


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu mění složení vlády: premiérka Julija Svyrydenková v neděli oznámila rezignaci a podle poslanců o tom část Zelenského strany předem nevěděla. Otřes přichází už potřetí od začátku invaze, expremiérku zřejmě čeká diplomatická mise. Podle experta je třetí taková změna částečně způsobena tím, že se kvůli válce nemůžou konat volby.

„S prezidentem jsme diskutovali o výzvách, kterým naše země čelí, o změnách potřebných k posílení práce vlády a o vztazích s mezinárodními partnery. Dnes je klíčové sjednotit veškeré naše úsilí a zdroje k posílení Ukrajiny,“ napsala odcházející premiérka v neděli na Telegramu.
Zdůraznila, že je připravena i nadále sloužit ukrajinskému státu a plnit své úkoly zaměřené na posílení postavení Ukrajiny, ochranu národních zájmů a přiblížení spravedlivého míru.
„Jsem vděčná prezidentovi za jeho důvěru a za velké ocenění práce našeho týmu. Jsem hrdá na to, že jsem měla tu čest vést vládu v nejtěžším období nedávné historie Ukrajiny,“ dodala.
„Jsem Svyrydenkové vděčný za její jasnou, stabilní a efektivní práci a nabídl jsem jí příležitost vést novou a důležitou oblast vztahů s klíčovým partnerem,“ uvedl pak v oznámení na sociální síti X ukrajinský prezident.
„Ukrajina mění svou politickou strategii. Každou prioritní oblast zahraniční politiky povede konkrétní a zkušený člověk, který je schopen realizovat to, na čem se dohodneme na úrovni vedení a co očekává ukrajinský lid,“ dodal Zelenskyj na Telegramu.
Rezignace premiérky překvapila i některé zákonodárce Zelenského strany Sluha lidu, což přiživilo spekulace o skutečném motivu toho, proč k tomuto rozhodnutí došlo.
„Je to zvláštní situace,“ řekl jeden z poslanců deníku Kyiv Independent pod podmínkou anonymity. „Rezignace kabinetu jsou obvykle až poslední možností. Obvykle se jedná o něco, co byste očekávali na podzim, kdy začíná politická sezona a lidé očekávají nějaké politické změny, protože se nekonají žádné volby,“ vysvětlil.
„Možná existují nějaké mimořádné důvody pro tuto rekonstrukci... Vypadá to jako preventivní krok.“ Zákonodárce pak dodal, že nevidí žádný zjevný důvod pro premiérčino odvolání.
„Bylo to docela nečekané,“ řekl Oleksandr Merežko, další poslanec Zelenského strany, který je předsedou výboru pro zahraniční politiku. Řekl, že o otřesech se spekulovalo už dlouho, ale čekalo se, že k nim dojde na podzim.
Podle poslance Jaroslava Železňaka čeká Svyrydenkovou pozice ukrajinské velvyslankyně ve Spojených státech.
Ukrajinská a zahraniční média se shodují na čtyřech možných kandidátech na uvolněný post ukrajinského premiéra.
Podle zdrojů Ukrajinské pravdy, webu Kyiv Independent a bruselského deníku Financial Times jsou jimi Serhij Koreckyj, generální ředitel největší ukrajinské národní ropné a plynárenské společnosti Naftohaz, ministr energetiky Denys Šmyhal, ministr obrany Mychajlo Fedorov a starosta Charkova Ihor Terechov.
K přeskupení ve vládě dochází necelý rok od posledního otřesu a je třetím od začátku války v únoru 2022. „Přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje svou leteckou údernou kampaň proti Rusku, čímž přibližuje válku Kremlu domovu více než kdy jindy a vyvíjí tlak na Moskvu,“ komentuje změnu Financial Times.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Michala Lebdušky je hlavní motivací změny snaha o konsolidaci moci, zlepšení vztahů s klíčovými zahraničními partnery a posílení vlivu prezidentské kanceláře. Do užšího kruhu kolem Zelenského se tak dostávají úspěšní manažeři z regionů či ekonomické sféry. Tímto krokem chce centrum efektivněji řídit stát a zároveň eliminovat případnou politickou konkurenci.
K tomu, že se taková změna odehrává už potřetí za období války, nabízí expert překvapivé vysvětlení. „Vzhledem k válečnému stavu se na Ukrajině nekonají volby. Tyto vládní rošády tak do jisté míry nahrazují standardní volební cyklus a jsou přípravou na situaci, kdy by po případném příměří musely rychle proběhnout nové volby,“ uzavírá Lebduška.



Několik týdnů prakticky bez deště způsobilo výrazný pokles hladiny římské Tibery, díky čemuž se nedaleko Andělského hradu v řece ukázaly pozůstatky starověkého mostu. Informovala o tom agentura AP.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.



Ukrajinští vojáci během cvičení v Německu rozdrtili americkou obrněnou brigádu o 3500 vojácích. Operátoři elitního pluku Nemesis vyřazovali americkou techniku tak rychle, že ji organizátoři museli opakovaně vracet do hry. Američané kvůli tomu byli nuceni přehodnotit svou dosavadní taktiku.



Nejméně čtyři lidé zemřeli při záplavách po prudkých bouřích východně od japonské metropole Tokia, informovaly v pátek agentury AFP a AP. Přívalové deště, záplavy a sesuvy půdy ochromily část dopravy zejména v prefektuře Čiba na ostrově Honšú. Desítky tisíc domácností se ocitly bez elektřiny, tisíce lidí přes noc uvázly na letišti Narita u Tokia.



Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos zavádějící až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů, uvedl Bílý dům. Dovoz dronů z Evropské unie, stejně jako z některých dalších zemí, bude podléhat 15procentní celní přirážce.