Země s nálepkou potížisty. Tak vnímá Evropa Česko

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
2. 1. 2010 17:20
Češi na sebe upozornili chaosem a blokádou celé EU

Analýza - Nestává se často, aby se zprávy o Česku probily na titulní strany předních evropských novin. Rok 2009 byl výjimkou.

Čechům se "povedlo" prorazit hned dvakrát: Poprvé, když uprostřed českého předsednictví v Praze padla vláda. Podruhé, když prezident Václav Klaus odmítl podepsat takzvanou Lisabonskou smlouvu.

Gratulovat si ale nebylo k čemu. Zahraniční zprávy a komentáře se jen hemžily slovy jako chaos, amatérismus, provokace, pozérství nebo sabotáž.

Zatímco nad předčasným koncem Topolánkova vládnutí Evropa "pouze" nevěřícně kroutila hlavou, prezidentovy obstrukce vůči Lisabonu vzbudily v unii skutečné vášně. Mluvilo se mimo jiné o tom, že by se čeští potížisté měli za zablokování EU náležitě potrestat. Třeba tím, že přijou o svého evropského komisaře.

A jak to nakonec dopadlo? Podstatně líp, než v co doufali i ti největší optimisté. Nejenže Praha o místo v komisi nepřišla. Získala v ní důležité portfolio s podstatně většími pravomocemi, než jakými disponoval někdejší český premiér, eurokomisař Vladimír Špidla.

Chaotické předsednictví

Česko, teprve druhá předsednická země z bývalého východního bloku, to v čele sedmavacítky nemělo jednoduché.

Unijní kormidlo Praha přebírala uprostřed nejhorší hospodářské krize od třicátých let minulého století. A hlavně Paříž se od začátku netajila názorem, že EU potřebuje v tak těžké době úplně jiné vedení.

Na druhou stranu: podle toho, co v polovině roku znělo z bruselských kuloárů, se čeští politici opravdu moc nepředvedli. České předsednictví tak do historie vešlo jako chaotické a nepříliš úspěšné. Mimo jiné proto, že politici z Prahy, toho času reprezentanti celé EU, rychleji mluvili než mysleli.

Když se šéfování unie v létě ujímalo Švédsko, evropská sedmadvacítka si oddechla. "Je cítit úleva," napsal o konci předsednictví Česka německý ekonomický deník Handelsblatt.

Václav Klaus pobouřil Evropu už v době, kdy Česko unii vedlo. Skutečnou vlnu nevole ale vzbudil až po irském referendu, když odmítl podepsat Lisabonskou smlouvu.
Václav Klaus pobouřil Evropu už v době, kdy Česko unii vedlo. Skutečnou vlnu nevole ale vzbudil až po irském referendu, když odmítl podepsat Lisabonskou smlouvu. | Foto: Reuters

Evropský enfant terrible

Po měsících nejistoty se v Bruselu těšili na švédskou "stabilitu a spolehlivost", jak uvedl Handelsblatt. To ovšem ještě nikdo netušil, že i do švédského předsednictví výrazně zasáhnou Češi. Přesněji řečeno - jeden Čech. Prezident republiky Václav Klaus.

Klaus pobouřil Evropu už v době, kdy Česko unii vedlo. V projevu ve Štrasburku přirovnal evropskou intergraci k totalitě, načež europoslanci houfně opustili své poslanecké lavice.

Evropa sice Klausovy názory na EU znala, doufala však, že si český prezident po dobu, kdy jeho země unii šéfuje, vybere něco jako "oddechový čas". Nevybral.

V prvním půlroce dráždil Václav Klaus hlavně zapřísáhlé eurooptimisty. Zlom nastal v říjnu 2009. Po opakovaném referendu v Irsku se do něj pustili politici, právníci, politologové i novináři napříč celou Evropskou unií.

Z provokatéra sabotérem

S tvrdou kritikou přišel i vlivný Financial Times, list, který čtou nejen všichni evropští finančníci. Důvod? Česká hlava státu odmítla - jako úplně poslední - podepsat Lisabonskou smlouvu. Svůj podpis přitom dříve podmiňovala právě irským "ano" v referendu.

Když pak Irové smlouvu odsouhlasili, zazněla z Pražského hradu další podmínka: Češi měli získat záruky, že je kvůli Lisabonu nepřipraví o majetky odsunutí sudetští Němci. Evropa byla rázem na nohou. Krátce předtím, než měl léta vyjednávaný dokument začít platit, něco takového nikdo nečekal.

Český prezident Klaus zašel ve svém provokativním odporu za každou cenu příliš daleko, napsaly v komentáři "Pozér Klaus" Financial Times. Z provokatéra se stal sabotér, uvedly.

Václav Klaus nakonec Lisabonskou smlouvu nezastavil. Začala platit 1. prosince 2009.

Konec vetům, konec blokádám

Česko - a stejně tak i ostatní státy EU - Lisabon připravil o možnost, aby se v příštích politických šarvátkách chovaly jako český prezident ve sporu o novou unijní smlouvu. Ve většině oblastí totiž přestává platit právo veta. Žádná země tudíž nebude moci zablokovat všechny ostatní.

Ani tak ale Češi o vliv nepřijdou. Unie, která bude "šlapat" a nebude paralyzována některým z jejích sedmadvaceti členů, bude přínosem i pro ně.

Navíc: Lisabon výrazně posílil Evropský parlament, a tím pádem i přímo volené europoslance z České republiky. Skoro nic, co (nejen) na summitech rozhodnou členské státy, se v budoucnu neobejde bez jeho souhlasu.

Trnitá cesta k cíli

Trnitá cesta k Lisabonské smlouvě vyvrcholila opakovaným referendem v Irsku.
Trnitá cesta k Lisabonské smlouvě vyvrcholila opakovaným referendem v Irsku. | Foto: socialistparty.net

Kdyby Lisabon neprošel, Česko by možná v komisi ztratilo svého zástupce. Předchozí smlouva z Nice totiž počítala s méně než 27 eurokomisaři.

I díky Lisabonské smlouvě si teď Praha může gratulovat, že pro českého diplomata Štefana Füleho získala křeslo komisaře pro rozšíření a Evropskou politiku sousedství s rozpočtem 12 miliard eur (přibližně 332 miliard korun).

Mimochodem - i původní verze smlouvy z Lisabonu počítala s nižším počtem eurokomisařů. Příslušná pasáž ale vzala za své; z finální verze textu vypadla, aby se dokument náležitě "osladil" vzpupným Irům.

Právě způsob, jakým dokument vznikal, tak je největší kaňkou na projektu zvaném Lisabonská smlouva.

Přepisovala a schvalovala se dlouhých osm let. Přežila všelidová hlasování, která pro ni původně měla znamenat smrtelnou ránu. Není divu, že opakování irského referenda vzbudilo u mnohých Evropanů dojem, že Irové budou hlasovat tolikrát, než konečně rozhodnou "správně".

Ať už je Lisabonská smlouva jakákoliv, jedno je jisté: hned tak se měnit nebude. Cesta k ní totiž ukázala, že by se Evropská unie momentálně stěží dokázala na něčem tak komplexním dohodnout. A jedním z troublemakerů by nepochybně byli i Češi.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy