New York/Cambridge - Výzkum vlivu zadržování moči na pozornost či zívání u želv jsou mezi letošními vítězi žertovných Nobelových cen. Takzvané Ig Nobel Prizes se na Harvardově univerzitě udělovaly již po jednadvacáté.
Mezi vítěze se dostal i starosta litevského Vilniusu Arturas Zuokas. Obdržel cenu za mír za svou názornou ukázku řešení problému luxusních aut zaparkovaných v rozporu se zákonem. Jeho receptem je přejet tyto vozy tankem.
Žertovnou cenu za matematiku naopak obdržela skupina lidí. Nešlo nicméně o výzkumný tým, ale o samostatně bádající jednotlivce, kteří se v různých dobách pustili do výpočtů dne, kdy nastane konec světa. Jedním z nich byla Credonia Mwerindeová z Ugandy, podle níž měl svět skončit v roce 1999. Porota na úsilí její i dalších ocenila především to, že "naučili svět být opatrný při tvorbě matematických domněnek a výpočtů".
Skupina badatelů - tentokráte spolupracujících - vedených Peterem Snyderem z prestižní Brownovy univerzity pak získala cenu za svůj výzkum účinků zadržování moči. Účastníci experimentu dělali počítačový test a pak pravidelně pili čtvrtlitrové sklenky vody. Vědci zkoumali, jak bobtnající močové měchýře zkoumaných ovlivňují jejich pozornost a paměť.
Přehledně:
- FYZIOLOGIE - Mezinárodní tým vědců za studii "Nakažlivé zívání u želv uhlířských nepotvrzeno"
- CHEMIE - Skupina japonských vědců za určení ideální hustoty poprašku z japonského zeleného křenu wasabi pro probuzení spících lidí a uplatnění tohoto poznatku při vynálezu požárního hlásiče s wasabi.
- ZDRAVÍ - Tým vedený Peterem Snyderem z Brownovy univerzity za studium vlivu zadržování moči na pozornost.
- PSYCHOLOGIE - Karl Halvor Teigen z Oselské univerzity za snahu pochopit, proč lidé vzdychají.
- LITERATURA - John Perry ze Stanfordovy univerzity za teorii prokrastinace. Aby podle něj člověk dosahoval dobrých výsledků, měl by vždy pracovat na něčem důležitém, aby se tím vyhnul práci na něčem ještě důležitějším.
- BIOLOGIE - Australští přírodovědci Daryll Gwynne a David Rentz za zjištění, že jisté druhy brouků se snaží pářit s jistými typy australských pivních lahví.
- FYZIKA - Francouzsko-nizozemský výzkumný tým za snahu dobrat se toho, proč se diskařům při vrzích motá hlava a kladivářům ne.
- MATEMATIKA - Skupina lidí, kteří předvídali konec světa, za to, že ostatní naučili být opatrní při tvorbě matematických předpokladů a výpočtů: Američané Dorothy Martinová, která předvídala konec světa v roce 1954, Pat Robertson, jenž ho očekával v roce 1982, Elizabeth Clare Prophetová předpovídající rok 1990, Harold Camping, jenž nejprve předpověděl 6. září 1994 a pak 21. říjen 2011, Korejec Li Čang-rim s předpovědí konce světa na rok 1992, Šókó Asahara s předpovědí na rok 1997 a Uganďanka Credonia Mwerindeová očekávající konec světa v roce 1999.
- MÍR - Starosta Vilniusu Arturas Zuokas za vyřešení problému aut stojících na zákazu stání tím, že je rozdrtil tankem.
- VEŘEJNÁ BEZPEČNOST - John Senders z Torontské univerzity za experimenty, při nichž řidiči na dálnici opakovaně zaslepoval oči.
Dospěli k závěru, že tím jedno i druhé trpí. "Když musíte jít, tak musíte jít," konstatoval Snyder.
Žertovnou Nobelovku za literaturu si pak odnesl John Perry ze Stanfordovy univerzity za svou teorii prokrastinace, tedy odkládání povinností a úkolů na později. Aby podle něj člověk dosahoval dobrých výsledků, měl by vždy pracovat na něčem důležitém, aby se tím vyhnul práci na něčem ještě důležitějším.
V oboru fyziologie zase bodovali vědci, kteří zkoumali, jak moc je nakažlivé zívání u želv uhlířských. Ani jejich bádání nepřineslo šokující závěry - nijak. Cenu za biologii pak dostali Daryll Gwynne a David Rentz, kteří naopak objevili, že jistý druh brouka se snaží pářit s jistým typem australských pivních lahví.
Bezpečně tak splnili hlavní kritérium cen, které porota směřuje zejména vědeckým projektům, které "nelze reprodukovat a které by ani reprodukovány být neměly". Ceny, jež pravidelně předávají skuteční držitelé Nobelových cen, organizuje časopis Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu). Kromě jiného jimi také chce propagovat vědu.
Šéf časopisu a duchovní otec žertovných Nobelovek Marc Abrahams přitom říká, že porotci vždy stráví většinu roku probíráním se stohy papírů s nominacemi. Obvykle je jich několik tisíc. "Proces výběru nám dává dost zabrat. Někdy do něj musím zasáhnout a připomenout jim, o jakých cenách se to vlastně hádají," řekl agentuře AP.
Abrahamsovým favoritem z letošního ročníku byl výzkum Johna Senderse z Torontské univerzity v Kanadě. Se svým týmem zkoumal vliv helmy s pravidelně se zavírajícím neprůhledným hledím na pozornost řidiče při řízení. Řidič si podle Abrahamse vedl překvapivě dobře. A vědci dostali cenu za veřejnou bezpečnost.
