Jde o témata obchodní války s Čínou, konfliktu s Íránem, klimatických změn a také možného návratu Ruska na summit, který by se tak znovu rozšířil na G8.
Evropské země dávají najevo obavy z globální recese, kterou může přinést zvyšování cel mezi USA a Čínou. Trump ale odmítl ustoupit. "Prezidenta mrzí, že cla nezvýšil ještě více," prohlásila mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová.
V pátek v předvečer summitu Washington i Peking oznámily zvyšování cel na dovezené zboží. Podle Trumpa ale čínská strana chce jednat a "vážná diskuse" teprve začne. "Jsme teď vůči Číně v tak výhodné pozici, v jaké jsme ještě nebyli," řekl prezident v pondělí.Na závěreční tiskové konferenci zopakoval: "Pod naším tlakem Čína nemá na výběr."
Zástupci některých amerických firem přitom projevili už dříve obavy, že obchodní válku postupně pocítí všichni Američané ve svých peněženkách, protože zboží v obchodech zdraží.
Obavy ze zvyšování cel a dopadů obchodní války sdělil Trumpovi i politik, který k němu má na summitu názorově nejblíže - britský předseda vlády Boris Johnson. "Nemáme cla rádi," upozornil premiér, který zároveň Turmpovi řekl, že klimatické změny považuje za velký problém.
Ministr financí USA Steven Mnuchin uvedl, že Trump by dokonce mohl americkým firmám odchod z Číny nařídit. Mohl by tak učinit v případě vyhlášení nouze. Zároveň prezident vyzval americké podnikatele, aby se snažili najít náhradu za čínský trh.
Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler deníku Aktuálně.cz vysvětlil, že kvůli obchodní válce klesá poptávka po takzvaném kapitálovém zboží, mezi něž patří například strojírenské výrobky. Ty ve velké míře vyrábí Německo, na které je navázaná i česká ekonomika.
"Firmy se obávají toho, jak moc bude konflikt eskalovat, a omezují investice. Například BMW dodává vozy na čínský trh přes svoji americkou pobočku. V tomto případě se k nám krize promítne přes automobilky. Česko je subdodavatel, a když zpomalí automobilka, na subdodavatele to bude mít ještě horší efekt," popsal Pfeiler dopad americko-čínského sporu na Česko.
I téma obchodu mezi Francií a USA bylo na seznamu "nepříjemných" jednání. Trump řekl, že USA nezvýší cla na dovezená francouzská vína, pokud si Paříž rozmyslí digitální daň na americké firmy, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple. Ta má tříprocentní sazbu a týká se firem, které mají ve Francii příjmy nad 25 milionů eur a celosvětově nad 750 milionů eur.
Vyjednavači obou zemí se ale v Biarritzu nakonec dohodli na kompromisu: Francie podnikům vrátí rozdíl mezi francouzskou digitální daní a plánovaným mezinárodním systémem digitální daně, na kterém nyní pracuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Trump tedy prozatím clo na francouzská vína nezavede.
Podle listu Wall Street Journal se na uzavřeném jednání strhl spor o to, zda by se na summity mělo vrátit Rusko. Jeho účast ostatní země pozastavily po anexi Krymu v roce 2014. Zatímco Trump zastával názor, že Rusko se má vrátit, delegace Francie, Německa a Velké Británie se vyslovily proti. Jejich hlasy nakonec převážily a Trump oficiálně oznámil, že nebylo přijato žádné rozhodnutí.
Jeden z evropských diplomatů, přítomných na jednání, řekl agentuře Reuters, že diskuse o Rusku byla "velmi výbušná a napjatá". "Mluvilo se o tom, že G7 je klub liberálních demokracií. Tento názor Donald Trump očividně nesdílí," popsal diplomat.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu Trumpa přemlouval, aby se pokusil zmírnit napětí mezi USA a Íránem. Americký prezident odstoupil od dohody o řešení íránského jaderného programu a uvalil na Írán tvrdé ekonomické sankce s cílem odstřihnout Teherán od příjmů z exportu ropy. Trump výzvu odmítl a nesetkal se v Biarritzu ani s íránským ministrem zahraničí Muhammadem Zarífem, který tam nečekaně na Macronovo pozvání přicestoval.
Na závěr summitu řekl, že je připraven setkat se s íránským prezidentem Hasanem Rúháním "za správných okolností."
