


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pátek amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Podle agentury AFP to ukrajinský prezident řekl v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.

Ukrajinský prezident vyzval k zavedení dalších sankcí v době, kdy jeho země čelí zesíleným vzdušným úderům, k nimž Rusko stále častěji používá řízené střely a letecké pumy a bezpilotní letouny s proudovým pohonem, které má protivzdušná obrana problém včas zachytit. Zelenskyj ve čtvrtek v Kanadě potvrdil, ze se chce na konci září setkat s americkým protějškem v New Yorku.
„Sankce je třeba zavést okamžitě. Musí být tvrdé. Je to nástroj, kterým mohou Spojené státy připravit Rusko o schopnost financovat válku proti Ukrajině. A upřímně řečeno, někdy nechápu, proč nelze rozhodnutí přijímat rychle,“ uvedl Zelenskyj ve výzvě, kterou zveřejnil také na síti X.
Rozhodnutí o sankcích, hospodářských a energetických omezeních vůči Ruské federaci a také o omezení výroby balistických raket a souvisejících zbraní je podle Zelenského třeba přijmout okamžitě.
Americký Senát v pondělí schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí hlavně na země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Na balíku opatření, který ještě musí schválit Sněmovna reprezentantů, více než rok pracoval nedávno zesnulý republikánský senátor Lindsey Graham.
„Tento návrh zákona musí projít hlasováním a získat podporu. Kromě toho jsou však důležitá i rozhodná opatření ze strany americké administrativy. Osobní rozhodnutí prezidenta Trumpa. Pevně doufám, že se jich dočkáme,“ poznamenal k tomu dnes ukrajinský prezident.
Zelenskyj ujistil, že Ukrajina je schopna reagovat na jakoukoli operaci, kterou by Rusko mohlo podniknout. „Rusko ví, že pokud zaútočí - a připravuje se na útoky proti naší energetické soustavě za letošní zimu, dočká se v odpověď téhož,“ uvedl nejvyšší ukrajinský představitel. Zdůraznil však, že Ukrajina chce jednat o ukončení války.
„Protahování války představuje výzvu nejen pro Ukrajinu, ale i pro ruskou ekonomiku a celý svět,“ upozornil Zelenskyj s poukazem mimo jiné na blokádu Černého moře s významným koridorem pro přepravu potravin.
„Zemědělství a energetika jsou dvě výzvy, jimž dnes čelí celý svět. A pokud je mír v tuto chvíli nemožný, protože si ho jeden člověk (ruský prezident Vladimir Putin) nepřeje, můžeme vyřešit otázku energetického příměří a potravinové bezpečnosti. To jsou rozhodnutí, která lze učinit,“ tvrdí Zelenskyj.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



V Česku v sobotu v 08:00 začal závěrečný den hlasování v letošních komunálních volbách. Na části území státu jsou spojené s úvodním kolem rozhodování o třetině senátorů. Po noční přestávce mohou do volebních místností zavítat ti, kteří tak neučinili v pátek. Mají na to šest hodin.



Nikola Bartůňková prohrála v semifinále turnaje v Pekingu se světovou pětkou Mirrou Andrejevovou z Ruska 2:6, 2:6. Dvacetiletá Češka vzdorovala hodinu a 14 minut. Deblová jednička Kateřina Siniaková si na stejném turnaji zahraje o jubilejní 40. titul. S domácí Čang Šuaj může získat třetí letošní a celkově čtvrtý společný titul na okruhu WTA.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na ropný terminál Jih Ruska v Rostovské oblasti, kde vypukl rozsáhlý požár, uvedl zpravodajský kanál Astra s odvoláním na snímky a videa od svých čtenářů.



Může obnova mnoho desetiletí zakopaného památníku ovlivnit volby? Přesně takový experiment se už několik týdnů odehrává v krušnohorském Dubí. Soupeři současného vedení města totiž bojují proti tomu, aby pomník, který ze svého místa zmizel během poválečného odsunu původních německých obyvatel, prošel renovací. Na Dubí se proto zaměřil další díl ze série regionálních textů deníku Aktuálně.cz.