Živě: Iráčtí uprchlíci u Jihlavy běhají po úřadech a doktorech. V pondělí začnou s češtinou
Uprchlická krize:
"Evropa musí tváří v tvář migrační krizi zavřít své hranice a jednotlivé země si musejí samy určit, jak budou na příliv uprchlíků reagovat," řekla šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová na závěr konference evropských nacionalistických stran v Miláně.
Na konferenci euroskeptických stran se sešli zejména nacionalisté sdružení v loni vzniklé frakci Evropského parlamentu. Kromě krajně pravicové FN jsou členy frakce Evropa národů a svobody (ENF) i nizozemská Strana pro svobodu (PVV) kontroverzního politika Geerta Wilderse, Svobodná strana Rakouska (FPÖ), italská Liga severu (LN) a belgický Vlámský zájem. Z Česka přijel šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.
V Miláně v pátek proti sjezdu nacionalistů protestovalo několik stovek studentů, kteří označili akci za rasistickou. Protest proběhl v klidu.
"Chceme skoncovat s myšlenkou, že výměnou za něco nebude nic. Říkalo se, že to není možné, ale na stole už nyní leží návrh. Není ale ještě dost dobrý, je zapotřebí více práce, ale děláme pokroky," řekl Cameron televizi BBC po setkání s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
"Učinili jsme dnes pokrok, ale to nestačí, bude to těžké," řekl také britský ministerský předseda zpravodajské televizi Sky News. "V případě, že smlouva bude dobrá, přijmu ji, pokud tomu tak nebude, tak ji nepřijmu," dodal Cameron.
Britskému premiérovi Davidu Cameronovi nestačí návrh Evropské unie na zavedení takzvané záchranné brzdy pro případ, že přistěhovalci z jiných unijních zemí zahltí sociální systém přijímajícího státu, tedy v konkrétním případě Británie. Brusel reagoval na britskou snahu omezit určité typy sociálních dávek lidem, kteří do Británie přicházejí z jiných zemí EU. Londýn usiluje o uvolnění svazků s unií a plánovanou dohodu se zbývajícími 27 členy EU chce předložit britským voličům v referendu nejpozději do konce příštího roku.
Křesťanské uprchlíky z Iráku, kteří od neděle bydlí v rekreačním středisku Okrouhlík u Jihlavy, v prvních dnech zaměstnávalo hlavně vyřizování úředních záležitostí, včetně lékařských prohlídek. Dokoupit si také museli zimní oblečení. V pondělí jim začnou pravidelné kurzy češtiny. První česká slova už ale stačili pochytit. "Ahoj," zdraví vesele návštěvníky, jimiž jsou hlavně novináři. Desetičlennou skupinu tvoří dvě rodiny s čtyřmi dětmi, nejstaršímu chlapci je devět let.
"Naučil se dobře anglicky, přestože kvůli krizi nechodil do školy. Otec ho učí číst a psát," řekl Radim Fiedler z jihlavského Centra multikulturního vzdělávání, které se o uprchlíky stará. Jedna rodina mluví hlavně arabsky, druhá kurdsky a částečně arabsky, domlouvat se snaží i angličtinou. Česky budou běžence učit lektoři zvyklí vyučovat cizince.
Ve Středozemním moři umírají lidé zbytečně, naháníme je do rukou pašeráků, to je klíčové selhání, říká Pavel Gruber z humanitární organizace Lékaři bez hranic. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy měla Evropská unie lidi zachraňovat dřív a dodává, že teď je nutné mluvit o otevření legální cesty do Evropy.
Gruber: Zavřít Evropu kvůli uprchlíkům? Pak si zvykněme na vyplavování stovek mrtvých těl na plážích
Má jen deset dní a už pociťuje, jak těžký je život uprchlíka. Úřad Vysokého komisaře OSN přinesl na svém webu příběh malého Syřana Mohammeda.
He's just 10 days old, but Mohammed is already feeling how hard life is as a refugee https://t.co/7M8LUUeOCA pic.twitter.com/dGGN0sZvRk
— Alex Court (@CourtA) January 29, 2016
Politici kritizují noční útok na ubytovnu pro běžence ve městě Villingen-Schwenningen na jihu Německa. Do areálu někdo v noci hodil odjištěný granát, který ale neexplodoval.
Útok jako nepochopitelný kritizoval mimo jiné Winfried Kretschmann, zemský premiér Bádenska-Württemberska, kde se incident stal. "Pachatelé nesmějí uniknout trestu," napsal na twitteru spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas.
Podle policie je to poprvé, co byl proti běžencům zaznamenán útok takovýmito bojovými prostředky.
Uprchlíci přicházejí do Evropy i přes nepříznivé počasí a teploty klesající pod bod mrazu. Stejně jako v tomto případě ze srbsko-makedonské hranice jsou mezi nimi často ženy s malými dětmi.
SERBIA - A woman with a child walks after crossing Macedonian border with other migrants. By @armend_nimani #AFP pic.twitter.com/nVZngQUK4j
— AFP Photo Department (@AFPphoto) January 29, 2016
Íránská armáda naverbovala do bojů v Sýrii tisíce Afghánců, kteří pobývali nelegálně v Íránu. Tvrdí to ochránci lidských práv z organizace Human Rights Watch (HRW).
Někteří z těchto Afghánců prý ze Sýrie uprchli do Řecka. Mnozí z těch, kteří odmítli, pak byli deportováni do Afghánistánu.
Podle HRW Íránci verbují Afghánce do Sýrie od listopadu 2013. Teherán je spojencem Damašku a přiznává, že syrské armádě pomáhá, ale jenom ve formě vojenských poradců a instruktorů. Ze Sýrie ale přišly zprávy o zabití mnoha Íránců v boji.
V úvodu Seehofer připomíná, že v loňském roce překročilo hranice mezi Rakouskem a Bavorskem přes milion žadatelů o azyl a že o většinu z nich se musela spolková země postarat. "Proud uprchlíků ale neustává. Od začátku roku zemská i spolková policie zaznamenává 1100 až 3400 osob denně," dodal premiér.
Bavorský list dále upozorňuje na to, že spolková vláda má ústavní povinnost omezit masový a nekontrolovaný příval běženců a že nynější azylová politika je v rozporu s pravidly Evropské unie. To Mnichov dokládá přiloženým posudkem někdejšího ústavního soudce Uda Di Fabia.
Bavorsko zveřejnilo dopis, kterým Mnichov oficiálně žádá kancléřku Angelu Merkelovou o ochranu hranic Německa a o rychlé řešení uprchlické krize. V opačném případě bavorský zemský premiér Horst Seehofer hrozí ústavní žalobou.
Seehofer také řekl, že setrvání na současné uprchlické politice může vést až k odvolání kancléřky. Merkelová se k dopisu dosud podle agentury DPA nevyjádřila, ve čtvrtek nicméně prohlásila, že na dopisy se odpovídá, a ne se o nich veřejně diskutuje.
"Vážená paní spolková kancléřko, milá Angelo, aktuální situace uprchlické krize je dramatická," začíná šestistránkový dopis, který Seehofer poslal v úterý do Berlína.
Evropu v následujících měsících zřejmě čekají převratné změny související se snahou většiny vlád - i té německé - příliv uprchlíků omezit. Jaké ty změny budou? Více v grafice Aktuálně.cz
Počet obyvatel Německa loni vzrostl o 700 000 na takřka 81,9 milionu, oznámil tamní statistický úřad. Rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými činí nejméně plus 900 000 lidí, což překonává dosavadní rekord z roku 1992.
Do statistiky výrazně zasáhla uprchlická krize, protože loni přišlo do Německa podle oficiálních informací takřka 1,1 milionu žadatelů o azyl. Statistický úřad nicméně upozornil, že zatím není možné přesně zohlednit, do jaké míry běženci zmíněné údaje ovlivnili. V této souvislosti nevyloučil ani možné zdvojení statistických záznamů.
Údaje unijní agentury Frontex a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vážně zpochybňují nedávné tvrzení nizozemského eurokomisaře Franse Timmermanse, že většina migrantů přichází do Evropy ze zemí, kde není žádný konflikt, a nemá nárok na azyl.
Podle bruselského serveru EUObserver pocházelo téměř 90 procent lidí, kteří v prosinci připluli přes moře do Evropy, ze zemí, kde zuří války či větší konflikt.
"Migrační vlna by se spustila i bez válek v Sýrii či Iráku, jen možná v o něco menší míře," říká přední český expert na migraci Dušan Drbohlav z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Populační, ekonomické, sociální či klimatické nerovnosti si podle něj hledaly a našly svůj kanál do bohaté Evropy. "A války ten 'kvasný proces' jen urychlily," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Opravdové stěhování národů přijde, až se pozvednou africké země, varuje.
V názoru na odstoupení Merkelové je německá společnost rozdělená. Zatímco 40 procent lidí si její rezignaci přeje, pro 45 procent není k odchodu Merkelové důvod.
Mimořádně kritičtí jsou ke kancléřce stoupenci populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), z nichž odstoupení Merkelové žádají dvě třetiny. Kritiku sklízí kancléřka ale i ve své konzervativní unii CDU/CSU - pro její odchod se vyslovila zhruba čtvrtina příznivců strany.
Asi 40 procent Němců si přeje, aby kancléřka Angela Merkelová kvůli uprchlické krizi odstoupila. Ukázal to aktuální průzkum společnosti Insa pro časopis Focus.
Podle průzkumu společnosti Forsa pro televizi RTL je ale 62 procent dotázaných přesvědčeno, že problém s běženci nedokáže vyřešit žádná z politických stran v Německu.
Cesta přes moře je nejčastějším způsobem, jak se běženci dostávají do Evropy. Jen od začátku roku si podle Mezinárodní organizace pro migraci vyžádala 218 životů.
https://t.co/G2XCmXYerN 218 deaths along Aegean migrant route through 28 January. That total was not reached last year until mid September
— IOM (@IOM_news) January 29, 2016
Nizozemci ve čtvrtek pro změnu navrhli vracet všechny uprchlíky, kteří dorazí k řeckým ostrovům, zpátky do Turecka. Podle plánu předsedy Strany práce Diedericka Samsona by se tím přispělo k řešení uprchlické krize.
Během loňského roku do Řecka z Turecka připlulo celkem 850 tisíc uprchlíků, od začátku ledna dorazilo k řeckým břehům odhadem dalších 47 tisíc lidí.
Obdobný krok už dříve avizoval Stockholm. Švédsko, dosud běženci považované za otevřenou zemi, totiž oznámilo, že vyhostí až polovinu ze 160 000 migrantů, kteří do země přišli loni.
Podle tamního ministra vnitra Anderse Ygemana budou muset pryč neúspěšní žadatelé o azyl, kteří buď odejdou dobrovolně, nebo k tomu budou přinuceni. "Mluví se o 60 000 lidech, ale ten počet může vzrůst až na 80 000," řekl v rozhovoru pro deník Dagens Industri. Vláda pověřila policii a imigrační úřad, aby na vše důsledně dohlédly.
Finsko se chystá vyhostit 20 000 migrantů, kteří do země přišli v roce 2015 a jejichž žádost o azyl byla nebo bude zamítnuta.
Vyhoštění by se mělo týkat zhruba dvou třetin žadatelů o azyl.
Žalobu na nečinnost Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), který v Německu rozhoduje o udělení azylu, v loňském roce podalo u správních soudů 2299 běženců. S odvoláním na spolkové ministerstvo vnitra o tom dnes informovala agentura DPA. Nejčastěji si rychlejší azylový proces chtěli vynutit uprchlíci z Afghánistánu.
Kromě 560 Afghánců žalobu na nečinnost německého migračního úřadu v loňském roce podalo také 337 Iráčanů, 217 Eritrejců a 207 Syřanů. Zbylí stěžovatelé pocházeli z jiných zemí původu.
Německo bude tlačit na země severní Afriky, aby přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl.
Použije k tomu i nástroje rozvojové politiky, řekla kancléřka Angela Merkelová po nočním jednání s premiéry německých spolkových zemí.
Vláda podle ní také vytvoří pobídky pro výstavbu nových bytů v Německu, aby zajistila ubytování pro uprchlíky.
Zákon umožňující vybírat od běženců peníze jako spoluúčast na financování péče mají nejen Švýcarsko, Německo či nově Dánsko, ale také Švédsko.
Příslušné opatření, které však nestanovuje žádný finanční limit, platí ve Švédsku přes dvacet let, očividně se ale neuplatňuje, napsal portál The Local.
"Skutečně u nás existuje zákon, podle kterého ten, kdo má peníze, by měl platit své životní náklady," řekla mluvčí švédského přistěhovaleckého úřadu Ulrika Langelsová.
Čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej potvrdil, že k rozhodnutí ukončit vystavování svých děl v Dánsku ho vedl "hluboký hněv" nad novým dánským zákonem, který umožňuje zabavovat cennosti migrantům.
Výtvarník to řekl na řeckém ostrově Lesbos, kde nyní pobývá, aby se obeznámil se situací běženců a pracoval na projektech s uprchlickou tematikou. Aj Wej-wej dodal, že chtěl svým krokem učinit "jasné prohlášení" o zákoně, který označil za absurdní.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
Právě se děje
Všechny iluze se zhroutily. Zjistila jsem, že jsme fašisté, říká ruská autorka
"Vzdejte se, nebo..." Kreml chce dobýt město, za kterým už půjde do tuhého. A to brzy
Zítko k soudu nepřišel, jeho příznivci ano. Soudkyně jich několik nechala vyvést
