Darchan (od našeho zpravodaje) - Kdekoliv se v Mongolsku dostanete mimo město, narazíte na domácí zvířata. Toulají se po krajině a občas brzdí dopravu na silnicích.
Tato asijská země má okolo tří milionů obyvatel a přibližně 50 až 60 milionů kusů velkých hospodářských zvířat: koz, ovcí, krav a koní.
Mongolsko by se tak mohlo stát velkým vývozcem masa, vlny a kůží. Vše je navíc v "bio kvalitě", tedy s minimem použité chemie a veterinárních přípravků.
Ve skutečnosti ale v Mongolsku nejsou závody na zpracování masa a chybí veterinární kontrola. Dokonce i ovčí vlna se často vyhazuje, protože pro ni není využití, vyjmenovává ekonomka Lakshmi Boojoo z think-tanku Economic Policy and Competitiveness Research.
Změnit se to pokusila česká nezisková organizace Člověk v tísni, když pomáhala rozjet využití ovčí vlny jako izolace na zateplování domů a úřadů.
"Začalo to dělat šest zdejších firem, kterým jsme pomohli," říká Quentin Moreau, vedoucí kanceláře Člověka v tísni v Mongolsku.
Zateplily se tak například školky nebo domy pro chudé, kteří by si jinak izolaci svého příbytku nemohli dovolit. A to teploty v zimě v mongolském hlavním městě Ulánbátaru klesají k minus 20 stupňům Celsia.
Vlnu nahrazuje polystyren
"Tady vlnu postupně čistíme a pak z ní děláme izolaci," ukazuje v rozlehlé hale na několik desítek metrů dlouhou linku na zpracování vlny pan Ganbold, generální manažer jedné z továren, které podpořil Člověk v tísni.
Vlna, která se dříve vyhazovala, se tady zpracuje a pastevci pak dostanou zaplaceno. Ročně podnikem projde 2600 tun vlny.
Ganboldova firma Eco Wool, která podniká pod obchodní značkou Čingiz Wool, leží na okraji průmyslového města Darchan, asi půl dne cesty z Ulánbátaru. Sídlo má v bývalé továrně, ze které však využívá jen část.
Nově se potýká s koncem éry levné vlny. Izolaci vyrobené z tohoto přírodního materiálu navíc konkurují levnější izolace z polystyrenu.
Lidé často nechápou, že slabé polystyrenové desky neizolují tak dobře jako ovčí vlna, stěžuje si Ganbold. "Doufám, že v roce 2017 se to zlepší," dodává.
Velké naděje vkládá taky do vývozu do Japonska. Vyvíjí nyní izolaci složenou i z umělých vláken, která by ji po zabalení umožnila znovu rozvinout. Do Japonska, kde je o ni zájem, by se tak mohla vyvážet pevně slisovaná.
Když přijde dzud, zvířata umírají
Evropská unie financovala celý tento projekt necelým milionem eur a Člověk v tísni v něm nadále pokračuje. Nyní propaguje použití přírodní izolace i mezi stavaři a architekty.
K tomu v Mongolsku pomáhá i v případech, kdy ho zasáhne extrémní mráz zvaný dzud. Ten Mongolsko postihl dva roky po sobě, naposledy minulou zimu. Během dzudu se zvířata často nedostanou ke krmivu, a tak umírají - nebo rovnou umrznou na pastvě.
Organizace proto lidem pomáhá jak finančně, tak šířit rady zkušených pastevců.
Cesta byla podpořena z projektu Media4Development financovaného Evropskou unií.
