reklama
 
 

Ze "Šíleného psa" poslední bojovník. Generál Mattis má před jednáním s KLDR historické poslání

Aktualizováno 4. 4. 2018 13:01
Americký ministr obrany Jim Mattis má mírnější postoje ke KLDR nebo Íránu - ve srovnání s novým ministrem zahraničí a nastupujícím prezidentovým poradcem pro národní bezpečnost. Je ale v Trumpově týmu sám.

Washington - Americký prezident Donald Trump má za sebou v posledních dnech řadu personálních výměn. V jeho zahraničně-bezpečnostním týmu nezůstal kámen na kameni.

Jen s jednou podstatnou výjimkou, kterou je Jim Mattis, ministr obrany USA. Neboli "Šílený pes Mattis", jak ho Trump představoval už měsíc po vítězství v prezidentských volbách v roce 2016.

Mattise, čtyřhvězdičkového generála námořní pěchoty, předcházela pověst zkušeného tvrdého velitele. V případě tzv. Islámského státu například nemluvil o jeho potlačení, ale o "vyhlazovací válce". Jeho nepřátelé mu většinou přezdívali právě "Šílený pes", kolegové zase "Chaos".

Jenže v současném, obměněném Trumpově týmu je Mattis paradoxně tím, kdo zastává nejmírnější názory. Nový ministr zahraničí Mike Pompeo i nastupující Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton jsou oproti němu "jestřábi".

Například v otázce severokorejského jaderného programu. Bolton v únoru v americkém listu Wall Street Journal obhajoval legálnost případného preventivního vojenského úderu proti KLDR. Pompeo si zase ještě ve své dřívější funkci šéfa CIA veřejně pohrával s myšlenkou fyzické likvidace diktátora Kim Čong-una a svržení jeho režimu.

Ani Mattis nevylučoval, že na stole jsou všechny možnosti - včetně vojenského zásahu. Preferoval ale spíš diplomacii. Případná válka se Severní Koreou by podle něj byla "nepředstavitelně velkou tragédií".

"Podle mě je (Mattis) teď mnohem důležitější než kdykoliv před tím," uvedl nedávno pro Wall Street Journal Chuck Hagel, bývalý ministr obrany za prezidenta Baracka Obamy. Potvrdil tím názor, který prosakuje i z řady jiných analýz a komentářů.

"Převtělení ďábla"

Když Mattis minulý čtvrtek v Pentagonu přijal Trumpova nastupujícího bezpečnostního poradce Boltona, zahájil jejich spolupráci na humornou notu. "Slyšel jsem, že jste převtělením ďábla. A chtěl jsem vás poznat," uvedl Mattis s podáním ruky.

Podle bývalého vysokého důstojníka, který Mattise dobře zná a kterého citoval americký list New York Times, jde ale v případě severokorejského jaderného programu o velmi vážnou věc.

"Celé to směřuje k základní otázce: Může Mattis získat v této nejdůležitější věci na svoji stranu prezidenta? Pokud toho bude schopen, pokud Mattis zvítězí, tak by to pak byl důvod, proč ho Bůh seslal na zem. Tak moc je to vážné," uvedl důstojník.

Mattisova úloha klidné, stabilizující síly v Trumpově týmu však bude ještě těžší. Sám prezident se totiž patrně rozhodl více naslouchat svým instinktům.

Americký úprk ze Sýrie

Názorně to ukazují jeho prohlášení ohledně Sýrie. Trump už minulý týden naznačil, že by chtěl, aby Američané co nejdříve stáhli své vojáky a poradce z této země. "Velice brzy odejdeme ze Sýrie. Ať se o to už postarají jiní," uvedl Trump na shromáždění se svými voliči v Ohiu.

O víkendu prezident nařídil zmrazit už schválené peníze ve výši 200 milionů dolarů (přes 4 miliardy korun) na stabilizační a rekonstrukční aktivity v Sýrii.

A v úterý si přisadil. "Chci pryč. Chci vrátit naše vojáky domů," řekl v Bílém domě.

Z pohledu Trumpa je to návrat k postojům, které zastával už v předvolební kampani v roce 2016. Tedy že USA se mají starat samy o sebe a neangažovat se v zámořských konfliktech, jako je syrská občanská válka.

Jenže to jde zcela proti strategii, kterou dosud razil Pentagon a konkrétně Jim Mattis. Právě on je hlavním autorem plánu, který letos v lednu veřejně představil dnes už bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson a který naopak předpokládal dlouhodobou vojenskou přítomnost USA v Sýrii.

Mattis zároveň i v minulosti zdůrazňoval důležitost diplomacie a rekonstrukčních programů, které chce teď Trump v Sýrii zastavit. "Když se nebude dostatečně financovat ministerstvo zahraničí, budu potřebovat více munice," prohlásil v roce 2013 jeden z nejvýznamnějších amerických velitelů Mattis během slyšení o rozpočtu v Kongresu.

Konflikty přijdou

Podle bývalého ministra obrany Chucka Hagela je otázkou, zda se Mattis vůbec může v Trumpově novém týmu udržet. "Uvidíme, jak dlouho v tomto prostředí přežije. Je tam křižovatka konfliktů - a ty konflikty přijdou," uvedl Hagel.

Nejbližší a zcela zásadní zkouškou bude Trumpův postoj k dohodě s Íránem o kontrole jeho jaderného programu. Do 12. května se musí Trump rozhodnout, zda tato dohoda uzavřená v roce 2015 zůstane v platnosti, nebo zda ji Washington vypoví.

John Bolton, Mike Pompeo i sám Trump vždy byli k dohodě krajně kritičtí a volali po jejím zrušení. "Nic nemůže napravit diplomatické Waterloo, které sjednal pan Obama," odmítl Bolton letos v lednu i tu možnost, že dohoda by se doplnila o přísnější podmínky pro Írán a pak zůstala pozměněná v platnosti.

Zato ministr Mattis sice připouští, že dohoda má své chyby, ale dosud jednoznačně preferoval její zachování. "Pokud zaručíme, že Írán je v souladu s dohodou, pokud potvrdíme, že je to v našem nejlepším zájmu, tak bychom měli u dohody zůstat," uvedl Mattis loni v říjnu, kdy se prezident zatím naposledy rozhodl, že smlouva platí.

To ale bylo ještě před nástupem Johna Boltona do Bílého domu a příchodem Mikea Pompea na ministerstvo zahraničí.

Především bývalý šéf diplomacie Rex Tillerson jednal s Mattisem ve shodě. Nyní ale zůstal Mattis osamocen, "last man standing" (poslední muž), jak se říká ve vojenském žargonu.

Video: Kim Čong-un reaguje na Donalda Trumpa, který hrozí zničením Severní Koreje. Mladí se hromadně hlásí do jeho lidové armády

Diktátor Kim Čong-un reaguje na Donalda Trumpa, který hrozí zničením totalitní Severní Koreje. Mladí se hromadně hlásí do jeho lidové armády. | Video: Reuters |  00:58

autor: Daniel Anýž | 4. 4. 2018 12:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama