Na Krymu zněla střelba, kulky zasáhly ukrajinský letoun

Jednotky neoznačených vojáků nadále okupují Krym. Dramatické dění na Ukrajině jsme sledovali online.

Na Krymu postupujeme legitimně. A žádné vojáky tam nemáme, zní z Kremlu. | Foto: Reuters

Kyjev - Napětí na Ukrajině nepolevuje. Rusové mají pod kontrolou celý Krym a podle Ukrajinců posílají na poloostrov stále další vojáky.

Podle posledních informací už jich je na ostrově 30 000. Diplomatické snahy Evropské unie i Spojených států jsou stále neúspěšné, přičemž Moskva s vládou v Kyjevě odmítá vyjednávat.

Nezabírají ani výhrůžky sankcemi.

Došlo už i k prvnímu ozbrojenému střetu. V hlavním městě Krymu Simferopolu neznámé osoby ostřelovaly automobil kyjevských aktivistů, kteří přijeli do republikového vojenského komisariátu obsazeného ozbrojenými ruskými vojáky.

Agentura Reuters večer informovala, že střelba nad vnitroukrajinskou hranicí s Krymem zasáhla letadlo ukrajinské pohraniční stráže. Neozbrojený stroj se ocitl v plamenech. Tři členové posádky ale vyvázli bez zranění.

Česká republika se spolu s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky obrátila na Spojené státy s výzvou, aby rozšířily vývoz svého břidlicového plynu do Evropy pro případ, že Rusko zastaví své dodávky plynu přepravované přes neklidnou Ukrajinu. Žádost byla adresována šéfovi Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu Johnu Boehnerovi. Ten v reakci vyzval prezidenta Baracka Obamu, aby "vyslyšel spojence" a "učinil, co je v jeho silách", aby využil amerických energetických zdrojů k tomu, aby omezil závislost přátel USA na Rusku. Dopis visegrádské čtyřky podle agentury AP vyzývá Kongres, aby podpořil rychlejší prosazení vývozu plynu. "Dodávky amerického zemního plynu by byly ve střední a východní Evropě velmi vítány," uvádí se v textu.

Na Ukrajině je nutné podporovat konání svobodných voleb v co nejkratší době. Shodli se na tom při dnešním setkání na zámku v Lánech prezident Miloš Zeman a bývalý britský premiér Tony Blair. Zhruba na hodinové schůzce hovořili oba politici také o Evropské unii a o situaci na Středním východě. "Pokud jde o situaci na Ukrajině, je zapotřebí podporovat proces svobodných voleb v co nejkratší době spojený s federalizací a decentralizací Ukrajiny," přiblížil hradní mluvčí Ovčáček Zemanův a Blairův postoj.

Spojené státy varovaly Moskvu před jakýmikoli kroky vedoucími k připojení ukrajinského poloostrova Krym k Rusku. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho by se tím uzavřel veškerý prostor pro diplomacii. "Dal jasně najevo, že pokračující vojenskou eskalací a provokacemi na Krymu nebo jinde na Ukrajině, včetně kroků vedoucích k připojení Krymu k Rusku, by se uzavřel všechen dostupný prostor pro diplomacii," sdělil agentuře Reuters nejmenovaný činitel amerického ministerstva zahraničí. Kerry podle něj také naléhal na Rusko, aby projevilo "maximální zdrženlivost". Šéf americké diplomacie se tak prý vyjádřil v dnešním telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Střelba dnes zasáhla nad vnitroukrajinskou hranicí s Krymem letadlo ukrajinské pohraniční stráže. Neozbrojený stroj, letící v rámci pozorovatelské mise ve výšce asi jednoho kilometru, se ocitl v plamenech. Tři členové posádky ale vyvázli bez zranění, informovala agentura Reuters s odvoláním na mluvčího pohraničníků. Zasažen byl letoun rakouské značky Diamond. Za útočníky byli označeni blíže neupřesnění "ozbrojenci".

Francouzský prezident Francois Hollande se připojil ke svému americkému protějšku Baracku Obamovi. Podle serveru Business Week řekl, že Rusko podniklo kroky pro to, aby stáhlo vojáky z Krymu, jinak bude čelit horším vztahům na mezinárodní scéně.

"Připravované referendum na Krymu postrádá jakýkoliv právní základ," prohlásil s tím, že ruští vojáci by měli nechat vstoupit na poloostrov mezinárodní kontrolory. Pokud v těchto záležitostech nedojde k posunu, budou podniknutá "nová opatření", uvedl prezident.

François Hollande (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Krize na Krymu podporuje ve východoukrajinském městě Doněck proruské nálady, uvádí Rádio svobodná Evropa. "Ještě před měsícem o připojení k Rusku mluvila jen hrstka lidí. Po obsazení Krymu ale někteří začali agitovat pro referendum, v rámci kterého by se minimálně zvýšila autonomie regionu," informuje.

"Pokud by nás Vladimír Putin přijal, jsem jen a jen pro," říká například devětadvacetiletý řidič Olexandr, pro něhož je nová ukrajinská vláda nepřijatelná a nelegitimní.

Dalším obyvatelům by stačilo, kdyby doněcká oblast získala více samostatnosti. "Myslím si, že ukrajina by měla zůstat jednotná. Krym – dobře, to je jedna věc, ale Donbas (Doněcká uhelná pánev – pozn. red.) v žádném případě," říká devatenáctiletý Maxim.

Hlavním městem Krymu Simferopolem prošla v sobotu více než stovka proukrajinských aktivistů na podporu toho, aby Krym zůstal součástí jejich země. Podle listu Kyiv Post zpívali ukrajinskou hymnu a mávali státní vlajkou.

Foto: Reuters

Okolo 250 tureckých občanů protestuje před ruskou ambasádou v Istanbulu. Většina z demonstrantů jsou původem krymští Tataři a podle Rádia svobodná Evropa je historie, včetně masových deportací v době Sovětského svazu, přinutila mít strach z možného ruského převzetí Krymu.

Během pochodu k ruskému velvyslanectví dav skandoval "Rusko, nedělej chybu, netestuj náš hněv," nebo "Turecko, pomoz svým bratrům."

Foto: Reuters

Krize na Ukrajině připomíná situaci v Tádžikistánu v devadesátých letech, varoval tádžický ministr zahraničí Sirojidin Aslov během sobotní tiskové konference v Moskvě. "Děláme si velké starosti ohledně toho, co se děje v této přátelské zemi. Současné dění je nám velmi blízké, před dvaceti lety jsme zakusili politické změny, které měly tvrdé dopady na naši ekonomiku," prohlásil po setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Referendem na Krymu se bude 21. až 22. března zabývat Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva (tzv. Benátská komise), informuje agentura Interfax-Ukraine. Oficiálně ji o to požádal generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland. Komise bude analyzovat rozhodnutí krymského parlamentu z hlediska ústavních principů a zásad mezinárodního práva.

Benátská komise, ve které působí nezávislí akademici, diplomati či právníci, není navázaná na Evropskou unii, ale na Radu Evropy. Česko se k ní připojilo před dvaceti lety.

Diplomatičtí zástupci Ruska a Ukrajiny se v sobotu poprvé od vypuknutí krize na Krymu osobně setkali, píše list Deutsche Welle. Schůzky v hlavním městě Ruské federace se účastnil náměstek ruského ministra zahraničí Gregorij Karasin a ukrajinský velvyslanec v Moskvě Vladimír Jelenko. "Během setkání, které se konalo 8. března, diskutovali účastníci otázky rusko-ukrajinských vztahů," stojí v prohlášení ruského ministerstva zahraničí.

Evropský komisař pro energetiku Guenther Oettinger neočekává, že by se krize na Ukrajině nějak dotkla dodávek ruského zemního plynu do Evropy. "Nevěřím, že by to bylo v ruském zájmu,“ řekl v rozhovoru pro německý časopis Wirtschaftswoche.

Ruský energetický gigant Gazprom vydal v pátek nenápadné varování, že by mohl přestat zásobovat Ukrajinu kvůli nezaplaceným účtům. Ukrajina je přitom hlavní tranzitní zemí, přes kterou teče plyn do zemí EU. Ta získává od Ruska přibližně čtvrtinu plynu, který spotřebuje, přes Ukrajinu plyne 14 procent celkového množství. Kromě ukrajinských plynovodů vede do Unie také po dně Baltského moře Nord Stream.

Zamrzlý tlakoměr: Pod námrazou je vidět, jak ručička spadla k nule. | Foto: Reuters

Počítače na Ukrajině napadl podle společnosti BAE Systems virus s názvem Snake (Had). Od listopadu 2013, kdy v zemi vypukla krize, bylo zaznamenáno 22 případů nasazení viru, uvádí agentura AFP. Přímo BAE Systems označila virus za jednu z nejsofistikovanějších a nejodolnějších hrozeb, která je navíc extrémně flexibilní a dokáže se vyvíjet.

Původ viru zůstává neznámý, jak ale upozorňuje list Financial Times, programátoři jej nejspíše vyvinuli v časové zóně odpovídající Moskvě, část kódu navíc obsahuje ruský text.

Malware infikoval počítače současné ukrajinské vlády a systémové důležitých organizacích, uvádí Financial Times. Další nakaženou zemí je podle deníku Litva.

Foto: Thingstock

Při pokusu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o vjezd na Krym ozvaly varovné výstřely ozbrojenců, kteří blokují silnici na jih. Zraněn nikdo nebyl. Informuje o tom agentura AP.

Mise OBSE, v níž jsou dva Češi, se v sobotu o proniknutí na Krym bezúspěšně pokusila už potřetí, naposledy před dvěma dny. Týdenní mandát inspektorům, které do země pozvala nová ukrajinská vláda, vyprší v úterý. Pozorovatelů OBSE je celkem 54, jedná se o vojáky a civilní pracovníky celkem z 29 zemí. Dva autobusy s členy mise dorazily v doprovodu konvoje asi stovky aut k městu Čongar okolo jedné hodiny odpoledne.

Podle ozbrojenců nejsou zahraniční vojenští pozorovatelé ke vstupu na Krym oprávněni, uvádí ČTK. Kontroloři se tak museli s nepořízenou vrátit zpět do hotelu v Chersonu, který leží asi 100 kilometrů severozápadně od Krymu.

Několik Rusů žijících na Krymu natočilo video. „Prosím, nezachraňujte nás,“ vzkazují v něm. „Jsem občankou Ruské federace. Proč jste se mě nezeptali na to, jestli chci vysvobodit,?,“ ptá se v něm jedna žena. Stejně jako další účastníci ukazuje na kameru svůj ruský pas. Stejně tak říkají, že se k nim na Ukrajině vždy všichni chovali hezky.

Vzhledem k ruské invazi na Krym se Polsko rozhodlo evakuovat svůj konzulát v Sevastopolu. Na svém twitterovém účtu to podle ČTK v sobotu oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. "Kvůli pokračujícím nepokojům vyvolaným ruskými silami musíme, ač neradi, evakuovat náš konzulát na Krymu," napsal ministr. Česká republika má konzuláty ve Lvově a Doněcku a honorární konzulát v Charkově, na Krymu diplomaticky zastoupená není.

Polské ministerstvo zahraničí zároveň vyzvalo polské občany, kteří jsou případně na Krymu, aby poloostrov opustili, a ostatním doporučilo, aby se nevypravovali ani do dalších východních oblastí Ukrajiny, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo.

"Ukrajina bude trvat na tom, aby se referenda na Krymu - navzdory jeho nelegálnosti - účastnili mezinárodní pozorovatelé," prohlásil v sobotu podle agentury Interfax-Ukraine současný ministr zahraničí země Andrij Deščycja. Zároveň ale zdůraznil, že tamní vláda ani mezinárodní společenství referendum neuznávají. Kdo by se měl přesně dozoru ujmout, zatím podle něj není rozhodnuté. Ministr ale zmiňuje Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Referendum, kde se rozhodne o budoucnosti poloostrova, se uskuteční 16. března. Obyvatelé Krymu se v něm vyjádří, zda jsou pro připojení k Rusku.

Ukrajinští vojáci na Krymu během modlitby. | Foto: Reuters

V hlavním městě Krymu Simferopolu neznámé osoby ostřelovaly automobil kyjevských aktivistů, kteří přijeli do republikového vojenského komisariátu obsazeného ozbrojenými ruskými vojáky.

Server Pravda.com publikoval na svých stránkách video zachycující střelbu i to, jak pasažéři automobilu pobízejí řidiče, aby jel rychleji.

Ruské ministerstvo obrany chce pozastavit výměnu inspektorů zakotvenou v rusko-americké smlouvě o omezení strategických útočných zbraní podepsané v dubnu 2010 v Praze. Moskva tak reaguje na protiruské sankce Pentagonu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že byla krize na Ukrajině vyvolána uměle, z čistě geopolitických důvodů. Moskva je podle něj s prozatímní vládou v Kyjevě v kontaktu, jednání ale nikam nevedou, protože moc drží v rukou krajní pravice.

Ruští vojáci podle nepotvrzených informací aktivistů z Majadnu překročili hranice Krymu a postupují dále na Ukrajinu. Ozbrojenci v neoznačených uniformách údajně obsazují Chersonksou oblast, která sousedí s Krymem.

"Krym je a zůstane ukrajinským územím, nikomu Krym nedáme," prohlásil na tiskové konferenci prozatímní ukrajinský premiér Arsjenij Jaceňuk. V zápětí ale dodal, že chce Kyjev dramatickou situaci řešit mírovou cestou.

Rusko je připraveno k rovnoprávnému dialogu se západními partnery o ukrajinské krizi, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Musí to být ale dialog čestný, Moskva nesmí být označována za jednu ze stran ukrajinského konfliktu. "Krizi jsme nevyvolali, nejsme jejím účastníkem," řekl ruský ministr.

Agresivní dav proruských aktivistů podporovaný ruskými vojáky napadl jednotku ukrajinských pohraničníků v obci Ščolkine západně od krymského přístavu Kerč.

Agresoři zbili velitele ukrajinské jednotky a zmocnili se zbrojního skladu. Byty ukrajinských důstojníků útočníci vyrabovali a rodiny pod pohrůžkou zastřelení vyhnali na ulici. Informaci novinářů potvrdilo velení ukrajinských pohraničníků, podle něhož je pohraniční post v obci Ščolkine plně v rukou proruských povstalců.

Demonstrace pod obří ruskou vlajkou v Simferopolu na Krymu. | Foto: Reuters

"Rada bezpečnosti OSN se situací na Krymu nezabývá, konzultace neprobíhají a žádná rezoluce se nechystá. Ruským novinářům to v New Yorku řekl stálý ruský představitel Vitalij Čurkin.

Řešení konfliktu na Ukrajině je podle jeho slov v rukou nejvyšších představitelů Spojených států a Ruska.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po telefonu varoval šéfa americké diplomacie Johna Kerryho, že zavedení sankcí vůči Moskvě v konečném důsledku poškodí Spojené státy.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov | Foto: Reuters

Nové ukrajinské vedení začalo s vyšetřováním útoků odstřelovačů, jimž v únoru v centru Kyjeva padly za oběť desítky lidí. Ozbrojenci na střechách kyjevských domů tehdy mířili nejen na protivládní demonstranty, ale často i na policisty a nezúčastněné civilisty. V Kyjevě se spekuluje o akci speciálních jednotek ministerstva vnitra, o provokaci pravicových nacionalistů či o krvavé lázni vyvolané Moskvou.

Foto: Reuters

Americký prezident Barack Obama se v nočním telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou dohodl na vytvoření "kontaktní skupiny", která zprostředkuje dialog mezi Kyjevem a Moskvou. O přímý dialog mezi Ruskem a novým ukrajinským vedením usilují západní státy od zahájení ruské invaze na Krym, Moskva ale novou ukrajinskou vládu neuznává.

Barack Obama. | Foto: Reuters

Za historika z moskevské diplomatické akademie (MGIMO) Andreje Zubova, kterému za kritiku ruského uchvácení Krymu hrozilo propuštění ze školy, se postavili kolegové z dalších vysokých škol v Rusku a kyjevská univerzita mu rovnou nabídla novou práci. Oznámila to stanice Rádio Svoboda. Rektor MGIMO mezitím popřel, že by kritika ruské politiky vyhodil z této prestižní státní školy.

"Sergej Lavrov varoval před uspěchanými a nepromyšlenými kroky, které by mohly poškodit rusko-americké vztahy, zvláště pokud jde o sankční opatření, která nevyhnutelně udeří jako bumerang samy Spojené státy," oznámilo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury ITAR-TASS.

Sergej Lavrov. | Foto: Reuters

Moskva dnes varovala Washington, že jakékoliv sankce proti Rusku kvůli ukrajinské krizi se vrátí Spojeným státům zpět jako bumerang. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Mezitím Kanada po americkém vzoru zakázala vydávat víza ruským hodnostářům, kteří ohrožují ukrajinskou celistvost a svrchovanost.

Ruští vojáci v Sevastopolu na poloostrově Krym napadli jednu z menších ukrajinských posádek. Podle agentury Unian se Rusové snaží ovládnout záložní stanoviště velitelství protivzdušné obrany, ale ukrajinská posádka se zabarikádovala v bunkru a její velitel se snaží konflikt urovnat. K boji podle agentury Reuters nedošlo. Podle ukrajinského ministerstva obrany jsou mezi útočníky také kozáci a místní radikálové, odpalující ohlušující granáty. Ukrajinská posádka se zabarikádovala v jedné z budov kasáren.

Kreml podle mluvčího odmítá zprostředkovatelskou roli Západu v jednáních s novým režimem v Kyjevě, protože selhal v roli garanta dohod mezi opozicí a svrženým prezidentem Viktorem Janukovyčem. Zároveň se obává, aby strůjci tohoto převratu nerozpoutali etnické čistky, pokud by se zmocnili Krymu či východní Ukrajiny.