sofia. V české lize odehrál 35 zápasů, v nichž vstřelil devět gólů. Celkově za Viktorii nastoupil ve 46 soutěžních utkáních. Nejvíce se blýskl předloni v listopadu v Lize mistrů na půdě CSKA Moskva, kde vyrovnávací brankou načal obrat na 2:1. Západočeši poté prošli do jarní fáze Evropské ligy.

V Plzni v prosinci skončil trenér Pavel Vrba a jeho nástupce Slovák Adrián Guľa před dnešním odletem na soustředění do Španělska zúžil kádr mimo jiné o Procházku.

"Na angažmá ve Viktorii budu velmi rád vzpomínat, zejména pak na fanoušky, kteří byli vždy skvělí. Plzeň budu i nadále sledovat a přeji jí hodně štěstí," uvedl Procházka pro web plzeňského klubu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Íránský ministr: Írán připravuje místo na vyslání satelitu. Podle USA se snaží ukrývat svůj balistický program

Írán připravuje místo, ze kterého vyšle satelit. Na twitteru to napsal íránský ministr pro informační a komunikační technologie Mohammad Džavád Azarí Džahromí. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že podle USA se Teherán takto snaží skrývat svůj balistický program.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Katalánský premiér přišel o mandát poslance, region možná čekají nové volby

Do centra Barcelony vyšly skupiny separatistů, z nichž někteří zapalovali kontejnery. Policie několik osob zadržela. Impulsem k demonstracím bylo bouřlivé zasedání regionálního parlamentu, jehož vedení oznámilo pozastavení mandátu katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Premiérem tohoto španělského regionu Torra zůstává, podle místních médií ale hrozí Katalánsku předčasné regionální volby kvůli dnes vyostřenému rozkolu mezi stranami katalánské vlády.

Další zprávy