Země G7: Budeme ekonomiky podporovat tak dlouho, jak bude potřeba

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
13. 6. 2021 16:46
Země ze skupiny velkých světových ekonomik G7 budou pokračovat ve svých rozsáhlých programech hospodářské podpory tak dlouho, jak to bude nutné. Uvedly to v nedělním dokumentu, vydaném na závěr třídenního summitu ve Velké Británii.
Summit zemí G7.
Summit zemí G7. | Foto: Reuters

"Budeme pokračovat v podpoře našich ekonomik tak dlouho, jak to bude nutné, v budoucnu přesuneme zaměření naší podpory z reakce na krizi k podpoře růstu," uvádí se v prohlášení třídenního summitu, který skončil ve Velké Británii. Země G7 již poskytly na pomoc svým ekonomikám 12 bilionů USD (251,7 bilionu Kč).

Plány na další růst zahrnují tvorbu pracovních míst, investice do infrastruktury, podporu inovací a podporu lidí bez ohledu na jejich věk, etnickou příslušnost nebo pohlaví. Podle prohlášení v případě minulých krizí tomu tak nebylo, a proto jsou země G7 nyní odhodlány to změnit.

V rámci zajištění budoucí prosperity se chtějí země G7 zasadit také o volnější a spravedlivější obchod v rámci reformovaného obchodního systému, odolnější globální ekonomiku a spravedlivější globální daňový systém. Svojí spoluprací chtějí zajistit vyšší prosperitu a blahobyt pro všechny.

Lídři G7 se také shodli na schválení globální minimální daně pro nadnárodní společnosti. Toto rozhodnutí se očekávalo, protože ministři financí G7 na počátku měsíce schválili zavedení globální minimální daně ve výši nejméně 15 procent pro nadnárodní společnosti, aby zabránili velkým korporacím využívat daňové ráje k tomu, aby se vyhnuly placení daní a připravovaly tak některé země o důležité a potřebné příjmy. Minimální sazbu 15 procent prosazují Spojené státy. Do konce července se chtějí G7 dohodnout na minimální dani s větší skupinou států G20. 

Minimální daň má zatížit více než doposud hlavně firmy jako Apple, Google a Amazon. Navíc by nově firmy měly odvádět daně tam, kde podnikají, a ne pouze v místě, kde mají své sídlo.

VIDEO: Předchozí summity zemí G7. 

Sangria, tanec i papričky. Ženy lídrů G7 si užívají čas bez manželů | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 24 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy