reklama
 
 

Živě: Revoluce růží nepomohla. Z Gruzie se masově utíká

4. 12. 2007 9:00
V Rusku, za hranicemi země, pracuje pětina Gruzínců

Tbilisi (od naší spolupracovnice) - Už dlouho nebyla kavkazská Gruzie pro zahraniční média tak atraktivní jako teď.

Po masových protivládních demonstracích se o Gruzii, autoritářské praktiky gruzínského prezidenta a chystané předčasné volby zajímá celý svět.

Gruzínců ale jako by se to ani netýkalo: už teď je jasné, že více než pětina obyvatel země do volebních místností počátkem příštího roku vůbec nepřijde. Pro většinu z těchto nevoličů by byla cesta k volební urně příliš nebezpečná a náročná.

Ne že by žili v nebezpečné oblasti. Vydali se však nelegálně za prací ke svým nejbližším sousedům, do Ruska.

Opustit své - byť nejisté - zaměstnání v Rusku a vydat se zpátky by pro většinu z nich znamenalo ztrátu jediné možnosti, jak zajistit obživu své rodině.

Raději proto zůstanou na ruské straně gruzínsko-ruské hranice. A to přesto, že tam čím dál častěji čelí zátahům na nelegální přistěhovalce. A že jim doma v Gruzii nabízejí zapojení do nejrůznějších antiemigračních rozvojových programů.

Za prací k nepřátelům

Do rétoriky gruzínského prezidenta Michaila Sakašviliho tradičně patří obviňování Ruska z vměšování do vnitřních záležitostí Gruzie a z imperialismu.

Rusové zase Gruzínce často obviňují z nacionalismu a šíření protiruských nálad. Prezident Putin navíc nemá v lásce "barevné revoluce" v postsovětském prostoru.

Největším ohniskem sváru mezi oběma východoevropskými zeměmi pak zůstávají takzvané "zamrzlé" konflikty v Jižní Osetii a Abcházii.

I přes tyto vzájemné antipatie žije v Rusku velká gruzínská menšinu. Podle stanice BBC jich tu je až jeden milion. A to je více než pětina obyvatel Gruzie.

Vzhledem ke špatné ekonomické situaci v Gruzii závisí na penězích migrantů velká část těch, kteří v kavkazské zemi zůstali. Podle některých odhadů posílají gruzínští gastarbeitři domů 300 milionů dolarů ročně. Tedy částku odpovídající přibližně 13 procentům gruzínského státního rozpočtu.

Za nelegální práci vězení

Do Ruska vyrazil za prací i stavební inženýr Malchaz. Po dvou letech skládání cihel na stavbách u Moskvy se stal obětí jednoho ze zátahů na Gruzínce v Moskvě.

"Stejně jako většina Gruzínců, co pracují v Rusku, jsem neměl vízum. Hned druhý den mě vyhostili," říká Malchaz, který žije v Tkibuli na západě země.

Zatím našel práci jako stavební dozor u české organizace Člověk v tísni, která v Tkibuli opravuje několik střech na tamních panelácích.

Až kontrakt pro českou neziskovou organizaci skončí, neví, co bude dělat. Přestože by se rád vrátil do Ruska, vzhledem k jeho deportaci je jeho cesta zpět prakticky nemožná a při opakovaném zadržení by mu hrozilo několikaleté vězení.

Podobně jako Malchaz dělají Gruzínci v Rusku většinou nekvalifikovanou, špatně placenou práci. Podle gruzínského Národního centra pro výzkum populace převyšuje vzdělání emigrantů vysoce gruzínský průměr, což znamená, že odcházejí nadějní a vzdělaní.

Antimigrační projekty

Během sovětské éry Gruzie vyvážela zemědělskou produkci do ostatních republik Sovětského svazu a byla oblíbenou turistickou destinací.

Po získání nezávislosti v roce 1991 se ale zhroutilo hospodářství a k ekonomické krizi přispěla i občanská válka.

Před konflikty v Abcházii a Jižní Osetii uteklo do gruzínského vnitrozemí 300 tisíc lidí. Dnes zde žijí jako uprchlíci v desítkách rozpadlých hotelů nebo lázeňských komplexů.

Takzvané programy na prevenci migrace mají zajistit, aby gruzínští odborníci zůstávali doma.

Vedle Světové banky na ně přispívá i Česká republika. Ať už jde o opravu domů, podporu podnikání nebo zkvalitňování školství, všechny mají stejný cíl: zlepšit kvalitu života v Gruzii tak, aby místní lidé nemuseli hledat práci za hranicemi.

Revoluce růží nepomohla

Ani Revoluce růží a prudké zlepšení hospodářské situace po roce 2003 ale Gruzínce od emigrace neodrazuje.

"Myslím, že se situace od Revoluce růží nezměnila. V Gruzii stále nemáme dostatek pracovních míst. Dnes je sice jednodušší začít podnikat, ale na to stejně potřebujete peníze a vzdělání," říká Michail Mirzašvili z Open Society Institute v Tbilisi.

Podle něj ani sebelepší projekty nemají na snížení migračního toku valný vliv.

"Dělali jsme různé rekvalifikační kurzy a podporujeme i drobné podnikání. O tyto kurzy je velký zájem, ale mohly je absolvovat pouze desítky lidí. Přitom odcházejí tisíce," říká.

"Tyto projekty možná mají smysl, ale nezmění odchod Gruzínců za hranice," shrnuje Mirzašvili. To potvrzuje i výzkum Centra pro výzkum populace: emigraci ze země zvažuje další pětina obyvatel Gruzie.

autor: Karla Štěpánková | 4. 12. 2007 9:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama