Ve vězení v nizozemském Haagu zemřel ve věku 84 let válečný zločinec Ratko Mladić. Uvedly to ve čtvrtek agentury Reuters a AFP s odvoláním na srbská média. Smrt potvrdil Mladičův advokát. Někdejší velitel bosenskosrbské armády si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny, jichž se dopustil během války v Bosně v 90. letech minulého století. Mladić v minulosti prodělal několik mrtvic.
Bělehrad i Mladičova rodina dříve žádaly jeho propuštění ze zdravotních důvodů, ale žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že vězeň má přístup k řádné lékařské péči.
Mladičův advokát Dragan Ivetić podle agentury Reuters uvedl, že jeho klient poslední měsíce strávil na nemocničním oddělení věznice, ale příčinu úmrtí neupřesnil.
Srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić podle serveru Balkan Insight řekl, že jeho resort se postará o převoz Mladičova těla do Srbska.
Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály ve svém prohlášení uvedl, že jeho předsedkyně Graciela Gattiová Santanaová nařídila vyšetřování okolností Mladičova úmrtí a nizozemské úřady zahájily standardní šetření vyžadované zákony země.
Mladič se narodil v bosenské vsi Božinovič v roce 1942. V Titově Jugoslávii se stal armádním důstojníkem z povolání. V roce 1991, kdy se Jugoslávie začala rozpadat, vedl armádu proti chorvatským jednotkám u dnes chorvatského města Knin. V květnu 1992 bosenskosrbský parlament rozhodl o vytvoření bosenskosrbské armády. Mladič se stal jejím velitelem.
Je považován za jednoho z iniciátorů ostřelování Sarajeva. „Mladič tři roky udržoval obležení Sarajeva, města, kde měl dům a kde dříve žila jeho matka a jeho přátelé, města, které dobře znal. Než se musel se svými vojáky stáhnout, přišlo v Sarajevu o život dvanáct tisíc lidí," píše ve své knize s názvem Ani mouše by neublížili původem chorvatská spisovatelka a novinářka Slavenka Drakuličová.
Ratko Mladič následně řídil jako velitel bosenskosrbské armády největší masakr v Evropě od druhé světové války. Během války v Bosně v devadesátých letech byl spolu s Radovanem Karadžičem symbolem etnických čistek páchaných na nesrbském obyvatelstvu.
V roce 1995 vedl Mladič svou armádu v útoku na muslimskou enklávu Srebrenica, kterou tehdy OSN ustanovila za takzvanou „bezpečnou zónu“. V té době hledalo úkryt v enklávě asi 40 tisíc muslimů. Vojenská akce Mladičových jednotek skončila vyvražděním asi 8 tisíc bosenských mužů a je považována za nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války.
Po konci války se však Mladič těšil přízni bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a nerušeně žil v Bělehradě: navštěvoval přátele i luxusní restaurace a ve volném čase hrál fotbal.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nizozemském Haagu jej stíhal kvůli obviněním z genocidy a dalších zločinů proti lidskosti. Zadržen byl 26. května 2011 a následně odsouzen k doživotnímu trestu. Nyní zemřel ve vězení.
Po smrti jsou již i další aktéři srebrenického masakru - někdejší srbský prezident Slobodan Miloševič zemřel ve vazbě v Haagu v roce 2006. Po smrti jsou už i chorvatský prezident z devadesátých let Franjo Tudjman a první prezident Bosny Alija Izetbegovič.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Bronzová soška i amfory jsou opět doma. Izrael vrátil Řecku 22 starověkých artefaktů
V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.
Šéf ODS zuří. Nechá přelepit billboardy s nečekanou podporou kandidátky ANO
Billboardy, na kterých končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner podpořil kandidátku hnutí ANO Lucii Kantorovou, zmizí. Redakci serveru Aktuálně.cz to potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z řad občanských demokratů. Předseda strany Martin Kupka pak pro Aktuálně.cz uvedl, že přelepení billboardů inicioval on.
Země pod jejich domovy se pomalu propadá. Satelity odhalily, kterým městům hrozí největší škody
Dům může stát na stejném místě desítky let, přesto se zem pod ním nenápadně pohybuje. Nová analýza satelitních měření odhalila, že v některých světových metropolích klesá povrch mnohem rychleji, než vědci pozorují jinde. Rozdíly dosahují desítek centimetrů ročně a mohou ohrozit základy budov, kanalizaci i ochranu před povodněmi. Která města čelí největšímu riziku a proč není bezpečí samozřejmostí?
Kdo je vlastně můj otec? Zdeněk Tyc po třinácti letech posílá do kin nový film
Režisér Zdeněk Tyc se znovu vrací k celovečernímu hranému filmu. Město otců, které mělo světovou premiéru na letošním MFF Karlovy Vary, není ani tak detektivkou o hledání biologického otce jako spíš příběhem o cestě člověka, který se snaží zjistit, kdo vlastně je. Snímek vstoupí do českých kin 29. října.