Atény/Brusel - Další z "dnů D", kterých byl kvůli řecké krizi už bezpočet, je tady.
Právě ve čtvrtek se měla Evropa dozvědět, co nejnověji požaduje a nabízí zadlužené Řecko.
Podle večerních zpráv navrhl premiér Tsipras zatím nejrozsáhlejší reformy a škrty, které se týkají mimo jiné důchodů. Dá se čekat, že plán narazí na nesouhlas některých poslanců hnutí Syriza.
Čtvrteční vývoj kolem řecké krize jsme sledovali v online reportáži.
Řecko chce podle návrhu údajně zachovat tři sazby daně z přidané hodnoty, ale na drtivou většinu služeb se bude vztahovat ta nejvyšší, tedy 23 procent. V penzijním systému se mají prakticky okamžitě zrušit předčasné odchody do důchodu, případně se mají tvrdě penalizovat. Věk pro odchod do důchodu se posouvá na 67 let, při splnění minima 40 odpracovaných let se stanovuje už od 62 let. Od příštího roku se mají snižovat výdaje na obranu - v roce 2016 o 200 milionů eur, v roce 2017 dokonce o dvojnásobek.
V parlamentu se očekávají prudké debaty, které se mohou projevit na rozkolu vládní levicové formace Syriza, jejíž poslanecký klub má zasednout hned v pátek dopoledne. Krajně levicové křídlo strany pod velením ministra pro energetiku Panajotise Lafazanisa může projektu dohody s eurozónou odmítnout. Odhaduje se, že v tomto uskupení bude kolem 50 až 70 poslanců strany Syrizy, která jich má v parlamentu celkem 149.
Tuto ztrátu by ale mohly kompenzovat desítky poslanců proevropské opozice, tedy z řad konzervativců z Nové demokracie, liberálů ze strany To Potami a socialistů z Pasok. Političtí předáci těchto stran dnes při setkání s Tsiprasem plán dohody podpořili.
Řecký parlament bude podle televize Ant1 již ve čtvrtek v noci vyzván k tomu, aby zmocnil vyjednávací skupinu v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem a ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem rokovat s eurozónou o detailech navrhovaného dokumentu. Po poslancích je dokonce požadován bianko šek, aby souhlasili i s případnými změnami, což je považováno za signál, že Atény jsou ochotné vyjít vstříc případným námitkám evropských partnerů.
Podle řeckých televizních stanic vláda dokument s návrhem odeslala e-mailem šéfovi euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Nizozemci Jeroenu Dijsselbloemovi. Balík reforem, které mají řeckému státu vynést nebo ušetřit kolem 12 miliard eur (325 miliard Kč), podrobí analýze pracovní skupina na úrovni náměstků ministrů financí, jejich spolupracovníků a také činitelů Evropské komise a Evropské centrální banky.
Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, které je ochotná učinit výměnou za novou finanční pomoc. Program předkládá ještě ve čtvrtek v noci k projednání řeckému parlamentu, který se jím začne zabývat v pátek. Podle informací řeckých médií kabinet nabízí podle všeho zdaleka největší ústupky za celou dobu vyjednávání s mezinárodními věřiteli. Zadlužená země slibuje prudký nárůst daní, zásah do penzijního systému a rozpočtové škrty například ve výdajích na obranu.
Několik tisíc lidí se shromáždilo v centru Atén, aby demonstrovalo za setrvání Řecka v eurozóně. Akce na tradičním shromaždišti na náměstí Syntagma pod budovou řeckého parlamentu se koná pod heslem "Zůstáváme v Evropě". Demonstrace byla zorganizována pomocí internetových sociálních sítí.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ujistil před nedělním summitem EU předsedy sněmovních politických stran, že Česko se nebude podílet na sanaci řeckého dluhu. Po dnešním jednání ve Sněmovně to sdělil novinářům. Zároveň odmítl výzvu občanských demokratů, aby pro Česko začal vyjednávat trvalou výjimku z eurozóny. Češi by prý "vypadali jako marťani".
K sanaci řeckého dluhu Sobotka uvedl, že není žádný důvod, aby to po Česku někdo požadoval. "My nejsme součástí eurozóny, takže to je varianta, kterou já pokládám za krajně nepravděpodobnou," řekl. Upozornil ale, že pokud by Řecko z eurozóny odešlo, bude muset Evropa přijmout kroky, u nichž zřejmě bude důležitá dohoda všech členských zemí včetně České republiky.
Evropské akcie ve čtvrtek výrazně zpevnily, náladu na trhu podpořil jednak silný růst cen čínských akcií, jednak růst cen kovů. Ten pomohl zejména těžařským firmám. K optimismu přispěly také naděje na řešení řecké dluhové krize. Aténská akciová burza však zůstává zavřená, otevře se nejdříve v pondělí.
Bývalý šéf Evropské centrální banky Trichet varuje před geopolitickým rizikem odchodu Řecka z eurozóny. Upozorňuje na „kulturní blízkost Řecka k Ukrajině a Rusku“. Zdůrazňuje také historickou odpovědnost Evropy bezpečně zajistit postkomunistické a balkánské země.
Former ECB head Trichet warns of geopolitical #Grexit risk - reminds of "cultural closeness of #Greece to Ukraine & Russia." (@FAZ_Politik)
— Open Europe (@OpenEurope) 9. Červenec 2015Řecko představilo podrobnosti k plánovanému projektu výstavby plynovodu z Ruska v hodnotě dvou miliard eur (asi 55 miliard Kč). Projekt by mohl zvýšit napjaté vztahy mezi Aténami a Bruselem v době, kdy Řecko usiluje o třetí záchranný program, informoval britský list Financial Times. Nový projekt, tzv. jihoevropský plynovod, by měl po roce 2018 přivádět do Evropy 47 miliard metrů krychlových plynu ročně od ruské společnosti Gazprom.
Řecký ministr pro energetiku Panajotis Lafazanis řekl, že díky projektu vznikne v Řecku asi 20.000 pracovních míst.
Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis potvrdil, že věřitelé Řecka pracují na analýze udržitelnosti dluhu. Připravena by měla být na víkend, uvedl server The Guardian.
Debt relief: EC is not interfering on IMF's work. Now we're working together with ECB & IMF on t debt sust analysis: @VDombrovskis #Greece
— María Tejero Martín (@Maria_Tejero) 9. Červenec 2015Pokud EU a Řecko dosáhnou v neděli dobré dohody, bude podle Tuska snadné přesvědčit národní parlamenty, aby hlasovaly ve prospěch pomoci Řecku.
"Jsem si jist, že pokud budeme mít v neděli dobrou dohodu, bude to myslím silné doporučení pro národní parlamenty," řekl Tusk, citovaný agenturou Reuters.
Řecko je jen malou částí světové ekonomiky, jeho případný odchod by měl mít na zbytek světa pouze limitovaný dopad, řekl dnes vedoucí ekonom MMF Olivier Blanchard.
Pro připomenutí - zvážení restrukturalizace řeckého dluhu, coby součásti nového záchranného programu - dnes věřitelům de facto doporučil například prezident EU Donald Tusk, uvedla agentura Reuters.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble shrnul řecké dilema: udržitelnost dluhu není bez jeho snížení dosažitelná, ale takové snížení není v eurozóně dovoleno.
Na otázku, zda by Mezinárodní měnový fond (MMF) měl restrukturalizovat své vlastní půjčky Řecku, vedoucí ekonom MMF Olivier Blanchard odvětil, že takovou možnost nedostaly ani mnohem chudší země.
Asked if #IMF should restructure its own #Greece loans, chief economist Blanchard says much poorer countries not been given such benefit
— Peter Spiegel (@SpiegelPeter) 9. Červenec 2015Pro připomenutí – komu dluží Řecko…
Here's a breakdown of who loaned what to Greece http://t.co/VRqobyDbmB @IvanaKottasova pic.twitter.com/PYWLUgFZHF
— Ninja Economics (@NinjaEconomics) 9. Červenec 2015Premiér Alexis Tsipras podle některých komentářů čelí očividnému dilematu – buďto bude akceptovat úsporná opatření, která tvrdě prosazuje Německo a jimž oponuje i část členů jeho vlastní strany, nebo zemi vyvede pryč z eurozóny.
"Tsipras bude pravděpodobně čelit značným nepokojům ve straně ze strany levého bloku, který po něm už teď žádá, aby trval na cestě, kterou podle nich ukázalo 'ne‘ v referendu,“ komentují situaci analytikové citovaní serverem Bloomberg.
O krizi s humorem...
A wonderful cartoon about Greece, from the latest @TheEconomist. This explains a lot. pic.twitter.com/0eMGWucddx
— Fabrizio Goria (@FGoria) 9. Červenec 2015
"Ne, Putin nemá na to, aby si bankrotující Řecko prostě koupil. Ale tím spíše by mu odchod jihoevropské země z eurozóny zahrál do karet," tvrdí komentátor Daniel Anýž.
Více ve videu: Na co se Putin tiše těší v zákulisí řeckého dramatu
Nový řecký ministr Euklidis Tsakalotos podle Schäubleho prokázal "více konvenční chování" než jeho předchůdce Janis Varufakis.
Schäuble says new Greek FinMin Tsakalatos has a "rather more conventional manner" than his predecessor.
— Anton Troianovski (@AntonWSJ) 9. Červenec 2015Německý ministr financí Wolfgang Schäuble poukázal na to, že jiné záchranné programy fungovaly. Jmenovitě například v případě Portugalska a Irska. Řekové ale podle něj "neudělali nic“.
Schäuble také uvedl, že je skeptický, že budou potřebná reformní opatření realizována včas.
MMF minulý týden ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat dodatečné finanční prostředky až 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) a rozsáhlé odpuštění dluhů, aby získalo prostor k nadechnutí a mohlo oživit hospodářství.
Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová pak ve středu uvedla, že je třeba řecký dluh restrukturalizovat, pokud mají záchranné programy fungovat. Řecko však musí pokračovat s reformami, které sníží náklady.
Řecký premiér Alexis Tsipras již dříve uvedl, že jediným způsobem, jak učinit dluh udržitelným, je jeho snížení o 30 procent a k tomu dvacetiletý odklad splácení.
Německá kancléřka Angela Merkelová zopakovala, že tzv. "ostříhání" řeckých závazků je vyloučeno. Řekové požadují restrukturalizaci svého ohromného dluhu a za potřebnou ji považuje i Mezinárodní měnový fond.
"V roce 2012 jsme se zabývali udržitelností dluhu. Prodloužili jsme splatnost, odložili jsme splácení půjček z EFSF (Evropského fondu finanční stability) na 2020. Takže neřešíme udržitelnost dluhu poprvé," uvedla Merkelová, která je na návštěvě v hlavním městě Bosny, na dotaz novinářů ohledně rozdílného názoru s MMF na odpis řeckého dluhu.
"Řekla jsem, že klasické ostříhání je pro mě nemyslitelné, a to se mezi včerejškem a dneškem nezměnilo," citovala Merkelovou agentura Reuters.
Zde si můžete zrekapitulovat, co dnes o řecké krizi a chystaném návrhu reforem prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk.
Kdo volil v nedělním referendu "ne návrhu věřitelů" a kdo byl pro jeho přijetí? Proti se podle serveru The Guardian vyslovili zejména lidé s nižšími příjmy.
This map shows how divided Athens was in the Greek referendum http://t.co/azvqmeLmeE pic.twitter.com/d1ubk9xl0M
— The Guardian (@guardian) 9. Červenec 2015V Aténách se schází řecká vláda. Podle reportérů by jediným bodem jednání mělo být dopracování finálního návrhu dohody s věřiteli.
"Pomoc Řecku není ospravedlněním špatné ekonomické filozofie, která krizi zapříčinila," uvedl dnes šéf Evropské rady Donald Tusk.
Setkání Euroskupiny by se mělo uskutečnit tuto sobotu od 15 hodin.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se během dneška a zítřka setká s představiteli řecké opozice.
#EU's Juncker to meet with ND's Bakoyanni & Hatzidakis later today. Tomorrow he meets Potami's Theodorakis. #Greece #GreeceCrisis
— Yannis Koutsomitis (@YanniKouts) 9. Červenec 2015Míra nezaměstnanosti v Řecku se v dubnu snížila na 25,6 procenta z březnových 25,8 procenta a byla nejnižší od července 2012. Spotřebitelské ceny však dále klesají, v červnu se meziročně snížily o 2,2 procenta a nižší byly již 28. měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil řecký statistický úřad ELSTAT.
Na rekordní úroveň se míra nezaměstnanosti dostala v září 2013, kdy činila 27,9 procenta. Loni díky stabilizaci ekonomiky po prudkém poklesu se začala snižovat. Stále však patří mezi nejvyšší v eurozóně a ve srovnání s průměrem eurozóny, který v dubnu činil 11,1 procenta, je více než dvojnásobná.
Mimořádný summit eurozóny k řecké krizi se bude konat už tuto neděli od 16 hodin. Od 18 hodin by pak mělo následovat jednání Evropské rady.
Sunday's #EuroSummit to start at 16.00, subsequent special meeting of the European Council to start at 18.00. #EUCO #Greece
— EU Council Press (@EUCouncilPress) 9. Červenec 2015Vleklá dluhová krize se v Řecku dotýká i sportu. Úřadující mistr fotbalové ligy Olympiakos Pireus se rozhodl v reakci na nepříznivou finanční situaci v zemi až o polovinu snížit ceny permanentních vstupenek.
"Samozřejmě nás ovlivňuje to, co se děje v řecké společnosti, ty těžkosti a nejistota, které všichni fanoušci čelí. Chceme v nich opět probudit lásku ke klubu, a proto jsme sáhli ke snížení cen permanentek," řekl generální ředitel Olympiakosu Jannis Vrentzos.
Klub podle něj nechal vyrobit více než 18 000 permanentek na novou sezonu za 100 až 170 eur (2700 až 4600 korun) podle toho, na jaká místa stadionu jsou. Oproti loňským cenám jde o zlevnění mezi třiceti až padesáti procenty.
Evropa potřebuje síly, aby se věnovala jiným hrozbám, než aby se otevírala uvnitř, myslí si bývalý eurokomisař Štefan Füle.
EU je o úzkém spojenectví států, odchod Řecka by tento princip podle něj zpochybnil, řekl v rozhovoru pro DVTV.
“Realistický návrh reforem Atén se musí shodovat s realistickým návrhem věřitelů ohledně udržitelnosti dluhu,” uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk.
Realistic proposal from Athens needs to be matched by realistic proposal from creditors on debt sustainability to create win-win situation
— Donald Tusk (@eucopresident) 9. Červenec 2015Část německých poslanců hrozí revoltou, pokud kancléřka Angela Merkelová povolí svůj tvrdý postoj a přistoupí na masivní odepsání řeckého dluhu. Podle zpráv médií by se jí mohlo vzepřít přes sto zákonodárců.
Merkel may face revolt by 100 German MPs on Greek debt write-off http://t.co/KbmKAjzYZ4
— Open Europe (@OpenEurope) 9. Červenec 2015"Grexit by neznamenal konec eura," řekl bývalý centrální bankéř o možném odchodu Řecka z eurozóny. "Všichni by se jen museli přizpůsobit nové situaci. Věděli by, že vstup do eurozóny není nezvratný krok. Francouzi a Italové by museli zvážit, jak se dlouhodobě chtějí chovat. Na rozdíl od nynějška by totiž věděli, že nakonec by zůstali odkázáni sami na sebe. A měli by více důvodů reformovat své ekonomiky," řekl Sarrazin.
Sám vidí odchod Řecka z eurozóny a znovuzavedení národní měny jako dobrý krok pro tuto zemi.
"Pokud budou Francouzi a Italové vědět, že Němci nakonec povolí, nebudou mít žádnou motivaci sami provádět nějaká tvrdá úsporná opatření, protože budou vědět, že Němci nakonec všechno zaplatí," uvedl Sarrazin. "Zatímco pomoc pro Řecko nyní stojí stovky miliard eur, v případě Francie by to byly biliony eur," varoval.
Zároveň vyjádřil přesvědčení, že odepsání řeckých dluhů bude nezbytný krok. "Když někdo nemá peníze, tak prostě platit nemůže. Ty půjčky už jsou prostě ztracené, to si musíme přiznat," řekl Sarrazin.
Německo při řešení krize zadluženého Řecka nesmí ustoupit a musí trvat na tom, aby Atény reformovaly svou ekonomiku. V opačném případě by totiž klesla vůle k reformám v dalších evropských zemích, zejména ve Francii a v Itálii.
V televizi N24 to dnes řekl bývalý člen vedení německé centrální banky Thilo Sarrazin, který patří mezi známé kritiky měnové unie. Podotkl ale, že pokud bude muset Řecko opustit eurozónu, nebude to znamenat konec společné evropské měny.
"Jde o to, zda se prosadí německá strategie, nebo ne. Pokud se prosadí, budou například Italové a Francouzi do budoucna vědět, s čím mohou počítat, když se dostanou do problémů," řekl Sarrazin o současných jednáních o záchraně Řecka.
Premiér Tsipras hledá ohledně připravovaného plánu reformních opatření konsensus napříč řeckou politikou. Svůj návrh se chystá nejprve zaslat představitelům ostatních řeckých stran - Nové demokracie, Potami a straně Pasok. Teprve poté jej zřejmě zašle institucím.
#Greece gov't will send reform proposal to ND, Potami & PASOK, before it will send it to the Institutions ~@News247gr | Unprecedented.
— Yannis Koutsomitis (@YanniKouts) 9. Červenec 2015Země v prodlení vůči Mezinárodnímu měnovému fondu...
Countries in arrears to the IMF
Greece
Somalia
Sudan
Zimbabwe pic.twitter.com/g8gU7PXqgG
— ian bremmer (@ianbremmer) 8. Červenec 2015Mluvčí Úřadu OSN pro uprchlíky Laura Padoanová se pro list The Guardian nechala slyšet, že v ohrožení jsou i dodávky tak základních věcí, jako jsou lahve pitné vody a karimatky.
“Pokud nebudeme mít snadný přístup k hotovosti, mohlo by to vážně ohrozit naše programy, protože platíme našim dodavatelům prostřednictvím řeckých účtů. Jsme přitom závislí na hotovosti, protože nakupujeme řecké zboží,” vysvětlila.
Uprchlické tábory se mezitím dále plní. Řecká vláda dokonce již není v některých případech schopná poskytovat jejich obyvatelům stravu, což by mohlo vyvolat nepokoje.
Řecko má i další problém. Zemi hrozí, že si nebude moci dovolit humanitární pomoc imigrantům. Jen za minulý týden dorazilo k řeckým břehům 9 tisíc běženců.
OSN se obává, že s případným selháním bankovního systému jim bude mít Řecko problém poskytnout základní humanitární dodávky, napsal server The Guardian.
Přinést ve čtvrtek seznam dostatečných a tvrdých reforem není pro Řecko nezbytné jen kvůli tomu, aby získalo novou finanční injekci a mohlo dál zůstat v eurozóně. Pro tamní vládu by to navíc znamenalo naději, že věřitelé odpustí zemi část jejího obřího zahraničního dluhu.
Více čtěte zde: Odpis dluhu přestal být tabu. Na tahu jsou ale Řekové
Řecký premiér Alexis Tsipras v tuto chvíli vyjednává s klíčovými ministry ze svého kabinetu o reformním plánu.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka se dnes v Poslanecké sněmovně setká s předsedy sněmovních politických stran.
Bude je informovat o mandátu, který včera vláda schválila pro ministra vnitra ve věci dobrovolného přijetí uprchlíků v rámci české solidární pomoci při řešení následků uprchlické krize.
Současně se chce premiér seznámit s postoji politických stran k řešení problému zadluženého Řecka, který bude předmětem jednání připravované Evropské rady, která by se měla sejít již tuto neděli.
Člen řeckých odborů Georgios Petropoulis řekl deníku Aktuálně.cz, že další úspory už Řekové nejsou schopni snést. "Instituce“ by podle něj měly přijmout návrhy řecké vlády, aby ukončily současný bludný kruh škrtů.
"Výsledek referenda a možný ochod z eurozóny na zaměstnanost vliv mít nebude. Za to, že lidé nemají práci, mohou předchozí úsporné programy a reformy, které jsme v minulých letech museli přijmout,“ uvedl.
Nejmenovaní evropští představitelé řekli agentuře Reuters, že některé velké řecké banky by mohly být zcela uzavřeny nebo převzaty silnějšími konkurenty bez ohledu na to, zda se Aténám podaří získat novou finanční pomoc.
Podle jednoho z těchto zdrojů by tak ze čtyř velkých řeckých bank, tedy společností National Bank of Greece, Eurobank, Piraeus a Alpha Bank, mohly zbýt pouze dvě.
Další list Naftemporiki spekuluje, že vláda ve snaze získat další finanční prostředky zvýší daň z příjmu fyzických osob a daň z přidané hodnoty například u luxusního zboží, potravinových polotovarů, restaurací, dopravě a u některých zdravotních služeb poskytovaných soukromými firmami. Odlehlé řecké ostrovy budou mít prý nadále daňové úlevy.
Deník Kathimerini soudí, že místo očekávaného letošního růstu o 0,5 procenta povedou měsíce nejistoty a nejméně dva týdny kontroly toku kapitálu naopak k tříprocentnímu poklesu.
Jak funguje schvalování žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny ESM? Stručný přehled zde (anglicky).
Procedure for approval of #ESM financial assistance programme explained: http://t.co/MohAin945O
— ESM (@ESM_Press) 9. Červenec 2015Řecký reformní plán by mohl zahrnovat škrty a navýšení daní v hodnotě 12 miliard eur, informují řecká média. To by bylo o několik miliard víc, než se čekalo.
Tsipras called #Grereferendum for a €8-9bln austerity package, now he is gonna have to implement about €12bln #result
— Yiannis Mouzakis (@YiannisMouzakis) 9. Červenec 2015"Co bude jednou z prvních věcí, kterou budou muset lídři EU podniknout, pokud Řecko opustí eurozónu? Zachránit Řecko. Protože vystoupení z eurozóny neznamená, že Řecko bude mít peníze," komentuje možný vývoj kolem krize Peter Spiegel z Financial Times.
One of the 1st things #EU leaders will have to do if #Greece leaves €? Bailout Greece. Just because out of € doesn't mean Greece has money.
— Peter Spiegel (@SpiegelPeter) 9. Červenec 2015Představitelé Řecka v tuto chvíli s nadějí hledí na své spojení s Francií. Paříž dokonce vyslala tým, který má novému řeckému ministru financí Euklidovi Tsakalotosovi pomoci načrtnout nový návrh tak, aby byl co nejpřesvědčivější, napsala zpravodajka serveru The Guardian.
Na takovou dohodu podle Lafazanise Atény nepřistoupí.
#Greece EnergyMIn Lafazanis: We are not going to sign an MoU, we are not Europe's hostages
— Efthimia Efthimiou (@EfiEfthimiou) 9. Červenec 2015Řecký ministr pro energetiku Panajotis Lafazanis očekává brzkou dohodu s věřiteli, není ale zastáncem třetího záchranného programu pro Řecko, který by provázela přísná úsporná opatření. Pro zemi podle něj totiž nenechává žádné vyhlídky, napsala agentura Reuters.
Kapitálové kontroly v Řecku by měly zůstat v platnosti až do doby, než bude dohodnut nový záchranný program. Domnívá se to Jens Weidmann, který šéfuje německé Bundesbank a taktéž zasedá v Radě guvernérů ECB.
Podle Weidmanna spočívá řešení krize spíše na bedrech zemí eurozóny než na ECB, uvedla agentura Reuters.
"Je nutné, aby bylo zcela jasné, že odpovědnost pro další vývoj v Řecku leží na řecké vládě a na zemích, které jí poskytují pomoc – ne na Radě guvernérů ECB,“ doplnil Weidmann.
Podle Draghiho je tentokrát opravdu obtížné najít pro Řecko řešení. Šéf ECB tak naznačil, že zemi se možná od bankrotu zachránit nepodaří.
Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi odpovídal na dotaz, zda by Řecku mohlo na pomoc přijít Rusko. "Nemyslím si to, taky nemají peníze," uvedl.
ECB President Draghi on whether Russia could step in to help #Greece: "I don't think so, they don't have money either". (via @sole24ore)
— Open Europe (@OpenEurope) 9. Červenec 2015Aténská burza cenných papírů zůstane uzavřená až do pondělí 13. července, uvádějí zprávy na Twitteru.
Takto si řecké Ne vykládá karikaturista listu Kathimerini...
Cartoon http://t.co/0u7A00ZC0T pic.twitter.com/8vdpI7eQ2B
— Kathimerini English (@ekathimerini) July 8, 2015"Děláme vše, abychom dosáhli dohody a ukončili kruh nejistoty," prohlásil mluvčí řecké vlády.
Ačkoliv Řekové ještě nepředložili nový návrh své záchrany, Tsiprasův mluvčí věří, že dohoda bude přijata nejen věřiteli, ale i vládní koalicí v řeckém parlamentu.
Řecké banky neotevřou dříve než příští týden.
Šéfka řecké bankovní asociace ve čtvrtek ráno podle agentury Reuters prohlásila, že bankomaty budou mít hotovost jen do pondělí. V platnosti zůstává denní limit na výběry ve výši 60 eur.
Grexit, bankrot, platební neschopnost. I tato slova v posledních týdnech čím dál častěji zní v souvislosti s Řeckem.
Co vlastně čeká Řecko a eurozónu? Přečtěte si pět možných scénářů dalšího vývoje, jak je vidí stanice CNBC.
Výkonná rada ODS ve středu večer vyzvala premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby před nedělním jednáním lídrů Evropské unie o Řecku svolal jednání předsedů všech sněmovních politických stran.
Sobotka by podle ODS neměl na nedělním summitu přistoupit na řešení řecké krize, které by znamenalo povinnost České republiky přispívat na záchranu zadluženého Řecka.
Podle ODS je řešením řecké krize odchod země z Evropské měnové unie. "Považuje za jediné reálné řešení řecké krize opuštění eurozóny a hluboké strukturální změny řecké ekonomiky a státní správy," píše se v usnesení výkonné rady.
Ministr financí USA Jack Lew varoval, že řecký krach by byl "geopolitickou chybou". Dohoda Atén s eurozónou je prý možná, když Řecko přijme těžká rozhodnutí, upozornily agentury Reuters a AFP.
"Je tu spousta neznámých, pokud to dojde tak daleko, že se to kompletně v Řecku zhroutí," řekl Lew. "Myslím si, že neznámo je rizikem pro Evropu a globální ekonomiku. Myslím si, že jde o geopolitický omyl," dodal.
Kolik budou potřebovat a co za to nabídnou, Atény zveřejní až dnes. Mezinárodní měnový fond už dříve uvedl, že tříletý záchranný program, o nějž Řecko žádá, by mohl přijít až na 70 miliard eur.
Vláda premiéra Alexise Tsiprase ale výměnou slibuje okamžité reformy daní a penzí.
Evropa napjatě čeká, s čím přijdou Řekové, kteří by měli nejpozději do čtvrteční půlnoci předložit věřitelům nový návrh, a to poté, co ve středu Řecko oficiálně požádalo o peníze ze záchranného fondu eurozóny ESM.
Středeční dění kolem řecké krize jsme sledovali online.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, i dnes pro vás budeme celý den sledovat nejnovější dění kolem řecké krize.
