Spojené státy by měly hrát při řešení konfliktu na Ukrajině vůdčí roli. Je o tom přesvědčen bývalý vrchní velitel NATO Wesley Clark. Ztráta Ukrajiny by podle něj měla nepředvídatelné důsledky pro celou východní Evropu.

Naznačil rovněž, že by Bílý dům měl poskytnout Kyjevu zbraně, jelikož by dle Clarka měly odstrašující účinek na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ukrajinská vláda schválila rámcovou strukturu pro plánovanou restrukturalizaci státního dluhu, jenž - v poměru k hrubému domácímu produktu - činí 100 procent. Kyjev by ho rád do roku 2020 snížil na 71 % HDP, detaily toho, co investorům nabízí, ale ministerstvo financí tají.

Kyjev se v nejbližší době chystá zahájit jednání o rychlé výměně svého dluhu s investory, mezi kterými jsou skupiny Franklin Templeton, PIMCO a Blackrock. Restrukturalizace dluhu je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard USD (jeden bilion Kč), který minulý měsíc schválil zemi Mezinárodní měnový fond. Výměnou dluhu chce vláda ušetřit více než 15 miliard USD.

Pro stabilizaci situace na východě Ukrajiny je důležité dodržování minských dohod, prohlásil v Bratislavě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň se vyslovil pro stažení dalších zbraní z ukrajinských oblastí, kde v minulosti došlo ke konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami.

"Jsem přesvědčen, že máme společné názory, že existuje jediná alternativa, a to splnění minských dohod. Minské dohody jsou širší, klíčový význam má dodržování jednotlivých etap," řekl Lavrov po schůzce se svým slovenským kolegou Miroslav Lajčákem.

Ukrajinská armáda přišla při výbuchu miny v Donbasu o tři vojáky. Mluvčí Andrij Lysenko na polední tiskové konferenci upřesnil, že mina nastražená nepřítelem explodovala u města Avdijivka. Kromě tří mrtvých výbuch další dva vojáky zranil.

Šéf ukrajinského Naftogazu Andrij Kobolev doufá, že se mu podaří s Ruskem dojednat novou dlouhodobou dohodu o dodávkách plynu, která nahradí takzvaný "zimní balíček". "Začala jednání o novém balíčku a doufáme, že pokryje období přinejmenším do konce arbitráže ve Stockholmu," citoval ho server Ukrinform.

Ještě koncem března přitom Kyjev oznámil, že za současných podmínek nechce odebírat od Gazpromu ruský plyn, jelikož ho může levněji nakoupit ze zemí Evropské unie.

Na porušování příměří druhé strany si podle agentury TASS postěžovali i separatisté. "Ministerstvo obrany" doněckých povstalců tvrdí, že ukrajinské síly za uplynulých 24 hodin klid zbraní nerespektovaly ve 27 případech. Kromě ručních zbraní prý použily i minomety, granátomety, tank a samohybné dělo.

Střílelo se mimo jiné opět kolem doněckého letiště, u města Horlivka severně od Doněcku a znovu také u obce Širokine nedaleko Mariupolu na pobřeží Azovského moře.

Štáb ukrajinské protipovstalecké operace ráno uvedl, že od pátečního večera do půlnoci vzbouřenci narušili klid zbrání ve 14 případech. Nejintenzivnější provokace se odehrávaly v blízkosti Doněcku.

Rebelové prý v této oblasti stříleli mimo jiné na město Avdijivka, a to nejen z ručních zbraní, ale i z tanku a z minometu ráže 122 milimetrů. Terčem palby minometů a granátometů se staly i obce Pisky a Opytne. Střílelo se také v okolí Mariupolu, což potvrdili i separatisté.

Přes sníženou intenzitu bojů na východě Ukrajiny v poslední době přestřelky mezi proruskými povstalci a vládními silami dál pokračují a podle Kyjeva se situace v pátek večer trochu přiostřila.

Jako doposud se i dnes obě strany opět vzájemně obvinily z porušování příměří, žádné ztráty ale neoznámily.

Rusko má podle slovenského prezidenta Andreje Kisky odpovědnost za stabilizaci situace na východě Ukrajiny.

Prohlásil to po sobotní schůzce s ruskými ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který přijel na oficiální návštěvu Slovenska u příležitosti 70. výročí osvobození Bratislavy. Hlava slovenského státu také odsoudila loňskou anexi ukrajinského poloostrova Krym.

"Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný," řekl Kiska novinářům.

Slovenský prezident Andrej Kiska navštívil 3. března 2015 centrálu NATO v Bruselu. | Foto: ČTK

Podrobnosti o tom, jak "horká linka" funguje, agentura Interfax nepřinesla. Povstalci se v minulosti netajili úmyslem proniknout přes Širokine do Mariupolu, který je považován za hlavní překážku na cestě z Ruska podél pobřeží Azovského moře na anektovaný Krym.

Širokine bylo od vyhlášení únorového příměří opakovaně místem poměrně tvrdých bojů, z jejichž vyvolání se vzájemně obviňovaly obě bojující strany. Povstalci podle Kyjeva neváhali do ostřelování ukrajinských pozic nasadit těžké zbraně, které měly být podle mírové dohody z linie palby staženy. Během posledních dvou dnů ale boje u obce ustaly.

Velitelé armádních a povstaleckých jednotek operujících u ukrajinské obce Širokine na jihu Doněcké oblasti se rozhodli udržovat kontakt, aby zabránili případným dalším střetům. Z obce, která leží na východním předměstí azovského přístavu Mariupol a je považována za nezranitelnější úsek fronty, to oznámila agentura Interfax.

Na dojednání kontaktu mezi veliteli znepřátelených stran se podle Interfaxu podílel ruský generál Alexandr Lencov a jeho ukrajinský kolega Oleksandr Rozmaznin.

"Kontakt velitelů byl navázán, doufám, že v blízké době začnou spolupracovat. Je dobře, že palba z těžkých zbraní ustala," řekl Rozmaznin novinářům. K jeho mínění se připojil i Lencov.

Litva, vystrašená vojenskou agresivitou Ruska, v pátek zveřejnila plány zvýšit v příštím roce své vojenské výdaje o třetinu, na nejvyšší úroveň od svého vstupu do Severoatlantické aliance v roce 2004.

Státní rada pro obranu navrhla zvýšit vojenské výdaje v roce 2016 o 149 milionů eur (asi 4,1 miliardy Kč) na 574 milionů eur (asi 15,8 miliardy Kč), což by představovalo přibližně 1,46 procenta výkonu litevské ekonomiky.

"Umožní to dostat armádu na zcela novou úroveň, takže bude schopna zajistit obranu a odstrašení, a to jak sama, tak spolu se spojenci," řekl novinářům ministr obrany Juozas Olekas. Pokud zvýšení výdajů schválí parlament, budou využity ke zvýšení počtu vojáků, modernizaci výzbroje a k výcviku s aliančními spojenci.