Jeruzalém - Izraelce čekají pompézní oslavy čtyřiceti let sjednocení Jeruzaléma. I nadále se však ptají: Jaká bude budoucnost města?
Obyvatelé židovského státu ho považují za své nedělitelné a věčné hlavní město. S tím ale nepočítají Palestinci. Východní část Jeruzaléma má být podle nich metropolí palestinského státu.
Jeruzalém, město všech
Důvodů je hned několik. Pro vyznavače islámu je Jeruzalém po Mekce a Medině třetím nejsvětějším místem.
Město je však nejposvátnějším místem judaismu a Zeď nářků nejdůležitější památkou židovského Jeruzaléma. A jako místo ukřižování Ježíše Krista je Jeruzalém důležitý i pro křesťany.
Den Jeruzaléma
- V Izraeli je Den Jeruzaléma státní svátek. Oslavy začínají 28. den židovského měsíce ijaru, což letos připadá na 15. květen.
- Pozváno bylo víc než 100 zahraničních zastupitelských misí, ale zatím jenom 20 z nich pozvání přijalo.
- Izrael za šestidenní války v roce 1967 obsadil západní břeh Jordánu, pásmo Gazy, syrské Golanské výšiny, Sinajský poloostrov a východní Jeruzalém.
Rozhodování o osudu města tak nebude jednoduché.
"Židé snili o návratu do svého historického hlavního města," říká pro deník New York Times bývalý izraelský velvyslanec v USA Dore Gold s tím, že i východního Jeruzaléma se Izraelci jen těžko vzdají.
A to přesto, že počet Palestinců žijících ve městě rok od roku stoupá.
Arabů přibývá, Židé se stěhují pryč
Přestože se čtyři desetiletí Izrael snažil o výstavbu židovských čtvrtí na východě Jeruzaléma a naopak o restrikci výstavby v arabských částech města, tlaku rostoucí arabské populace čelit nedokáže.
Složení obyvatelstva se tak pomalu, ale jistě mění. Zatímco v roce 1967 tvořili Židé 74 procent obyvatel města, nyní je to pouze 66 procent. Podle posledních oficiálních statistik z roku 2005 žije v Jeruzalémě 475 tisíc Židů a 245 tisíc Arabů.
Stále více obyvatel Izraele se však stěhuje na pobřeží.
"Jeruzalém se stal příliš extrémním, a tak jsme se rozhodli odejít," říká Alona Angelová, která v Jeruzalémě žila více než třicet let. Odešla kvůli tlaku ultraortodoxních Židů, jejichž počet ve městě roste.
Jeruzalém je náš, ale žít tam nechceme
Jeden z průzkumů také ukázal, že Izraelci nemají v případě Jeruzaléma jasno.
Šedesát procent Izraelců se nechce vzdát kontroly nad městem, ale 78 procent současně nehodlá v Jeruzalémě žít. Lákadla, která do města ženou Araby, totiž pro Izraelce již dávno nejsou dostačující.
Jeruzalém je pro ně město chudoby a politických a náboženských potyček. Naopak Palestinci v něm vidí prosperitu, bohatsví a pracovní možnosti.
"Lidé se chtějí jít do Jeruzaléma modlit, ale nemohou, protože jim izraelská vláda brání ve vstupu," říká Rami Nasralláh, poradce bývalého premiéra Ahmada Kuráji. "Jeruzalém to tak dělá v jejich očích ještě důležitějším."
Svět protestuje, oslav se neúčastní
Budoucnost Jeruzaléma je tak jedním z neproblematičtějších bodů izraelsko-palestinského konfliktu.
Dokazuje to i postoj západních politiků k dnešnímu Dni Jeruzaléma a čtyřicátému výročí jeho sjednocení. Velkolepé oslavy, kterých se zúčastní špičky izraelského veřejného života, nebude pozorovat ani jeden ze zástupců evropských zemí a USA.
Neuznávají totiž izraelské rozhodnutí z roku 1967, jímž židovský stát po takzvané šestidenní válce východní část Jeruzaléma připojil ke svému území.
Za nedělitelné a věčné hlavní město Izraele jej vyhlásil v roce 1980. OSN ale tyto kroky neuznává a naprostá většina zemí má kvůli sporům o status města velvyslanectví v Tel Avivu.
Palestinci protestují proti židovské výstavbě ve východní části, protože stále počítají s tím, že jim bude navrácena a že se stane hlavním městem jejich budoucího státu.
