Živě: Jsme ochotni zasednout ke kulatému stolu, říká Kyjev

Přenos skončil
Čtvrteční dění kolem rusko-ukrajinské krize sledujeme v online reportáži.
Žena sleduje ukrajinské jednotky v Mariupolu na východě Země.
Žena sleduje ukrajinské jednotky v Mariupolu na východě Země. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva/Washington - Proruští radikálové na východě Ukrajiny ve čtvrtek odmítli středeční výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina, aby odložili svá separatistická referenda. Hlasovat chtějí podle původního plánu v neděli 11. května.

Na uspořádání referend o sebeurčení svých oblastí trvají separatisté v obou "lidových republikách" v Doněcku a Luhansku. Ke změně názoru je nepřiměl ani Putin ani informace o zničení více než milionu hlasovacích lístků neznámými pachateli v Doněcku.

Ruská armáda mezitím spustila rozsáhlé manévry se zapojením všech druhů vojsk, včetně sil jaderného odstrašení. Test mezikontinentálních balistických raket schopných nést jaderné hlavice, údajně úspěšný, sledoval osobně Putin.

Ruští armádní činitelé ujišťují, že manévry nemají s nynější ukrajinskou krizí nic společného. Nicméně agentura AP poznamenala, že vzhledem k jejich otevřeně naznačenému charakteru nepochybně odrážejí nynější napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině.

Dění kolem rusko-ukrajinské krize sledujeme v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

Přenos skončil
23:35

Ukrajinské vedení dalo najevo ochotu se řídit plánem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na vytvoření takzvaného kulatého stolu, tedy nepřímo i k jednání se zástupci proruské opozice.

Šéf ukrajinské sněmovny Oleksandr Turčynov, který zastává i post hlavy státu, i premiér Arsenij Jaceňuk navrhli podle Reuters ve společném prohlášení zasednutí ke kulatému stolu, u něhož by byly zastoupeny "politické síly a občanské skupiny ze všech ukrajinských regionů".

Oba zároveň zopakovali nabídku amnestie pro ty, kteří nemají "krev na rukou" z bojů na východě země, kde proruské síly pokračují v protikyjevském odporu. Podle Reuters Kyjev tak přijímá některé zásadní prvky návrhu mírové "cestovní mapy", kterou dnes ukrajinským lídrům představil šéf OBSE Didier Burkhalter. Plán Burkhalter předjednal ve středu v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

21:40

Spojené státy by měly využít svého vlivu na současné ukrajinské vedení a přimět Kyjev, aby zahájil skutečné snižování napětí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v dnešním telefonátu s americkým protějškem Johnem Kerrym.

Kyjev by podle šéfa ruské diplomacie měl zahájit dialog s regiony na jihovýchodě země, kde jsou aktivní proruští separatisté. Lavrov a Kerry podle ruského ministerstva zahraničí hovořili o společné snaze Ruska, USA, EU a OBSE o ukončení ukrajinské krize.

Lavrov dnes o situaci na Ukrajině telefonicky hovořil i se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Ruský ministr podle agentury Reuters prohlásil, že Moskva je hluboce znepokojena reakcí Kyjeva na návrhy Ruska a OBSE, podle nichž by ukrajinští představitelé měli zahájit celonárodní dialog. Lavrov tvrdí, že kyjevští představitelé nad tímto návrhem vyjádřili pochybnosti.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. | Foto: Reuters
20:55

Skupina ozbrojenců se dnes podle ukrajinských úřadů pokusila zmocnit strážního stanoviště, které na ukrajinsko-ruských hranicích ovládala ukrajinská armáda. Zhruba 40 mužů údajně zaútočilo z ukrajinské strany hranic v Luhanské oblasti. Vojáci je v přestřelce odrazili. Podle agentury Reuters o tom informovala ukrajinská pohraniční stráž.

Na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem v Luhanské oblasti přijely dvě dodávky plné lidí, kteří se údajně zprvu tvářili, že chtějí přejet na ruskou stranu. Pak však muži vytáhli zbraně a vyzvali vojáky, aby se vzdali. Pohraničníci to však odmítli a začali střílet. Útočníci zareagovali použitím zápalných lahví, po chvíli však svou snahu vzdali a odjeli.

18:20

Rusko uvalilo sankce na nejmenované představitele Spojených států a Kanady jako odvetu za opatření, které tyto země uplatňují vůči Moskvě. Uvedl to dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí.

Podle agentury Reuters budou mít vybraní jedinci zákaz vstupu na ruské území. Konkrétní jména ministerstvo veřejně uvádět nehodlá. "K sankcím obecně nesaháme, ale nepřátelský postup nás nutí k odpovědi. Nejnovější sankce Washingtonu a Ottawy nejsou výjimkou," uvedl v prohlášení mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Lukaševič.

Foto: Reuters
17:35

Více než dvě třetiny obyvatel východní Ukrajiny si přejí zachování celistvosti své země. Vyplývá to z průzkumu provedeného americkým institutem Pew Research Center, jehož výsledky dnes zveřejnila agentura Reuters. Průzkum rovněž ukázal, že většina obyvatel východu nesouhlasí s politikou současné vlády, zatímco na západě země lidé k přechodnému kabinetu chovají důvěru.

Pro zachování jednotné Ukrajiny se v průzkumu vyslovilo 77 procent všech obyvatel země. Zatímco na západě činí jejich poměr 93 procent, ve východní části Ukrajiny, kde je větší počet rusky mluvících obyvatel, chce současné hranice země zachovat sedm z deseti lidí. Proruští separatisté v Doněcké a Luhanské oblasti plánují na neděli referenda o odtržení těchto východoukrajinských regionů.

Ještě výraznější rozdíl mezi oběma částmi země panuje při hodnocení kyjevské vlády. Proevropský přechodný kabinet, který má Ukrajinu dovést do parlamentních voleb, má podporu 60 procent lidí na západě, zatímco podle 67 procent obyvatel východu vede zemi špatným směrem. Vliv Ruska na současné ukrajinské dění vnímá jako negativní 67 procent Ukrajinců, zatímco 22 procent je přesvědčeno o opaku, ukázal průzkum.

16:53

Evropská unie dnes dala prostřednictvím své mluvčí Maji Kocijančičové najevo, že hodlá bedlivě sledovat, zda slova Vladimira Putina o stažení ruských jednotek od ukrajinských hranic budou také následovat činy.

Informované unijní zdroje zároveň tvrdí, že ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí v Bruselu schválí rozšíření právního zdůvodnění evropských cílených sankcí vyvolaných ruskou okupací Krymu. Tento krok má Bruselu umožnit uplatnit sankce nejen proti fyzickým osobám, ale rovněž proti právnickým subjektům.

Foto: Reuters
14:54

Ruský prezident Vladimir Putin zavítá počátkem června na oslavy vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, kde se poprvé od vypuknutí ukrajinské krize uvidí se západními lídry včetně Baracka Obamy. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval ruský velvyslanec v Paříži.

Šéf Kremlu, kterého Západ kritizuje za anexi Krymu a rozdmýchávání napětí na východě a jihu Ukrajiny, zamíří do Francie na pozvání prezidenta Françoise Hollandea. "Řekl jsem Vladimiru Putinovi, jako zástupci ruského lidu, že je na ceremonii vítán," uvedl Hollande.

Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian prohlásil, že nepozvat Putina na oslavu této akce by byla historická urážka. Tehdejší sovětská armáda se společně s americkými a britskými vojsky podílela na porážce nacistického Německa.

Foto: Aktuálně.cz
14:38

Manévry, kterých se účastní pozemní síly, letectvo i raketové vojsko, se konají v předvečer ruských oslav konce druhé světové války a zároveň v době, kdy se v Moskvě sešel summit vedoucích činitelů bývalých sovětských republik, jež jsou členy kolektivního obranného spolku.

Podle ruských médií je cvičení simulací rozsáhlého odvetného jaderného úderu v reakci na útok nepřítele. V jeho rámci byla podle armády z Plesecku na severozápadě Ruska odpálena mezikontinentální balistická raketa Topol, jež úspěšně zasáhla stanovený cíl na Kamčatce, ležící na Dálném východu. Další dvě mezikontinentální balistické rakety vystřelily posádky ponorek.

Podle agentury AP je popis manévrů neobvykle otevřený a odráží napětí, které panuje mezi Ruskem a Západem kvůli krizi na Ukrajině. Ruští armádní činitelé ale podle agentury Reuters ujišťují, že cvičení s nynější situací kolem Ukrajiny nemá nic společného.

14:35

Ruské ozbrojené síly dnes provedly rozsáhlé cvičení se zapojením všech druhů vojsk, včetně sil jaderného odstrašení. Test raket v rámci manévrů sledoval podle tiskových agentur i prezident Vladimir Putin.

Manévry údajně nemají nic společného s ukrajinskou krizí, nicméně šéf Kremlu poznamenal, že vývoj v sousední zemi je výsledkem "nezodpovědné politiky" způsobující velké problémy. "Prověřujeme bojovou připravenost ruských ozbrojených sil. Bylo to oznámeno už v listopadu loňského roku," sdělil Putin novinářům v sídle ministerstva obrany.

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu v Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin během projevu v Kremlu. | Foto: Reuters
13:03

Separatisté se jednohlasně shodli na zachování původního termínu referend 11. května. "Připravujeme se, hlasovací lístky se tisknou, všechno platí. Nic se nemění, žádný odklad nebude," citovala RIA Novosti sdělení tiskového centra takzvané armády jiho-východ v Luhansku.

K odmítnutí Putinovy výzvy zřejmě přispěla i předchozí vyjádření představitelů ukrajinské vlády. Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubyj dopoledne prohlásil, že nynější "protiteroristická" operace vedená proti separatistickým ozbrojencům na jihovýchodě země bude pokračovat nezávisle na rozhodnutí regionů ohledně referend. Nyní se podle Parubyje ukrajinské síly přeskupují a lze předpokládat, že operace bude úspěšně pokračovat.

Hlasovací lístky pro referendum v Doněcku, plánované na neděli 11. května.
Hlasovací lístky pro referendum v Doněcku, plánované na neděli 11. května. | Foto: Reuters
12:25

Proruští radikálové odmítli výzvu prezidenta Vladimira Putina k odložení svých separatistických referend. Hlasování v Luhanské i Doněcké oblasti se mají uskutečnit podle původních plánů tuto neděli, informovala agentura RIA Novosti.

12:10

Ruské ministerstvo zahraničí kritizovalo Rasmussenovo prohlášení zveřejněné na Twitteru, které zpochybnilo středeční tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že ruské jednotky se už stáhly od ukrajinských hranic.

"Těm, kteří nevidí, doporučujeme, aby si přečetli prohlášení prezidenta Putina ze 7. května," odpovědělo ruské ministerstvo rovněž na Twitteru.

12:09

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes v souvislosti s ukrajinskou krizí znovu ujistil Polsko a východoevropské členy Severoatlantické aliance kolektivní obranou. Podle agentury DPA to řekl po setkání s polským prezidentem Bronislawem Komorowským ve Varšavě.

"Náš závazek kolektivní obrany je skálopevný, nyní i v budoucnosti," prohlásil šéf aliance. Svá slova adresoval především bývalým sovětským republikám v Pobaltí - Litvě, Lotyšsku a Estonsku, které znepokojil postup Kremlu vůči Ukrajině.

Rasmussen zároveň odmítl ruskou kritiku jako absurdní, neboť jde o reakci na chování Ruska, která slouží k zajištění bezpečnosti. Navíc je to podle generálního tajemníka aliance součást mezinárodního úsilí směřujícího k uklidnění krize kolem Ukrajiny a k nalezení politického východiska.

Foto: Reuters
11:44

Agentura ITAR-TASS s odvoláním na místní policii napsala, že neznámí pachatelé v maskovacích uniformách zničili v noci na dnešek ve dvou doněckých tiskárnách hlasovací lístky připravené pro nedělní referendum.

V jedné tiskárně se jednalo o 800 000 lístků a ve druhé kolem 300 000. Zároveň údajně zničili i zařízení obou provozů. Z obou útoků jsou podezřelí ukrajinští radikálové z extremistické nacionalistické organizace Pravý sektor.

Proruští separatisté před radnící v Mariupolu.
Proruští separatisté před radnící v Mariupolu. | Foto: Reuters
11:41

Kdo bude o odkladu referenda o státní samostatnosti rozhodovat, není úplně jasné. Obě samozvané "lidové republiky" v Doněcku a Luhansku sice už sestavily své vlády, podle doněckých separatistů má ale o osudu Putinova návrhu rozhodovat "lidové shromáždění". Jeho členové jsou novinářům z velké části neznámí.

11:35

Jeden z vůdců separatistů na východě Ukrajiny Denis Pušilin nevěří, že radikálové dnes vyslyší výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina k odkladu separatistického referenda, které se má konat v neděli.

"Ve dvanáct hodin (11:00 SELČ) začne projednávání (Putinova návrhu) a poté bude hlasování. Následovat bude tisková konference, na níž se oznámí konečné rozhodnutí, zda bude referendum odloženo. Podle mého předběžného hodnocení je 95 procent lidí, s nimiž jsem měl možnost mluvit, kategoricky pro 11. května," řekl Pušilin.

Foto: Reuters
11:30

Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně, odkud pro vás budeme opět sledovat důležité dění na Ukrajině.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
8. 5. 2014 23:35
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Po nárazu auta do stromu na Litoměřicku jsou řidička a dvě děti v kritickém stavu

Velmi těžká zranění utrpěly řidička a dvě děti při nárazu Škody Fabia do stromu. Vážná dopravní nehoda se stala dnes odpoledne u Budyně nad Ohří na Litoměřicku. ČTK to řekla ústecká mluvčí policie Veronika Hyšplerová.

Řidička narozená v roce 1972 havarovala před 15:00 na silnici 246 mezi Budyni nad Ohří a vesnici Nížebohy. "Z dosud nezjištěných příčin vyjela mimo komunikaci a narazila do stromu. Ve vozidle s touto řidičkou cestovaly dvě děti," uvedla Hyšplerová.

Žena i obě děti utrpěly podle krajského mluvčího záchranné služby Prokopa Voleníka velmi vážná zranění. "Ženu jsme převezli pozemní posádkou do ústeckého traumacentra. Pro děti vzlétl vrtulník letecké záchranné služby Ústí nad Labem a pražský vrtulník. Obě děti byly transportovány do jednoho z pražských traumacenter," dodal Voleník.

Další zprávy