„Nedovolím si soudit, jaké důvody k tomu ukrajinská strana měla, že porušila dohodu o utajení a věc zveřejnila, ale je to pro mě velkým zklamáním.“ Tak reagoval jihokorejský prezident I Če-mjong, když Volodymyr Zelenskyj při projevu v OSN oznámil, že dva zajaté severokorejské vojáky předal do rukou Soulu.
Oba vojáky zajali příslušníci ukrajinských speciálních sil v lednu 2025 v ruské Kurské oblasti. Cílem bylo dokázat světu fyzickou přítomnost severokorejských vojáků ve válce na ruské straně. Byla to složitá operace – Severokorejci měli přísné instrukce se raději zabít než padnout do zajetí.
„Nedávno jsme do Korejské republiky poslali dva severokorejské válečné zajatce. Nebylo vůbec snadné dostat je živé. Jeden z nich, když si uvědomil, že bude zajat, se pokusil spáchat sebevraždu,“ popsal situaci ukrajinský prezident během svého středečního projevu na valném shromáždění OSN. Jenže právě tato věta způsobila diplomatickou krizi mezi Kyjevem a Soulem.
Jednání mezi oběma zeměmi o osudu obou vojáků trvala jeden a půl roku. Krátce po zajetí se s oběma vojáky na Ukrajině setkal jihokorejský poslanec Ju Jong-won. Zajatci prostřednictvím něj a jihokorejských neziskových organizací oficiálně požádali o přesídlení do Jižní Koreje.
V červenci 2026 se na summitu NATO v Ankaře jihokorejský prezident I Če-mjong setkal s Volodymyrem Zelenským. Oba státníci se dohodli na předání zajatců do Jižní Koreje, ovšem pod podmínkou absolutního utajení. Soul nechtěl zbytečně gradovat komplikované vztahy se svým severním sousedem. V září pak proběhl samotný transfer. Oba muži dorazili do Soulu jen několik dní před tím, než veřejné odhalení na půdě OSN vyvolalo diplomatickou dohru.
Zveřejnění totiž vyvolalo na jihu vnitropolitickou krizi. Konzervativní opozice napadla prezidenta, že akci tajil, aby nepopudil Pchjongjang. Podle jihokorejské ústavy jsou obyvatelé Severní Koreje považováni automaticky za občany Jižní Koreje, kteří mají právo žít na Jihu. Vláda by se podle opozice měla k jejich repatriaci otevřeně hlásit.
Prezident I Če-mjong na kritiku zareagoval velmi tvrdě. Opozici napadl s tím, že „politik, který pro svůj osobní prospěch poškozuje něčí život, národní zájem a bezpečnost, se nazývá vrah nebo zrádce“. Tvrdí, že utajení bylo nezbytné pro ochranu životů samotných zajatců a zejména jejich rodin v KLDR, kterým po veřejném odhalení hrozí represe či poprava.
Prezident ovšem adresoval výtku i Ukrajině, která podle něj porušila dohodu o mlčenlivosti. Soul je přitom pro Kyjev velmi důležitým, i když opatrným spojencem. Jižní Korea patří k několika málo zemím, které mají kapacity pro výrobu prakticky kompletního zbraňového spektra i na export. Legislativně má ale zakázáno dodávat zbraně do oblasti válečného konfliktu.
Soul nicméně uzavřel dohodu s USA, v rámci které dodal stovky tisíc kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm Spojeným státům, aby USA mohly doplňovat své vlastní skladové zásoby, ze kterých následně čerpá Ukrajina. V kritické době pro Kyjev (především v létech 2023 a 2024), kdy byly západní sklady prázdné, tak doslova zachránil ukrajinské dělostřelectvo. Soul také povolil export polských houfnic AHS Krab, které využívají jihokorejské podvozky, přímo na Ukrajinu.
Země také posílá na Ukrajinu vybavení pro odminování, bagry, sanitky, neprůstřelné vesty, helmy a zdravotnický materiál. Jižní Korea se hned na začátku invaze připojila k mezinárodním sankcím. Zavedla tvrdá omezení na vývoz technologií a zboží dvojího užití do Ruska, zmrazila aktiva ruské centrální banky a odpojila klíčové ruské banky od systému SWIFT.
Možná vám uniklo: „Roboti útočí jako první.“ Ukrajinci zaskočili Rusy naprosto unikátní operací
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
V tmavé chlebové mouce bylo víc jedů z nebezpečné plísně, než povoluje zákon
Nenápadná houba, který napadá obilí, stála ve středověku za záhadnými epidemiemi a upalovali kvůli ní čarodějnice. Jedy v ní obsažené totiž mohou způsobovat halucinace i křeče. Jeho stopy teď inspektoři našli v tmavé chlebové mouce z jihočeského mlýna.
Kolem kritizovaného Součka to zase vře. V Londýně řeší jeho „upřímné doznání“
Nastoupil poprvé od zranění na světovém šampionátu a konečně si vyzkoušel náročnou Championship, druhou anglickou ligu, ze které chce ambiciózní West Ham co nejrychleji zmizet zpět do fotbalové Premier League. Tomáš Souček se ale v nepovedeném duelu proti QPR stal nešťastným hrdinou a ze hřiště se poroučel už v poločase. Jeho návrat je teď v Londýně předmětem diskusí.
„Noha patří oběti masakru.“ Týden od hrůzného nálezu se situace v Postoloprtech hnula
Desítky let staré kosterní pozůstatky, které 1. října odkryla stavební technika v Postoloprtech, nejspíš patří jedné z dosud neidentifikovaných obětí tamějšího poválečného masakru. Krajské státní zastupitelství proto nyní hledá způsob, jak lokalitu v místě developerské výstavby prozkoumat a zjistit, zda se pod parcelami nachází masový hrob. Výstavba rodinného bydlení v okolí mezitím pokračuje.
Největší „politický čin“. Mladá poslankyně STAN nečekaně nabourala handl s ANO
I když je Anežka Nedomová od loňských parlamentních voleb poslankyní STAN, její zatím největší „politický čin“ není spojený s velkou politikou, ale „pouze“ s jejími Pardubicemi. Právě její postoj po víkendových komunálních volbách, kdy se postavila už proti takřka hotové dohodě o vládnutí STAN s hnutím ANO, vyvolal pořádný poprask. „Je to pro mě nepříjemně příjemné,“ říká pro Aktuálně.cz.
Další dronový útok u bulharského pobřeží poškodil dvě lodě, jedna se potopila
Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě u svého pobřeží v Černém moři. Jedna ze zasažených lodí se potopila, píší agentury AP a BTA. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.