


Ukrajině docházejí rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot. Její města jsou tak téměř bezbranná vůči ruským balistickým raketám. Donald Trump ve středu Volodymyru Zelenskému slíbil, že by se rakety – po kterých je celosvětově obrovská poptávka – mohly licenčně vyrábět na Ukrajině. Deník Aktuálně mluvil s experty o tom, nakolik je to reálné, proč jsou Patrioty klíčové či jak je nahradit.

„Toto je poslední velká výhoda Ruska,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o ruských balistických raketách spojencům na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře v úterý. „Všechno ostatní jsme schopni udělat sami. Ale pokud jde o protivzdušnou obranu, potřebujeme odhodlání našich partnerů,“ dodal.
Nejmodernější rakety do klíčového systému protivzdušné obrany Patriot vyrábí americká firma Lockheed Martin. Spojené státy Ukrajincům některé systémy poskytly a dodávají i rakety, které napadená země dostala také od Němců, Nizozemců či Poláků.
Jenže zmíněné země dodávaly hlavně z tenčících se vlastních zásob, samotná výroba je zoufale pomalá. Zbrojovka Lockheed Martin sice letos oznámila trojnásobné zvýšení produkce nejnovějšího typu rakety PAC-3 MSE na přibližně dva tisíce kusů ročně (teď je to zhruba 600 kusů), to ovšem nebude dřív než do konce roku 2030. A celosvětové zásoby se drasticky snížily poté, co Donald Trump začal válku s Íránem. Podle deníku Wall Street Journal Američané tehdy použili přes 1700 raket během pouhých pěti týdnů.
Jednou ze Zelenského priorit na summitu v Ankaře bylo získání další munice do Patriotů. A právě to je pro ukrajinského prezidenta „nevýhra“. Žádné rakety si sice domů neveze, vypadá to ale, že aspoň v delším horizontu uspěl.
„Jeden ptáček mi cvrlikal, že jim možná dáme licenci. Ukážeme jim, jak si to vyrábět sami, mají skvělé lidi,“ prohlásil ve středu po setkání se Zelenským jeho americký protějšek Trump s tím, že si myslí, že Ukrajinci dokážou antirakety vyrábět docela rychle. Zelenskyj později uvedl, že je za to vděčný.
Ukrajinská města ale trpí teď, podle letectva bránící se země jen v noci na čtvrtek Rusové útočili dvěma balistickými střelami Iskander-M. A zatímco na frontě se Ukrajincům teď relativně daří a drony sestřelovat dokážou, města terorizují rakety, proti kterým není obrana.

Deník Aktuálně.cz v reakci na Trumpovo oznámení zjišťoval, jak dlouho může trvat, než se rozjede licenční výroba, jestli je Ukrajina schopná americké systémy nahradit něčím jiným a proč jsou vlastně systémy Patriot tak důležité.
„Podrobnosti jsou zatím dost nejasné,“ říká britský bezpečnostní analytik Tony Lawrence s odkazem na to, že kromě Trumpova vyjádření moc dalších informací není. „Je tam celá řada výzev, v první řadě jde o složité právní aspekty a nutnost vyškolit pracovníky pro výrobu takto technologicky náročného zařízení,“ vysvětluje Lawrence, který působí v estonském think-tanku ICDS (Mezinárodní centrum pro obranu a bezpečnost).
Komplikací také může být fakt, že – jak sám Trump přiznal – americká administrativa o udělení licence se společností Lockheed Martin ještě ani nejednala. „To naznačuje, že celý proces je teprve na začátku a vyjednávání nějakou dobu potrvá,“ upozorňuje analytik.
Podle něj je dalším zásadním problémem vybudování nezbytné infrastruktury – zprovoznění takové výrobní linky vyžaduje vysoce zabezpečený a technologicky vyspělý závod. „Bude trvat ještě mnoho měsíců, než z ukrajinských linek sjede první kus. Letos to určitě nebude a vůbec si netroufnu odhadovat, kdy by to mohlo být,“ říká Lawrence.
Podobně hovoří také ukrajinský analytik Nazarij Barčuk z Ukrajinského bezpečnostního a kooperačního centra. Ten upozorňuje, že samotné udělení licence automaticky neznamená okamžité zahájení masové výroby střel; zvládnutí technologie a zavedení výroby by mohlo trvat až několik let. „Stejně tomu bylo v případě Japonska,“ míní a naráží při tom na fakt, že licencí disponuje kromě USA ještě zmíněná asijská země.
Výroba by pak měla mnoho přínosů: „Ukrajina bude schopna nejen zajistit dostatek prostředků k odražení ruských útoků (střely PAC-3 jsou prakticky jediné, které to dokážou efektivně), ale také ulehčit „globální čekací listině“ na tyto rakety,“ vysvětluje Barčuk.
Kvůli nedostatku raket i nevyzpytatelnosti amerického prezidenta se jak Ukrajinci, tak evropské země snaží přijít se způsobem, jak systémy Patriot nahradit. „V Evropě existuje systém SAMP/T. Většina odborníků ho sice v oblasti likvidace balistických raket hodnotí jako méně schopný než Patriot, ale nabízí jiné pokročilé funkce, které by Ukrajině mohly pomoci,“ podotýká Lawrence.

Evropa je podle něj schopna vyprodukovat většinu systémů protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, problémem ale zůstává ta nejvyšší úroveň – tedy protiraketová obrana proti balistickým střelám. Což jsou právě Patrioty. „V této oblasti jsme zcela závislí na nákupech z USA. Uvidíme, zda Evropa v příštích letech vyvine úsilí, aby tuto závislost snížila,“ říká Lawrence.
O něco podobného se snaží i Ukrajinci, a to byla podle Barčuka jedna z věcí, kterou ukrajinská delegace v Ankaře řešila. „Zvláštní pozornost byla věnována vytvoření celoevropského protibalistického systému protivzdušné obrany Freya, jehož vývoj a integrace se stávajícími prvky v současné době probíhá,“ popisuje ukrajinský analytik. Systém plánuje ukrajinská obranná společnost Fire Point, která je známá například raketami Flamingo.

„Zvýšit kapacitu zbrojní výroby není jednoduché. Až do konfliktu s Íránem nebyla poptávka tak extrémní a stávající kapacity zvládaly pokrývat jak americké potřeby, tak dodávky pro Ukrajinu,“ popisuje Lawrence.
Zbrojařské firmy podle něj obecně nechtějí riskovat masivní investice do nových linek bez pevných, dlouhodobých objednávek od vlád. Ale válka s Íránem to narušila, čímž jenom zvětšila ukrajinský problém. „Kvůli masivní spotřebě raket v tomto konfliktu bude mít Lockheed Martin plné ruce práce, aby vzniklý deficit vůbec dohnal,“ uzavírá Brit.



Italská policie nalezla tři díla francouzských umělců z 19. století v odhadované hodnotě devíti milionů eur (225 milionů korun), která byla odcizená ze soukromého muzea u Parmy. Uvádí to v pátek média s odkazem na prohlášení policie. Vloupání do muzea a sídla nadace Magnani Rocca se odehrálo v noci na 23. března.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Kurilské ostrovy, které od konce druhé světové války patří Rusku, jako své území je ovšem označuje Japonsko. To první Putinova návštěva rozhodně nepotěšila, radost ovšem ruský prezident udělal zaměstnancům tamního závodu na zpracování ryb. A po schůzce s velitelem Tichomořské flotily se rozhodl zase pohrozit Západu – tentokrát „pirátům“.



Pouhých sedm měsíců po svatbě bylo po všem. Kriketová hvězda Ash Gardnerová nyní poprvé promluvila o vztahu se spoluhráčkou Georgií Vollovou.



Rychlovarná konvice plná usazenin, bělavé mapy na bateriích i nepříjemné svědění pokožky po sprchování. Řada obyvatel Prahy v posledních týdnech zaznamenala, že z kohoutků teče znatelně jiná voda než dřív. Nejde o přelud – tvrdost vody v některých čtvrtích prokazatelně vzrostla. Pražské vodovody a kanalizace i dermatoložka pro Aktuálně.cz vysvětlují, co se v potrubí stalo a kdo by měl zpozornět.