Žijí v pralese a čelí genocidě. Nový prezident chce "pobrazilštit" izolované kmeny

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
4. 1. 2019 20:07
Kmen Kawahiva čítá jen pár desítek jedinců žijící v hlubinách amazonského pralesa v Brazílii. Okolnímu světu se vyhýbají a ten se o jejich existenci dověděl teprve před dvaceti lety. Pravděpodobně jedinou civilizaci, se kterou se kdy setkali, představují nelegální těžaři, kteří kácí lesy a postupně jim ubírají jejich přirozené životní prostředí. V roce 2001 se kmen Kawahiva dostal pod ochranu brazilských úřadů a teprve před pár lety úřady umožnily vznik chráněné rezervace. Od nástupu Jaira Bolsonara do prezidentského křesla prvního ledna jim ale hrozí vyhubení.
Brazilští domorodí obyvatelé
Brazilští domorodí obyvatelé | Foto: ČTK

Jeden z asi stovky izolovaných a nikdy nekontaktovaných kmenů, které podle odborníků z mezinárodní organizace Survival International v Brazílii dnes existují, se už jednou dostal na pokraj vymření. V roce 2005 dokonce brazilská vláda vedla vyšetřování možné genocidy. Tu měli mít na svědomí farmáři a dřevorubci. Nikoho se ale kvůli nedostatku důkazů nepodařilo dostat před soud.

Teď, když se Jair Bolsonaro rozhodl předat pravomoci vytvářet a regulovat indiánské rezervace ministerstvu zemědělství, na které má obrovský vliv těžařská lobby, jim znovu hrozí zánik.

Nikdo nebude moci ochránit obyvatele pralesa, po staletí žijící tradičním způsobem života, před bagry a motorovými pilami dřevorubců.

"(Bolsonaro) představuje institucionalizaci genocidy v Brazílii," míní koordinátor Asociace domorodých národů Brazílie Dinamã Tuxá. Bolsonaro se ale na kritiku neohlíží. Jeho mluvčí se nechal slyšet, že brazilská vláda má "mnohem důležitější věci k vyřešení", napsal americký deník New York Times.

Lidé z kmene Kawahiva žijí na území brazilského státu Mato Grosso, což je jeden z vůbec nejvíce násilím sužovaných regionů v zemi. Naprostá většina ekonomického příjmu v tomto státě pochází z nelegální těžby dřeva. Ještě v prosinci podnikla národní Nadace pro ochranu indiánů (FUNAI) ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí akci na jejich ochranu a z oblasti vypověděla několik skupin nelegálních farmářů.

Uděláme z nich Brazilce

Teď ale panují obavy, že podobné akce s novým prezidentem ve funkci nebudou možné.

"Více než 15 procent státního území je vymezeno jako území domorodých kmenů. V těchto izolovaných oblastech Brazílie žije méně než milion lidí, kteří jsou ve skutečnosti využíváni a manipulováni nevládními organizacemi. Společně tyto obyvatele integrujeme a budeme s nimi jednat jako se všemi ostatními Brazilci," napsal Bolsonaro na Twitter hned druhý den po nástupu do funkce.

Nikdy nekontaktovaným kmenům v Amazonii hrozí při střetu s civilizací největší nebezpečí z chorob, na které nejsou zvyklí a nemají proti nim obranné látky.

Nový brazilský prezident chce podle svých slov hlavně zlepšit ekonomickou situaci v zemi, která má spoustu přírodního bohatství. Od poslední ekonomické krize před čtyřmi lety získávají politici upřednostňující těžbu před ochranou deštného pralesa stále více podpory.

Tři stovky amazonských kmenů

V Brazílii dnes žije podle organizace Survival International téměř 900 tisíc členů původních domorodých kmenů, což je méně než půl procenta populace. Tvoří asi 300 kmenů a hovoří více než 270 jazyky.

Během vlády vojenské junty, která v Brazílii vládla od 60. let, jejich populace klesla na pouhých 100 tisíc jedinců. Spousta kmenů byla nuceně začleněna do většinové společnosti. S novou ústavou z roku 1988 byla ale původním obyvatelům zaručena alespoň nějaká ochrana. Úřady vymezily na 600 chráněných území po celé zemi, která jsou teď v ohrožení.

Podle ochránců životního prostředí právě původní obyvatelé Amazonie představují nejlepší ochránce tropického pralesa a jeho rozmanitosti.

Video: Kamery zachytily posledního člena nikdy nekontaktovaného amazonského kmene

Kamery zachytily posledního člena nikdy nekontaktovaného amazonského kmene | Video:
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy