Konkrétně se afghánské ženy strachují, že by mírová jednání mohla vést ke znovunastolení vlády Tálibánu, který v zemi vládl od poloviny 90. let do roku 2001. Hnutí se řídilo radikálním výkladem islámského práva a diskriminovalo ženy, které zcela vytlačilo z veřejného prostoru.

Za hashtagem #MyRedLine stojí šestadvacetiletá novinářka Farahnaz Forotanová, která kampaň rozjela letos v březnu. Podle svých slov chce vyjednavače dohody mezi USA a Tálibánem upozornit na to, že míru nemohou dosáhnout na úkor žen.

"Nechci být brána jako něčí sestra nebo dcera. Chci být chápána jako lidská bytost," uvedla pro deník The New York Times Forotanová.

Ženy mají k hashtagu #MyRedLine napsat, co by ony samy považovaly za překročení pomyslné červené linie. Internetové hnutí je aktivní hlavně na Twitteru, kde se hashtag šíří i v arabštině jako #خط_سرخ_من. 

Sama Forotanová za nejstěžejnější považuje svobodu vyjadřování. Symbolem svobody slova je pro ni coby žurnalistku psací pero.

Mladá novinářka se se svou kampaní dočkala minulý měsíc podpory i od afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního, který se nechal slyšet, že jeho pomyslnou "červenou linií" jsou práva žen jako taková. 

Související

Psala o právech žen a čelila výhrůžkám. Novinářku zastřelili za bílého dne v Kábulu

Dosah kampaně ještě zvyšuje fakt, že ji finančně podporuje i agentura OSN - UN Women. Ta vznikla v roce 2011 a usiluje právě o lepší postavení žen ve světě. Farahnaz Forotonová se ale nespoléhá jen na sílu internetu. Osobně objíždí jednotlivé provincie Afghánistánu, kde se svou novou prací seznamuje jak ženské, tak mužské obyvatelstvo.

Ani řadě afghánských mužů totiž není lhostejné, že by opačné pohlaví přišlo o svá práva. Bojí se totiž o budoucnost svých dcer, manželek i sester. K hnutí se skrze krátké video na Twitteru připojil například politik Timor Šaran, který v současné vládě premiéra Abdulláha Abdulláha působí jako náměstek na ministerstvu policejních a technických záležitostí. 

Nazývají nás prostitutkami 

Ani v nynější afghánské společnosti se ale nedá mluvit o rovnosti pohlaví. S nástupem Tálibánu by ale budoucnost byla ještě mnohem temnější. "Ani dnes se nemůžeme procházet po ulici bez toho, aby nás někdo neobtěžoval. Lidé nás nazývají prostitutkami nebo těmi, co jsou ovlivněné Západem, ty z té "generace demokracie"," popsala Forotanová.

Když mezinárodní koalice vedená Američany svrhla v roce 2001 režim Tálibánu, jedním z hlasitých požadavků veřejnosti bylo zejména zlepšení postavení žen. To se ale za ta léta povedlo jen do určité míry. Na jednu stranu mnoho dívek získalo přístup ke vzdělání, ženy si vydobyly místa v politice a obecně se jim otevřely lepší pracovní možnosti.

Na druhou stranu se ale Afghánistán i dnes tradičně umisťuje na nejnižších příčkách v hodnocení postavení žen. Například v roce 2018 představoval Afghánistán pro ženy druhou nejnebezpečnější zemí ze všech států světa. Uvádí to britská organizace Thomson Reuters Foundation. 

Stále jsou tu například běžná domluvená manželství, kdy jsou ženy donuceny provdat se třeba za svého bratrance nebo jiného mužského příbuzného. Na venkově zase dívky jejich příbuzní čas od času "darují" starším mužům výměnou za hodnotná věna. 

Co se s námi stane?

Tálibán jako takový ani jeho vliv se nepodařilo zlikvidovat ani po invazi z roku 2001. Vleklá válka v blízkovýchodní zemi tak trvá dodnes a hnutí má znovu pod palcem téměř polovinu země.

Související

Mír v Afghánistánu? Trump nechce nekonečnou válku, Tálibán má být hráz teroristům

Cílem mírových rozhovorů, které probíhají mezi zástupci USA a Tálibánu už několik měsíců, je právě snaha najít řešení letitého konfliktu. Pro Spojené státy jde o vůbec nejdelší válku, jakou kdy vedly.

Afghánky se obávají toho, co by nastalo, pokud by USA ze země stáhly své vojáky. Těch v Afghánistánu zůstává zhruba 14 tisíc. O plánu na stažení vojsk hovořila v minulosti opakovaně americká média i zdroje z Tálibánu.

Na lednových jednáních měl vzniknout také návrh dohody, který počítá se stažením zahraničních sil do 18 měsíců od podpisu dohody. Tálibán má výměnou zaručit, že se Afghánistán nestane základnou pro radikální skupiny jako Al-Káida a Islámský stát. Ty ale zatím v blízkovýchodní zemi dál operují.

"Když jsme slyšeli, že americké jednotky opustí v následujících 18 měsících Afghánistán, my dívky jsme se sebe navzájem ptali: 'Co se s námi teď stane? Lidé si už teď myslí, že jsme špatné holky, když jen tancujeme. Co se nám stane, jestli bude Tálibán součástí vlády?'" nechala se slyšet už v únoru pro deník The New York Times Kadria Azarnúšová, která se věnuje tanci. 

"Tálibán by ženám nedovolil žít plnohodnotný život," myslí si dvaadvacetiletá studentka Najiba Ebrahimiová, která podobně jako třeba Forotanová vyrostla z velké části už v době, kdy Tálibán u moci nebyl. Za červenou linii považuje skutečnost, že je rovnocennou členkou společnosti.

Video: Zeman kritizoval Trumpovu administrativu: S teroristy z Tálibánu se nevyjednává

2:38

Prezident Miloš Zeman při výročí 20 let Česka v NATO kritizoval vyjednávání USA s hnutím Tálibán o podobě vlády v Afghánistánu. | Video: ČTK