


Ruskem anektovaný Krym i další území čelí problémům se zásobováním. Ukrajině se totiž daří vzdušnými útoky narušovat hlavní zásobovací tepny i energetickou infrastrukturu. Moskva oficiálně uznala, že „problémy existují“ kvůli útokům, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale nabídl i vlastní vysvětlení – situaci přirovnal k „panickým nákupům“ během koronavirové krize.

Dlouholetý mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov v pondělí sice připustil, že problémy jsou a že příslušné úřady pracují na tom, aby „k nedostatku nedošlo“ - následně ale dodal, že je vidět „mnoho neopodstatněného humbuku“.
Situaci přirovnal k panickému vykupování zásob na začátku pandemie covidu-19 a varoval před hromaděním.
„Lidé skupovali pohanku, přestože o ni nebyla nouze. Někdy mohou takové emocionální reakce uměle vytvořit krizi,“ přirovnal Peskov dopady systematických ukrajinských útoků na ruskou logistiku a energetickou síť k obavám spotřebitelů během pandemie v roce 2020.
Ruské ministerstvo energetiky v pondělí uvedlo, že nedostatek pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetická zařízení. „To vede k dočasným potížím s dodávkami pohonných hmot v řadě jižních regionů,“ stojí ve vyjádření ministerstva, které přislíbilo nápravu.
Kvůli útokům ukrajinských dronů na hlavní zásobovací trasu vedoucí přes okupovaná ukrajinská území se problémy nejprve projevily na Krymu, kde je prodej benzinu omezen na 20 litrů na vozidlo a úřady zakázaly tankování do kanystrů.
Potíže se následně rozšířily i do dalších regionů. Odběrové limity podle médií začaly zavádět některé čerpací stanice v Moskvě, Petrohradu, Moskevské, Tverské a Jaroslavské oblasti i v Karélii u hranic s Finskem.
Podle týdenních údajů federálního statistického úřadu Rosstat zdražily pohonné hmoty v 73 ruských regionech, uvedl v pondělí The Moscow Times.
Ukrajinské síly v současnosti vedle energetické a železniční infrastruktury cílí především na dálnici R-280 Novorossija, hlavní pozemní trasu spojující Rostovskou oblast s okupovaným Krymem. Komunikace vede z Rostova na Donu přes okupovaná ukrajinská území až do krymského Simferopolu a je klíčová také pro zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny.
Ukrajina k útokům využívá i pokročilé útočné drony, především americký Hornet a těžký úderný dron Behemoth. Tradiční ruské rušičky jsou proti těmto zařízením neúčinné.
Právě Behemoth s bojovou hlavicí o hmotnosti 75 kilogramů zasáhl nejdůležitější tepnu pro zásobování Krymu – Čongarský most. Jeho vyřazení znamená pro Rusko objížďku dlouhou přibližně 120 až 150 kilometrů po trase, která vede výrazně blíže k ukrajinským pozicím v Chersonské oblasti, a tedy i v dosahu ukrajinských dronů a dalekonosného dělostřelectva.



Novým lídrem britských labouristů je Andy Burnham. Potvrdila to v pátek vládnoucí strana na svém mimořádném sjezdu. V čele strany Burnham vystřídal Keira Starmera a v pondělí po něm bývalý starosta Manchesteru převezme i funkci premiéra.



Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou v pátek představila Evropská komise. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040.



Rozměrná betonová plastika nazvaná Rovnováha u pražského Barrandovského mostu se v pátek ráno rozpadla a zasypala přilehlou silnici i cyklostezku. Nikdo zraněn nebyl, v místě je ale částečně omezena doprava. Na bezpečnost tam dohlíží policisté, řekl policejní mluvčí Richard Hrdina. Na událost upozornil server iDNES.cz.



Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k národu v noci na pátek uvedl, že chce posílit důvěru ve volební proces ve Spojených státech, mnohdy ale dělal pravý opak, napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT). Dokumenty zveřejněné Trumpovou vládou a dřívější závěry zpravodajských služeb podle listu navíc neslouží jako důkaz pro Trumpovy argumenty o narušení bezpečnosti voleb.



Dva mrtvé si vyžádaly prudké bouře, které v noci na pátek zasáhly Francii po dlouhé vlně veder. Na 53 000 lidí se ocitlo bez elektrického proudu, píše agentura Reuters s odvoláním na francouzské úřady. Bouřím čelí rovněž Německo.