Berlín - Ve věku 87 let zemřel ve svém domě v Ludwigshafenu bývalý německý kancléř Helmut Kohl. Potvrdil to jeho právní zástupce Stephan Holthoff-Pförtner. Velikán německé poválečné politiky stál v čele spolkové vlády 16 let, tedy déle než kdokoliv jiný. Muž, který je považován za velkého Evropana a sjednotitele Německa, se výrazně zasloužil i o zlepšení česko-německých vztahů.

Bývalý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) měl dlouhodobě zdravotní problémy. Na veřejnosti vystupoval v posledních letech již jen zřídka. Jeho zdraví se zhoršilo v roce 2008, kdy po operaci kolena upadl a utrpěl poranění mozku. Na veřejnosti se poté objevoval v kolečkovém křesle.

V reakci na dnešní úmrtí bývalého německého kancléře prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, že Helmut Kohl se zasloužil o Německo i o Evropu. Německo podle něj mělo štěstí, že zemi v době pádu berlínské zdi vedl Kohl. "Ztratili jsme politika a státníka, který pro naši zemi dosáhl něčeho historického," uvedl Steinmeier na tiskové konferenci na zámku Bellevue.

"Před očima nám hned vyvstává obrázek muže velkého v každém ohledu, jeho přínosu, jeho role jako státníka v době, která byla pro Německo historická," uvedla Angela Merkelová. Bude podle ní ale ještě nějakou dobu trvat, než bude skutečně možné posoudit, co všechno s Kohlovým odchodem Německo ztrácí.

"Truchlíme. #RIP #HelmutKohl," napsala na twitteru CDU a připojila fotografii svého bývalého předsedy, kterého v roce 1998 ve funkci vystřídal současný ministr financí Wolfgang Schäuble a následně nynější kancléřka Angela Merkelová. Právě Kohl si všiml v devadesátých letech mladé východoněmecké političky Merkelové a výrazně přispěl k jejímu vzestupu do nejvyšších pater politiky.

Merkelová: Kohl byl velký státník v každém směru

Právě Merkelová se v zářijových volbách do Spolkového sněmu bude snažit Kohla napodobit a počtvrté za sebou zvítězit v parlamentním hlasování. To se vedle Kohla povedlo už jen prvnímu poválečnému kancléři Německa Konradu Adenauerovi (CDU). I dobu jeho úřadování ale Kohl mezi lety 1982 až 1998 překonal, díky čemuž se mu někdy přezdívalo "věčný kancléř". Ještě delší dobu - 25 let - strávil v čele CDU.

Helmut Kohl byl velký Němec a velký Evropan, uvedla německá kancléřka Angela Merkelová v první reakci na smrt jednoho ze svých předchůdců v úřadu. Dlouholetý německý kancléř podle ní zásadně změnil i její vlastní život. Vzpomíná na něj s velkým respektem a vděčností.

"Před očima nám hned vyvstává obrázek muže velkého v každém ohledu, jeho přínosu, jeho role jako státníka v době, která byla pro Německo historická," uvedla Merkelová. Bude podle ní ale ještě nějakou dobu trvat, než bude skutečně možné posoudit, co všechno s Kohlovým odchodem Německo ztrácí.

Kohl, který stál v čele Německa v letech 1982 až 1998, podle ní rozuměl, že znovusjednocení Německa a sjednocení Evropy šly ruku v ruce. "A o oba cíle se zasloužil jako málokdo jiný," poznamenala Merkelová v krátkém vystoupení v Římě. Vyzdvihla Kohlovu schopnost jednat s politiky z celého světa, ať už to byli Američané, Rusové, Francouzi nebo Poláci.

Na jeho vedení této strany se vedle řady úspěchů bude ale vzpomínat i kvůli aféře jejího financování, která ji na konci 90. let výrazně poškodila. Proti exkancléři se tehdy postavila i "Kohlova dívka", jak se dříve přezdívalo Angele Merkelové.

Autor fotografie: Wikimedia Commons/Engelbert Reineke

Reakce českých a zahraničních politiků na úmrtí Kohla

• "Vaši vlast opustila silná politická osobnost, která se zasloužila o sjednocení Německa a byla významným hybatelem evropského projektu." (prezident Miloš Zeman německému prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi.)
• "Helmut Kohl byl jedním z největších státníků Evropy poslední čtvrtiny 20. století." (Václav Klaus)

• "Klíčový státník svobodného světa, který přispěl k pádu komunismu a překonání jeho následků." (Petr Fiala)

• "Kéž by se v Evropě znovu objevila trojice státníků jako byl on, François Mitterrand a Margaret Thatcherová." (Miroslav Kalousek)

• "Těší mě, že jsem mu mohl osobně poděkovat za pád berlínské zdi a železné opony." (Jiří Pospíšil)

• "Velký státník, s nímž je neodmyslitelně spojeno znovusjednocení Německa." (Rudolf Jindrák)

Na bývalého kancléře se ale bude - jak naznačují první reakce německých i evropských politiků - vzpomínat především v dobrém. Jednak jako na velkého Evropana, který i velkorysým financováním z německé strany výrazně přispěl k prohloubení evropské integrace, jednak jako na muže, který se zřejmě jako nikdo jiný zasloužil o znovusjednocení Německa, když se mu o něm po pádu komunismu ve východní Evropě podařilo přesvědčit i dlouho skeptické představitele Sovětského svazu.

Kohl, který se narodil v roce 1930 a na přelomu 60. a 70. let byl ministerským předsedou spolkové země Porýní-Falc, sehrál významnou roli i v česko-německých vztazích.

Byl to právě on, kdo spolu s tehdejším šéfem české vlády Václavem Klausem prosadil česko-německou deklaraci. Deklarace z roku 1997 umožnila překonat řadů sporů z minulosti a změnit orientaci vzájemných vztahů na budoucnost.

Svůj podíl na jeho zdrženlivosti měly patrně i chladné vztahy přesvědčeného Evropana Kohla s tehdejším českým premiérem Václavem Klausem, jejichž postoje k otázkám evropské integrace se zásadně lišily.

Kohl vyjednal odchod československých uprchlíků do Německa

Českoslovenští disidenti se od Kohla nedočkali takové podpory, jakou jim prokázal svou slavnou pražskou "snídaní" v prosinci 1988 francouzský prezident François Mitterrand, ale ve vztazích mezi Východem a Západem Kohl zdaleka nevystupoval jako "neutrál".

V říjnu 1989 Kohl nepřímo podpořil Václava Havla svou přítomností při udělování prestižní mírové ceny Západoněmeckého knižního obchodu ve Frankfurtu nad Mohanem. Havel tehdy nemohl cenu převzít osobně, protože tehdejší československé orgány mu nepovolily výjezd.

V době masového exodu východních Němců na zastupitelství SRN v Praze, Varšavě a Budapešti v říjnu 1989 Kohl 3. října 1989 telefonoval předsedovi československé federální vlády Ladislavu Adamcovi. Výsledkem jejich jednání byla dohoda o odjezdu uprchlíků z ambasády do západního Německa.

Po změně režimu v únoru roku 1992 Kohl v Praze spolu s tehdejším prezidentem Václavem Havlem podepsal smlouvu o spolupráci mezi oběma zeměmi.

Chybějící porozumění s českým sousedem, které komplikovala otázka Němců vysídlených po druhé světové válce z tehdejšího Československa, však příliš často nekomentoval. V květnu 1995 k tomu ve vládním prohlášení řekl, že "chceme dospět k rozumným řešením" a že je třeba se chopit "podané ruky" Václava Havla.

A svůj postoj k otázce vztahu Německa k Praze vyjádřil slovy, že jde především o "záležitost šéfů" příslušných ministerstev, kteří musí "sladit své postupy". On sám prý bude odpovědný za to, jestliže se vztah uvolní jen povrchově, protože se o něm příliš dlouho jednalo.

Patrně nejvíce se k česko-německým vztahům vyjádřil v lednu 1997 po podpisu česko-německé deklarace: "Chceme poprosit o odpuštění a chceme odpustit," řekl tehdy Kohl k historické odpovědnosti Německa za bezpráví, jehož se nacisté dopustili na Češích. Vzápětí však prohlásil majetkové otázky spojené s poválečným odsunem Němců z Československa za nadále otevřené.

Později Kohl nesouhlasně hodnotil připomínky českých politiků k obsazování sudetských Němců do koordinační rady česko-německého Diskusního fóra. Toto jmenování označil za plně suverénní záležitost Německa a vyřazení sudetských Němců pro něj za "zcela nepřijatelné". A v srpnu 1998 v tomto smyslu ostře kritizoval tehdejšího českého ministerského předsedu Miloše Zemana za jeho výroky o sudetských Němcích.