Stuttgart - Regionální volby v Německu i Francii skončily podle očekávání vítězstvím levice. Zatímco ale Francouzi dávali své hlasy především socialistům, Němci volili hromadně Zelené.
Svaz pro lidové hnutí (UMP) francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho i Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zažily černý víkend.
Ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko musí CDU po 58 letech nepřetržité vlády vyklidit úřad zemského ministerského předsedy. Ve Francii vyhráli socialisté podpoření zbytkem levice drtivým způsobem a ovládli dvě třetiny kantonů.
Obě vítězství se čekala, překvapením je ovšem výsledek bádensko-württemberských Zelených, kteří obdrželi 24,2 procenta hlasů, o jedno procento více než sociální demokraté. Jejich kandidát Winfried Kretschmann se stane prvním zeleným šéfem zemské vlády v dějinách Spolkové republiky.
Svůj volební zisk Zelení více než ztrojnásobili také v zemských volbách v Porýní-Falci a stejně vynikajícího výsledku dosáhli i v komunálních volbách v Hesensku.
O svou většinu ve Spolkové radě, horní komoře německého parlamentu, sice vláda v Berlíně nepřijde, její pozice se ale otřásla až do základů.
Může za to Fukušima
Předčasné parlamentní volby, jak se někteří komentátoři před nedělním hlasováním obávali, se v Německu sice konat nebudou, vládní koalice bude ale muset od základu přebudovat svou další strategii.
Slabého výsledku dosáhli zejména liberálové ministra zahraničí Guida Westerwelleho, kteří s 5,3 procenty jen těsně proklouzli do zemského parlamentu ve Stuttgartu.
Na volebním debaklu pravice se bezpochyby podepsaly problémy, kterým po katastrofálním zemětřesení a následné tsunami čelí japonská atomová elektrárna Fukušima. Němci nejsou tradičně nakloněni jaderné energii, jen cílené kampani ekologů, jak tvrdí špičky CDU, však volební vítězství Zelených přičítat nelze.
Mohutné protesty ve Stuttgartu vyvolalo před časem rozhodnutí tamní radnice prosadit kontroverzní projekt stavby nového vlakového nádraží. Zelení však díky své čitelné komunální a sociální politice získali sympatie také řady liberálních a centristických voličů.
"Pro CDU jsou volby katastrofou a ve straně k tomu určitě bude ještě velká debata," citovala agentura Reuters profesora Thorstena Faase, politologa z Mannheimské univerzity. Merkelové tak nepomohlo ani narychlo vyhlášené tříměsíční moratorium, na základě kterého byl zastaven provoz v sedmi německých atomových elektrárnách. Mnozí voliči to vnímali jako ryzí akcionismus.
Pozice kancléřky na spolkové úrovni nicméně zatím ohrožena není. Po neslavném odchodu ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga, kterému univerzitní kruhy prokázaly, že opsal většinu své někdejší dizertační práce, nemá CDU a sesterská Křesťansko-sociální unie (CSU) nikoho, kdo by Merkelovou mohl sesadit.
"Nechci před rokem 2013 žádnou změnu na spolkové úrovni a s Merkelovou jsem spokojen," řekl agentuře Reuters třiadvacetiletý pracovník v oblasti telekomunikací Manuel Blochwitz, který v neděli hlasoval pro Zelené. "Ve Stuttgartu jsem ale pro nový začátek."
Sarkozymu Libye nepomohla
Podobný předvolební trik jako Merkelová nasadil i Sarkozy. Ten se v uplynulých dvou týdnech velmi tvrdě zasazoval za zřízení bezletové zóny nad Libyí s jednoznačným cílem profilovat se politicky.
Francouzi na to nijak nezareagovali. Podobně jako Němci vytýkají totiž vládě v Paříži, že při překonávání následků finanční krize z let 2008-2009 se příliš soustředila na škrty v sociální oblasti.
Zatímco levicoví kandidáti získali 49,9 procenta hlasů, vládní UMP a její spojenci utrpěli se 35,8 procenty drtivou porážku. Dobře si naopak pod novou vůdkyní Marine Le Penovou vedla nacionalistická Národní fronta, pro kterou hlasovalo 11 procent těch, kdo se dostavili k volebním urnám.
Sarkozy je nyní ve Francii nejméně populárním prezidentem od druhé světové války. Podobně jako německá CDU v případě Merkelové ale zatím ani UMP nemá nikoho lepšího.
Prezidentské volby, které se v příštím roce v zemi galského kohouta konají, tak s největší pravděpodobností vyhraje stávající šéf Mezinárodního měnového fondu, socialista Dominique Strauss-Kahn.
