Ukrajinské ministerstvo obrany často upozorňuje na přesuny zbraní v povstalecké zóně, ne vždy ale informace potvrzuje OBSE. Rusko vytrvale odmítá, že by vzbouřence v Donbasu jakkoli vyzbrojovalo.

U obce Ternove, která leží v povstaleckém území mezi městy Šachtarsk a Torez, mise zaznamenala kolonu jedenácti tanků a velkorážné dělo. Nedaleko se pohybovaly dva neoznačené obrněné transportéry. Jejich osádka podle OBSE dohlížela na bezpečí dělníků, kteří opravovali poškozené dálkové vedení elektřiny vedoucí z Ruska. Nákladní vůz opravářů měl ruskou poznávací značku.

Foto: Reuters

Patnáct kilometrů východně od Doněcku kontroloři OBSE zaznamenali konvoj sedmi obrněných transportérů bez identifikačních znaků, které směřovaly na západ směrem k frontě. Ještě hlouběji v povstaleckém území byla spatřena houfnice ráže 122 milimetrů, kterou obsluha naložila na tahač a odvezla na západ směrem k Doněcku. Stejným směrem podle pozorovatelů OBSE mířily tři autobusy plné mužů v uniformách bez výložek, vyzbrojených samopaly.

Mise evropských pozorovatelů zaznamenala na východě Ukrajiny pohyb neoznačených vojenských kolon, které projížděly částmi Doněcké oblasti kontrolovanými povstalci. Oznámila to Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE), jejíž pracovníci monitorují situaci ve válkou zmítaném Donbasu.

Foto: Reuters

Ukrajinu dosud na jednáních s povstalci zastupoval exprezident Leonid Kučma v roli konzultanta, nikoli oficiálního zástupce Ukrajiny. Kyjevský parlament navíc nedávno schválil zákon, jímž fakticky vyhlásil vedoucí představitele doněcké a luhanské "lidové republiky" za teroristy. Jakýkoli kontakt s nimi tudíž ukrajinský zákon zakazuje.

Jednání v Minsku: zleva Leonid Kučma, Alexandr Zacharčenko, Heidi Tagliaviniová, Michail Zurabov a Igor Plotnickij. | Foto: Reuters

Kyjevská vláda žádá, aby se na jednání o urovnání krize dostavili vůdci doněckých a luhanských povstalců Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij.Oba v pátek s požadavkem vyslovili souhlas, předložili ale své vlastní podmínky, které budou pro ukrajinskou vládu těžko přijatelné. "Kyjev musí zastavit bojové akce proti našim republikám a (prezident Petro) Porošenko musí zveřejnit dekret, jímž jmenuje svého zplnomocněnce pro minskou schůzku" uvedli Zacharčenko a Plotnickij ve společném prohlášení.

Doněckem se šíří spekulace, že dnešní střelba na kulturní dům a trolejbus je výsledkem rozkolu mezi vedením Doněcké lidové republiky a čečenskými žoldnéři, kteří slouží v ozbrojených silách separatistů. Palbu prý mají na svědomí Čečenci, píše server segodnja.ua. Při dnešním ostřelování města z minometů a děl zemřelo nejméně sedm lidí.

Ukrajinská vláda obvinila povstalce z útoku na frontu lidí, kteří čekali před kulturním domem v Doněcku na humanitární pomoc. Podle posledních zpráv zemřelo při ostřelování sedm osob.

Kontaktní skupina se sejde v Minsku k jednání o míru na Ukrajině zítra. Prohlásil to bývalý prezident Ukrajiny Leonid Kučma, který je členem vyjednávacího týmu. Delegace doněckých separatistů byla v Minsku už dnes a tvrdí, že se vrací domů, protože z Kyjeva nikdo nedorazil.

I přes evropské a americké sankce loni ruská ekonomika vzrostla o 0,6 procenta. Uvedl to dnes Ruský statistický úřad.

Delegace Doněcké lidové republiky přicestovala na mírová jednání do Minsku, ale z Kyjeva se nikdo nedostavil, takže se vrací domů. Tiskové agentuře separatistů DAN to řekl místopředseda parlamentu samozvané republiky Denis Pušilin. Ukrajinský prezident Petr Porošenko dnes vyzval k obnovení rozhovorů v Minsku.

Server Ukrajinska pravda napsal, že ukrajinská strana požadovala, aby se jednání v Minsku zúčastnili přímo vůdcové rebelů Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij, kteří uzavřeli zářijovou dohodu o příměří.

Ruská centrální banka dnes překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 15 procent. Nižšími náklady na úvěry se snaží podpořit domácí ekonomiku, která kvůli levné ropě a západním sankcím směřuje do recese. Rubl na rozhodnutí banky reagoval poklesem.

V prosinci centrální banka základní úrok zvýšila o 6,5 procentního bodu na 17 procent, aby zastavila propad rublu a zmírnila růst cen. Vyšší úroky posilují atraktivitu měny, zároveň však podkopávají hospodářský růst, protože omezují zájem o půjčky.

Foto: Reuters

Těžké boje se odehrávají ve městě Vuhlehirsk nedaleko Debalceva. Potvrdil to mluvčí protiteroristické operace (Kyjev tak označuje válku na východě země) Andrij Lysenko. Na sociální síti Facebook se v noci objevily zprávy, že ukrajinští vojáci se ve městě stáhli k vlakovému nádraží a centrum ovládli separatisté, kteří na Vuhlehirsk pálí z raketometů Grad. Separatisté z gradů ostřelují rovněž město Popasna, které leží dál za frontovou linií.

Separatisty vlastněný raketový systém Grad v ulicích Doněcku. | Foto: Reuters

Při dopadu granátů na různá místa Doněcka zahynulo nejméně sedm civilistů. Píše o tom server Segodnja.ua. Jeden z granátů údajně zasáhl trolejbus, mezi mrtvými je jeho řidič. Další dopadly na budovu kulturního centra.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg předpokládá, že se příští týden setká s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj bezpečnostní konference v Mnichově.

Severoatlantická aliance pozastavila po ruské anexi Krymu veškerou praktickou spolupráci s Moskvou, otevřena zůstala právě jen možnost diplomatických a politických jednání. "Právě ve složité době, jako je nyní, je důležité se setkávat a diskutovat také o těžkých otázkách," podotkl Stoltenberg na tiskové konferenci.

Velitel ukrajinského praporu Donbas Semen Semenčenko podle listu Ukrajinska pravda připustil, že povstalci po dělostřeleckém přepadu ovládli městečko Vuhlehirsk, tedy další pozici u Debalceva.

Po městě prý nepřetržitě pálí raketomety a minomety, protivník se snaží vojákům odříznout přístupy k městu, nicméně Ukrajinci prý stále situaci kontrolují a mají dost sil, zbraní a munice.

Simon Semenčenko, velitel dobrovolnického Donbas Batalionu, který stojí proti proruským separatistům. | Foto: Reuters

Armáda informovala, že za uplynulých 24 hodin přišla o pět mužů, dalších 23 bylo zraněno.

Kyjev informace o obklíčení Debalceva nepotvrdil.

Podle armádního analytika Dmytra Tymčuka boje pokračují, obě strany masivně používají dělostřelectvo a protivník dostává posily v podobě raketometů i samohybných děl.

Ukrajinská armáda podle jednoho z povstaleckých velitelů Eduarda Basurina během uplynulých 24 hodin ztratila další důležité pozice i devět tanků, sedm bojových vozidel pěchoty, 117 padlých a 67 raněných vojáků.

Povstalci dříve odhadovali, že v Debalcevu obklíčili až 10 000 ukrajinských vojáků. Ukrajinské velení přiznává mnohem nižší ztráty a ujišťuje, že podniká kroky, aby odvrátilo ohrožení svých jednotek u Debalceva.

Foto: Reuters

Proruští separatisté tvrdí, že ve strategickém městě Debalcevo obklíčili ukrajinské jednotky. Šéf samozvané "Doněcké lidové republiky" v ruské televizi Rossija 24 vojáky vyzval, aby složili zbraně.

"Chci se obrátit na všechny ukrajinské vojáky. Chlapci, mám návrh - složte zbraně a vyjděte ven," vzkázal. "Máte šanci zachovat si život a zůstat celí. Vzdejte se a budete žít. Slibuji, že se pak všichni vrátíte domů."

Porošenko chce, aby se jednalo o okamžitém zastavení palby, obnovení kontroly hranic a stažení těžké výzbroje z frontové linie vymezené v zářijovém minském memorandu. Právě vymezení této linie je ale hlavní předmět sporu.

Kyjev trvá na stavu z loňského září, kdy bylo první příměří dojednáno, separatisté a Moskva chtějí prosadit nynější stav a zohlednit územní zisky vzbouřenců.

V Minsku by se měla opět sejít takzvaná kontaktní skupina. Konání schůzky, k níž vyzval ukrajinský prezident Petro Porošenko, oznámilo ve čtvrtek jako "jistou věc" běloruské ministerstvo zahraničí.

Západní státy i ukrajinská vláda považují kontaktní skupinu za v podstatě jediný nástroj k urovnání krvavého donbaského konfliktu, který si od loňského dubna vyžádal přes 5100 obětí. V tomto formátu se už podařilo dojednat dvakrát příměří, ani jedno ale dlouho nevydrželo.

Ministři zahraničí EU chtějí mít do týdne nová jména, o která bude možné rozšířit sankční seznam osob se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem do zemí Unie kvůli ukrajinské krizi.

Dohodli se na tom ve čtvrtek na mimořádné schůzce v Bruselu. Platnost evropských sankcí bude také prodloužena až do září, uvedla na tiskové konferenci po jednání šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.