"Společně s našimi přáteli si připomínáme historické události z doby před 30 lety," řekl Steinmeier českému prezidentovi Miloši Zemanovi a prezidentům Slovenska, Polska a Maďarska u památníku, který upomíná na příspěvek zemí Visegrádu k pádu Berlínské zdi.

"Bez odvahy a vůle po svobodě Poláků, Maďarů, Čechů a Slováků by mírové revoluce ve východní Evropě a německá jednota nebyly možné. Bez pochyby to byl velký historický výkon," podotkl také německý prezident u abstraktní skulptury, jež stojí na ulici Bernauer Strasse, která je jedním z hlavních symbolů rozděleného Berlína.

"Pět lidí zde zemřelo při útěku z Berlína do Berlína," poznamenal dnes ke smutné historii této ulice ředitel zdejšího památníku Berlínské zdi Axel Klausmeier při hlavní připomínce událostí z 9. listopadu 1989, které se vedle pětice prezidentů zúčastnila i německá kancléřka Angela Merkelová a další přední němečtí politici.

Všichni během ceremoniálu, v němž zazněly i hlasy mladých lidí ze čtveřice visegrádských zemí, do mezer zdi zasunuli růže. Ve stavbě, která Berlín dělila od roku 1961, tak symbolicky udělali otvory. Berlínské "monstrum", jak ho dnes nazvala jedna z řečnic, měřilo kolem 155 kilometrů.

Nyní pětici hlav států čeká společný oběd na zámku Bellevue, během něhož budou jednat rovněž o aktuálních zahraničněpolitických tématech.

Na zámku je už ráno uvítal prezident Steinmeier - slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, hlavu polského státu Andrzeje Dudu a maďarského prezidenta Jánose Ádera. Český prezident před zámkem vidět nebyl, dorazil k němu z druhé strany budovy, kde je jednodušší přístup. Všichni prezidenti zemí Visegrádu se pak zapsali do památeční knihy.

Po skončení oběda odletí Zeman zpět do Česka a na večerní oslavě už zemi bude reprezentovat ministr zahraničí Tomáš Petříček. Spolu s řadou dalších politiků se zúčastní vyvrcholení oslav, které u Braniborské brány začne v 18:00.

Multimediální akce tam desetitisícům návštěvníků, s nimiž se počítá, během dvou hodin nabídne proslov prezidenta Steinmeiera, ale třeba také vystoupení punkové kapely z bývalé Německé demokratické republiky (NDR) nebo klasických hudebníků pod taktovkou světoznámého dirigenta Daniela Barenboima.

Merkelová citovala i Havla

Berlínský symbol studené války, který východoněmecký režim postavil v roce 1961, si vyžádal 140 životů, vnitroněmecká hranice dalších asi 330. Nejméně 180 lidí přišlo o život, když se z NDR pokusili utéct přes Baltské moře.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové potrvá opravdové spolusjednocení a srovnání životních podmínek v obou částech Německa potrvá výrazně déle, než se původně myslelo. Řekla to v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung.

"Po deseti nebo dvaceti letech byla naděje, že to půjde rychleji," poznamenala pětašedesátiletá politička, která sama v komunistické Německé demokratické republice (NDR) strávila velkou část svého života. "V některých oblastech, o kterých si člověk myslel, že se mezi Východem a Západem srovnají, je dnes vidět, že to bude trvat spíše půlstoletí nebo i déle," uvedla.

Sobotní projev měla Mereklová v Kapli smíření, která stojí v místě někdejšího "pásma smrti" mezi dvěma řadami Berlínské zdi. Citovala během něj i někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla a jeho přínos k tehdejším událostem. Vzpomněla na oběti komunistického režimu a zdůraznila, že demokracii a právní stát nelze brát jako samozřejmost. Odpovědností Evropy je hodnoty svobody bránit, řekla.

Kancléřka připomněla, že na 9. listopadu připadá i výročí takzvané křišťálové noci, tedy protižidovského pogromu, který se odehrál v roce 1938 v nacistickém Německu, Rakousku a v Sudetech.

Oslavy 30. výročí pádu berlínské zdi | Foto: Reuters

Německá kancléřka v projevu kladla důraz na budoucnost demokracie v Evropě. Poznamenala, že hodnoty svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv nelze brát jako samozřejmost, ale že je zapotřebí, aby je Evropa hájila, zejména v dnešní době technologického pokroku.

V závěru projevu Merkelová poznamenala, že "žádné, zdi, které rozdělují lidi a omezují svobodu, nejsou tak vysoké ani tak dlouhé, aby nemohly být zničeny". Řekla, že příspěvek jednotlivce se může jevit jako nevýznamný, pak ale ocitovala slova Václava Havla: "Svoboda je jako moře: jednotlivé vlny mnoho nezmohou, ale síle příboje se vzdorovat nedá."

Po skončení jejího projevu zazpíval český písničkář a bývalý disident Jaroslav Hutka.