Žijí v pralese a čelí genocidě. Nový prezident chce "pobrazilštit" izolované kmeny

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
4. 1. 2019 20:07
Kmen Kawahiva čítá jen pár desítek jedinců žijící v hlubinách amazonského pralesa v Brazílii. Okolnímu světu se vyhýbají a ten se o jejich existenci dověděl teprve před dvaceti lety. Pravděpodobně jedinou civilizaci, se kterou se kdy setkali, představují nelegální těžaři, kteří kácí lesy a postupně jim ubírají jejich přirozené životní prostředí. V roce 2001 se kmen Kawahiva dostal pod ochranu brazilských úřadů a teprve před pár lety úřady umožnily vznik chráněné rezervace. Od nástupu Jaira Bolsonara do prezidentského křesla prvního ledna jim ale hrozí vyhubení.
Brazilští domorodí obyvatelé
Brazilští domorodí obyvatelé | Foto: ČTK

Jeden z asi stovky izolovaných a nikdy nekontaktovaných kmenů, které podle odborníků z mezinárodní organizace Survival International v Brazílii dnes existují, se už jednou dostal na pokraj vymření. V roce 2005 dokonce brazilská vláda vedla vyšetřování možné genocidy. Tu měli mít na svědomí farmáři a dřevorubci. Nikoho se ale kvůli nedostatku důkazů nepodařilo dostat před soud.

Teď, když se Jair Bolsonaro rozhodl předat pravomoci vytvářet a regulovat indiánské rezervace ministerstvu zemědělství, na které má obrovský vliv těžařská lobby, jim znovu hrozí zánik.

Nikdo nebude moci ochránit obyvatele pralesa, po staletí žijící tradičním způsobem života, před bagry a motorovými pilami dřevorubců.

"(Bolsonaro) představuje institucionalizaci genocidy v Brazílii," míní koordinátor Asociace domorodých národů Brazílie Dinamã Tuxá. Bolsonaro se ale na kritiku neohlíží. Jeho mluvčí se nechal slyšet, že brazilská vláda má "mnohem důležitější věci k vyřešení", napsal americký deník New York Times.

Lidé z kmene Kawahiva žijí na území brazilského státu Mato Grosso, což je jeden z vůbec nejvíce násilím sužovaných regionů v zemi. Naprostá většina ekonomického příjmu v tomto státě pochází z nelegální těžby dřeva. Ještě v prosinci podnikla národní Nadace pro ochranu indiánů (FUNAI) ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí akci na jejich ochranu a z oblasti vypověděla několik skupin nelegálních farmářů.

Uděláme z nich Brazilce

Teď ale panují obavy, že podobné akce s novým prezidentem ve funkci nebudou možné.

"Více než 15 procent státního území je vymezeno jako území domorodých kmenů. V těchto izolovaných oblastech Brazílie žije méně než milion lidí, kteří jsou ve skutečnosti využíváni a manipulováni nevládními organizacemi. Společně tyto obyvatele integrujeme a budeme s nimi jednat jako se všemi ostatními Brazilci," napsal Bolsonaro na Twitter hned druhý den po nástupu do funkce.

Nikdy nekontaktovaným kmenům v Amazonii hrozí při střetu s civilizací největší nebezpečí z chorob, na které nejsou zvyklí a nemají proti nim obranné látky.

Nový brazilský prezident chce podle svých slov hlavně zlepšit ekonomickou situaci v zemi, která má spoustu přírodního bohatství. Od poslední ekonomické krize před čtyřmi lety získávají politici upřednostňující těžbu před ochranou deštného pralesa stále více podpory.

Tři stovky amazonských kmenů

V Brazílii dnes žije podle organizace Survival International téměř 900 tisíc členů původních domorodých kmenů, což je méně než půl procenta populace. Tvoří asi 300 kmenů a hovoří více než 270 jazyky.

Během vlády vojenské junty, která v Brazílii vládla od 60. let, jejich populace klesla na pouhých 100 tisíc jedinců. Spousta kmenů byla nuceně začleněna do většinové společnosti. S novou ústavou z roku 1988 byla ale původním obyvatelům zaručena alespoň nějaká ochrana. Úřady vymezily na 600 chráněných území po celé zemi, která jsou teď v ohrožení.

Podle ochránců životního prostředí právě původní obyvatelé Amazonie představují nejlepší ochránce tropického pralesa a jeho rozmanitosti.

Video: Kamery zachytily posledního člena nikdy nekontaktovaného amazonského kmene

Kamery zachytily posledního člena nikdy nekontaktovaného amazonského kmene
 

Právě se děje

Další zprávy