


Ve věku 87 let zemřela Wally Funková, americká průkopnice letectví, která se v roce 2021 načas stala nejstarší osobou, jež kdy letěla do vesmíru. Informovala o tom v pátek agentura Reuters.

Smrt Funkové byla oznámena v prohlášení, které na sociálních sítích zveřejnilo texaské město Grapevine, kde Funková žila a také zemřela. Příčinu smrti prohlášení neuvádí.
Funková byla jednou z 13 pilotek, které začátkem 60. let minulého století prošly stejnými testy jako mužští astronauti NASA, ale coby žena tehdy neměla šanci se mezi ně zařadit.
Do vesmíru se podívala až v roce 2021, kdy absolvovala desetiminutový let na palubě rakety společnosti Blue Origin zakladatele Amazonu Jeffa Bezose. Ve věku 82 let se tehdy stala nejstarší osobou ve vesmíru, ačkoli ji později překonal herec ze seriálu Star Trek William Shatner a Ed Dwight, první černošský uchazeč o post astronauta v USA - oběma bylo 90 let.
Když Funková vystoupila z modulu New Shepard krátce po jeho bezpečném přistání na padácích na dně texaské pouště, řekla novinářům: „Čekala jsem na to dlouho,“ a dodala: „Chci letět znovu, a to co nejdříve.“
Dlouho předtím, než si konečně splnila svůj největší sen o letu do vesmíru, vycvičila Funková více než 3000 pilotů, nalétala přes 19 000 letových hodin a dosáhla řady dalších úspěchů, jimiž prolomila genderové bariéry v letectví.
Mary Wallace Funková, narozená v roce 1939, byla první ženskou leteckou instruktorkou na americké vojenské základně Fort Sill v Oklahomě, první ženskou inspektorkou Federálního úřadu pro letectví (FAA) a první ženskou vyšetřovatelkou letecké bezpečnosti v Národním úřadu pro bezpečnost dopravy (NTSB).
V roce 1961 se Funková stala nejmladší z 13 žen, které prošly stejnou sérií náročných fyzických a psychologických testů jako sedm mužů vybraných pro původní program NASA Mercury, v jehož rámci byli v letech 1961 a 1963 vysláni první Američané do vesmíru.
Patřila k nejlepším účastníkům programu a v několika testech dosáhla lepších výsledků než mnozí z jejích mužských kolegů. Skupina, přezdívaná „Mercury 13“, však byla nakonec z tehdejšího sboru astronautů NASA vyloučena právě proto, že to byly ženy.
Funková, poslední žijící členka této skupiny, se nakonec stala jedinou z „Mercury 13“, která se dostala do vesmíru.



Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.



Do hlubin ruské vrcholné politiky vidí Boris Bondarev jako nikdo jiný. Coby diplomat v ní totiž do roku 2022 působil, než na protest proti válce odešel. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč Moskva nebere Evropu jako partnera k vyjednávání, jaký druh klauna jsou někteří světoví lídři i to, zda je možné donutit Putina k ústupkům. Exdiplomat také řekl, jak by měl Západ odpovědět na ruský tlak.



V Hormuzském průlivu byla v neděli nad ránem zasažena íránská obchodní loď, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.



Byl jsem pozván a o své účasti se poradím s premiérem. To říkal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v neděli. Na pondělní schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem (ANO) na Hrad ale nakonec nedorazí. Podle informací Aktuálně.cz se s předsedou vlády domluvil, že přijde pouze on. To redakci potvrdil i mluvčí Macinkova ministerstva.



Americký prezident Donald Trump vyzval v neděli ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal útočit na ruskou ropnou infrastrukturu, píše agentura Reuters. Trump podle ní také prohlásil, že ukrajinské údery na ruskou ropnou infrastrukturu vedou k nedostatku paliva, což má negativní dopady pro celý svět.