Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
30. 9. 2020 18:30
Univerzitní kampus Bohunice Masarykovy univerzity v Brně trochu předběhl dobu. Je postaven na poli, které se nejprve muselo odvodnit a díky systému zadržování vody je dnes příkladem moderní výstavby v době klimatické změny. Od jeho vzniku uběhlo už 14 let, Brno ale i na jiných příkladech ukazuje, jak stavět, aby se šetřilo vodou a energií.

"Tehdy nešlo o žádnou prozíravost a adaptaci na klimatickou změnu. Tenkrát to ještě nebylo téma. Cílem bylo celé pole odvodnit, aby se na něm mohlo stavět," vysvětluje Radim Vítek, který se na stavbě v roce 2006 podílel. Kdyby se dešťová voda svedla z asi 35 hektarů zastavěné půdy do kanalizace, stoka by se přeplnila. Proto jsou mezi budovami pod zemí vybudované nádrže, kam voda stéká vsakovacími průlevy a odkud se pak postupně upouští. 

Většina budov v kampusu má navíc zelené střechy, což byla v době výstavby poměrně novinka. Všudypřítomná zeleň sama o sobě zadržuje vodu a vláhu a ochlazuje okolí v parních letních dnech. 

Radim Vítek z Kanceláře architekta města.
Radim Vítek z Kanceláře architekta města. | Foto: Tomáš Škoda

Vodní nádrže měly původně za úkol zpomalit a regulovat odtok srážek, ve stále zhoršující se době sucha ale naopak dokážou také vodu zadržet. I když podle Vítka trochu zastaralým způsobem.

"Dnes už bychom to dělali jinak, mnohem velkoryseji. Tady se voda zadržuje pod zemí, čímž se splní zákon, ale už se nešlo dál. Měli bychom to dělat přírodě blízkým způsobem. Teď už se snažíme, aby se nepracovalo jen s nějakými podzemními nádržemi, ale aby voda zůstala i na povrchu," vysvětluje. 

Kampus Masarykovy univerzity v městské části Bohunice je starý 14 let, tehdy šlo o jednu z prvních velkých staveb, kde se počítalo se šetrným hospodařením s vodou. "Čekali jsme, že jich časem přibude mnohem víc, že zažijeme boom takových budov. Ale architekti a projektanti narážejí na spoustu překážek. Developeři, města a všichni zainteresovaní mají různé představy. Jsou ale i osvícenější investoři a developeři s přísnějšími požadavky," míní Vítek.

Ani při stavbě kampusu to nebylo jednoduché. Stojí u něj velké parkoviště a investor bojoval o každé parkovací místo. "My jsme jich ale museli hodně škrtnout a bylo těžké je o tom přesvědčit," popisuje. Na parkoviště se musely vejít pásy na odtok dešťové vody, dnes zarostlé zelení s vysázenými stromy.

Spolupráce architektů a vodohospodářů

Radim Vítek si myslí, že osvěta je důležitá a není od věci ke stavbě umístit informativní cedule. Například zmíněné odtoky na parkovištích si lidé často pletou se škarpou a někdy se v nich povalují papírové kapesníky a nejrůznější odpadky.

Největší problém ale architekt spatřuje v tom, že obzvlášť v dnešní době je při velkých projektech potřeba, aby na nich spolupracovalo hned několik profesí. "Kromě stavaře potřebujete krajináře, vodohospodáře i dopravního inženýra, aby to celé dohromady dávalo smysl. Když budovu navrhuje jen jedna profese, tak na ní bývá něco špatně. U nás ale zatím nejsme na mezioborovou spolupráci moc zvyklí," myslí si. "Veřejný prostor musí být multifunkční, musí fungovat přes celý rok, je na něj kladeno mnoho požadavků. Musí tam být zeleň, prostor pro chodce a zároveň třeba parkoviště," dodává.

Dnes Vítek pracuje v Kanceláři architekta města Brno (KAM Brno), což je městem založená příspěvková organizace, která pořádá architektonické soutěže. Naposledy o návrh na podobu nového hlavního nádraží. Vytvořila také manuál, který má sloužit městským částem jako příručka pro zacházení s veřejným prostorem.

Brno právě chystá nový územní plán, jehož návrh i s připomínkami občanů se bude znovu projednávat v polovině příštího roku. "Je rozdíl mezi tím, když stavíte na zelené louce a v městské zástavbě. Ve městě je to těžší, jsou tam inženýrské sítě, kanalizace a podobně," vysvětluje Vítek komplikace. Například ne na každém náměstí lze vysázet stromy kvůli historickým sklepům, ne všude se dají stavět domy se zelenými střechami.

Zelené střechy

V těch je přitom Brno českým průkopníkem. Loni mohli Brňané žádat o příspěvek na vybudování zelené střechy na svém domě, garáži či přístřešku.

Jedno známé místo se zelenou střechou stojí v Brně už osm let a pro mnoho obyvatel je to oáza uprostřed centra. Otevřená zahrada kousek pod hradem Špilberk nabízí odpočinek ve stínu stromů, kavárnu nebo výukovou zahrádku pro děti, která vede od vchodu do svahu až na střechu první pasivní administrativní budovy v Česku. V roce 2013 získala v soutěži Stavba roku cenu ministra životního prostředí za energetickou úspornost a efektivnost.

Zelená střecha budovy environmentální Nadace Partnerství zadrží obrovské množství vody a v horkých letních dnech ochlazuje kanceláře i bez klimatizace.

"V roce 2012, kdy se budova postavila, jsme ještě nepociťovali projevy klimatické změny a taková vedra, takže nevím, jestli se tomu dá říkat adaptační opatření. Ale přesně tak funguje," říká Martin Čech, specialista na zelené stavění Nadace Partnerství. Dnes se v kancelářích i splachuje dešťovou vodou, v zimě se vytápí tepelnými čerpadly z osmi 118 metrů hlubokých vrtů, a dvě na sebe nalepené kancelářské budovy tak na vytápění spotřebují ročně stejně energie jako jeden velký starý rodinný dům.

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONMONETA Money BankVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:

Postavit zelenou střechu je ale velká investice a pro developery ani investory není povinná. V současnosti se projednává návrh nového stavebního zákona, který má ovšem mnoho kritiků, hlavně z řad ekologů. Podle nich nevytvoří lepší podmínky pro hospodaření s vodou a zelení.

"Návrh je hodně orientován na ekonomický rozvoj. Stavební právo a územní plánování není jenom o hospodářství, ale týká se i sociálních a environmentálních témat. Všechny tři oblasti musí být v rovnováze. Když se staví v průmyslové zóně, jde víc o hospodářství, když v obytné, má navrch sociální sféra, a například v národním parku jde především o ochranu přírody," vysvětluje Milan Damohorský, vedoucí katedry životního prostředí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Měníme klima v legislativě

Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.

 

Právě se děje

Další zprávy