


Ukrajině docházejí rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot. Její města jsou tak téměř bezbranná vůči ruským balistickým raketám. Donald Trump ve středu Volodymyru Zelenskému slíbil, že by se rakety – po kterých je celosvětově obrovská poptávka – mohly licenčně vyrábět na Ukrajině. Deník Aktuálně mluvil s experty o tom, nakolik je to reálné, proč jsou Patrioty klíčové či jak je nahradit.

„Toto je poslední velká výhoda Ruska,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o ruských balistických raketách spojencům na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře v úterý. „Všechno ostatní jsme schopni udělat sami. Ale pokud jde o protivzdušnou obranu, potřebujeme odhodlání našich partnerů,“ dodal.
Nejmodernější rakety do klíčového systému protivzdušné obrany Patriot vyrábí americká firma Lockheed Martin. Spojené státy Ukrajincům některé systémy poskytly a dodávají i rakety, které napadená země dostala také od Němců, Nizozemců či Poláků.
Jenže zmíněné země dodávaly hlavně z tenčících se vlastních zásob, samotná výroba je zoufale pomalá. Zbrojovka Lockheed Martin sice letos oznámila trojnásobné zvýšení produkce nejnovějšího typu rakety PAC-3 MSE na přibližně dva tisíce kusů ročně (teď je to zhruba 600 kusů), to ovšem nebude dřív než do konce roku 2030. A celosvětové zásoby se drasticky snížily poté, co Donald Trump začal válku s Íránem. Podle deníku Wall Street Journal Američané tehdy použili přes 1700 raket během pouhých pěti týdnů.
Jednou ze Zelenského priorit na summitu v Ankaře bylo získání další munice do Patriotů. A právě to je pro ukrajinského prezidenta „nevýhra“. Žádné rakety si sice domů neveze, vypadá to ale, že aspoň v delším horizontu uspěl.
„Jeden ptáček mi cvrlikal, že jim možná dáme licenci. Ukážeme jim, jak si to vyrábět sami, mají skvělé lidi,“ prohlásil ve středu po setkání se Zelenským jeho americký protějšek Trump s tím, že si myslí, že Ukrajinci dokážou antirakety vyrábět docela rychle. Zelenskyj později uvedl, že je za to vděčný.
Ukrajinská města ale trpí teď, podle letectva bránící se země jen v noci na čtvrtek Rusové útočili dvěma balistickými střelami Iskander-M. A zatímco na frontě se Ukrajincům teď relativně daří a drony sestřelovat dokážou, města terorizují rakety, proti kterým není obrana.

Deník Aktuálně.cz v reakci na Trumpovo oznámení zjišťoval, jak dlouho může trvat, než se rozjede licenční výroba, jestli je Ukrajina schopná americké systémy nahradit něčím jiným a proč jsou vlastně systémy Patriot tak důležité.
„Podrobnosti jsou zatím dost nejasné,“ říká britský bezpečnostní analytik Tony Lawrence s odkazem na to, že kromě Trumpova vyjádření moc dalších informací není. „Je tam celá řada výzev, v první řadě jde o složité právní aspekty a nutnost vyškolit pracovníky pro výrobu takto technologicky náročného zařízení,“ vysvětluje Lawrence, který působí v estonském think-tanku ICDS (Mezinárodní centrum pro obranu a bezpečnost).
Komplikací také může být fakt, že – jak sám Trump přiznal – americká administrativa o udělení licence se společností Lockheed Martin ještě ani nejednala. „To naznačuje, že celý proces je teprve na začátku a vyjednávání nějakou dobu potrvá,“ upozorňuje analytik.
Podle něj je dalším zásadním problémem vybudování nezbytné infrastruktury – zprovoznění takové výrobní linky vyžaduje vysoce zabezpečený a technologicky vyspělý závod. „Bude trvat ještě mnoho měsíců, než z ukrajinských linek sjede první kus. Letos to určitě nebude a vůbec si netroufnu odhadovat, kdy by to mohlo být,“ říká Lawrence.
Podobně hovoří také ukrajinský analytik Nazarij Barčuk z Ukrajinského bezpečnostního a kooperačního centra. Ten upozorňuje, že samotné udělení licence automaticky neznamená okamžité zahájení masové výroby střel; zvládnutí technologie a zavedení výroby by mohlo trvat až několik let. „Stejně tomu bylo v případě Japonska,“ míní a naráží při tom na fakt, že licencí disponuje kromě USA ještě zmíněná asijská země.
Výroba by pak měla mnoho přínosů: „Ukrajina bude schopna nejen zajistit dostatek prostředků k odražení ruských útoků (střely PAC-3 jsou prakticky jediné, které to dokážou efektivně), ale také ulehčit „globální čekací listině“ na tyto rakety,“ vysvětluje Barčuk.
Kvůli nedostatku raket i nevyzpytatelnosti amerického prezidenta se jak Ukrajinci, tak evropské země snaží přijít se způsobem, jak systémy Patriot nahradit. „V Evropě existuje systém SAMP/T. Většina odborníků ho sice v oblasti likvidace balistických raket hodnotí jako méně schopný než Patriot, ale nabízí jiné pokročilé funkce, které by Ukrajině mohly pomoci,“ podotýká Lawrence.

Evropa je podle něj schopna vyprodukovat většinu systémů protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, problémem ale zůstává ta nejvyšší úroveň – tedy protiraketová obrana proti balistickým střelám. Což jsou právě Patrioty. „V této oblasti jsme zcela závislí na nákupech z USA. Uvidíme, zda Evropa v příštích letech vyvine úsilí, aby tuto závislost snížila,“ říká Lawrence.
O něco podobného se snaží i Ukrajinci, a to byla podle Barčuka jedna z věcí, kterou ukrajinská delegace v Ankaře řešila. „Zvláštní pozornost byla věnována vytvoření celoevropského protibalistického systému protivzdušné obrany Freya, jehož vývoj a integrace se stávajícími prvky v současné době probíhá,“ popisuje ukrajinský analytik. Systém plánuje ukrajinská obranná společnost Fire Point, která je známá například raketami Flamingo.

„Zvýšit kapacitu zbrojní výroby není jednoduché. Až do konfliktu s Íránem nebyla poptávka tak extrémní a stávající kapacity zvládaly pokrývat jak americké potřeby, tak dodávky pro Ukrajinu,“ popisuje Lawrence.
Zbrojařské firmy podle něj obecně nechtějí riskovat masivní investice do nových linek bez pevných, dlouhodobých objednávek od vlád. Ale válka s Íránem to narušila, čímž jenom zvětšila ukrajinský problém. „Kvůli masivní spotřebě raket v tomto konfliktu bude mít Lockheed Martin plné ruce práce, aby vzniklý deficit vůbec dohnal,“ uzavírá Brit.



Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů směřuje podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) ke snížení schodku v návrhu rozpočtu pro příští rok a k dalším úsporám v následném závěrečném účtu. Koalice má podle něho předběžnou dohodu na některých opatřeních ve zdravotnictví a ve školství. Poslanec SPD Jan Hrnčíř předtím novinářům řekl, že jednání jsou konstruktivní a budou pokračovat.



Česká justice se vrací k jedné z největších privatizačních bolestí konce 90. let. Ani téměř po třiceti letech pachuť kolem prodeje Mostecké uhelné společnosti nezmizela. Dříve odsouzený uhlobaron Antonio Koláček teď prý chce přijít s důkazy, které pohled na privatizaci změní. A jej osvobodí.



Na území národního parku Šumava uniká do půdy plyn jedovatý plyn fosgen, sdělil iROZHLASU poslanec Filip Turek (za Motoristy). Původně tvrdil, že jde o yperit. Potvrdil informaci Českého rozhlasu, že látky unikají v oblasti Dobré Vody u Prášil na Klatovsku. O úniku toxických látek, které jsou pozůstatky po československé armádě, informoval ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Nový severokorejský ministr obrany Kim Song-ki v pondělí ostře odsoudil dvě vojenská cvičení Spojených států se spojenci a pohrozil případnou reakcí. Napsala to agentura Jonhap s odkazem na Kimovo prohlášení, které je první od jeho jmenování do funkce 29. srpna. KLDR označuje cvičení spojenců ve své blízkosti za agresivní a provokativní jednání a považuje je za nácvik invaze.