


Běloruský opoziční politik Aljaksandr Milinkevič zemřel v úterý ráno ve věku 79 let, oznámila nezávislá média s odvoláním na oznámení Milinkevičova syna či jeho manželky. Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská označila Milinkeviče za jednoho z nejskvělejších politiků své doby.

"Je to pro nás pro všechny obrovská a hořká ztráta," uvedla na sociální síti nynější vůdkyně běloruské opozice Cichanouská s odkazem na Milinkevičovu roli jako sjednotitele opozice a vyzyvatele běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách v roce 2006.
Lukašenko tehdy podle úřadů zvítězil už v prvním kole se ziskem 83 procent hlasů, zatímco hlavní opoziční kandidát Milinkevič dostal jen 6,1 procenta. Po volbách, které opozice pokládala za zfalšované, následovaly protesty, které policie ukončila brutálním násilím, zatýkáním a vězněním. Za zmanipulování voleb uvalily Spojené státy a Evropská unie na Lukašenka a jeho režim sankce.
Stejná situace se zopakovala v roce 2020, kdy statisíce Bělorusů vyšly do ulic, aby protestovaly proti zfalšovaní voleb, ve kterých proti Lukašenkovi stanula Cichanouská.
Milinkevič koncem loňského roku podstoupil náročnou operaci, po které následoval dlouhý boj proti infekcím. Léčba a rehabilitace trvaly měsíce, připomněla televize Belsat na webu. Potřebné peníze se tehdy podařilo na internetu vysbírat za dva dny, poznamenal server Zerkalo.
Milinkevič patřil ke generaci běloruských intelektuálů, pro které byly věda, kultura, místní samospráva a politika nedílnou součástí veřejného života. Z fyzika a učitele se vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších představitelů běloruské demokratické opozice, napsal portál Naša Niva.



Předpověděl útok na Světové obchodní centrum v New Yorku. A když k němu 11. září 2001 došlo, zachránil 2687 lidí. Sám byl naposledy viděn, jak stoupá nahoru, aby zkontroloval, zda jsou všichni v bezpečí. Poslední slova 62letého bezpečnostního manažera a válečného veterána Ricka Rescorly byla: „Půjdu. Hned jak se ujistím, že jsou všichni ostatní pryč.“



Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle něhož úřady vyplatí 1,5 milionu rublů (asi 370 tisíc korun) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument.



Kazatel Cyril Burget odmítl svědčit proti jinému duchovnímu a komunisté ho poslali na sedm let do vězení. Dcera Věra ho ve Valdicích sotva poznala. Po jeho smrti se rodina směla rozloučit jen u zapečetěné rakve a sedmdesát let netušila, kde skončily jeho ostatky.



Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.



Saúdská Arábie v pátek oznámila, že dočasně uzavřela ropovod vedoucí z východu na západ země. Důvodem jsou čtvrteční útoky, při nichž bylo zraněno několik lidí. Ministerstvo energetiky nejprve neuvedlo, kdo za útoky stojí, v pátek večer ale Rijád podle agentury Reuters sdělil, že ropovod zasáhly drony vypuštěné z Iráku. Irák mezitím útoky odsoudil a nařídil vyšetřování.