Ze zákulisí summitu G7: Trump byl sám proti všem a v izolaci, pohádal se kvůli Rusku

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 26. 8. 2019 17:14
Jednání nejvyspělejších států světa G7 v Biarritzu na jihu Francie vypadalo spíš jako summit G6 plus 1. Americký prezident Donald Trump je v klíčových otázkách se svým názorem osamocen ve společnosti politiků z Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, Kanady, Japonska a Číny.
Donald Trump na tiskové konferenci v Biarritzu.
Donald Trump na tiskové konferenci v Biarritzu. | Foto: Reuters

Jde o témata obchodní války s Čínou, konfliktu s Íránem, klimatických změn a také možného návratu Ruska na summit, který by se tak znovu rozšířil na G8.

Evropské země dávají najevo obavy z globální recese, kterou může přinést zvyšování cel mezi USA a Čínou. Trump ale odmítl ustoupit. "Prezidenta mrzí, že cla nezvýšil ještě více," prohlásila mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová.

V pátek v předvečer summitu Washington i Peking oznámily zvyšování cel na dovezené zboží. Podle Trumpa ale čínská strana chce jednat a "vážná diskuse" teprve začne. "Jsme teď vůči Číně v tak výhodné pozici, v jaké jsme ještě nebyli," řekl prezident v pondělí.Na závěreční tiskové konferenci zopakoval: "Pod naším tlakem Čína nemá na výběr."

Zástupci některých amerických firem přitom projevili už dříve obavy, že obchodní válku postupně pocítí všichni Američané ve svých peněženkách, protože zboží v obchodech zdraží.

Obavy ze zvyšování cel a dopadů obchodní války sdělil Trumpovi i politik, který k němu má na summitu názorově nejblíže - britský předseda vlády Boris Johnson. "Nemáme cla rádi," upozornil premiér, který zároveň Turmpovi řekl, že klimatické změny považuje za velký problém.

Ministr financí USA Steven Mnuchin uvedl, že Trump by dokonce mohl americkým firmám odchod z Číny nařídit. Mohl by tak učinit v případě vyhlášení nouze. Zároveň prezident vyzval americké podnikatele, aby se snažili najít náhradu za čínský trh.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler deníku Aktuálně.cz vysvětlil, že kvůli obchodní válce klesá poptávka po takzvaném kapitálovém zboží, mezi něž patří například strojírenské výrobky. Ty ve velké míře vyrábí Německo, na které je navázaná i česká ekonomika.

"Firmy se obávají toho, jak moc bude konflikt eskalovat, a omezují investice. Například BMW dodává vozy na čínský trh přes svoji americkou pobočku. V tomto případě se k nám krize promítne přes automobilky. Česko je subdodavatel, a když zpomalí automobilka, na subdodavatele to bude mít ještě horší efekt," popsal Pfeiler dopad americko-čínského sporu na Česko. 

I téma obchodu mezi Francií a USA bylo na seznamu "nepříjemných" jednání. Trump řekl, že USA nezvýší cla na dovezená francouzská vína, pokud si Paříž rozmyslí digitální daň na americké firmy, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple. Ta má tříprocentní sazbu a týká se firem, které mají ve Francii příjmy nad 25 milionů eur a celosvětově nad 750 milionů eur.

Vyjednavači obou zemí se ale v Biarritzu nakonec dohodli na kompromisu: Francie podnikům vrátí rozdíl mezi francouzskou digitální daní a plánovaným mezinárodním systémem digitální daně, na kterém nyní pracuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Trump tedy prozatím clo na francouzská vína nezavede.

Podle listu Wall Street Journal se na uzavřeném jednání strhl spor o to, zda by se na summity mělo vrátit Rusko. Jeho účast ostatní země pozastavily po anexi Krymu v roce 2014. Zatímco Trump zastával názor, že Rusko se má vrátit, delegace Francie, Německa a Velké Británie se vyslovily proti. Jejich hlasy nakonec převážily a Trump oficiálně oznámil, že nebylo přijato žádné rozhodnutí.

Jeden z evropských diplomatů, přítomných na jednání, řekl agentuře Reuters, že diskuse o Rusku byla "velmi výbušná a napjatá". "Mluvilo se o tom, že G7 je klub liberálních demokracií. Tento názor Donald Trump očividně nesdílí," popsal diplomat.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu Trumpa přemlouval, aby se pokusil zmírnit napětí mezi USA a Íránem. Americký prezident odstoupil od dohody o řešení íránského jaderného programu a uvalil na Írán tvrdé ekonomické sankce s cílem odstřihnout Teherán od příjmů z exportu ropy. Trump výzvu odmítl a nesetkal se v Biarritzu ani s íránským ministrem zahraničí Muhammadem Zarífem, který tam nečekaně na Macronovo pozvání přicestoval.

Na závěr summitu řekl, že je připraven setkat se s íránským prezidentem Hasanem Rúháním "za správných okolností."

Video: Uchovejme Ameriku velkou. Trump zahájil kampaň za své znovuzvolení

Uchovejme Ameriku velkou. Trump zahájil kampaň za své znovuzvolení | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy