Praha - Ženy jsou vzdělanější než muži. A to jak ve světě, tak v České republice.
Navíc se začínají prosazovat i v donedávna výhradně "mužských" oblastech: technologických oborech, matematice a dalších přírodních vědách.
Rozdíl mezi průměrnou kvalifikací mužů a žen se navíc bude v budoucnu dále prohlubovat. Vyplývá to z v úterý zveřejněné výroční zprávy Education at a glance 2011 o stavu vzdělávacích systémů ve čtyřech desítkách členských a partnerských zemí OECD.
Nejvýrazněji lze tento trend pozorovat na Slovensku. V roce 2009 tam vzrostl počet absolventek vysokých škol o více než 80 procent, zatímco mužů-absolventů přibylo pouze o zhruba 40 procent.
Vysokoškolské vzdělání získá v průběhu svého života odhadem více než polovina Slovenek, což je v porovnání se zbývajícími zeměmi ojedinělé číslo. Podobně jsou na tom jen Island a Polsko.
Obecně platí, že absolventů ženského pohlaví přibývá všude. I v České republice, kde ženy tvoří 59 procent těch, kteří dokončí vysokou školu. Výjimkou mezi rozvinutými státy je pouze Japonsko a Turecko.
Školy přejí dívkám
Příčiny tohoto trendu je podle Tomáše Feřteka, mluvčího neziskové organizace EDUin, jež se věnuje vzdělávání, třeba hledat v samotném systému, ale i v rozdílném přístupu mladých mužů a žen.
"Vzdělávací systémy jsou nastaveny tak, že dívkám vyhovují lépe a ony v nich snáze dosahují dobrých výsledků. Ne vždy to pak platí v praxi, kde bývají muži z mnoha důvodů úspěšnější," uvedl Feřtek pro Aktuálně.cz.
Dívky jsou podle něj navíc v rozhodujícím věku odpovědnější, ambicióznější a ochotnější se učit. Česko je také specifické tím, že na vysokou školu chodí především absolventi gymnázií, a na těch v poslední době studují téměř ze dvou třetin dívky.
"U nás je obecně problém, že neumíme zacházet s tou méně motivovanou a "slabší" částí populace. A tou jsou ve věku okolo dvaceti především kluci. U nás je to pak posíleno tím, že kluci častěji chodí na odborné školy - průmyslovky, kde se jim často dostane horší všeobecné průpravy, ale přitom právě ta rozhoduje o úspěchu na vysoké škole," dodal mluvčí EDUin Tomáš Feřtek.
Český primát
Většina Češek sice stále studuje obory, jako jsou zdravotnictví a sociální péče (81 % absolventů jsou ženy), pedagogika (79 %) a společenské vědy, ekonomika či právo (66 %), v posledních devíti letech ale mladé ženy projevují výraznější zájem i o technické obory.
Za období 2000 - 2009 přibylo studentek technických a přírodovědných oborů o více než 10 %, a jejich podíl se tak zvýšil na téměř čtvrtinu. Kromě České republiky se může takovým nárůstem pochlubit jen Slovensko a Německo.
"U nás se obecně v posledních letech daří zvyšovat počet studentů technických a přírodovědných oborů a s tím obecným nárůstem se sveze i více žen. Jestliže začínáte skoro od nuly, není ten nárůst zase tak velké překvapení," vysvětlil Aktuálně.cz Tomáš Feřtek z EDUin.
Rozdělení profesí na ženské a mužské nicméně přetrvává. To podle OECD pramení z toho, že dívky a ženy jsou v průměru čtenářsky gramotnější (většinou jsou napřed až o jeden školní rok) a chlapci a muži zase ve větším počtu případů vynikají v matematice.
V přírodních vědách se schopnosti statisticky nijak významně neliší.
O studium matematiky, přírodních věd a informatiky je ale obecně stále malý zájem, a to u obou pohlaví. V České republice si po střední škole tyto obory volí jen 13,8 % žen, které jdou dál studovat, a 44,3 % mužů.
Vysokoškoláci jsou si rovnější
Zajímavý je pohled na rozdíl mezi pohlavími i při hledání zaměstnání. U lidí s nízkým vzděláním záleží na pohlaví daleko více než u absolventů vysokých škol.
V České republice činila v roce 2009 míra zaměstnanosti mužů se základním vzděláním 55 %, u středoškolsky vzdělaných mužů 88 % a u vysokoškoláků 91 %.
Ženy se základní školou naproti tomu našly uplatnění jen v 37 % případů, středoškolačky v 69 % a vysokoškolačky v 77 % případů.
Střední škola stačí?
Česká republika a Slovensko patří dlouhodobě ke světovým raritám v počtu absolventů středních škol, kteří nepokračují ve studiu na vysoké škole. Hledat si práci už po maturitě se v Česku a na Slovensku rozhodly téměř tři čtvrtiny absolventů.
Proč tomu tak je, vysvětlily Michaela Kleňhová a Pavlína Štastnová z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
"Vysoký podíl lidí s vyšším sekundárním (středoškolským) vzděláním je u nás dán především historicky. V našem vzdělávacím systému bylo vždy silně zastoupeno střední odborné vzdělávání, které poskytovalo (a dosud poskytuje) odborné kvalifikace, se kterými je možný přímý vstup na trh práce," uvedly Šťastnová a Kleňhová pro Aktuálně.cz.
V mnoha zemích OECD (zejména anglosaských), upozorňují dále expertky, se vzdělávání na středních školách orientuje na poskytování širšího všeobecného vzdělávání a odbornou kvalifikaci lidé získávají až po absolvování terciárního (vysokoškolského) vzdělání.
Počet lidí, kteří ve studiu pokračují, nicméně v posledních dvaceti letech pomalu narůstá. I tak je ale stále pouze na hranici evropského průměru.
Současná vládní politika, která směřuje ke snižování množství maturantů, může navíc podle kritiků nárůst počtu vysokoškoláků v budoucnu zbrzdit.
