Afghánky se bojí návratu Tálibánu. Ztratíme svá práva, útlak bude ještě horší, tvrdí

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
10. 6. 2019 12:37
Ženy v Afghánistánu se v posledních měsících ještě více než kdy jindy bojí o svá práva. Strachují se, že by mohly přijít například o svobodu slova. Do nejistoty je uvrhají mírové rozhovory, které v současnosti vedou Spojené státy s islamistickým hnutím Tálibán. Jedna z Afghánek proto na internetu spustila kampaň pod hashtagem #MyRedLine (#moje červená linie), která před možnou ztrátou práv varuje.
Afghánka míjí nápis "svoboda" - ilustrační foto.
Afghánka míjí nápis "svoboda" - ilustrační foto. | Foto: ČTK

Konkrétně se afghánské ženy strachují, že by mírová jednání mohla vést ke znovunastolení vlády Tálibánu, který v zemi vládl od poloviny 90. let do roku 2001. Hnutí se řídilo radikálním výkladem islámského práva a diskriminovalo ženy, které zcela vytlačilo z veřejného prostoru.

Za hashtagem #MyRedLine stojí šestadvacetiletá novinářka Farahnaz Forotanová, která kampaň rozjela letos v březnu. Podle svých slov chce vyjednavače dohody mezi USA a Tálibánem upozornit na to, že míru nemohou dosáhnout na úkor žen.

"Nechci být brána jako něčí sestra nebo dcera. Chci být chápána jako lidská bytost," uvedla pro deník The New York Times Forotanová.

Ženy mají k hashtagu #MyRedLine napsat, co by ony samy považovaly za překročení pomyslné červené linie. Internetové hnutí je aktivní hlavně na Twitteru, kde se hashtag šíří i v arabštině jako #خط_سرخ_من. 

Sama Forotanová za nejstěžejnější považuje svobodu vyjadřování. Symbolem svobody slova je pro ni coby žurnalistku psací pero.

Mladá novinářka se se svou kampaní dočkala minulý měsíc podpory i od afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního, který se nechal slyšet, že jeho pomyslnou "červenou linií" jsou práva žen jako taková. 

Dosah kampaně ještě zvyšuje fakt, že ji finančně podporuje i agentura OSN - UN Women. Ta vznikla v roce 2011 a usiluje právě o lepší postavení žen ve světě. Farahnaz Forotonová se ale nespoléhá jen na sílu internetu. Osobně objíždí jednotlivé provincie Afghánistánu, kde se svou novou prací seznamuje jak ženské, tak mužské obyvatelstvo.

Ani řadě afghánských mužů totiž není lhostejné, že by opačné pohlaví přišlo o svá práva. Bojí se totiž o budoucnost svých dcer, manželek i sester. K hnutí se skrze krátké video na Twitteru připojil například politik Timor Šaran, který v současné vládě premiéra Abdulláha Abdulláha působí jako náměstek na ministerstvu policejních a technických záležitostí. 

Nazývají nás prostitutkami 

Ani v nynější afghánské společnosti se ale nedá mluvit o rovnosti pohlaví. S nástupem Tálibánu by ale budoucnost byla ještě mnohem temnější. "Ani dnes se nemůžeme procházet po ulici bez toho, aby nás někdo neobtěžoval. Lidé nás nazývají prostitutkami nebo těmi, co jsou ovlivněné Západem, ty z té "generace demokracie"," popsala Forotanová.

Když mezinárodní koalice vedená Američany svrhla v roce 2001 režim Tálibánu, jedním z hlasitých požadavků veřejnosti bylo zejména zlepšení postavení žen. To se ale za ta léta povedlo jen do určité míry. Na jednu stranu mnoho dívek získalo přístup ke vzdělání, ženy si vydobyly místa v politice a obecně se jim otevřely lepší pracovní možnosti.

Na druhou stranu se ale Afghánistán i dnes tradičně umisťuje na nejnižších příčkách v hodnocení postavení žen. Například v roce 2018 představoval Afghánistán pro ženy druhou nejnebezpečnější zemí ze všech států světa. Uvádí to britská organizace Thomson Reuters Foundation

Stále jsou tu například běžná domluvená manželství, kdy jsou ženy donuceny provdat se třeba za svého bratrance nebo jiného mužského příbuzného. Na venkově zase dívky jejich příbuzní čas od času "darují" starším mužům výměnou za hodnotná věna. 

Co se s námi stane?

Tálibán jako takový ani jeho vliv se nepodařilo zlikvidovat ani po invazi z roku 2001. Vleklá válka v blízkovýchodní zemi tak trvá dodnes a hnutí má znovu pod palcem téměř polovinu země.

Cílem mírových rozhovorů, které probíhají mezi zástupci USA a Tálibánu už několik měsíců, je právě snaha najít řešení letitého konfliktu. Pro Spojené státy jde o vůbec nejdelší válku, jakou kdy vedly.

Afghánky se obávají toho, co by nastalo, pokud by USA ze země stáhly své vojáky. Těch v Afghánistánu zůstává zhruba 14 tisíc. O plánu na stažení vojsk hovořila v minulosti opakovaně americká média i zdroje z Tálibánu.

Na lednových jednáních měl vzniknout také návrh dohody, který počítá se stažením zahraničních sil do 18 měsíců od podpisu dohody. Tálibán má výměnou zaručit, že se Afghánistán nestane základnou pro radikální skupiny jako Al-Káida a Islámský stát. Ty ale zatím v blízkovýchodní zemi dál operují.

"Když jsme slyšeli, že americké jednotky opustí v následujících 18 měsících Afghánistán, my dívky jsme se sebe navzájem ptali: 'Co se s námi teď stane? Lidé si už teď myslí, že jsme špatné holky, když jen tancujeme. Co se nám stane, jestli bude Tálibán součástí vlády?'" nechala se slyšet už v únoru pro deník The New York Times Kadria Azarnúšová, která se věnuje tanci. 

"Tálibán by ženám nedovolil žít plnohodnotný život," myslí si dvaadvacetiletá studentka Najiba Ebrahimiová, která podobně jako třeba Forotanová vyrostla z velké části už v době, kdy Tálibán u moci nebyl. Za červenou linii považuje skutečnost, že je rovnocennou členkou společnosti.

Video: Zeman kritizoval Trumpovu administrativu: S teroristy z Tálibánu se nevyjednává

Prezident Miloš Zeman při výročí 20 let Česka v NATO kritizoval vyjednávání USA s hnutím Tálibán o podobě vlády v Afghánistánu. | Video: ČTK
 

Právě se děje

před 47 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy