Zeman je darebák, hřímal v ruské televizi novinář z Kyjeva. Český prezident měl ale v Rusku ohlas

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 26. 11. 2017 11:30
Návštěva českého prezidenta Miloše Zemana v Rusku budila v minulých dnech velkou pozornost tamních médií. Ta ho popisovala mimo jiné jako "jednoho z posledních evropských bojovníků za objektivitu". Zeman to ale také schytal v přímém přenosu ruského televizního kanálu Rossija-1 od ukrajinského novináře Dmitrije Gordona, který ho označil za "darebáka" a "ruského vlivového agenta".
Setkání Miloše Zemana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Soči označila ruská televizní stanice titulkem "Jedním jazykem".
Setkání Miloše Zemana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Soči označila ruská televizní stanice titulkem "Jedním jazykem". | Foto: NTV

Moskva - "Domnívám se, že český prezident je darebák a ruský vlivový agent. Navrhl bych, aby Rusku předal Karlovy Vary," hřímal v úterý večer v přímém přenosu ruského televizního kanálu Rossija-1 ukrajinský novinář Dmitrij Gordon.

Od moderátora politické talkshow "60 minut" dostal otázku, jak se dívá na výroky českého prezidenta Miloše Zemana o Krymském poloostrově.

Podle redaktora český prezident prohlásil, že "Krym je fakticky náš, ruský".

"Navrhl bych Zemanovi, aby předal Rusku Karlovy Vary. Mnoho ruských boháčů a oligarchů tam vlastní majetky. (…) S ukrajinským územím není potřeba kupčit. Rozhodneme se sami, co s ním máme dělat. Bez Zemana, bez Dodona (prorusky orientovaný prezident Moldavska - pozn. red.), bez dalších ruských vlivových agentů," dodal emotivně ukrajinský novinář.

Celý úryvek z diskusního pořadu následně na svém Twitteru zveřejnil s českými titulky překladatel Nikola Repin.

Talkshow "60 minut" státního kanálu Rossija-1 věnovala Zemanovi velkou pozornost už v pátek 17. listopadu, tedy ještě před začátkem jeho oficiální návštěvy v Rusku  Tehdy ho ruská moderátorka označila za "jednoho z posledních evropských bojovníků za objektivitu" a citovala jeho výroky z čerstvého rozhovoru pro ruskou státní agenturu TASS.

Zeman v něm podpořil ruskou anexi ukrajinského Krymu a odkázal při tom na případ Kosova.

Sám se pak označil za jediného evropského politika, který takhle hovoří. To ale podle Zemana neznamená, že i jiní nesmýšlejí podobně, jen "nemají dost odvahy, aby to řekli veřejně".

Nejvíce proruský politik v Evropě

Zpravodajství o Zemanově návštěvě v Soči a Moskvě hojně přinášely i další velké ruské prokremelské televize. A to i přesto, že v podobnou dobu do Ruska dorazili syrský prezident Bašár Asad nebo jeho protějšky z Turecka i Íránu.   

Ruská média Zemana označila v některých komentářích za "nejvíce proruského politika v Evropě", píše ČTK. A často připomínala jeho výroky o Krymu, potřebě zrušení protiruských ekonomických sankcí a nutné hospodářské spolupráci.

Prokremelská televizní stanice NTV dokonce setkání Zemana a jeho ruského protějšku Vladimira Putina v Soči označila titulkem "Jedním jazykem".

Odkazovala tak na Zemanovu výzvu nepřekládat rozhovor v ruštině českým novinářům. Český prezident argumentoval tím, že novináři by tento jazyk měli umět.

Známý ruský novinář Andrej Kolesnikov si ve své středeční reportáži pro deník Kommersant (její plné znění přeložil do češtiny portál TaPolitika) všiml otevřené a opakované vstřícnosti Miloše Zemana vůči Vladimiru Putinovi.

A hodnotil ji kriticky.

"Miloš Zeman si asi myslel, že je ve svých výrocích velkolepý. A také že byl. Chtěl-li předvést nikoli speciální, ale mimořádný vztah k Putinovi (ne k vlastním novinářům), co víc by mohl udělat?!" napsal Kolesnikov k Zemanově poznámce o povinnosti českých žurnalistů mluvit rusky. 

Kolesnikov okomentoval i zhoršující se zdravotní kondici českého prezidenta.

"Když hovořil Vladimir Putin, Miloš Zeman občas vypadal, že usíná. Anebo se na jeho tváři objevoval roztržitý úsměv a tak se snažil, aby si namasíroval krk, že by možná bylo fakt lepší, kdyby normálně usnul," dodal ruský novinář.  

Invaze v roce 1968 byla dobrá, tedy vlastně ne

Obrat o 180 stupňů pak během návštěvy českého prezidenta v Rusku provedl web tamní armádní televizní stanice Zvezda, který spadá pod ministerstvo obrany.

Nejdřív v Česku vyvolal velké pobouření svým článkem, který oslavoval okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1968. Proti textu se po vlně domácí kritiky ohradil i prezident Zeman a ve středu se od něj distancoval ruský premiér Dmitrij Medveděv.

Vedení webu TV Zvezda poté článek stáhlo a nahradilo ho novým textem o událostech ze srpna 1968.

Ten odsuzuje invazi jako "nesmyslnou" a "zbytečně brutální". A českého prezidenta Miloše Zemana označuje za "odvážného" a "principiálního" člověka, který se už jako mladý dokázal invazi postavit.

"Události roku 1968 se staly lakmusovým papírkem, ukázaly opravdové vlastence, skutečně odvážné, principiální lidi. Jedním z těch, kteří se proti vpádu vojsk postavili, byl Miloš Zeman, v té době student pražské ekonomické vysoké školy. Za svůj čin dostal na svoji dobu tvrdý trest - byl vyloučen z komunistické strany. O mnoho let později se Zeman stane prvním (českým) prezidentem, který byl vybrán všelidovým hlasováním," napsal autor nového článku na webu TV Zvezda Dmitrij Sergejev.

Miloš Zeman při pozdějším setkání s českými novináři v Moskvě označil tento obrat armádního webu za další důkaz jeho obecného tvrzení, že "novináři plně odpovídají charakteru prostitutek".

Český prezident je velmi potřebným a užitečným nástrojem ruské dezinformační kampaně, myslí si bývalý velvyslanec v Moskvě Petr Kolář. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy