


K čemu byla návštěva „Putinova důvěrníka“ Romana Abramoviče v Kyjevě? Nastal ve válce „zlom“ a přiklání se už ve prospěch Ukrajiny? A co nakonec může válku rozhodnout? Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba poskytl médiím obsáhlý rozhovor, v němž nabídl svůj pohled na současný vývoj války i na její možnou budoucnost.

Ruský podnikatel a bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič navštívil Kyjev v květnu, informoval minulý týden britský list The Financial Times. Setkání s ním následně potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle Zelenského chtěl Abramovič pochopit, k jakým ústupkům je Kyjev ochoten ve prospěch mírových jednání. Zelenskyj mu prý řekl, že Ukrajina nemá v úmyslu vydat Donbas Rusku.
Kuleba, který vedl ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí v letech 2020 až 2024, v rozhovoru nabídl svůj pohled na nedávné setkání Abramoviče se Zelenským. Předtím ale představil i svůj názor na samotného Abramoviče, který působil jako prostředník mezi Kyjevem a Moskvou od začátku války a účastnil se i prvních vyjednávání v roce 2022.
Podle Kuleby „od samého začátku invaze pan Abramovič sledoval dva cíle. Do jisté míry ho to lidsky skutečně bolelo a snažil se být užitečný. Jeho druhým cílem – možná dokonce důležitějším – bylo ochránit své finance a aktiva před sankční mašinerií,“ řekl pro ukrajinskou rozhlasovou stanici NV.
Kuleba také připomněl, že krátce po schůzce Zelenského s Abramovičem poslal ukrajinský prezident otevřený dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v němž ho vyzval ke schůzce a k ukončení bojů. „Kdyby kanál přes Abramoviče fungoval tak, jak se očekávalo, pravděpodobně by nebylo nutné psát otevřený dopis,“ zhodnotil Kuleba.
Co se týče ruských očekávání od Abramovičovy návštěvy, ukrajinský exministr se rozhodl nespekulovat. „Nevíme přece, jak to u nich funguje,“ řekl.
S tím, jak se stále častěji objevují zprávy o úspěších Ukrajiny, se objevují i spekulace o možném „zlomu“ ve válce s Ruskem. Kuleba však nadšení mírní. „Nechci kazit lidem radost, ale v listopadu se zase vrátíme k debatám o tom, jak přežít zimu,“ uvedl.
„V dějinách lidstva se nikdy nestalo, že by se zásadní zvraty války určovaly v okamžiku, kdy se dějí. Zlomové momenty se určují zpětně. Takže všechny řeči o tom, že nastal zlom, že se všechno otočilo a Ukrajina dojde až do Kremlu, jsou nesmysl,“ dodal. Připustil však, že situace je dnes „fakticky lepší než před půl rokem“.
Podle Kuleby nicméně budoucnost války stojí především na dvou neznámých. První je, zda Ukrajina získá balistické rakety, které jí umožní reálně ohrozit Moskvu a další velká ruská města. To by podle něj mohlo donutit Rusko k serióznímu vyjednávání. Druhou otázkou je, zda se Vladimir Putin v takové situaci nerozhodne použít jaderné zbraně.
Kuleba se v rozhovoru rovněž vyjádřil k úskalím polsko-ukrajinských vztahů, k Putinovým obavám o vlastní bezpečnost po izraelsko-americkém úderu proti íránskému vedení i k dalším tématům.



Novým lídrem britských labouristů je Andy Burnham. Potvrdila to v pátek vládnoucí strana na svém mimořádném sjezdu. V čele strany Burnham vystřídal Keira Starmera a v pondělí po něm bývalý starosta Manchesteru převezme i funkci premiéra.



Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou v pátek představila Evropská komise. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040.



Rozměrná betonová plastika nazvaná Rovnováha u pražského Barrandovského mostu se v pátek ráno rozpadla a zasypala přilehlou silnici i cyklostezku. Nikdo zraněn nebyl, v místě je ale částečně omezena doprava. Na bezpečnost tam dohlíží policisté, řekl policejní mluvčí Richard Hrdina. Na událost upozornil server iDNES.cz.



Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k národu v noci na pátek uvedl, že chce posílit důvěru ve volební proces ve Spojených státech, mnohdy ale dělal pravý opak, napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT). Dokumenty zveřejněné Trumpovou vládou a dřívější závěry zpravodajských služeb podle listu navíc neslouží jako důkaz pro Trumpovy argumenty o narušení bezpečnosti voleb.



Dva mrtvé si vyžádaly prudké bouře, které v noci na pátek zasáhly Francii po dlouhé vlně veder. Na 53 000 lidí se ocitlo bez elektrického proudu, píše agentura Reuters s odvoláním na francouzské úřady. Bouřím čelí rovněž Německo.