


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali více než 15,8 milionu hřiven (přibližně 7,7 milionu Kč), uvedl v úterý server RBK-Ukrajina s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu. Prezidentský plat podle dokumentu činil 336 tisíc hřiven čili 28 tisíc měsíčně (asi 13 660 Kč).

Jeho základní příjem je velmi nízký - nižší i třeba než například příjem uklízeček v Česku, kdy se příjmy v této profesi zpravidla pohybují mezi 20 a 30 tisíci korunami hrubého.
Celkový výdělek zahrnoval příjem z vyplacených státních dluhopisů ve výši téměř 8,4 milionu hřiven. Kromě výplaty spočívaly příjmy prezidentovy rodiny v úrocích z úspor na bankovních kontech a z příjmu z pronájmu vlastních nemovitostí, dodal portál.
Předloni Zelenskyj a jeho rodina vydělali 15,286 milionu hřiven, což podle tehdejšího kurzu představovalo asi 8,5 milionu Kč, včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.
Zelenskyj v září 2023 vetoval zákon, který by po dobu jednoho roku utajoval majetková přiznání veřejných činitelů. „Vetoval jsem zákon přijatý Nejvyšší radou, který předpokládal omezení elektronického majetkového přiznání. Důvod je jasný. Majetková přiznání by měla být otevřená. A to okamžitě. Ne až za rok. Registr musí být otevřen hned teď,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
Protikorupční aktivisté či opoziční zákonodárci tvrdili, že zákon by mařil hlavní účel majetkových přiznání, kterým je vyvození odpovědnosti veřejných činitelů. Veřejnou petici, která vyzývala Zelenského k vetování zákona a otevření rejstříku majetkových přiznání veřejnosti, během několika dní podepsaly desítky tisíc lidí.
A Mezinárodní měnový fond (MMF) označil návrat povinných majetkových přiznání – pozastavených po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 – za jedno z kritérií pro vyplacení části balíčku finanční pomoci válkou zmítané zemi. Boj proti úplatkářství rovněž patří k podmínkám pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.



Je to jeden z největších projektů na jihu Moravy v řádech miliard korun, o kterém snili inženýři ještě za socialismu. Zatímco ale dříve působilo poněkud bláznivě, že lidé budou mít teplo díky horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany, teď už je to realita, pod kterou se podepsali jindy rozhádaní premiéři Petr Fiala (ODS) i Andrej Babiš (ANO). Aktuálně.cz zajímalo, jak takový horkovod bude fungovat.



Britská policie zadržela v sobotu v hrabství South Yorkshire 28letého muže podezřelého ze zavraždění bývalé ministryně Ann Widdecombeové. Zadržený je běloch s britským občanstvím a nyní je v policejní cele, uvedla policie v prohlášení. Podezřelý byl zadržen přibližně 430 kilometrů od domova Widdecombeové, poznamenal server BBC News.



Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.



Tenistka Linda Nosková je v očích svého otce Drahoše typem osobnosti, kterou úspěch nezmění, ani ten sobotní ve Wimbledonu. Triumf své dcery na travnatém grandslamu v All England Clubu bral emotivně, vybavily se mu i vzpomínky na náročnou cestu, kterou jako rodina absolvovali.



Meteorologové v pátek rozšířili výstrahu před zvýšeným rizikem vzniku požárů. Nově platí kromě Jihomoravského kraje i v části okolních regionů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Důvodem je dlouhotrvající sucho. Původně ústav vyhlásil v úterý výstrahu před požáry pro většinu území Jihomoravského kraje.