Žena diplomata zabila autem mladíka a utekla do USA. Tragédie vyvolala spor spojenců

Martin Novák Martin Novák
13. 5. 2020 20:10
Devatenáctiletý Harry Dunn z vesnice Charlton v jižní Anglii si vloni 27. srpna vyjel na motorce. Byla to jeho oblíbená zábava a tentokrát jel navštívit svého bratra dvojče. Cestou v protisměru potkal svoji matku, která později uvedla, že mu zamávala a předpokládala, že se za několik hodin uvidí. Bylo to ale naposledy, kdy ho spatřila živého.
Interpol stíhá ženu diplomata | Video: Reuters

Na kruhovém objezdu u vojenské základny v Croughtonu se Dunn srazil s SUV, které řídila manželka amerického diplomata Anne Sacoolasová. Jela v protisměru a do motocyklu narazila čelně. Sanitka přijela až za 43 minut, všechny vozy byly plně vytížené. V nemocnici Dunn zraněním podlehl.

Tragická smrt odstartovala vážný spor mezi Londýnem a Washingtonem, do kterého se zapojili i americký prezident Donald Trump a britský premiér Boris Johnson. Tento týden Interpol zveřejnil na britskou žádost mezinárodní zatykač na dvaačtyřicetiletou Sacoolasovou.

Žena se tři týdny po nehodě vrátila do Spojených států a ty ji odmítají vydat do Británie ke stíhání. Mezinárodní zatykač znamená, že Sacoolasová nemůže vycestovat do 193 zemí, které jsou členy Interpolu.

Rodiče britského teenagera vedou emotivní kampaň za to, aby Američanka stanula před soudem. Hovoří v televizi, vydávají prohlášení, citují je média.

"Je to pro nás strašné období. Jsme naprosto zdrcení a Harry nám chybí každou minutu každý den. Chtěla bych vyzvat paní Sacoolasovou, aby učinila správnou věc a vrátila se do Británie. Aby čelila spravedlnosti a pak se naše rodiny mohou sejít a vytvořit po té tragédii mezi sebou nějaký most," řekla televizi ITV Harryho matka Charlotte Charlesová.

Sacoolasovou vyzval k návratu i britský premiér Johnson. Naopak americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že americká justice ženu a matku tří dětí nevydá, protože byla chráněna diplomatickou imunitou. "Toto rozhodnutí je konečné," uvedlo v pondělním prohlášení americké ministerstvo zahraničí.

Charlotte Charlesová, matka Harryho Dunna.
Charlotte Charlesová, matka Harryho Dunna. | Foto: Reuters

Spor se vede právě o to, zda žena diplomatickou imunitu skutečně měla, a pokud ano, zda se vztahovala i na zabití při autonehodě. Sacoolasová spolupracovala s policií, přiznala jízdu na nesprávné straně a nechala si udělat test na alkohol, který byl negativní. Na imunitu se také odvolávala. Britské ministerstvo zahraničí už loni v září uvedlo, že žena na ni nárok nemá. V té obě ale byla už zpět v USA. Neodletěla pravidelnou linkou, ale na palubě armádního letounu.

Manžel Sacoolasové pracoval u vojenské rozvědky na základně Croughton, kterou americká armáda využívá jako komunikační centrum. Podle televize ITV se na americké zaměstnance na této základně diplomatická imunita vztahuje, ale netýká se činů spáchaných mimo službu a zaměstnání.

Rodiče Harryho Dunna se v říjnu vydali do Spojených států, kde je přijal v Bílém domě Donald Trump. Až na místě, aniž by o tom dopředu věděli, jim řekl, že se ve vedlejší místnosti nachází Sacoolasová, a navrhl jim společné setkání. Šokovaní rodiče návrh odmítli.

Právnička Sacoolasové uvedla v prosinci, že její klientka se na ostrovy, kde by jí hrozilo čtrnáct let vězení, nevrátí. "Anne je zdrcená tragickou událostí a rodině opakovaně vyjadřuje nejhlubší soustrast. Udělala by cokoliv, aby vrátila Harryho zpět do života. Sama je matkou a nedokáže si představit bolest ze ztráty dítěte. Spolupracuje při vyšetřování a zároveň přiznává svoji zodpovědnost. Byla to však nehoda, vyšetřování s hrozbou čtrnácti let vězení není adekvátní," vysvětlila právnička.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy