


Možné prezidentské volby na Ukrajině mohou zásadně přepsat politickou mapu země – a přinést dlouho diskutovaného vítěze z řad armády. Ihor Hryniv, politolog a bývalý poslanec bloku exprezidenta Porošenka, v rozhovoru pro Rádio Svoboda odhaduje, že pokud by se volby konaly v nejbližší době, největší šanci na vítězství má bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.

Ukrajina se nachází ve zcela mimořádné situaci. Kvůli ruské invazi, která začala v únoru 2022, jsou prezidentské i parlamentní volby odloženy. Ústava sice stanovuje pravidelný volební cyklus, ale v podmínkách válečného stavu není jejich konání možné. Přesto se debata o tom, jak by dopadly, postupně dostává do popředí, a to i mezi samotnými ukrajinskými elitami.
Podle Hryniva prošel během války zásadní proměnou i současný prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jedna z nejvýznamnějších proměn v myšlení se odehrála v hlavě samotného prezidenta,“ popisuje politolog změnu Zelenského rétoriky i stylu vládnutí.
Zelenskyj, který byl v roce 2019 zvolen jako outsider slibující konec války na Donbasu, se postupně proměnil v lídra válečné země. Jeho popularita po ruské invazi prudce vzrostla, v posledních měsících však čelí i kritice – například kvůli vývoji na frontě nebo napětí uvnitř politického systému.
Právě v tomto kontextu se objevuje jméno Valerije Zalužného. Generál, který vedl ukrajinskou armádu v prvních fázích války a stal se symbolem odporu proti Rusku, patří dlouhodobě k nejdůvěryhodnějším osobnostem v zemi. Jeho popularita vychází nejen z vojenských úspěchů, ale i z image profesionála stojícího mimo tradiční politiku.
Podle Hryniva jsou dnes síly mezi Zelenským a Zalužným vyrovnané. „V sociologických průzkumech se pravidelně střídají na prvním místě,“ uvádí.
Klíčovým problémem pro Zelenského je však podle něj druhé kolo voleb. „Má za sebou pouze své lidi, kteří mu důvěřují. A to nestačí k jistému vítězství,“ upozorňuje politolog. S tím, že hlasy nerozhodnutých voličů a podporovatelů jiných kandidátů se k současnému prezidentovi nepřelévají.
Do hry zároveň vstupují i další postavy. Výrazně posílil například šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, který se podle Hryniva během krátké doby vyšplhal mezi potenciální kandidáty na třetí místo.
Naopak tradiční političtí hráči jako expremiérka Julija Tymošenková nebo bývalý prezident Petro Porošenko podle Hryniva ztrácejí šanci uspět v prezidentské volbě. „Žádný ze ‚starých těžkých vah‘ nemá šanci vyhrát prezidentské volby,“ tvrdí.
Výsledek případných voleb by tak odrážel hlubší proměnu ukrajinské společnosti. Válka posílila důvěru v armádu a její představitele, zatímco tradiční politické struktury ztrácejí vliv.
Zda se ale volby skutečně uskuteční v dohledné době, zůstává otázkou. Válečný stav zatím jejich konání neumožňuje a Ukrajina nadále soustředí veškeré kapacity na obranu proti ruské agresi. Přesto je už dnes zřejmé, že až válka jednou skončí, Ukrajinu čeká nejen obnova země, ale i zásadní politický přerod, v němž mohou hrát hlavní roli lidé, kteří se dosud pohybovali mimo tradiční politiku.



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



„Jak je možné, že je vedoucím delegace premiér a prezident seděl za ním jako ministr?“ popsal slovenský prezident Peter Pellegrini zvláštní situaci v české výpravě na summit NATO. V jejím čele stanul předseda vlády Andrej Babiš (ANO), nikoliv hlava státu Petr Pavel. Podle Pellegriniho se česká účast stala terčem vtípků, názor má ale jasný – lídrem na summitech NATO má být tradičně prezident.



V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.