Evropská unie chce vytvořit speciální podpůrnou skupinu, která by Ukrajině pomohla stabilizovat křehkou ekonomiku a vyřešit politickou krizi. Agentuře Reuters to dnes v Bruselu oznámily informované diplomatické zdroje. Ustavení skupiny má Brusel oznámit ve středu. Podle informací ČTK by v čele skupiny měl být český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

Do Černého moře míří další americké bojové plavidlo, oznámil dnes v americkém Kongresu náměstek ministra obrany Derek Chollet. V příštích dnech má k bulharským břehům dorazit raketový křižník Donald Cook, na jehož palubě jsou dálkově řízené balistické střely. Loď se má připojit k raketovému torpédoborci Truxtun, který už v oblasti operuje delší dobu. Posílení americké přítomnosti v Černém moři je podle Cholleta reakcí na ruskou anexi Krymu a napětí na východní Ukrajině.

Rusko si klade předběžné podmínky pro svolání mezinárodní konference, která by měla otevřít cestu k řešení ukrajinské krize. Jednání za účasti zástupců USA, Evropské unie, Ukrajiny a Ruska by se podle pondělní dohody zainteresovaných států mělo uskutečnit během příštích deseti dnů. Moskva ale žádá, aby na konferenci byli zastoupeni ruskojazyční představitelé jihu a východu Ukrajiny.

Mezinárodní měnový fond (MMF) mění odhad vývoje ruské ekonomiky. Růst HDP podle něj letos poroste o 1,3 %, zatímco doposud predikoval, že to budou dvě procenta. Před začátkem krize kolem Krymu to byla dokonce 3 %.

Některá ukrajinská kina odmítají promítat ruské filmy. Jak napsal server Ukrajinska pravda, "kinobojkot" trvá od března, a to v Kyjevě, Lvově a Oděse od března.

"Na Ukrajině teď ruské filmy zásadně nebereme," prohlásila Olsana Hvalovová, ředitelka Planet Cinema, největšího kina v západoukrajinském Lvově. Obdobná situace prý panuje i v dalších koutech země.

Z Ruska v posledních týdnech ve velkém utíkají investoři a s nimi i desítky miliard dolarů. Na další miliardy pak přijde anexe Krymu (například zvýšení penzí).

Prezident Vladimir Putin proto vyzval k urychlenému zlepšení "podnikatelského klimatu". Jak toho dosáhnout, neřekl.

Foto: Reuters

Ruský ministr kultury Vladimir Medina vyhodil Grigorije Revzina, komisaře ruského pavilonu na Benátském bienále.

Důvodem je podle serveru newsru.com jeho postoj vůči anexi Krymu. Tu v minulosti jednoznačně odsoudil.

Na Facebooku se objevila neověřená zpráva, podle níž "Výbor vlasteneckých sil Donbasu" navrhuje zrušit rozhodnutí o vyhlášení Doněcké lidové republiky. Prý nezískal dostatečnou podporu veřejnosti.

Podle jiných zpráv (viz 12:56) ale plánují ustavení prozatímní vlády.

Představitelé v pondělí vyhlášené "Doněcké lidové republiky" odsouhlasili vytvoření prozatímní vlády. A požádali mezinárodní společenství o uznání.

Barikáda proruských aktivistů v Doněcku | Foto: Reuters

Čím menší ponětí mají Američané o tom, kde se Ukrajina vůbec nachází, tím zaníceněji se zasazují za to, aby tam Spojené státy vojensky zasáhly, upozornila trojice sociologů na blogu listu The Washington Post.

Autoři se odvolali na poznatky z průzkumu, který uskutečnili mezi 2066 Američany na konci března, tedy po ruské anexi Krymu. Dotázaných se ptali nejen na názor, ale také je žádali, aby kliknutím na mapu světa ukázali, kde se podle nich Ukrajina nachází.

Jen jeden ze šesti Američanů (16 procent dotázaných) se dokázal trefit do hranic skutečné Ukrajiny. Současně se ukázalo, že čím vzdálenější bylo tipování ukrajinské polohy od skutečnosti, tím více si dotyční přáli, aby USA podnikly vojenskou intervenci.

Rakousko zmrazilo účty více než tuctu představitelů režimu exprezidenta Janukovyče. Podle týdeníku Profil ale na nich je poměrně málo peněz. Nyní se úřady chtějí zaměřit na jejich obchodní aktiva a nemovitosti.

Před budovou regionální správy v Doněcku se podle reportérů shromáždily stovky lidí. Mávají sovětskými vlajkami a zpívají ruské písně. Připraveny prý mají i cihly.

Ministerstvo obrany získalo od jednotlivců a firem 88 milionů dolarů. Přispěli v rámci akce "Podpořte ukrajinskou armádu", píše Ukrajinska pravda.

Mezi 64 zadrženými z Charkova údajně nejsou žádní Rusové, řekl Radiu Svoboda velitel regionálního policejního oddělení Anatolij Dmitrijev.

Policie je viní z organizování masových nepokojů.

V ukrajinském parlamentu se opět poprali poslanci. Do rozepře se dostali zákonodárci komunistické strany a nacionalistické Svobody.

Důvodem byl projev komunistického předsedy Petra Symonenka, který nacionalisty nařkl ze současného neutěšeného stavu v zemi.

Rodák z Doněcka Symonenko rád hovoří o "zlatých" sovětských časech a brojí proti NATO. Třikrát kandidoval na prezidenta (1999, 2004 a 2010). V roce 1999 skončil dokonce druhý.

Potyčka v ukrajinském parlamentu. (8. dubna 2014) | Foto: Reuters

Rusko tvrdí, že se do operací na východě Ukrajiny "zapojilo 150 specialistů americké vojenské společnosti Greystone". Moskva je prý nasazením žoldáků "mimořádně znepokojena", napsal Kremlem financovaný server Russia Today.

Ruské akce na Ukrajině mají další reálný dopad. Washington zastavil dotace, které sloužily na zlepšení ochrany ruských jaderných zařízení, napsal list Kommersant.

Foto: Ludvík Hradilek

Potyčky se v noci odehrávaly i ve městě Mykolajiva.

Proruští separatisté se tam podle serveru Ukrajinska pravda pokusili zmocnit budovy regionální správy. Při střetech bylo zraněno nejméně deset lidí.

Na východě Ukrajiny se na úterý plánují nové protestní akce, které by se kromě tří nejvíc zasažených měst mohly rozšířit i do Oděsy a Mykolajiva na jihu země.

Situaci se přímo na místě snaží uklidnit ministři ukrajinské vlády, v misi zaměřené na vyřešení sporů bude pokračovat i bývalá expremiérka Julija Tymošenková.

Proruští demonstranti obsadili úřady mimo jiné v Doněcku. (7. dubna 2014) | Foto: Reuters