


K čemu byla návštěva „Putinova důvěrníka“ Romana Abramoviče v Kyjevě? Nastal ve válce „zlom“ a přiklání se už ve prospěch Ukrajiny? A co nakonec může válku rozhodnout? Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba poskytl médiím obsáhlý rozhovor, v němž nabídl svůj pohled na současný vývoj války i na její možnou budoucnost.

Ruský podnikatel a bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič navštívil Kyjev v květnu, informoval minulý týden britský list The Financial Times. Setkání s ním následně potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle Zelenského chtěl Abramovič pochopit, k jakým ústupkům je Kyjev ochoten ve prospěch mírových jednání. Zelenskyj mu prý řekl, že Ukrajina nemá v úmyslu vydat Donbas Rusku.
Kuleba, který vedl ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí v letech 2020 až 2024, v rozhovoru nabídl svůj pohled na nedávné setkání Abramoviče se Zelenským. Předtím ale představil i svůj názor na samotného Abramoviče, který působil jako prostředník mezi Kyjevem a Moskvou od začátku války a účastnil se i prvních vyjednávání v roce 2022.
Podle Kuleby „od samého začátku invaze pan Abramovič sledoval dva cíle. Do jisté míry ho to lidsky skutečně bolelo a snažil se být užitečný. Jeho druhým cílem – možná dokonce důležitějším – bylo ochránit své finance a aktiva před sankční mašinerií,“ řekl pro ukrajinskou rozhlasovou stanici NV.
Kuleba také připomněl, že krátce po schůzce Zelenského s Abramovičem poslal ukrajinský prezident otevřený dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v němž ho vyzval ke schůzce a k ukončení bojů. „Kdyby kanál přes Abramoviče fungoval tak, jak se očekávalo, pravděpodobně by nebylo nutné psát otevřený dopis,“ zhodnotil Kuleba.
Co se týče ruských očekávání od Abramovičovy návštěvy, ukrajinský exministr se rozhodl nespekulovat. „Nevíme přece, jak to u nich funguje,“ řekl.
S tím, jak se stále častěji objevují zprávy o úspěších Ukrajiny, se objevují i spekulace o možném „zlomu“ ve válce s Ruskem. Kuleba však nadšení mírní. „Nechci kazit lidem radost, ale v listopadu se zase vrátíme k debatám o tom, jak přežít zimu,“ uvedl.
„V dějinách lidstva se nikdy nestalo, že by se zásadní zvraty války určovaly v okamžiku, kdy se dějí. Zlomové momenty se určují zpětně. Takže všechny řeči o tom, že nastal zlom, že se všechno otočilo a Ukrajina dojde až do Kremlu, jsou nesmysl,“ dodal. Připustil však, že situace je dnes „fakticky lepší než před půl rokem“.
Podle Kuleby nicméně budoucnost války stojí především na dvou neznámých. První je, zda Ukrajina získá balistické rakety, které jí umožní reálně ohrozit Moskvu a další velká ruská města. To by podle něj mohlo donutit Rusko k serióznímu vyjednávání. Druhou otázkou je, zda se Vladimir Putin v takové situaci nerozhodne použít jaderné zbraně.
Kuleba se v rozhovoru rovněž vyjádřil k úskalím polsko-ukrajinských vztahů, k Putinovým obavám o vlastní bezpečnost po izraelsko-americkém úderu proti íránskému vedení i k dalším tématům.



Ve věku 77 let v úterý zemřel bubeník americké rockové skupiny ZZ Top Frank Beard. Hudebník, který byl členem slavného texaského tria téměř 60 let, zemřel v hospicové péči na svém ranči v texaském Richmondu. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, uvedl jeho publicista Bob Merlis. Informovala o tom agentura AP.



Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v úterý ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Spojené arabské emiráty v podvečer podle agentury Reuters zase uvedly, že na ně Írán vypálil dvě balistické rakety. Jedna raketa zasáhla teritoriální vody země, druhá dopadla mimo ně.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.