Atény/Brusel - Nesouhlas s možností, aby ČR byť i jen přechodně ručila za přibližně jedno procento krátkodobé půjčky Řecku, dnes v Bruselu svým resortním kolegům tlumočil český ministr financí Andrej Babiš.
Šéfové státních kas zemí osmadvacítky se sešli poprvé od mimořádného summitu eurozóny, který řecký problém řešil.
Úterní vývoj kolem Řecka jsme sledovali v online reportáži.
Premiér Tsipras se dnes v televizním rozhovoru vyjádřil rovněž k řeckým bankám, které jsou již od 29. června uzavřené a maximální denní výběr z bankomatu je povolen 60 eur (asi 1600 Kč) na jeden účet. "Otevření bank závisí na schválení dohody, ke kterému by mělo dojít do měsíce," uvedl s tím, že dohoda musí být ratifikována všemi stranami. Banky podle něj potřebují na rekapitalizaci deset až 15 miliard eur.
Podle dnešního průzkumu agentury Kapa Research pro deník To Vima se 51,5 procent Řeků domnívá, že dohoda uzavřená s eurozónou je pozitivní. Celkem 72 procent respondentů pak uvedlo, že nebyla jiná alternativa, než se s věřiteli dohodnout, 70,1 procent jich pak prohlásilo, že by parlament dohodu měl schválit. Průzkum rovněž ukázal, že 58,8 procent respondentů nahlíží pozitivně na premiéra Tsiprase, který dohodu v Bruselu dojednal.
Řecký premiér Alexis Tsipras v dnešním televizní rozhovoru hájil pondělní dohodu uzavřenou s eurozónou. Jak nicméně dodal, nevěří v ni a podepsal ji kvůli tomu, aby se vyhnul katastrofě, ke které by mohlo v zadlužené zemi dojít. Dohoda je podle Tsiprase velmi tvrdá, nicméně byl to jediný způsob, jak zajistit, aby Řecko zůstalo v eurozóně. Opřel se i do věřitelů, uvedl, že se prý chtěli Řecku mstít.
"Beru plnou zodpovědnost za chyby, které jsem učinil, a za to, že jsem se podepsal pod dokument, kterému nevěřím," prohlásil Tsipras v rozhovoru s řeckou státní televizí ERT. Jak nicméně dodal, jeho povinností je, aby byl dokument v Řecku přijat. Klíčové reformy by měl ve středu schvalovat řecký parlament, ve kterém premiér právě kvůli uzavření dohody čelí vzpouře některých poslanců ze své vládní strany.
"Nebyl by to jednoduchý úkol pro nikoho... Snažil jsem se dělat, co bylo v mých silách pro to, abych získal všechno, co jsem mohl," uvedl Tsipras o jednáních v Bruselu.
Řecký premiér rovněž prohlásil, že nemá v plánu rezignovat. "Neuteču před svou zodpovědností. Mám zodpovědnost zajistit, aby banky nezkrachovaly a lidé neztratili své úspory," dodal. Zdůraznil, že v Řecku je nyní potřeba bojovat s korupcí a daňovými úniky.
Americký prezident dohodu mezi Řeckem a eurozónou uvítal. Jak uvedl Bílý dům ve svém prohlášení, Barack Obama považuje "dohodu za pozitivní krok, který může podpořit návrat k růstu" v Řecku a může přispět k zajištění stability, pokud jde o dluhovou situaci země. Jak nicméně dodal, "je potřeba ještě další práce".
Od naší zpravodajky Silvie Houskové z Bruselu:
"Z čeho financovat překlenovací půjčku Řecku? Podle zdrojů Aktuálně.cz jsou možnosti následující:
1. Vyplacení zisků z řeckých dluhopisů za roky 2014 a 2015, které drží Evropská centrální banka. (Ty země eurozóny slíbily Řecku vyplatit, jen pokud úspěšně ukončí druhý záchranný program, což se nestalo. V tomto případě by také nešlo o půjčku, ale de facto o finanční injekci.)
2. Bilaterální půjčky všech, nebo jen některých zemí eurozóny. (Tato možnost je politicky velmi citlivá. I když země eurozóny v Řecku "neutopily" ještě ani euro, naopak na jeho dluhu dosud vydělávaly, bylo by pro politiky - ve chvíli, kdy hrozí, že Řecko velkou část peněz nebude schopné splatit - smrtící posílat mu další přímé půjčky.)
3. Řecku by půjčily pouze ty státy, které mají v tuto konkrétní chvíli (po výběru daní) volnou hotovost, kterou nebudou v nejbližších dvou měsících potřebovat. (Platí totéž, co u bodu 2.)
4. Země eurozóny by Řecku půjčily, ale to by muselo složit zástavu v téže výši. (Problém je v současné chvíli s tím, jak mnohá řecká aktiva nebo majetek ocenit. Státní firma, která má určitou cenu teď, ji bude mít úplně jinou v případě, že Řecko zkrachuje.)
5. Řecku by se poslaly nějaké peníze z kohezních fondu dopředu. (Tato varianta by byla administrativně velmi zdlouhavá, a proto je už teď vyloučená).
6. Půjčka z EFSM. Za ten ale ručí všechny země Evropské unie, a ne pouze eurozóny. A nečlenské země to odmítají. Podle informací Aktuálně.cz se kvůli odporu zemí, které eurem neplatí, uvažuje, že by se za část, kterou mají tyto země v EFSM, požadovala po Řecku zástava (ostrovy nebo státní podinky), nebo by se za ni zaručily země eurozóny. Česko ani ostatní státy mimo eurozónu by tak žádná rizika spojená s nesplacením dluhu nenesly a daly by de facto jen souhlas s využitím tohoto mechanismu.
Bude se Česko muset podílet na záchraně Řecka, i když to čeští politici odmítají? A nabízí se ještě jiné možnosti takzvané "překlenovací půjčky", než zapojení zemí, které stojí mimo eurozónu? Podle zpravodajky Aktuálně.cz v Bruselu Silvie Houskové posuzuje pracovní skupina expertů celkem šest možností, jak Řecku krátkodobě pomoci. Odvolává se přitom na finského ministra financí Alexandera Stubba.
Britský ministr financí George Osborne řekl, že britský daňový poplatník nebude přispívat řeckému záchrannému programu.
.@George_Osborne has said that the British taxpayer will not contribute to the Greek bailout program. http://t.co/6PdleA3chc
— Berlaymont (@Berlaymont) 14. Červenec 2015Evropská komise podle listu The Guardian bagatelizuje tajnou zprávu Mezinárodního měnového fondu, ve které instituce tvrdí, že Řecko potřebuje ulevit od dluhu "daleko nad rámec toho, o čem byla Evropa ochotná vůbec uvažovat“.
Mluvčí Evropské komise britskému listu řekla, že tajný dokument neviděla.
Alexis Tsipras by se podle řeckého listu To Vima měl zbavit dvou členů vlády z levicového křídla vládní strany Syriza, kteří kritizují "kapitulaci" před věřiteli. Na další vládní změny by pak mělo dojít po hlasování, jak podle agentury Bloomberg dnes odhadl už řecký ministr hospodářství Jorgos Stathakis.
A šéf slovenské státní kasy Peter Kažimír pokračuje. Tvrdý kompromis vyjednaný v pondělí označil za "nešťastný výsledek jara Syrizy." Také dodal, že některé tweety mohou ve vypjatých situacích vyvolat hněv.
Slovenský ministr financí Peter Kažimír tweetuje: "Existuje rčení - řekni někomu pravdu, půjč mu/jí peníze a stane se vaším nepřítelem."
There is a saying - tell someone the truth, lend him/her money and they will become your enemies
— Peter Kažimír (@KazimirPeter) 14. Červenec 2015
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek ostře kritizoval současného šéfa státní kasy Andreje Babiše. Podívejte se, jak Kalousek v DVTV hodnotí Babišův postoj vůči dalším půjčkám zadluženému Řecku.
Primární rozpočet řecké vlády vykázal za první pololetí díky prudkému poklesu výdajů nečekaný přebytek 1,87 miliardy eur (50,6 miliardy Kč). Vláda přitom v tomto rozpočtu - který nezahrnuje obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv - plánovala deficit 1,24 miliardy eur. Oznámilo to dnes řecké ministerstvo financí.
Primární rozpočet ústřední vlády se liší od údajů, které sledují věřitelé Řecka, tedy Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Naznačuje ale stav financí země, která se v pondělí s eurozónou dohodla, že bude moci začít jednání o novém záchranném programu.
Ministr financí Andrej Babiš se na Twitteru pochlubil fotkou se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem.
Nejlepší je info mezi 4 očima. Můj dobrý známý a německý min. financí Wolfgang Schäuble to teď nemá vůbec jednoduché. pic.twitter.com/sVNjF8vVY9
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 14. Červenec 2015Zpovzdálí se ozval bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis. A dohoda jeho exnadřízeného Alexise Tsiprase s věřiteli jej nepotěšila.
Na svém blogu napsal, že Evropská unie nikdy předtím neučinila takové rozhodnutí, které ohrožuje tak zásadně projekt evropské integrace. Podle Varufakise byla evropská integrace dohodou "smrtelně zraněna."
Jak popisují světová média pondělní dohodu Řecka z mezinárodními věřiteli?
What are European papers saying about Monday agreement on #Greece? Check out our press review: http://t.co/P6faoOLiDf pic.twitter.com/jMkdp9E6su
— VoxEurop (@VoxEurop) 14. Červenec 2015Na dotaz Bloombergu, kdy je pravděpodobné přeorganizování vlády, Stathakis odpověděl: "Zřejmě po hlasování zítra (ve středu) v noci".
V politickém vedení a poslaneckém klubu Syrizy, která vyhrála volby se slibem skoncovat s dalšími ekonomickými úsporami, se od rána vedou bouřlivé diskuse o tom, zda "kapitulaci" přijmout.
Vůdce levicové platformy a ministr energetiky Panajotis Lafazanis dnes vyzval Tsiprase, aby i "pět minut po dvanácté" od dohody ustoupil. Zároveň odmítl podat demisi, ačkoli se podle Tsiprasových stoupenců otevřené vzepřel premiérovi.
Řecký premiér Alexis Tsipras pravděpodobně provede změny ve vládě po klíčovém středečním hlasování v parlamentu o přijetí reforem požadovaných eurozónou. Podle agentury Bloomberg to dnes řekl řecký ministr hospodářství Jorgos Stathakis.
Tsipras, který přistoupil na dosud nejtvrdší podmínky mezinárodních věřitelů v čele s eurozónou ohledně další úvěrové pomoci zemi výměnou za rázné strukturální reformy, čelí nyní vzpouře levicového křídla své strany Syriza.
Evropská komise podle agentury Reuters doporučila použít peníze z EFSM na překlenovací půjčku Řecku. Navzdory výtkám České republiky a Velké Británie.
"Nesouhlasím, že nějaký lid může být ponížen," řekl dnes Hollande v rozhovoru se dvěma francouzskými televizními kanály. "Ponížením by byl vyhazov (Řecka) z eurozóny," dodal francouzský prezident.
Hollande také řekl, že si ze summitu přivezl ponaučení, ze kterého vyplývá, že Francie nyní bude usilovat o vznik "evropské ekonomické vlády", přičemž v nejbližší době pro to hodlá učinit konkrétní návrhy.
Francouzský prezident Francois Hollande ve svém tradičním proslovu na výročí pádu Bastily uvedl, že Řecko nebylo dohodou se zástupci eurozóny "poníženo". Podle něj je nejdůležitější pro Řeky i Evropskou unii, aby země dál zůstala v eurozóně.
Britský deník The Guardian tajnou zprávu Mezinárodního měnového fondu přirovnává k dynamitu. MMF totiž nemůže půjčit zemi, o které se domnívá, že její dluhy by mohly být neudržitelné. Připomeňme, že oficiální postoj MMF je "připravenost spolupracovat s řeckými orgány."
Mezinárodní měnový fond v tajné zprávě také varoval, že řecký dluh by mohl brzy vzrůst na 200 procent HDP a dál dosahovat neudržitelné úrovně.
Podle Dombrovskise nemá v tuto chvíli "žádný smysl“ vypracovávat rozličné možnosti pro překlenovací financování, protože stále probíhají technicky zaměřené diskuse.
Místopředseda ale zároveň potvrdil, že fond EFSM je jednou ze zvažovaných možností. S jeho využitím ale nesouhlasí některé země EU, které stojí mimo eurozónu.
Podle MMF Řecko potřebuje ulevit od dluhu "daleko nad rámec toho, o čem byla Evropa ochotná vůbec uvažovat“.
Bez snížení dluhu by podle MMF Atény potřebovaly 30letou ochrannou lhůtu na všechny půjčky.
Secret #IMF paper #Greece: Debt relief measures needed "far beyond what Europe has been willing to consider so far" pic.twitter.com/XD1ySmIDpT
— Dirk Hoeren (@DirkHoeren) 14. Červenec 2015"Můžu potvrdit, že několik nečlenských zemí vyjádřilo obavy (k použití EFSM)," uvedl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
"Uděláme samozřejmě vše tak, aby bylo vše právně ošetřeno. Zatím ale nemáme žádný návrh Evropské komise na stole," dodal lucemburský ministr financí Pierre Gramegna po schůzce ministrů financí členských zemí Evropské unie.
Použití EFSM ale stále zůstává jednou z možností, jak financovat "překlenovací půjčku" pro Řecko.
Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by se měl na tříletém záchranném programu Řecka v celkové výši 82 až 86 miliard eur podílet částkou okolo 40 až 50 miliard. Agentura Reuters to napsala s odkazem na nejmenovaného evropského představitele.
Přispět by dále měl také Mezinárodní měnový fond (MMF), který má stále k dispozici 16 miliard eur v rámci programu končícího v březnu. Finance by měly plynout také z příjmů z privatizace řeckých aktiv.
"I přes volební kampaň plnou nevázaných slibů – žádné úspory, žádné reformy, žádná Trojka – bylo Řecko konfrontováno s realitou," uvedl také německý ministr financí.
Schäuble: Despite election campaign filled with wild promises - no savings, no reforms, no troika, Greece was confronted with reality
— Open Europe (@OpenEurope) 14. Červenec 2015Německý ministr financí Wolfgang Schäuble vystoupil po jednání se svými kolegy z EU.
"Viděli jsme reakce od ostatních členských států (mimo eurozónu – pozn. red.), že použití EFSM není velmi konstruktivní nápad.“
Britský ministr George Osborne se ostře pustil do návrhu, že by k překlenovacímu financování mohl být použit fond EFSM.
"Nápad, že britští daňoví poplatníci kvůli řecké dohodě budou riskovat, je naprosto vyloučený. Eurozóna si musí své dluhy platit sama," prohlásil Osborne.
Nezávislí Řekové, kteří jsou ve vládní koalici s levicovou stranou Syriza, chtějí v kabinetu setrvat. Strana nicméně upozornila, že nepodpoří Tsiprase ve snaze prosadit ekonomické reformy v podobě, jakou si vymohli mezinárodní věřitelé v čele s eurozónou, uvádějí řecká média.
V legislativní smršti, kterou má zahájit parlament ve středu hlasováním o reformách v daňovém a penzijním systému, hodlají nacionalisté podpořit jen ta opatření, s nimiž souhlasili při schvalování podpory vyjednávacímu úsilí Tsiprase před víkendovým summitem eurozóny. Ta si ale vymohla mnohem přísnější opatření.
"Vůbec to neřeší základní problém neudržitelnosti vysokého dluhu," řekl k pondělní dohodě hlavní evropský ekonom společnosti Capital Economics Jonathan Loynes.
"Takže se domnívám, že se rychle ukáže, že Řecko stále potřebuje opustit eurozónu, aby prošlo výraznějším odpisem dluhů a zlepšilo svou konkurenceschopnost," dodal.
Pondělní dohoda možná odvrátila bezprostřední odchod Řecka z eurozóny, podle ekonomů však nadále existuje zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost, že se tato silně zadlužená země nakonec s jednotnou evropskou měnou rozloučí.
Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 60 ekonomy, který během 24 hodin od ohlášení dohody uskutečnila agentura Reuters.
Ekonomové jsou navíc podle průzkumu skeptičtí ohledně přínosů dohody, a to jak z hlediska celé Evropy, tak z hlediska samotného Řecka. Privatizační plány zahrnuté v dohodě považují za příliš optimistické a většina z nich se rovněž domnívá, že Řecko potřebuje nějakou formu zmírnění dluhové zátěže k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a ekonomiky.
Pilíře Řecka - "IOU" je zkratkou anglického "I owe you" neboli "dlužím ti". Také se tak může označovat neformální dokument týkající se dluhu.
The pillars of Greece. #Greecebailout #cartoon @TheHindu pic.twitter.com/TT5KCHpSWq
— Keshav (@keshav61) 14. Červenec 2015Aby získalo pomoc ze záchranného fondu eurozóny, musí Řecko do speciálního privatizačního fondu převést cenný státní majetek.
Více čtěte zde: Řecko na prodej. Vzniká plán, jak získat 50 miliard eur
Český premiér Bohuslav Sobotka dnes novinářům v Bruselu potvrdil, co krátce před ním uvedl Andrej Babiš: že si Česká republika nepřeje, aby byl k případné překlenovací půjčce pro Řecko aktivován Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM).
"My jsme si mysleli, že EFSM už je mrtvý nástroj. Evropská rada se dohodla na tom, že po roce 2013 už by nemělo být používáno," řekl Sobotka českým médiím v Evropském parlamentu, kde se dnes shodou okolností účastní konference související s nynějším českým předsednictvím Visegrádské skupiny.
Česko tak v podstatě používá stejné argumenty jako Spojené království. Více čtěte zde.
Český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v rozporu s prohlášením Andreje Babiše Aktuálně.cz sdělil, že přestože Česko s financováním z EFSM nesouhlasí, v případě nouze by zřejmě mohlo ustoupit.
"Platí to, že s tím nesouhlasíme. Ale pokud nebude jiná možnost zajistit krátkodobé financování, tak jsme ochotni podpořit toto krátkodobé financování."
Od zpravodajky z Bruselu:
Ministři financí všech členských zemí Evropské unie se podle českého šéfa pokladny Andreje Babiše nedohodli, jestli se peníze z EFSM použijí.
Šéf Euroskupiny, tedy ministrů členských zemí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem ministry pouze informoval o tom, že pracovní skupina právě jedná o možnostech, jak "překlenovací půjčku" pro Řecko zajistit.
Zástupci Británie a dalších nečlenských zemí eurozóny si podle Babiše stěžovali hlavně na způsob, jakým byli o možném použití EFSM informováni, tedy z tisku. Eurozóna by se podle nich měla s nečlenskými zeměmi naučit lépe komunikovat.
I přes odpor nečlenských států by se ale nakonec půjčka z EFSM použít mohla, protože pro její schválení stačí kvalifikovaná většina, kterou drží země eurozóny. Je ale nepravděpodobné, že by si peníze vymohly i přes odpor nečlenských zemí.
Dnešní ilustrace listu The Independent...
Today's @Independent @IndyVoices cartoon on the #Greece deal... pic.twitter.com/qovXHkiwrG
— Ben Jennings (@BJennings90) 14. Červenec 2015Česko odmítá využití fondu EFSM pro pomoc Řecku z principiálních důvodů. "Evropská rada rozhodla v říjnu 2010, že se už Evropský finanční stabilizační mechanismus nebude používat a nahradí ho Evropský stabilizační mechanismus. A jednoduše problém Řecka je problém členů eurozóny," uvedl český ministr financí Andrej Babiš na schůzce ministrů financí Evropské unie v Bruselu.
"Principiálně já nevidím důvod, proč bych měl byť jen na jednu vteřinu ručit za půjčky Řecku," dodal Babiš. Na to, že je Česká republika členem Evropské unie, a tedy by se měla zajímat, co její sousedé řeší, však Babiš nedokázal odpovědět
Od zpravodajky z Bruselu:
Český ministr financí Andrej Babiš v Bruselu odmítal, aby Česko ručilo za překlenovací půjčku pro Řecko. Podle svých slov nebyl sám: "Nečlenové eurozóny si nepřejí, aby byl ten překlenovací úvěr řešen z rozpočtu Evropské unie." Babiš dodal, že se s několika kolegy na okraj schůzky ministrů financí členských zemí EU na toto téma bavil a všichni tuto myšlenku odmítali. Byli to konkrétně zástupci Maďarska, Dánska, Chorvatska a Švédska.
Podle prezidenta Miloše Zemana není rozumné spoléhat na sliby Řecka, protože opakovaně nevyřešilo své problémy na rozdíl od jiných zemí.
"Pan prezident je sice i nadále přesvědčen, že Česká republika by měla vstoupit do eurozóny, ale na druhé straně plně uznává protiargument, že finanční situace Řecka nepodporuje tento vstup, protože jako člen eurozóny by Česká republika musela platit řecké dluhy," poznamenal jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
"Pan prezident zastává názor, že nelze žádat od českého daňového poplatníka, aby kryl dluhy jiného státu s neurovnanou hospodářskou politikou. Proto pan prezident považuje za rozumné řešení vystoupení Řecka z eurozóny," uvedl dále Ovčáček.
Britský ministr financí George Osborne na jednání se svými unijními kolegy údajně “zuří” kvůli návrhu, aby byl fond EFSM použit pro překlenovací financování Řecka. Na Twitteru to uvedl novinář Peter Spiegel.
Told that inside #EU finmins meeting, @George_Osborne "furious" at suggestion EU-wide EFSM may be used for #Greece bridge financing
— Peter Spiegel (@SpiegelPeter) 14. Červenec 2015Podle českého prezidenta Miloše Zemana by bylo rozumným řešením, aby Řecko vystoupilo z eurozóny. A Česko by do ní za současné situace nemělo vstupovat. Na tiskové konferenci to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Čeští daňoví poplatníci by pak podle Zemana neměli platit za řecké dluhy. Vstup ČR do eurozóny ale prezident nadále dlouhodobě podporuje.
Britský ministr financí George Osborne stejně jako Andrej Babiš odmítá k překlenovací půjčce Řecku použít Evropský finanční stabilizační mechanismus.
Více čtěte zde: Londýn a Praha jsou v EU opět spojenci. Kvůli půjčce Řecku
Mnohahodinové jednání eurosummitu z úterý na středu málem skončilo fiaskem, když se nebyli schopni řecký premiér Alexis Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová domluvit na 50miliardovém fondu. Ten měl mít podle původního plánu základnu v Lucemburku, nakonec bude sídlit v Řecku.
Jeden ze zdrojů agentury Reuters uvedl, že Tsipras argumentoval i tím, že pokud by souhlasil s takovým svěřením majetku třetí straně, nemusel by se do Řecka ani vracet.
"Mohu si koupit lístek do jakékoli země, protože doma by si mysleli, že jsem Řecko zaprodal."
Podpora opozice se v řeckém parlamentu očekává. Premiér Tsipras totiž čelí kritice některých členů své strany, kteří podmínky vyjednané v Bruselu odmítají, protože pro zemi budou znamenat další utahování opasků.
Ministr vnitra Nikos Vutsis ze strany Syriza dnes novinářům řekl, že vláda se bude snažit dopady sociálně tvrdých opatření zmírnit.
Finský ministr financí Alexander Stubb o překlenovacím financování pro Řecko...
#ECOFIN Council - Doorstep #FI @alexstubb on bridge financing for #Greece http://t.co/d2n4UzGoy8 pic.twitter.com/092SI58l4K
— EU Council TV News (@EUCouncilTVNews) 14. Červenec 2015Strana Nezávislí Řekové dnes také informovala, že ohledně hlasování existují i omezení, "která jsou daná mandátem řeckého lidu z lednových voleb a z referenda".
Zároveň vyloučila vytvoření koaliční vlády s opozičními stranami Potami a Nová demokracie. V Řecku se spekuluje o možném vzniku vlády národní jednoty, která by reformy nařízené věřiteli prosadila. V pondělí vytvoření takového kabinetu nevyloučil ministr práce a sociální solidarity Panos Skurletis.
Proevropská liberální Potami již dala na vědomí, že sice nemá zájem vstoupit do vlády se Syrizou, ale v zájmu Řecka je připravena reformy v parlamentu podpořit.
První balík klíčových reforem, kterými eurozóna podmiňuje novou pomoc zadluženým Aténám, budou řečtí poslanci schvalovat ve středu po 23:00 SELČ.
S odvoláním na informace z vládních kruhů o tom informovala řecká státní televize ERT s tím, že hlasování potrvá asi hodinu.
Na programu jsou podle agentury DPA mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, zrušení předčasných důchodů či další snížení některých penzí.
Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling se domnívá, že odsouhlasit prozatímní financování Řecka by se mohlo podařit už na středeční telekonferenci Euroskupiny.
Postup schvalování pomoci z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Nahlédnout do krátkého přehledu můžete zde.
Procedure for approval of a new #ESM financial assistance programme http://t.co/CU6WzqfiEf
— ESM (@ESM_Press) 14. Červenec 2015"Včera v noci došlo v Evropě k puči," doplnil Kammenos. "Nedovolíme puč, který sesadí řeckou vládu."
Šéf strany Nezávislí Řekové a současný řecký ministr obrany Panos Kammenos uvedl, že strana podpoří vládu i premiéra Tsiprase, ale bude hlasovat pouze pro opatření, na kterých se na zasedání dohodli političtí lídři.
"Měla by zde fungovat solidarita – i z celé Evropské unie. Mluvíme tu téměř o humanitární potřebě,“ nechal se slyšet maltský finanční ministr Edward Scicluna.
"Optimismus ve mně říká: Nikdy nepodceňuj evropské právníky a ekonomy,“ uvedl finský ministr financí Alexander Stubb.
"Pro každou zemi je těžké dát nové peníze bez jakýchkoli podmínek.“
"Jednáme o všech fondech a nástrojích, které můžeme použít, ale všechny mají své nevýhody,“ komentoval šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem hledání řešení pro prozatímní financování Řecka.
Na facebookovém profilu Alexise Tsiprase neustále přibývají vzkazy.
Řekové tam píší například: "Alexi, měl jsi odtamtud včas utéct, sebrat Euklida a pryč od těch vyděračů, nikdo by ti tu nic nevyčítal a lidi by šli za tebou. Celá země stála za tebou!
"Alexi, dokaž nám, že tvůj jasný rozum je nadějí pro další generace!"
"Jen jednu otázku, Alexi. PROČ??"
Kdo může platit řeckou pomoc a na co může být použita?
Useful graphic from @FT on how #Greece bailout might be split & what it might be spent on pic.twitter.com/IDtxKAr8ej
— Open Europe (@OpenEurope) 14. Červenec 2015Grafika: Sliby versus realita. Projděte si hořký účet pro voliče řecké Syrizy.
Více naleznete zde: Tsiprasovo fiasko. Z tuctu slibů Řekům dodržel jediný
Podle interní zprávy projednávané pracovní skupinou Řecko do pondělí potřebuje 7 miliard eur, celkem 3,5 miliardy by přitom mělo jít na splacení dluhopisů ECB. Tiskopis se dostal do rukou deníku Financial Times. Celkem se na krátkodobé financování počítá s 12 miliardami eur.
Za využití fondu EFSM se staví například Evropská komise či Francie. Proti je například Velká Británie, která argumentuje, že už v roce 2012 bylo dohodnuto, že se tento fond používat nebude. Za půjčky EFSM ručí celá osmadvacítka.
Schäubleho postoji k řešení řecké předluženosti se věnuje i další z německých listů - Frankfurter Allgemeine Zeitung.
"Jeho návrhy pořádně zvyšovaly tlak v kotli. Přinejmenším Němci ale jeho roli zlosyna vnímají dobře," uvedl list. "V očích mnoha Jihoevropanů se však s konečnou platností stal ďábelským Němcem - necitlivý, tvrdý, nekompromisní," dodal FAZ.
Deník Süddeutsche Zeitung je toho názoru, že spory o řešení dluhové krize svými urážkami, hysterií a nezodpovědností otrávily Evropu. "Navzdory dosažení jednoty není žádný důvod na kamarádíčkování," napsal deník.
Po maratonu v Bruselu čelí Tsipras sprintu v Aténách, komentuje dění řecký list Kathimerini.
#Greece After marathon in Brussels, #Tsipras faces Athens sprint http://t.co/MB7QCR36Nw
— Kathimerini English (@ekathimerini) 14. Červenec 2015Míč je na řeckém hřišti...
The ball is on #Greece's court - http://t.co/rtNvE4OVZx pic.twitter.com/A0VrMR4iWj
— enikos_en (@enikos_en) 14. Červenec 2015Německé deníky Handelsblatt a Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) se pro změnu v komentářích věnují kritice, kterou si Berlín za svou neústupnost vysloužil.
Upozorňují přitom, že Jihoevropané nemohou německému ministrovi financí Wolfgangu Schäublemu přijít na jméno. Süddeutsche Zeitung kritizoval atmosféru, která vyjednávání provázela, neboť výsledkem je otrávená Evropa. Hamburger Abendblatt předpovídá krach dohody a pokračování dluhového chaosu.
Řecko v jednáních o dalším balíku finanční pomoci zcela kapitulovalo, jeho odchod z eurozóny ale zcela zažehnán není, komentoval slovenský tisk dohodu lídrů eurozóny.
"Řecká rebelie skončila bezpodmínečnou kapitulací," napsal deník Hospodárske noviny, podle kterého řecký premiér Alexis Tsipras pod hrozbou kolapsu bank a odchodu země z eurozóny přistoupil na prakticky všechny požadavky věřitelů. "Aby jeho ponížení bylo dokonáno, na stole byly už jen požadavky přísnější než ty, které Řekové odmítli v referendu," dodal.
Pracovní skupina podle novináře Petera Spiegela jedná celkem o šesti možnostech prozatímního krátkodobého financování pro Řecko.
Kromě již diskutovaného fondu EFSM Spiegel na Twitteru zmiňuje například bilaterální půjčky, zisky z dluhopisů držených ECB, strukturální fondy EU, sekuritizace řeckých aktiv či převod hotovosti z národního pokladu.
Euro Working Group considering 6 options for #Greece bridge financing this AM, including EFSM, bilateral loans, ECB-held bond profits
— Peter Spiegel (@SpiegelPeter) 14. Červenec 2015Řecko v pondělí neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) další splátku, a to ve výši 456 milionů eur (přes 12 miliard korun). Oznámil to mluvčí MMF Gerry Rice. Silně zadlužené Řecko se již na konci června stalo první vyspělou zemí, která fondu přestala včas splácet dluhy.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble na pondělním jednání Euroskupiny o překlenovacím financování Řecka navrhl, aby Atény své vnitřní krátkodobé platební potřeby řešily vydáváním dlužních úpisů. Dnes o tom s odvoláním na nejmenované účastníky jednání informoval německý deník Handelsblatt. Podle expertů by ale takový krok byl velice sporný, neboť by mohl být prvním krokem k zavedení souběžné měny. Schäuble již dříve navrhoval, aby Řecko eurozónu na pět let opustilo.
Vyjednávání o v pořadí třetím záchranném programu budou moci odstartovat až poté, co řecký parlament dnes či ve středu přijme první balík reforem, které se týkají mimo jiné daní a penzijního systému. Do doby, než tato jednání skončí, má pomoci Řecko udržet finančně nad vodou krátkodobá půjčka. Na krytí závazků a otevření bank bude země na několik týdnů potřebovat zřejmě kolem 12 miliard eur (325 miliard Kč).
Víc než polovina Němců podporuje záchranný program, na němž se dohodli představitelé Řecka a eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Infratest, který zveřejnila německá televize ARD. Velká většina dotázaných ale pochybuje o ochotě Atén přijaté závazky splnit.
Ministři financí ze zemí osmadvacítky se scházejí poprvé od mimořádného summitu eurozóny, který řecký problém řešil. Andrej Babiš odprezentuje svůj nesouhlas s možností, aby ČR byť i jen přechodně ručila za přibližně jedno procento krátkodobé půjčky Řecku. Více o tématu si můžete přečíst v tomto článku.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme složitá jednání o záchraně těžce zadluženého Řecka.
