Živě: Ukrajina otevře všechny tajné archivy KGB

Živě
Čtvrteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva - Ukrajinský parlament schválil zákon, který zakazuje popírání zločinného charakteru komunistického a nacistického režimu a používání jejich symbolů na veřejnosti.

Proruští separatisté zabili nejméně čtyři ukrajinské vojáky, které drželi v zajetí, tvrdí lidskoprávní organizace Amnesty International. Ta ale zároveň upozornila, že k porušování práva dochází na obou stranách konfliktu, který si za rok vyžádal přes 6000 mrtvých.

Čtvrteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Líbí se vám zpravodajství Aktuálně.cz z Ukrajiny? Speciál "Válka o Ukrajinu očima reportérů" se dostal do finále jedné z kategorií Novinářské ceny. Podpořit nás svým hlasem můžete zde. Děkujeme.

Rusko-ukrajinská krize online:

Živě
Aktualizovat reportáž
21:40

Z ruských bank a podniků odteklo v prvním čtvrtletí do zahraničí v čistém vyjádření 32,6 miliardy dolarů (840 miliard Kč). Podle agentury Reuters to dnes oznámila ruská centrální banka. Její údaje odpovídají vládním odhadům, podle nichž má odliv kapitálu ze země letos z loňské rekordní úrovně výrazně zpomalit.

Odliv kapitálu ukazuje, do jaké míry na ruskou ekonomiku doléhá ukrajinská krize a západní sankce. Zrychlený odliv kapitálu vedl loni spolu s prudce klesajícími cenami ropy a dopady ukrajinské krize k propadu kurzu ruského rublu, který loni ztratil přes 40 procent hodnoty.

20:37

Na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě bude Spojené státy reprezentovat velvyslanec v Rusku. Oznámilo to dnes americké ministerstvo zahraničí, podle něhož se ambasador zúčastní vojenské přehlídky na Rudém náměstí.

Podle prohlášení ministerstva vyšlou USA na oslavy svého zástupce, neboť chtějí uctít památku vojáků bojujících proti nacismu, mezi nimiž byly i miliony Rusů. Při určování, jak vysoce postavený činitel bude Washington reprezentovat, však hrála velkou roli současná ruská agrese na Ukrajině, uvedl úřad. Volba proto padla na velvyslance Johna Teffta.

20:35

Rakouský prezident Heinz Fischer dnes odmítl pozvání Ruska na oslavy konce druhé světové války, které se uskuteční v Moskvě 9. května. S odvoláním na prezidentskou kancelář o tom informoval deník Der Standard. Připojil se tak k řadě dalších západních politiků, kteří se slavnosti nezúčastní. Z hlav států Evropské unie zatím účast potvrdil jen český prezident Miloš Zeman.

Rakouského prezidenta v Moskvě při oslavách konce války zastoupí údajně velvyslanec Emil Brix. Svému protějšku Vladimiru Putinovi prý Fischer poslal dopis, v němž uctil "miliony obětí Sovětského svazu během druhé světové války".

Kvůli napjatým vztahům s Ruskem v důsledku ukrajinské krize odmítli účast na oslavách k 70. výročí konce druhé světové války v ruské metropoli mimo jiné americký prezident Barack Obama, francouzský prezident François Hollande, polský prezident Bronislaw Komorowski či slovenská hlava státu Andrej Kiska. Německá kancléřka Angela Merkelová dorazí do Moskvy až 10. května, aby položila věnec k pomníku neznámého vojína.

Kromě českého prezidenta Zemana potvrdil z evropských hlav států svou účast jen srbský prezident Tomislav Nikolić. Dorazit by měl i řecký premiér Alexis Tsipras a zástupce Kypru. Potkat se budou moci s nejvyššími představiteli Číny či KLDR.

U příležitosti oslav 60. výročí konce války v roce 2005 dorazila ještě do Moskvy řada státníků včetně amerického prezidenta George Bushe či německého kancléře Gerharda Schrödera.

19:55

Série zákonů o likvidaci komunistického dědictví, které dnes schválil ukrajinský parlament, postavila před místní správní orgány ukrajinských obcí a měst těžký úkol. Mají zlikvidovat veškeré viditelné pozůstatky dřívější sovětské moci, odstranit pěticípé rudé hvězdy, srpy a kladiva, přejmenovat tisíce ulic a hlavně strhnout pomníky sovětských vůdců, jichž jsou na Ukrajině stále ještě stovky. Hotovo má být podle zákona do šesti měsíců.

19:50

Ukrajinská Národní rada pro televizní a rozhlasové vysílání dnes zahájila cenzuru ruských televizních pořadů, která má zabránit šíření ruské propagandy v zemi. Zákon o "ochraně informačního prostoru" podepsal prezident Petro Porošenko počátkem dubna. Ukrajinské televizní stanice, které se proti zákonu prohřeší, bude cenzurní orgán zatím jen varovat, od července ale budou vystaveny pokutám.

Programová skladba ukrajinských kanálů nesmí od dnešního dne obsahovat ruské filmy či jiné pořady propagující armádu nebo "jiné ozbrojené složky ruského agresora," nařizuje podle agentury Unian Porošenkův zákon. Kdo ho poruší, bude zatím jen varován dopisem. "Od července ale budeme sepisovat protokoly o pokutách," uvedl šéf televizní rady Jurij Artemenko. Jaké výše mají pokuty dosahovat, ukrajinská média neuvádějí.

18:45

Ukrajinský parlament dnes schválil zákon odsuzující komunistický a nacistický režim na Ukrajině. Poslanci rovněž rozhodli o zpřístupnění všech dosud tajných archivů někdejší sovětské tajné policie.

"Tento zákon nezakazuje ideologie, protože to by bylo v demokratické zemi nepřijatelné, ale zakazuje totalitní režimy jakéhokoliv zabarvení - fašistické, komunistické či jiné. Totalita je na Ukrajině zakázána," prohlásil jeden ze spoluautorů předlohy Jurij Lucenko ze strany prezidenta Petra Porošenka.

Nový zákon také ukládá státu povinnost zkoumat a objasňovat zločiny totalitních režimů, aby se nemohly opakovat. Napomoci tomu má i odtajnění archivů bývalého sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) a jeho předchůdců, kteří v SSSR působili v roli politické policie. Zpřístupněny mají být, stejně jako je tomu například v pobaltských státech, všechny písemnosti sovětské tajné služby od roku 1917.

Parlament rovněž schválil, že Ukrajina si bude 8. května připomínat konec druhé světové války a její oběti, zatímco 9. května bude nadále slavit "Den vítězství nad nacismem".

18:20

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs dnes při návštěvě Vídně obhajoval svůj nedávný kontroverzní výrok, v němž přirovnal současné Rusko k nacistickému Německu. Ve vztahu k Moskvě musejí evropští politici začít být podle Rinkévičse mnohem přímější. Informovala o tom agentura APA.

"Čím déle sleduji moderní Rusko, tím více začínám nabírat dojmu, že skončí jako Německá říše po první a druhé světové válce a to už bude pozdě," napsal Rinkévičs v pondělí na svém twitterovém účtu. Komentář odsoudila nejen Moskva, ale například i sociálnědemokratická frakce Evropského parlamentu.

Na tiskové konferenci po setkání se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem dnes Rinkévičs ale uvedl, že se nedomnívá, že jeho zemi hrozí bezprostřední nebezpečí ze strany Ruska. "Jsme součástí NATO," řekl. V posledních měsících ale podle něj Rusko stále častěji sahá k "nebezpečné rétorice". Po dlouhé době se tak prý Pobaltí ocitlo v nebezpečí a hrozí prý i nasazení jaderných zbraní.

18:10

Integrace s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí je prioritou ukrajinské zahraniční politiky. Na schůzi parlamentu to dnes v Kyjevě prohlásil šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Oleksandr Turčynov v projevu o bezpečnostní strategii státu a prioritách zahraniční politiky. Obranná strategie země podle něj považuje agresivní politiku Ruska za jednu z hlavních hrozeb.

"Členství v NATO chápeme jako jedinou spolehlivou zahraničně politickou záruku naší státní svrchovanosti a územní celistvosti," konstatoval šéf RNBO. Základem zahraniční politiky státu je podle něj prohloubení strategického spojenectví s USA jako "garantem mezinárodní bezpečnosti v euroatlantickém prostoru".

Mezi své "spolehlivé spojence" počítá podle Turčynova Kyjev mimo jiné Británii, Polsko, Kanadu, Austrálii, Švédsko a Japonsko. Důležité jsou i partnerské vztahy s Německem a Francií. Z postsovětských zemí bude Ukrajina rozvíjet vztahy s pobaltskými státy, Moldavskem a Gruzií.

17:03

Hlavní prioritou je pro Ukrajinu členství v NATO, které jí může zajistit skutečnou bezpečnost. Podle agentury Ukrinform to uvedl tajemník Národní bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov.

"Tím, že sdílí hodnoty s Evropskou unií a s NATO, Ukrajina považuje evropskou a evropsko-atlantickou integraci za prioritu své zahraniční a domácí politiky. Vnímáme členství v NATO jako jedinou spolehlivou vnější záruku ukrajinské státní suverenity a teritoriální integrity," řekl Turčynov.

16:31

Řecký premiér Alexis Tsipras během návštěvy Moskvy zopakoval, že jeho země nesouhlasí se západními sankcemi uvalenými loni na Rusko. Jak zdůraznil, jeho vláda se vždy snažila zablokovat jakékoli snahy o další zpřísnění těchto sankcí.

"Řecko by se mohlo stát mostem mezi EU a Ruskem," prohlásil.

15:52

OBSE zveřejnilo krátkou infografiku ohledně své mise na Ukrajině.

15:13

Fischer se tak připojil k dalším západním politikům, kteří účast na přehlídce odmítli. Jednou z mála výjimek je český prezident Miloš Zeman. Podívejte se, s kým vším se v ruské metropoli potká.

Foto: Ludvík Hradilek
15:10

Rakouský prezident Heinz Fischer nepojede do Moskvy na oslavy sedmdesátého výročí konce druhé světové války, oznámilo ve Vídni tiskové oddělení jeho kanceláře.

Rakousko je přitom od počátku konfliktu na Ukrajině řazeno mezi proruské země a nepodporovalo příliš sankce, které proti Moskvě přijala Evropská unie. Rakousko bude 9. května reprezentovat pouze velvyslanec.

15:05

Pozorovatelé OBSE dnes hlásí přestřelky z blízkosti doněckého letiště a minometnou palbu u Mariupolu. Zároveň si postěžovali, že na východě Ukrajiny nemohou ověřit stažení těžkých zbraní z demarkační linie, jak bylo dohodnuto v půli února v Minsku.

15:02

Debata o zákazu komunistických symbolů, či dokonce komunistické strany jako takové, se na Ukrajině intenzivně vede od loňského roku.

Lidé v mnoha koutech země navíc dávají najevo svoji nechuť ke všemu ruskému. Od loňského převratu tak bylo v zemi strženo na 500 památníků bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina, 2000 jich ale ještě v ukrajinských městech stojí.

15:00

Parlament rovněž schválil, že Ukrajina si bude 8. května připomínat konec druhé světové války a její oběti, zatímco 9. května bude nadále slavit "Den vítězství nad nacismem".

Ukrajina, podobně jako Rusko, slaví konec druhé světové války v Evropě o jeden den později než země Evropské unie. Stalo se tak proto, že v době německé kapitulace už bylo vzhledem k časovému posunu v tehdejším Sovětském svazu 9. května.

14:59

Ukrajinský parlament schválil zákon odsuzující komunistický a nacistický režim na Ukrajině. Pro zákon, který zakazuje popírání zločinného charakteru těchto režimů a používání jejich symbolů na veřejnosti, hlasovalo 254 zákonodárců, tedy více než nadpoloviční většina.

"Tento zákon nezakazuje ideologie, protože to by bylo v demokratické zemi nepřijatelné, ale zakazuje totalitní režimy jakéhokoliv zabarvení - fašistické, komunistické či jiné. Totalita je na Ukrajině zakázána," prohlásil jeden ze spoluautorů předlohy Jurij Lucenko ze strany prezidenta Petra Porošenka.

Nový zákon také ukládá státu povinnost zkoumat a objasňovat zločiny totalitních režimů, aby se nemohly opakovat.

14:21

AI prostudovala i videozáznamy se zajatci a fotografie těl nejméně tří dalších ukrajinských vojáků v doněcké márnici. Na tělech jsou patrná střelná zranění hrudi a hlavy. Vojáci byli zajati při povstaleckém obklíčení města Debalceve, o něž se v únoru urputně bojovalo.

14:17

AI tvrdí, že disponuje videozáznamem výslechu ukrajinského vojáka Ihora Branovického, který patřil k obráncům doněckého letiště. Na videu jsou patrné stopy po úderu do tváře zajatce, který byl později zabit. AI s odvoláním na očité svědky tvrdí, že Branovického zastřelil jeden z povstalců. Mrtvolu předali příbuzným, pochován byl v Kyjevě 3. dubna. Vraždu vyšetřují ukrajinské tajné služby.

Foto: Reuters
14:15

Mluvčí ozbrojených sil doněckých povstalců Eduard Basurin obvinění ze strany Amnesty International odmítl s tím, že videa údajných zajatců nemohou představovat důkaz.

"Obvinění bez faktů jsou k ničemu. Nikdo nikoho nezastřelil," řekl agentuře AP. Podobně i Darja Morozovová, která má mít u separatistů na starosti lidská práva, popřela "fámy" o zabíjení zajatců. "Nic takového se nestalo," řekla agentuře AFP.

13:40

"Nové důkazy o vraždách zajatců potvrzují to, čeho jsme se už dlouho obávali. Otázka zní, jak zareagují vůdci separatistů," řekl Denis Krivošejev, místoředitel Amnesty International pro Evropu a Střední Asii, v souvislosti s novými důkazy, které organizace zveřejnila.

12:41

Ukrajinský parlament rozhodl o navýšení počtu příslušníků pohraniční stráže. K dosavadním 50 tisícům lidí (včetně 42 tisíc vojáků) přibudou další tři tisíce vojáků, informovala agentura Ukrinform.

12:04

Situace na Ukrajině - fronta, jak ji vidí Kyjev.

11:59

Představitel německého ministerstva zahraničí - kterého cituje agentura Reuters - doufá, že se šéfové diplomacií Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny ze začátku příštího týdne sejdou v Berlíně, aby projednali implementaci dohody o příměří z Minsku.

10:53

Prezident Petro Porošenko doufá, že Ukrajinci by mohli do zemí Evropské unie cestovat bez víz už od 1. ledna 2016.

Během jednání s polským prezidentem Komorowskim prohlásil, že by to mělo být jedno z hlavních témat blížícího se summitu Východního partnerství v Rize.

10:37

Zpráva ochránců lidských práv přišla jen pár dnů poté, co Kyjev oznámil, že separatisté propustili 16 zajatých vojáků.

Obě strany ale pořád mají v držení několik stovek lidí.

10:36

Nařčení přichází nedlouho poté, co jeden z povstaleckých velitelů řekl deníku Kyiv Post, že osobně zabil 15 zajatých vojáků.

Podle Amnesty International dochází k porušování práv na obou stranách konfliktu, který si za rok vyžádal přes 6000 mrtvých.

10:33

Podle Denise Krivoševa, zástupce ředitele evropské a středoasijské pobočky AI, je zabíjení zajatců srovnatelné s válečnými zločiny.

"Tato tvrzení musí být urychleně, důkladně a nestranně vyšetřena a pachatelé souzeni ve spravedlivém procesu u uznaných autorit," prohlásil.

10:29

Lidskoprávní organizace Amnesty International oznámila, že má důkazy o zabíjení zajatých ukrajinských vojáků.

Podle ní přišli rukou proruských separatistů o život nejméně čtyři muži. AI má podle prohlášení k dispozici videozáznam, na němž jsou nejprve tři z vojáků živí v zajetí a posléze mrtví v márnici se střelnými ranami v hlavě a trupu.

10:21

Agentura Reuters nicméně s odvoláním na úředníky řecké vlády oznámila, že Moskva zvažuje možnost poskytnout už nyní Aténám půjčku, kterou by v budoucnu Řecko splácelo ze zisku za tranzit ruského plynu přes plynovod Turkish Stream.

Kontrakt by zároveň obsahoval ruský příslib nižší cenové sazby za plyn dodaný Řecku.

10:18

Stejně tak Putin odmítl, že by Rusko mohlo svému balkánskému partnerovi pomoci se splácením dluhů.

"Řecko nás o žádnou půjčku nežádalo. Ale jsme připraveni pomoci investicemi, které budou přinášet zisk, který bude Řecko používat na splácení půjček," popsal poněkud krkolomně ruský návrh. Pokud to nebudou přímo investice ruských společností, ruské banky by mohly poskytnout úvěry.

10:16

Ruský prezident Vladimir Putin dal po svém středečním setkání s řeckým premiérem Tsiprasem jasně najevo, že žádné zmírnění potravinových sankcí nebude, píše na webu Hospodářských novin Ondřej Soukup a cituje šéfa Kremlu:

"My víme, že polovinu řeckého exportu tvořily zemědělské výrobky, ale nemůžeme dělat výjimky pro jednu zemi. Nejlepší řešení by bylo zrušit sankce jako takové."

Řecký premiér Alexis Tsipras před schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Řecký premiér Alexis Tsipras před schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. | Foto: Reuters
10:09

Polský prezident Bronislav Komorowski během své návštěvy Ukrajiny potvrdil mimořádnou intenzitu vztahů obou zemí.

Se svým protějškem Petrem Porošenkem podle kyjevské prezidentské kanceláře projednal "ohromný okruh otázek" s důrazem na vývoj situace na východě Ukrajiny a dopad protiruských sankcí Evropské unie.

Foto: Reuters
10:05

Vláda se již dříve vyjádřila, že chce mít dohodu uzavřenou do června. Mnoho analytiků je však skeptických a nevěří, že se to v tomto termínu podaří.

Kontrola MMF se má uskutečnit v polovině června. MMF může půjčit Ukrajině jen za předpokladu, že její dluh bude udržitelný a Kyjev bude schopen nakonec splácet fondu a vyřešit své problémy s platební bilancí. Fond mimo jiné požaduje, aby podíl dluhu k hrubému domácímu produktu klesl do roku 2020 na 71 procent.

10:02

Pro Ukrajinu je nezbytné, aby se jí podařilo uzavřít dohodu se svými věřiteli o restrukturalizaci dluhu do června. Uvedl to Mezinárodní měnový fond.

Dohoda by měla být hotová před pravidelnou revizí plnění podmínek záchranné pomoci ve výši 17,5 miliardy USD (445,7 miliardy Kč), protože bude jedním z důležitých faktorů při hodnocení. MMF může půjčovat peníze Ukrajině pouze za předpokladu, že její dluh je udržitelný.

10:00

Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 10. 4. 2015 0:08
 

Právě se děje

Další zprávy