Země G7: Budeme ekonomiky podporovat tak dlouho, jak bude potřeba

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
13. 6. 2021 16:46
Země ze skupiny velkých světových ekonomik G7 budou pokračovat ve svých rozsáhlých programech hospodářské podpory tak dlouho, jak to bude nutné. Uvedly to v nedělním dokumentu, vydaném na závěr třídenního summitu ve Velké Británii.
Summit zemí G7.
Summit zemí G7. | Foto: Reuters

"Budeme pokračovat v podpoře našich ekonomik tak dlouho, jak to bude nutné, v budoucnu přesuneme zaměření naší podpory z reakce na krizi k podpoře růstu," uvádí se v prohlášení třídenního summitu, který skončil ve Velké Británii. Země G7 již poskytly na pomoc svým ekonomikám 12 bilionů USD (251,7 bilionu Kč).

Plány na další růst zahrnují tvorbu pracovních míst, investice do infrastruktury, podporu inovací a podporu lidí bez ohledu na jejich věk, etnickou příslušnost nebo pohlaví. Podle prohlášení v případě minulých krizí tomu tak nebylo, a proto jsou země G7 nyní odhodlány to změnit.

V rámci zajištění budoucí prosperity se chtějí země G7 zasadit také o volnější a spravedlivější obchod v rámci reformovaného obchodního systému, odolnější globální ekonomiku a spravedlivější globální daňový systém. Svojí spoluprací chtějí zajistit vyšší prosperitu a blahobyt pro všechny.

Lídři G7 se také shodli na schválení globální minimální daně pro nadnárodní společnosti. Toto rozhodnutí se očekávalo, protože ministři financí G7 na počátku měsíce schválili zavedení globální minimální daně ve výši nejméně 15 procent pro nadnárodní společnosti, aby zabránili velkým korporacím využívat daňové ráje k tomu, aby se vyhnuly placení daní a připravovaly tak některé země o důležité a potřebné příjmy. Minimální sazbu 15 procent prosazují Spojené státy. Do konce července se chtějí G7 dohodnout na minimální dani s větší skupinou států G20. 

Minimální daň má zatížit více než doposud hlavně firmy jako Apple, Google a Amazon. Navíc by nově firmy měly odvádět daně tam, kde podnikají, a ne pouze v místě, kde mají své sídlo.

VIDEO: Předchozí summity zemí G7. 

Sangria, tanec i papričky. Ženy lídrů G7 si užívají čas bez manželů | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy