USA: Je třeba zaútočit. V Sýrii už není jiná alternativa

Dění sledujeme v online přenosu
Dění kolem občanské války v Sýrii jsme sledovali v online reportáži.
Americký prezident Barack Obama opouští tiskovou konferenci na summitu G20 v Petrohradu.
Americký prezident Barack Obama opouští tiskovou konferenci na summitu G20 v Petrohradu. | Foto: Reuters

Damašek/Petrohrad/Washington - Summit ekonomicky silných zemí G20, který v pátek skončil v Petrohradu, nepřinesl v otázce syrské krize žádné rozuzlení. Vojenský zásah proti Sýrii, o který usiluje Bílý dům, většina ostatních zemí nadále otevřeně nepodporuje. Nicméně 11 zemí je pro důraznou reakci na chemický útok, který připisuje Asadovu režimu.

V sobotu na jednání navážou ministři zahraničí EU, které ve Vilniusu doplní jejich protějšek z USA John Kerry. Dále se čeká na oficiální zprávu OSN o vyšetřování srpnového chemickému útoku u Damašku, z něhož prezident Barack Obama obviňuje režim Bašára Asada. Ani tento dokument ale patrně nepřinese jednoznačné důkazy, kdo má použití chemické munice na svědomí.

Obama a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sice v pátek na okraj summitu G20 krátce sešli, na syrském řešení se ale neshodli: americký prezident je přesvědčen, že za útok se stovkami obětí mezi povstalci i civilisty může Asad a že je třeba ho potrestat, zatímco Putin intervenci podmiňuje tím, že bude jasně prokázáno, kdo chemický masakr spáchal.

Krátce po Obamově tiskové konferenci vydaly nicméně Spojené státy prohlášení 11 zemí skupiny G20, které obviňují z chemického útoku 21. srpna na předměstí Damašku režim Bašára Asada a žádají důraznou reakci.

I když prohlášení nevyzývá výslovně k vojenské akci, potvrzuje, že Američanům se alespoň částečně podařilo získat další spojence.

Kromě USA dokument podepsaly Austrálie, Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Arábie, Španělsko, Turecko a Británie.

Dění sledujeme v online přenosu

O syrské krizi budou v sobotu v litevském Vilniusu dál jednat ministři zahraničí zemí Evropské unie, k nimž se připojí šéf americké diplomacie John Kerry. Ten se bude snažit Evropany přimět k účasti na případném společném ozbrojeném zásahu proti režimu Bašára Asada, který má podle Bílého domu na svědomí nedávný chemický útok u Damašku.

Do toho papež František v sobotu povede modlitbu za mír v krizových oblastech světa, a to zejména v Sýrii. Mají se k němu připojit i věřící jiných vyznání, včetně syrských muslimů. I v mnoha farnostech pražské arcidiecéze se budou konat mše za mír v Sýrii.

Spojené státy vyčerpaly v Sýrii všechny alternativy k vojenské akci. Ve Washingtonu to v pátek řekla americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová.  Podle ní také Asad bezpochyby bral v úvahu, že při kontroverzi kolem chemických zbraní ho bude Rusko podporovat. Bylo by naivní se domnívat, že se Rusko změní, dodala.

Powerová prohlásila, že při tomto útoku se Asadovy zásoby chemických zbraní takřka nezmenšily. "Domnívám se, že i když použil 21. srpna víc chemických zbraní než kdy před tím, tak jen minimálně snížil své ohromné zásoby," řekla.

Když americký prezident Barack Obama požádal Kongres, aby podpořil jeho plán na potrestání syrského režimu Bašára Asada za údajný útok chemickými zbraněmi, tak ohromně politicky zariskoval. Ve své analýze to napsala americká agentura AP.

 

Připomněla, že Obama již dříve postupoval v syrské krizi poměrně nejistě. Nejprve v roce 2011 prohlásil, že Asad musí být zbaven moci, a pak loni řekl, že nasazení chemických zbraní překročí "červenou čáru" a bude vyžadovat americkou reakci.

Když pak došel k závěru, že Asad tyto zbraně 21. srpna použil, tak se rozhodl jednat. Prohlásil, že vojenský úder je nezbytný, a dával najevo, že nejde o to, zda, ale kdy (takový úder uskutečnit). Ale pak minulý víkend Obama nečekaně a překvapivě řekl, že je stále připraven udeřit, ale útok odloží, aby o něm mohl Kongres hlasovat. Snaha podělit se o odpovědnost za vzdušný útok se zákonodárci může vést v zásadě ke třem výsledkům. Ani jeden pro Obamu nevyzní dobře.

Krátce po Obamově tiskové konferenci vydaly Spojené státy prohlášení 11 zemí skupiny G20, které obviňují z chemického útoku 21. srpna na předměstí Damašku režim Bašára Asada a žádají důraznou reakci. I když prohlášení nevyzývá výslovně k vojenské akci, potvrzuje, že Američanům se alespoň částečně podařilo získat další spojence. Kromě USA dokument podepsaly Austrálie, Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Asábie, Španělsko, Turecko a Británie.

Americký prezident Barack Obama vystoupí v úterý v televizi a bude přesvědčovat Američany o potřebě vojenské intervence v Sýrii v reakci na nedávný chemický útok v Damašku. Na dnešní tiskové konferenci po skončení summitu skupiny G20 v Petrohradu Obama přitom odmítl spekulovat o tom, co udělá, pokud americký Kongres odmítne takovou vojenskou akci podpořit.

Potvrdil, že vedoucí představitelé zemí G20 jsou rozděleni v názoru, zda má být proti Damašku nasazena síla. Neuvedl ovšem, které země se staví na stranu USA a Francie, které usilují o vojenský úder.

Ceny ropy dnes výrazně vzrostly, protože se zvýšily vyhlídky na vojenský úder proti Sýrii. Trh se chystá na možnost brzkého zásahu a investoři před víkendem nakupují, aby rušili krátké pozice, v nichž sázeli na pokles cen. Ropu mírně posílily i údaje z amerického trhu práce.

Výsledky vyšetřování srpnového chemického útoku v Sýrii inspektory OSN nepřinesou podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse odpověď na to, kdo ho podnikl. Fabius, který je na summitu ministrů obrany a zahraničí zemí Evropské unie v litevském Vilniusu podle agentury AFP podotkl, že tak existuje "velké riziko zklamání" ze závěrečné zprávy inspektorů OSN o útoku chemickými zbraněmi v Sýrii.

"Pokud nezareagujeme na (chemické) útoky v syrské občanské válce, vyšleme tím signál autoritářským režimů a teroristickým organizací," prohlásil dále Obama na summitu G-20 v Petrohradě.

Ruský prezident Vladimir Putin se nechal slyšet, že se se svým ruským protějškem navzájem vyslechli, oba ale trvají na svém původním stanovisku. Ve stejném duchu se vyjádřil také Barack Obama.

Podle serveru Politico.com šéf Bílého domu Barack Obama v úterý na summitu G-20 v Petrohradě ohlásil, že v úterý promluví k národu a vyjádří se situaci v Sýrii respektive k postoji, jaký Washington zaujme. 

"Upřednostňoval bych akci na základě mandátu Spojených národů, jestliže ale byla porušena takto závažná norma (úmluva o používání chemických zbraní pozn. red.), a Rada bezpečnosti zůstává paralyzována, cítím odpovědnost za bezpečnost svět," prohlásil americký prezident Barack Obama na mimořádném tiskovém brífinku s tím, že je připraven vydat rozkaz k vojenskému útoku i bez mandátu OSN.

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se nakonec v Petrohradu potkal i s Barackem Obamou. Hovořili prý spolu asi 20 minut. "Rozpory zůstaly," řekl na tiskové konferenci po konci summitu G20.

Americké ministerstvo zahraničí stahuje z Libanonu "veškerý nezbytný personál". Kvůli hrozbám, jejichž terčem se stala diplomatická mise USA v zemi sousedící se Sýrií, rovněž doporučilo občanům, aby neklidnou oblast opustili.

Summit G20 v Petrohradu je minulostí, ovšem žádné rozuzlení ohledně Sýrie nepřinesl. Debata podle diplomatických zdrojů jen potvrdila "hluboký rozpor v názorech hlavních mocností".

Syrská vláda nabízí vysoké odměny komukoliv, kdo dopadne "zahraniční teroristy", jak režim Bašára Asada označuje rebely.

Podle státní televize dostane každý, kdo přivede "nesyrského teroristu" 500 000 syrských liber (podle kurzu na černém trhu asi 50 000 korun), za informace, které povedou k jeho dopadení, pak 200 000. Dodejme, že po boku Asadových vojáků bojují lidé z libanonského teroristického hnutí Hizballáh.

Předseda syrského parlamentu Muhammad Džihád Laham vyzval americký Kongres, aby zarazil Obamovy plány na zásah v Sýrii. "Máte moc přimět Spojené státy opustit válečnou stezku a vydat se cestou diplomacie," napsal jim.

Francie požádá Evropskou unii, aby odsoudila útok chemickými zbraněmi na předměstích Damašku a uznala, že za ním stojí syrský režim. Před jednáním ministrů zahraničí ve Vilniusu to prohlásil šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius.

Důkazy ukazují, že za srpnovým masakrem v Damašku je Bašár Asad. "Je tu mnoho známek, že režim použil chemické zbraně," prohlásil po jednání ve Vilniusu litevský ministr obrany Juozas Olekas.

Situace mezi syrskými uprchlíky není černobílá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zatímco jedni možnost akce proti Bašáru Asadovi vítají, druhé děsí, tvrdí televize Al-Džazíra.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun varoval před případnou vojenskou intervencí v Sýrii. "Musím upozornit, že špatně zvážená vojenská akce může mít vážné a tragické následky, včetně hrozby eskalace sektářského násilí," prohlásil v ruském Petrohradu.

To ostatně dodnes zažívá Irák, kde dodnes umírají tisíce lidí právě kvůli radikálům z řad šíitů a sunnitů.

Spojeným národům docházejí peníze, musí proto přehodnotit potravinovou pomoc syrským uprchlíkům. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že od října zkrátí dodávky do Libanonu, kde momentálně pobývá nejméně 720 tisíc Syřanů. Svoji pomoc chce poskytovat mnohem cíleněji.

Podle mluvčí úřadu Roberty Russoové je na pomoc v Libanonu potřeba 1,7 miliardy dolarů, ale doposud se podařilo získat jen zhruba čtvrtinu. "Kvůli nedostatku peněz musíme každý den dělat těžká rozhodnutí."

Ruský prezident Vladimir Putin se časně ráno sešel s britským ministerským předsedou Davidem Cameronem. "Obě strany si ještě jednou vyměnily své pohledy na situaci v Sýrii," citovala agentura AFP mluvčího Kremlu Dmitrije Peškova. Další podrobnosti ale neuvedl.

Putin se dlouhodobě staví proti intervenci a požaduje po Washingtonu přesvědčivější důkazy. Cameron stojí na Obamově straně, ale v parlamentu koncem srpna prohrál svůj boj o britské zapojení do operace.

Americké ministerstvo obrany plánuje rozšířit podporu syrské opozice. Agentura AP s odvoláním na vojenské zdroje z Pentagonu napsala, že USA pošlou do neklidné oblasti vojenské instruktory, kteří by měli v Jordánsku cvičit vojáky bojující proti režimu Bašára Asada. Jejich počet by ze současných desítek mohl stoupnout až na tisíce.

Čtvrteční večeře lídrů 20 nejsilnějších ekonomik zemí na summitu v Petrohradu nepřinesla průlom. Zákulisní informace navíc hovoří o tom, že se Obamovi nepodařilo přesvědčit ani tradiční evropské spojence USA. Jednání mají pokračovat během pátku.

Zahraničí Michal Žák Zahraničí, Michal Žák
7. 9. 2013 8:00
 

Právě se děje

Další zprávy