Lublaň/Brusel/Berlín - Počet lidí, kteří míří do Evropy, v posledních týdnech roste.
Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jich z Turecka během nadcházejících čtyř měsíců přijde až 600 000.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Na řadu rozvíjejících se ekonomik, ve kterých působí Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), začíná mít negativní dopad uprchlická krize. Vyplývá to podle agentury Reuters z nejnovějšího výhledu banky. Region EBRD tvoří rozvíjející se země ve střední, východní a jižní Evropě a dále v Asii a v Severní Africe. Českou republiku výhled nezahrnuje, protože banka už Česko zařazuje mezi vyspělé ekonomiky."Uprchlická krize, která se letos vystupňovala, ovlivňuje ekonomiku řady zemí," uvedla banka. "Tento masivní příliv uprchlíků v některých případech vytváří tlak na veřejné služby, vládní finance a trhy práce," dodala.
Banka upozornila, že například Turecko podle odhadů hostí více než dva miliony uprchlíků, zatímco v Jordánsku nyní uprchlíci tvoří téměř pětinu populace. EBRD u obou těchto zemí zhoršila odhad hospodářského růstu pro příští rok. Negativní hospodářské vlivy se očekávají rovněž v Řecku, Slovinsku, Makedonii a Maďarsku, jež leží na hlavních trasách uprchlíků, píše agentura Reuters.
Šéf úřadu maďarského premiéra János Lázár dnes obvinil Německo, že hodlá Evropě vnucovat svou vůli. Podle agentury MTI řekl, že pokud Německo chce na svém území migranty, Maďarsko to bude respektovat, ale nepřipustí, aby mu někdo říkal, že má udělat to samé. Lázár tak prý reagoval na prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, podle které by imigrace měla být legalizována. Lázár dnes rovněž sdělil, že kabinet na středečním zasedání rozhodl o tom, že "krizový stav" vyhlášený ve čtyřech župách na jihu země kvůli masové migraci zůstane v platnosti.
Německo vytvoří speciální zařízení pro registraci uprchlíků, aby urychlilo repatriaci těch lidí, kteří nemají šanci získat v zemi azyl. Zpřísní také podmínky vyplácení dávek pro běžence. Dnes se na tom při jednání v Berlíně dohodli šéfové německých vládních stran, tedy kancléřka Angela Merkelová, vicekancléř Sigmar Gabriel a bavorský premiér Horst Seehofer.
"Vytvoříme speciální zařízení pro posuzování případů těch běženců, kteří pocházejí z bezpečných zemí. Azylové řízení se díky tomu zrychlí," řekla Merkelová na tiskové konferenci po jednání. Uprchlíci ze zemí, které Německo označuje za bezpečné, mají jen minimální šanci azyl získat.
Kancléřka také uvedla, že uprchlíci budou mít nárok na sociální dávky teprve v okamžiku, kdy podají žádost o azyl. Dosud Německo vydávalo dávky od okamžiku vstupu běženců do země. Vláda už dříve schválila, že většina dávek bude poskytována ve věcné podobě místo přímo v penězích
Švédská vláda nemůže nově příchozím uprchlíkům zaručit, že pro ně najde ubytování. Varoval před tím dnes švédský ministr spravedlnosti a pro migraci Morgan Johansson. Kvůli nedostatku kapacit se padesátku uprchlíků chystá vládní migrační úřad ubytovat na recepci svého sídla ve Stockholmu, informovala agentura Reuters.
Švédský migrační úřad odhaduje, že letos do země přijde až 190 000 žadatelů o azyl, což je dvojnásobek oproti dosud rekordním číslům z počátku 90. let.
"Hlavním problémem dnes je, že počet žadatelů o azyl roste rychleji, než kolik můžeme zařídit ubytovacích míst," řekl Johansson. "Švédsko už nemůže zaručit ubytování každému, kdo přijde. Ti, kteří přicházejí, by mohli být konfrontováni se zprávami, že není kde se ubytovat," dodal ministr.
Úřad se už chystá tisícovky uprchlíků ubytovat ve vytápěných stanech. Někteří by mohli být posláni do míst, jako jsou lyžařská střediska nebo zábavní parky.
Švédská vláda se už obrátila na Evropskou unii s žádostí o přerozdělení části uprchlíků, kteří přišli na švédské území, mezi další země EU. Stockholm ale neupřesnil, kolik migrantů by chtěl do jiných zemí poslat.
"Domníváme se, že součástí tohoto systému přerozdělení by neměly být jen Řecko a Itálie, ale také Švédsko. Řekl jsem předsedovi Evropské komise (Jeanu-Claudeovi) Junckerovi a předsedovi Evropské rady (Donaldu) Tuskovi, že musejí počítat s tím, že předložíme žádost v tomto smyslu," uvedl už v pondělí švédský premiér Stefan Löfven.
Evropská unie chce, aby mohla snáze vracet neúspěšné žadatele o azyl z Pákistánu. Dnes o tom podle agentury DPA s představiteli této asijské země jednala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová během schůzky zástupců 51 evropských a asijských států.
Podle evropského statistického úřadu Eurostat jsou v poslední době Pákistánci sedmou největší skupinou žadatelů o azyl. Mezi druhým čtvrtletím loňského roku a druhým čtvrtletím letošního roku přijaly úřady členských zemí EU skoro 25 400 žádostí o azyl od pákistánských občanů, z toho více než čtvrtinu vyřídily kladně.
Unie má už několik let s Pákistánem podepsanou dohodu ohledně navracení migrantů, nicméně podle zástupců EU to není vždy bez problémů. Podle Mogheriniové jde o to, aby vše "šlo hladce".
Na most přes dálnici A46 na západě Německa někdo vyvěsil transparent s kontroverzním sloganem vybízejícím k uctívání Alláha. Úřady ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko vyšetřují, kdo za úterním incidentem stojí. Na mostě ve městě Hilden byly v úterý ráno k vidění nápisy, které podle düsseldorfské policie v dopravní špičce zaregistrovalo a nahlásilo policii několik řidičů. "Vaše děti se budou modlit k Alláhovi, nebo zemřou," napsal neznámý pachatel nebo pachatelé.
"Okamžitě jsme tam poslali naše lidi," citovala DPA policejního mluvčího. Transparent byl zabaven. Podle serveru RP Online se podobné plakáty objevily i v jiných spolkových zemích, například v Bádensku-Württembersku. U města Sindelfingen tam nedávno nad dálnici A6 vyvěsil plakát se stejným zněním, jako nyní u Hildenu. Není jasné, zda jsou dálniční transparenty, obsahující gramatické chyby, dílem radikálních muslimů, nebo naopak odpůrců islámu a přistěhovalců.
Kvůli stávce lodní dopravy v Řecku se na jeho ostrovech na východě Egejského moře začali více hromadit uprchlíci, kteří do země míří ze sousedního Turecka. Podle médií je nyní na ostrovech kolem 15 000 až 25 000 migrantů.
Zablokovány jsou tři trajekty vyhrazené v posledních měsících jen pro převoz běženců do kontinentálního Řecka, odkud pak pokračují po takzvané balkánské trase dál do nitra Evropy. Lodní provoz byl zastaven na protest proti úsporným opatřením vlády, kterými je podmíněn již třetí záchranný program mezinárodní finanční pomoci zadlužené zemi.
Syřané mezi uprchlíky...
Propelled by fear and desperation, Syrians have been a main component in the refugee crisis https://t.co/zYLvnc14RK pic.twitter.com/5gftKJkQF6
— The New York Times (@nytimes) November 5, 2015
Německá vládní koalice se blíží dohodě o podobě azylové politiky. S odvoláním na zdroje z vládních stran o tom dnes informovala německá média, podle nich by v nějaké formě měly na německých hranicích vzniknout tranzitní zóny pro registraci běženců.
O situaci od dnešních 14:00 jednají šéfové vládních stran: kancléřka Angela Merkelová, vicekancléř Sigmar Gabriel a bavorský premiér Horst Seehofer.
Evropská komise očekává, že do EU do roku 2017 dorazí okolo 3 milionů žadatelů o azyl. Pokud se je podaří začlenit do pracovního života, mohou v dlouhodobém horizontu pozvednout ekonomický výkon EU a dokonce i zlepšit stav veřejných financí, cituje ze zveřejněné zprávy agentura Reuters.
V rámci simulace ekonomického vývoje se počítalo s milionem žadatelů o azyl, kteří do EU dorazí tento rok, dalším 1,5 milionu v roce 2016 a půl milionem lidí v roce 2017.
Příliš málo zemí EU zatím podalo pomocnou ruku Srbsku, Slovinsku a Chorvatsku, které se potýkají s návalem uprchlíků. Tvrdí to Evropská komise s tím, že evropské státy tak nenaplňují závazky, na kterých se dohodly letos v září.
Pomoc zatím podle serveru The Guardian poskytlo jen deset zemí: Rakousko, Německo, Česká republika, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Maďarsko, Slovensko, Velká Británie a Rumunsko.
Nejurgentněji zasaženým zemím přitom stále chybí i základní položky, jakými jsou například deky, postele, lékárničky a nádoby na vodu, uvedl server.
Podle hlavy slovenského státu musí být princip sjednocené a svobodné Evropy nepostradatelným i pro státy ve středoevropském regionu.
"Nezapomínejme na naši pohnutou minulost. Díky znovusjednocení Evropy byl potenciálně nestabilní region připojen k Západu. Jsem přesvědčen, že zakladatelé visegrádské spolupráce to rovněž měli na mysli, když pevně věřili, že nikdy nedovolíme návrat temné minulosti rozdělování," uvedl Kiska.
Slovenský prezident prohlásil, že Evropa se v současnosti potýká s mnoha vážnými problémy a že krize se stala rutinou. V této souvislosti zmínil finanční problémy Řecka, intervenci Ruska na Ukrajině a stávající migrační vlnu, kterou označil za jednu z nejvážnějších krizí současné doby.
Státy visegrádské čtyřky (V4) by se podle slovenského prezidenta Andreje Kisky neměly dostat do pozice, že kvůli sobeckým zájmům budou vystupovat vůči EU.
"Bylo by proti našemu společnému zájmu, kdybychom proměnili střední Evropu v seskupení, které dělá v EU potíže a které spojuje nepodstatná, sobecká a krátkozraká politická agenda zaměřená na kritiku Bruselu," řekl na mezinárodní konferenci v Bratislavě.
Dokument úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky najdete zde.
Winterization Plan for the #RefugeeCrisis in #Europe https://t.co/NKdDSKF5nc pic.twitter.com/i7h6ILVdte
— Babar Baloch (@BabarBloch) November 5, 2015
Podle UNHCR bude na "plán připravenosti na zimu" zapotřebí celkem 96,15 milionu dolarů, a to včetně finanční pomoci Řecku, Makedonii, Srbsku či Chorvatsku.
Turecko je zemí, kde momentálně nedobrovolně pobývají více než dva miliony Syřanů, kteří z rodné země prchli před vleklou občanskou válkou.
Přes milion lidí se uchýlilo do Libanonu, kde dokonce tvoří čtvrtinu až pětinu populace.
Předpovědi úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky naznačují, že mezi listopadem a únorem denně do zemí Evropské unie zamíří na 5000 lidí.
Rostoucí příliv uprchlíků byl zaznamenán už během října, kdy Středozemní moře překonalo odhadem 218 000 lidí, tedy zhruba tolik, co za celý rok 2014.
Z Turecka přijede do Evropy v příštích čtyřech měsících na 600 000 migrantů, odhadují podle agentury AFP experti OSN.
#BREAKING UN expects 600,000 migrant arrivals from Turkey over next 4 months
— Agence France-Presse (@AFP) November 5, 2015
Kvůli stávce lodní dopravy v Řecku se na jeho ostrovech na východě Egejského moře začali více hromadit uprchlíci, kteří v počtu desítek tisíc do země míří ze sousedního Turecka.
Zablokovány jsou i tři trajekty vyhrazené v posledních měsících jen pro převoz běženců do kontinentálního Řecka, odkud pak pokračují po takzvané balkánské trase dál do nitra Evropy.
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic informovala, že jejich loď Dignity 1 zachránila ve Středomoří další uprchlíky.
BREAKING: The #Dignity1 has just rescued the #people on this boat from the cold, grey waters of the #Mediterranean pic.twitter.com/13UGGaD90a
— MSF Sea (@MSF_Sea) November 5, 2015
Získat ruská víza nebývá pro Syřany problém a obejdou se i bez služeb převaděčů. Nevýhodou je drsnější, mrazivé počasí, jakož i skutečnost, že Rusové nepouštějí přes hranice do Norska pěší, a tak si uprchlíci musejí opatřit alespoň jízdní kolo. Pokud se kola v Murmansku vyprodají, běženci se před hranicemi hromadí.
Již více než 2500 běženců ze Sýrie, Afghánistánu a dalších zemí překročilo v uplynulých třech měsících rusko-norské hranice.
Uvedl to ruský zpravodajský server FlashNord s odvoláním na zdroj z pohraniční služby, která je v Rusku součástí tajné služby FSB. Loni této trasy využila jen asi desítka lidí.
Celkový počet mrtvých ve Středomoří překročil 3000. Podívejte se v grafice Aktuálně.cz na tragickou bilanci cesty za lepším životem.
Rizika cesty přes moře ukazují data z projektu themigrantsfiles.com, který sleduje veškeré případy úmrtí běženců na cestě do Evropy.
List poznamenává, že jen letos utonulo ve vodách Egejského moře bezmála 500 lidí, kteří se vydali na nebezpečnou cestu z Turecka právě na řecké ostrovy.
Jen za poslední měsíc se u břehů Lesbu utopilo přinejmenším 80 lidí, včetně mnoha dětí. Ve středu vytáhla pobřežní stráž z vody pět lidí, včetně ženy a dvou dětí.
Místní márnice je přeplněná - momentálně je tam uskladněno na pět desítek těl. Koroner Thodoris Noussios vypověděl, že kromě vnitřních prostor musely být ostatky uloženy i do mrazícího kontejneru, který márnici darovali soukromí dárci. "Těla tu zůstanou, dokud neskončí identifikace," vysvětlil. "Tato tragédie musí skončit."
Na řeckém ostrově Lesbos dochází místo, kam lze pochovávat mrtvé, píše řecký list Kathimerini. Mnoho těl se totiž nepodaří identifikovat, aby si je mohly převzít rodiny, a tak jsou k poslednímu odpočinku využívány místní hřbitovy.
"Doufáme, že úřady budou schopny najít brzy řešení," neskrývá naději Effi Latsoudi, člen organizace, která na Lesbu uprchlíkům pomáhá.
Lesvos running out of space to bury the dead https://t.co/SOouFBoDWW pic.twitter.com/tF9SBlwlUt
— Kathimerini English (@ekathimerini) November 5, 2015
Česká vláda vzkázala do Bruselu, že se chová solidárně jak k uprchlíkům, kteří míří kvůli válečným konfliktům do Evropy, tak k zemím, které se s imigrační vlnou potýkají.
Premiér Bohuslav Sobotka dopisem informoval šéfa Evropské komise Jean-Clauda Junckera o pondělním rozhodnutí vlády poslat ještě letos do fondů a institucí zaměřených na řešení příčin migrační krize a humanitární pomoc 105 milionů korun a příští rok na stejný účel vyčlenit 68 milionů.
Ze srbsko-chorvatského hraničního přechodu Berkasovo-Bapska odjede většina ze zhruba pěti desítek dobrovolníků, protože tamní základnou už uprchlíci na cestě do EU neprocházejí.
Srbové nově odvážejí migranty do města Šíd, vzdáleného asi sedm kilometrů od hranice. Tam je nádraží, odkud jezdí vlaky do Slavonského Brodu v Chorvatsku, kde se nachází nový zimní tranzitní tábor.
K většímu zapojení mezinárodního společenství do řešení migrační krize vyzvali ve středu i předseda Evropské rady Donald Tusk a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle nich je nezbytné, aby ruku k dílu přiložila například skupina nejvyspělejších zemí G20.
Ve snaze zmírnit příliv migrantů do Evropy a pomoci lidem v krizových oblastech navýšila německá vláda objem finančních prostředků na humanitární pomoc v zahraničí. Ministerstvo zahraničí dostalo navíc 75 milionů eur (2,1 miliardy Kč). Další peníze z rozpočtu navíc ale dostanou letos například i kriminalisté či úřad spravující záležitosti migrantů a uprchlíků.
Ministerstvo zahraničí dodatečné peníze pošle pravděpodobně z velké části na konta Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR).
Jak to vypadá v Bělé? Pákistánec Farid v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje šestiměsíční strastiplnou cestu z Pákistánu až do Česka, kde jej zadržela cizinecká policie.
Podmínky v detenčních zařízeních kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová, nelíbí se ani některým ministrům nebo neziskovým organizacím. Česko za přístup k běžencům pokáral i Vysoký komisař OSN pro lidská práva.
Podle ministra Chovance zařízení splňují standard 21. století. Podmínky pro pobyt uprchlíků se podle ministra zlepšují.
Ministr vnitra Milan Chovanec dnes předvede velvyslancům evropských zemí detenční zařízení pro uprchlíky v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku.
Tábor, kritizovaný kvůli údajně špatnému přístupu k běžencům, si prohlédne také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která má v gesci ochranu dětí. Mimořádně se do střeženého areálu dostanou i novináři. Chovanec kritiku přístupu Česka k uprchlíkům dlouhodobě odmítá.
Německá armáda ztrojnásobí počet vojáků nasazených k řešení uprchlické krize, jejich počet vzroste na 18 000. V televizi n-tv to oznámila ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Armáda v Německu zajišťuje především budování a provoz ubytoven pro běžence.
Podle ministryně by mělo rozšířené nasazení vojáků ulehčit práci dobrovolníkům, kteří se o běžence starají a často jsou na hranici svých možností. "Dobrovolníci také nutně potřebují přestávky. Chceme, aby si mohli i na delší dobu odpočinout."
Nejprve krátký souhrn středečního dění:
Rozkoly v Německu kvůli přílivu uprchlíků neberou konce. Spolková země Bavorsko, kam míří vůbec nejvíc běženců, připravuje ústavní žalobu na vládu kancléřky Angely Merkelové.
Z Řecka odletěla do Lucemburska skupina několika desítek běženců. Stále jde ale jen o zanedbatelné množství. Evropská komise chce přerozdělit 160 000 lidí, ale místa má jen pro necelou tisícovku. A do nových zemí odletělo jen něco málo přes stovku lidí.
Švédsko se obrátí na Evropskou unii s žádostí o přerozdělení části uprchlíků, kteří přišli na jeho území, mezi další země EU. Prohlásil to premiér Stefan Löfven.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
