Vládní strana v Zimbabwe připravuje odvolání prezidenta Mugabeho, stále ho zadržuje armáda

ČTK ČTK
17. 11. 2017 14:20
Vojáci s autoritativní hlavou státu vyjednávají o odstoupení. Do země se vrátil Mugabeho rival Emmerson Mnangagwa, kterého si armáda zřejmě přeje jako nového prezidenta.
Zimbabwský prezident Robert Mugabe na starší fotografii.
Zimbabwský prezident Robert Mugabe na starší fotografii. | Foto: Reuters

Harare - Zimbabwská vládní strana chce odvolat prezidenta Roberta Mugabeho, pokud sám nerezignuje. S odkazem na vysokého činitele strany o tom informovala agentura Reuters.

Mugabeho od středy zadržuje armáda, která v zemi de facto převzala moc. Vojáci s autoritativním šéfem státu vyjednávají o jeho odstoupení. Do země se vrátil Mugabeho rival Emmerson Mnangagwa, kterého si armáda zřejmě přeje jako nového prezidenta.

Vůdci vládní strany Africký národní svaz Zimbabwe - Vlastenecká fronta (ZANU-PF) by se v pátek měli sejít, aby připravili rezoluci o odvolání Mugabeho, a umožnili tak zahájit proces sesazení, napsal Reuters. "Není cesty zpět," prohlásil stranický zdroj, jenž si přál zůstat v anonymitě.

Konec Mugabeho v čele strany požaduje všech deset provinčních poboček ZANU-PF. Podle agentury AP to tvrdí zimbabwský činitel spojený s touto vládní stranou, který žije v Británii. Napsal to také soukromý zimbabwský deník NewsDay.

Armáda podle agentury AP uvedla, že v rozhovorech s Mugabem dosáhla významného pokroku ohledně prezidentova odchodu. Předák vlivných válečných veteránů podpořil zásah vojáků a řekl, že Mugabe nezůstane ve funkci. Třiadevadesátiletá hlava státu ale podle něj požádala ještě o několik dalších dní až měsíců. K demisi Mugabeho vyzval prezident sousední Botswany Ian Khama.

Zimbabwský prezident se v pátek poprvé od převratu objevil na veřejnosti, když zavítal na univerzitu v metropoli Harare, kde se konalo slavnostní předávání diplomů. Mugabe však neučinil žádné prohlášení.

Mnangagwa se vrátil ve čtvrtek do Zimbabwe, sdělil agentuře AFP zdroj z jeho okolí. Mugabe 6. listopadu odvolal Mnangagwu z funkce viceprezidenta, což vyvolalo současnou krizi. Ministr informací tehdy uvedl, že Mnangagwa jevil "známky neloajálnosti".

O Mnangagwovi se v minulosti hovořilo jako o možném Mugabeho nástupci. Byl dlouholetým spolupracovníkem hlavy státu a někdejším šéfem bezpečnosti a těší se popularitě mezi armádními generály a válečnými veterány. Reuters již dříve napsal, že armáda chce Mnangagwu v čele země.

Armáda, která má pod kontrolou Harare, oznámila, že pokračuje v zatýkání lidí blízkých prezidentovi a jeho manželce Grace. Reuters uvedl, že hlavním cílem armádní intervence je pravděpodobně zabránit Mugabemu, aby předal moc své dvaapadesátileté choti. Ta má podporu zejména mládežnického křídla ZANU-PF.

Ve čtvrtek agentury informovaly, že Mugabe nadále tvrdí, že zůstává jediným legitimním vládcem země, a nemíní dobrovolně odstoupit před volbami naplánovanými na příští rok.

Mugabe řídil bývalou britskou kolonii na jihovýchodě Afriky od získání nezávislosti v roce 1980. Zimbabwe již řadu let sužuje hluboká ekonomická i politická krize. Země se potýká s vysokou nezaměstnaností, hyperinflací, nedostatkem potravin i hotovosti. Proti Mugabemu se konaly opakované demonstrace, které někdy přerostly v násilnosti.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy