"Se zlomeným srdcem oznamujeme, že Dr. Madeleine K. Albrightová, 64. ministryně zahraničí Spojených států a první žena v tomto úřadě, dnes zemřela. Příčinou byla rakovina," uvedla rodina v prohlášení pro veřejnost.
Albrightová se narodila se 15. května 1937 v Praze jako Marie Jana Körbelová, první ze tří dětí v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela (německou přehlásku ze jména vypustila rodina po válce). Po vyhlášení protektorátu emigrovali do Británie. Madlenka, jak jí doma říkali, byla vychována jako katolička a o svém židovském původu neměla tušení až do roku 1996. Tehdy jí novináři odhalili, že se její židovští prarodiče a desítky dalších příbuzných stali oběťmi holokaustu.
Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Josef Korbel jako nepřítel státu odsouzen k smrti a rodina požádala o politický azyl v USA. Madeleine, jak začala psát své jméno ve škole ve Švýcarsku, vystudovala v USA politologii, veřejné právo a státovědu (magisterský titul v roce 1968, doktorát v roce 1976) a specializovala se na východní Evropu a vztahy Východ-Západ.
Přestávky ve studiu Albrightové zapříčinily mateřské povinnosti. V roce 1959 si vzala novináře ze zámožné rodiny Josepha Albrighta a narodily se jim tři dcery - Katherine a dvojčata Anne a Alice. Pozdější kariérní vzestup však manželství nevydrželo a svazek po 23 letech skončil rozvodem. "Velmi mě to tehdy mrzelo," přiznala.
V polovině 70. let 20. století se Albrightová zapojila do práce ve volebním štábu Demokratické strany. V roce 1978 přijala nabídku svého profesora z Columbijské univerzity Zbigniewa Brzezinského a působila jako poradkyně v Radě národní bezpečnosti. Pomáhala také demokratům s prezidentskými kampaněmi. Třetí z nich byla úspěšná a vítězný Bill Clinton si ji v roce 1992 vybral jako zástupkyni USA při OSN - jako první ženu a prvního nerodilého Američana.
Hvězda Albrightové zazářila v lednu 1997, když ji po obhájení svého mandátu Clinton požádal, aby se stala první ženou v čele americké diplomacie. Albrightové se podařila řada věcí, její nekompromisní přístup i břitký jazyk byly ale také často zdrojem kritiky. Za největší úspěch sama považovala řešení kosovského problému. Za to se ale dočkala rozporuplných reakcí.
Během kariéry americké šéfdiplomatky řešila dilema, jak z pozice supervelmoci řešit dvě největší zahraničněpolitické krize v 90. letech minulého století - genocidu v africké Rwandě a válku v bývalé Jugoslávii, připomněla agentura Reuters. Albrightová výrazně podporovala rozšíření NATO na východ a uvolnění amerických vztahů s Vietnamem a Severní Koreou. Ve vztazích KLDR s USA byla zlomem například její návštěva země v roce 2000, kdy se stala prvním takto vysokým americkým představitelem v KLDR.
Jako svoji prohru pociťovala fakt, že se jí nepodařilo dokončit řešení izraelsko-palestinského problému. Podle ní Clintonova vláda takovému řešení byla blízko, ale administrativa Clintonova nástupce George Bushe začala poté razit strategii ABC (All But Clinton - Vše jen ne Clinton). Albrightová byla tvrdou kritičkou války v Iráku, která podle ní byla "horší než Vietnam". V prezidentských volbách v roce 2016 podporovala Hillary Clintonovou a vůči Donaldu Trumpovi se ostře vymezovala.
Nadšená americká i česká patriotka, kterou pojilo přátelství s Václavem Havlem, se později zasadila o vstup ČR, Polska a Maďarska do NATO. V roce 2012 jí prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody, což je ve Spojených státech nejvyšší civilní vyznamenání.
Byla známou sběratelkou různých broží, jimiž ráda vyjadřovala svou náladu a záměry. Její "špendlíková diplomacie" se stala vyhlášenou. O brožích vydala také knihu s názvem Tajná řeč broží s podtitulem Příběhy z mé šperkovnice.
Díky ní jsme v NATO, zní unisono od českých politiků
Politička, která kromě angličtiny a češtiny ovládala i polštinu, ruštinu a francouzštinu, navštěvovala rodné Česko poměrně často. Hned po sametové revoluci v roce 1989 byla poradkyní Havla a v roce 1997 převzala z jeho rukou nejvyšší české státní vyznamenání - Řád bílého lva. Havlovu památku uctila spolu s Clintonovými v prosinci 2011 účastí na pohřbu. Albrightová také několikrát navštívila památník v Terezíně, v roce 2015 zde odhalila pamětní desku své rodině.
Čeští politici vzpomínají na Madeleine Albrightovou jako na noblesní dámu, připomínají její podíl na přijetí ČR do NATO. Dnes si více než kdy jindy my ve střední Evropě připomínáme její zásluhu na rozšíření NATO, napsal ministr zahraničí Jan Lipavský.
We mourn the passing of Madeleine Albright, the first female US State Secretary. A Czechoslovak born leader, a strong advocate for democracy & human rights. Today more than ever, Central Europe remembers her commitment to NATO enlargement. My heartfelt condolences to her family. pic.twitter.com/CwYUsmacxm
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) March 23, 2022
Albrightová má mimořádné zásluhy o ČR i to, že je Česko členem NATO. Zaslouží si velký obdiv a skláníme se před její památkou, připomněl premiér Petr Fiala. Předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 úmrtí Albrightové velmi zasáhlo. "Má obrovskou zásluhu na tom, že je ČR pevnou součástí NATO, vždy se snažila, aby svět byl bezpečnějším místem," napsala.
Podobně se vyjádřil i šéf Senátu Miloš Vystrčil. "Opustila nás noblesní dáma, která se výrazně zasadila o vstup ČR do NATO. Čest její památce a díky za všechno!"
První fotografie Madeleine Albrightové, kterou jsem našel, je asi symbolicky ta s Jaroslavem Kuberou, který ji v roce 2019 ocenil Stříbrnou medailí @SenatCZ. Opustila nás noblesní dáma, která se výrazně zasadila o vstup ČR do NATO. Čest její památce a díky za všechno! pic.twitter.com/2gwlUBAm9d
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) March 23, 2022
"Je spojena s návratem svobody do naší země, do její rodné země. Dnes si opět hodnotu svobody, sílu přátelství a význam pomoci bližnímu v nouzi plně uvědomujeme. Díky za vše, paní Madeleine," uvedla senátorka za ODS Miroslava Němcová.
"Ministryně zahraničí USA, která mluvila plynně česky a nikdy svoji rodnou zemi nepřestala milovat. Měla zcela zásadní vliv na přijetí ČR do NATO a pomohla nám tak zajistit naši bezpečnost. Ať odpočívá v pokoji a ať na ni Češi nikdy nezapomenou," uvedl někdejší ministr financí, spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Saddened to hear the news of @Madeleine Albright’s death. She was a force for freedom, an outspoken champion of #NATO, an inspirational colleague and friend. My deepest condolences to her family & the American people. pic.twitter.com/3Q8deXsuc1
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) March 23, 2022
Bývalý prezident USA Clinton označil Madeleine Albrightovou za jednu z nejlepších ministryní a skvělého člověka. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga byla hybnou silou svobody a hlasitou zastánkyní NATO. Politička, svého času považovaná za nejvlivnější ženu na světě, i poté, co skončila ve funkci šéfky americké diplomacie, své zájmy nijak neomezila. Cestovala, přednášela a podnikala.
Přesně den před ruskou invazí na Ukrajinu (24.2.2022) v textu pro deník New York Times analyzovala její potenciální důsledky pro Kreml. "Místo vydláždění cesty k ruské velikosti by invaze na Ukrajinu Putinovi zajistila hanbu. Jeho zemi by nechala diplomaticky izolovanou, ekonomicky zmrzačenou a strategicky zranitelnou tváří v tvář silnějšímu a jednotnějšímu Západu."
Madeleine Albrightová zemřela 23. března obklopena nejbližší rodinou a přáteli. Výtvarník Petr Sís pro ni na rozloučenou vytvořil podobnou grafiku jako v případě skonu jejího přítele Václava Havla.
VIDEO: America first je blbost, kritizovala Donalda Trumpa Albrightová.
