Hořící dům ministra, tanky v ulicích. Jak začal puč v Mali, kde působí i čeští vojáci

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
19. 8. 2020 13:15
Strategicky důležitou západoafrickou zemí Mali, kde působí i čeští vojáci, zmítá chaos. Prezident Boubacar Keita jen několik hodin poté, co jej společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci, rezignoval. Vláda podává demisi, parlament je rozpuštěný. Jak vojenský převrat probíhal?
Puč v africkém Mali začal na vojenské základně.
Puč v africkém Mali začal na vojenské základně. | Foto: ČTK

První zprávy o možné armádní vzpouře v Mali se začaly šířit v úterý odpoledne. Ze základny Kati, která leží na západě země asi 15 kilometrů od hlavního města Bamako, byla podle svědků slyšet střelba. Vzbouřenci zatkli místní důstojníky a převzali nad zařízením kontrolu. Do ulic stejnojmenného města vyjely tanky a obrněná vozidla.

Záhy se objevily zvěsti, že se vojáci chystají vyrazit i do Bamaka. Vláda nechala okamžitě evakuovat nejméně jedno ministerstvo a také sídlo státní televize ORTM, která přestala vysílat. "Jsou zatýkáni armádní důstojníci. Je to totální zmatek," popisoval agentuře AP nejmenovaný úředník z malijského ministerstva vnitřní bezpečnosti.

Mapa Mali.
Mapa Mali. | Foto: Aktuálně.cz

Malijský premiér Boubou Cissé podle serveru Al Jazeera vyzval vzbouřené vojáky k dialogu. Ti ho ale nevyslyšeli. Zahraniční ambasády včetně norské, francouzské a americké varovaly lidi v Bamaku a Kati, aby kvůli vlastní bezpečnosti raději neopouštěli svá obydlí.

V hlavním městě ozbrojenci uzavřeli nejméně dva mosty. V ulicích byla slyšet střelba, podle svědků i od sídla premiéra Cissého. Kde se dva nejvyšší představitelé státu v tu chvíli nacházeli, nebylo jasné.

O několik hodin už bylo potvrzeno, že je vojáci zajali a v obrněném voze odvezli z Bamaka do své centrály na nedalekou základnu v Kati. "Můžeme vám říct, že prezident a premiér jsou v našich rukou. Zadrželi jsme je v (prezidentově) domě," uvedl jeden z lídrů povstalců, který si přál zůstat v anonymitě.

V Mali za odstoupení hlavy státu demonstrovali lidé už celé měsíce. Kritizovali vládu za bující korupci, nezvládání náporu islamistů i špatnou ekonomickou situaci.

Obří protesty za dostoupení malijského prezidenta, 11. srpna 2020.
Obří protesty za dostoupení malijského prezidenta, 11. srpna 2020. | Foto: Reuters

Podpora puči

Stovky demonstrantů podporujících puč vyšly do ulic Bamaka také v reakci na v tu chvíli nepotvrzené zprávy o zadržení prezidenta a premiéra. Řada z nich se shromáždila na náměstí u pomníku nezávislosti, které bylo poslední měsíce častým místem konání protivládních protestů.

"Slyšeli jsme střelbu a vyšli jsme do ulic, abychom pomohli našim vojákům zbavit se Ibrahima Boubacara Keity," popsal serveru Al Jazeera Aboubacar Ibrahim Maiga, který podporuje opozici.

Jednu z budov patřících malijskému ministrovi spravedlnosti záhy pohltily plameny.

Protestní hnutí, které dlouhodobě volalo po Keitově rezignaci, uvedlo, že události posledních hodin "nejsou vojenským pučem, ale lidovým povstáním".

"Prezident nechtěl poslouchat svůj lid. Navrhli jsme dokonce i jinou alternativu, ale odpověděl zabíjením," řekl Nouhoum Togo, tiskový mluvčí koalice M5-RFP, která protesty pomáhala organizovat.

Prezident oznamuje rezignaci

Kolem půlnoci unaveně vyhlížející 75letý prezident s rouškou v krátkém televizním přenosu oznámil svou okamžitou rezignaci. Zároveň rozpustil parlament. "Opravdu mám na výběr? Nepřeji si, aby byla prolita krev kvůli tomu, abych se udržel u moci," prohlásil Ibrahim Boubacar Keita.

Demonstranti v ulicích na zprávy reagovali jásotem. "Myslím, že je to úleva pro malijský lid," řekl serveru BBC člen opozičního hnutí Ramata Sissoko Cisse.

V televizi vystoupila i armáda, přesněji tzv. Národní výbor pro spásu lidu, jak si říkají organizátoři puče. V televizním přenosu odmítli, že by jim šlo o udržení se u moci, a zavázali se ke stabilizaci státu.

"Umožní nám to uspořádat v dohodnutém rozumném časovém horizontu všeobecné volby, abychom vybavili Mali silnými institucemi, které jsou schopny lépe řídit náš každodenní život a obnovit důvěru mezi vládou a těmi, kterým vládne," řekl zástupce náčelníka malijského letectva Ismail Wague.

Demonstrace na podporu puče proti prezidentovi Mali.
Demonstrace na podporu puče proti prezidentovi Mali. | Foto: Reuters

Za lídry povstání jsou podle BBC považováni plukovník Malick Diaw, zástupce vedoucího tábora v Kati, který stál vedle Waguého během jeho televizního projevu. Spolu s ním i plukovník Sadio Camara, dřívější vedoucí vojenské akademie v Kati, a generál Cheick Fanta Mady Dembele, který působí jako generální ředitel mírové instituce Alioune Blondin Beye.

Puč v Mali už stihla odsoudit řada zahraničních hráčů. Mezi nimi Francie, Evropská unie, Africká unie nebo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) či OSN.

"Toto v žádném případě nemůže být odpověď na hlubokou sociopolitickou krizi, která Mali drtí už několik měsíců," reagoval na zprávy z africké země šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Francie a Niger si na středu vyžádaly mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Podobný scénář tu už byl

Mali je strategicky důležitá země v oblasti Sahelu, kde působí také zahraniční vojenská mise bojující s radikálními islamisty. Účastní se jí i čeští vojáci. Ti se v Mali podílí na výcviku a na ochraně výcvikové mise Evropské unie nazvané EUTM. Od poloviny roku jí dokonce velí, v čele mise stojí český generál František Ridzák. Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu české armády ČTK řekla, že čeští vojáci jsou v pořádku.

Země už podobný vojenský převrat zažila v roce 2012, tehdy pučisté donutili rezignovat prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého a jeho vládu. Stejně jako nyní i před osmi lety vzpoura začala na vojenské základně Kati.

Trvalo několik týdnů, než se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. Vedení státu tehdy Touré předal přechodné vládě. V následujících volbách pak s přehledem zvítězil právě Keita, který prezidentský úřad obhájil i v roce 2018.

Podle opozice nicméně Keitovo znovuzvolení provázely nesrovnalosti, stejně jako parlamentní volby z letošního jara, které zažehly několikaměsíční protesty. Keita v reakci na demonstrace rozpustil ústavní soud. Premiér Cissé pak opozici nabídl místo ve vládě.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Biker Stošek získal bronz na mistrovství světa v maratonu

Biker Martin Stošek vybojoval bronz na mistrovství světa v maratonu a v historii šampionátů je třetím českým medailistou mezi muži. V Turecku šestadvacetiletý cyklista navázal na Jaroslava Kulhavého a Kristiána Hynka, který dnes dojel při obhajobě stříbra šestý. Titul získal stejně jako loni Héctor Leonardo Páez z Kolumbie.

Stošek přijel do tureckého města Sakarya nedaleko Istanbulu s výbornou formou. Předminulý víkend vyhrál prestižní maraton na italském ostrově Elba a k favoritům patřil i dnes. Na vítězného Páeze ztratil dvě a půl minuty, souboj o stříbro prohrál po téměř čtyřech a půl hodinách v sedle o 15 sekund s Portugalcem Tiagem Ferreirou.

Závod žen ovládla Švýcarka Ramona Forchiniová, nejlepší z Češek byla jedenáctá Karla Štěpánová. Muži absolvovali 110 kilometrů, ženy 80,9.

Z předchozích českých medailistů získal Kulhavý, olympijský vítěz v cross country z Londýna, maratonské zlato v roce 2014 a předtím byl druhý, Hynek má stříbro a dva bronzy. Třetí skončila před šesti lety i Tereza Huříková.

Další zprávy