Zemřela Doris Lessing, nositelka Nobelovy ceny

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
17. 11. 2013 18:31
Britská prozaička, autorka románu Zlatý zápisník odešla ve věku 94 let.
Doris Lessing.
Doris Lessing. | Foto: Reuters

Londýn - Ve věku 94 let v neděli zemřela světově proslulá britská prozaička a nositelka Nobelovy ceny za literaturu z roku 2007 Doris Lessing. Podle agentury AP to oznámil i její nakladatel.

Doris Lessing je autorkou více než 50 dalších románů tematicky rozprostřených od islámské mystiky přes politiku až ke sci-fi. Často se o ní hovořilo jako o feministické spisovatelce, ona sama to ale rázně odmítala. Stejně jako všechny ostatní nálepky.

Nobelovu cenu získala jako autorka, která se "ženskou zkušeností zkoumá rozdělenou civilizaci se skepticismem, zápalem a vizionářskou silou".

Lessingová v knihách nešetřila radikálními názory, čímž trochu připomínala i jinou laureátku Nobelovy ceny, Rakušanku Elfriede Jelinekovou. Tematicky zachycovala neklid společenských a politických změn 20. století, který zasáhl i její život.

Inspirace radikálních feministek

Jejím nejznámějším dílem určitě je "feministický" Zlatý zápisník, který popisuje příběh mladé milenky i matky a který miliony čtenářů a čtenářek po celém světě považují za učebnici chování nezávislé ženy.

"Motivy jejích knih byly univerzální a mezinárodně sdílné. Pohybovaly se od problémů postkoloniální Afriky přes politiku, jadernou energii až k feminismu. Byla jedním ze vzácných autorů, jejichž práce překračuje hranice, a její působivě velká produkce představuje kroniku naší doby," říká její životopisec a přítel Michael Holroyd.

Kniha Zlatý zápisník předznamenala hnutí radikálních feministek, které reprezentují spisovatelky jako Gloria Steinem a Germaine Greer. Lessingová boji s utlačovanými skupinami věnovala celý svůj život. V mládí byla ovlivněna segregovaným prostředím na jihu Afriky a kritizovala apartheid, později napřela síly právě za emancipaci a zrovnoprávnění žen; obě zkušenosti tvoří hlavní témata jejích románů. Brojila i proti jaderným zbraním.

"Já ji zbožňoval. Když jsem převzal péči o její knihy, měla poměrně hrozivou reputaci. Před prvním setkáním jsem proto byl dost vyděšený, ale ona byla naprosto okouzlující. Vždy radši mluvila o jiných autorech než o vlastních knihách," řekl deníku Guardian redaktor Lessingové u vydavatelství HarperCollins/4th Estate Nick Pearson.

Dětství v Africe s rigidní matkou

Doris Lessing se narodila 22. října 1919 v Íránu (tehdejší Persii) britským rodičům, vyrůstala v africkém buši v Zimbabwe, kde její otec chtěl zbohatnout jako farmář. Sen o slibné budoucnosti se ale brzy rozplynul a dětství v divočině pod nadvládou dominantní, rigidní matky Lessingová později líčila jako "nevyzpytatelnou směs mála radostných a mnoha bolestných chvil". Ve 14 letech nakonec zběhla z dívčí školy a ukončila tím své formální vzdělání. Později pracovala jako vychovatelka.

Poprvé se Lessingová vdala v roce 1939 a měla dvě děti, již po pár letech se však rozvedla a rodinu opustila. Po dalším nešťastném sňatku s budoucím komunistickým funkcionářem NDR Gottfriedem Lessingem, strýcem současného německého levicového politika Gregora Gysiho, se v roce 1949 přestěhovala do válkou poničeného Londýna. Prohlásila, že "manželství je stav, který jí nevyhovuje". Jako samoživitelka s malým synem to ale Lessingová neměla lehké.

V Africe napsala první román Tráva zpívá (1950, česky 1974), který byl zfilmován v roce 1981 pod stejným titulem. Když vyšel, žila ovšem ve Velké Británii. Otevřený a kritický pohled na život v afrických koloniích, čerpající z autorčiných vlastních zážitků, jí získal čtenáře i četné odpůrce. Lessingová je dráždila i svými radikálně levicovými názory - otevřeně se hlásila ke komunismu, od něhož se odklonila prý až po vpádu sovětských vojsk do Maďarska v roce 1956.

S dílem Doris Lessing se čeští čtenáři mohli seznámit poprvé už v 50. letech; celkem vyšlo česky šest jejích knih. Naposledy to byla v roce 2008 sci-fi Puklina, na Zlatý zápisník si ale čeští vydavatelé ještě netroufli.

Mezi pozdní důležitá díla Lessingové patří Hodná teroristka (1985) z prostředí levicově radikální mládeže za éry thatcherismu či Páté dítě (1988), dílo s hororovými prvky sugestivně líčící neschopnost rodiny a společnosti vyrovnat se s odlišnými, z řady vybočujícími jedinci, a jeho volné pokračování Ben ve světě z roku 2000. Spisovatelka je také autorkou Příběhu generála Danna (2006), pokračování knihy Mara a Dann (1999).

 

Právě se děje

Další zprávy